Otázky k 2.seminárnímu testu (listopad 2004) 1. Případ Marshall se týká a) přednosti komunitárního práva b) přímého účinku komunitárního práva obecně c) přímého účinku směrnice d) odpovědnosti státu za škodu zůsobenou jednotlivci 2. Řádně a včas neimplementovaná směrnice může mít přímý účinek a) jakýkoli b) jen horizontální c) jen vertikální vzestupný d) jen vertikální sestupný 3. Řízení o předběžné otázce podle čl. 234 SES je zakončeno a) rozsudkem Soudního dvora (ESD) b) posudkem ESD c) rozsudkem národního soudu d) procesním úkonem národního soudu, jímž bere stanovisko ESD na vědomí 4. Podle čl. 234 SES je národní soud povinen žádat o výklad nejednoznačného ustanovení komunitárního práva Soudní dvůr a) vždy, má-li aplikovat komunitární právo, b) jedná-li se o soud poslední instance c) jedná-li se o Nejvyšší správní soud d) jedná-li se o řízení v prvním stupni 5. Přednost komunitárního práva a) znamená vyšší právní sílu komunitárních předpisů b) znamená jen přednostní aplikaci komunitárních předpisů c) se týká jen směrnic d) se týká jen primárního práva 6. Výkladovou otázku k ESD mohou položit podle čl. 234 národní a) soudy b) rozhodčí soudy c) správní orgány d) jednotlivci (občané) 7. Předpis vnitrostátního práva, který je v rozporu s předpisem komunitárním, je z hlediska národního soudu automaticky a) absolutně neplatný b) relativně neplatný c) nepoužitelný, avšak nadále platný d) nepoužitelný, avšak jen pokud tak rozhodne ústavní soud 8. Ustanovení primárního práva a) mají vždy přímý účinek b) nemají nikdy přímý účinek c) některá přímý účinek mají, jiná nikoli d) mají přímý účinek jen rozhodl-li tak Soudní dvůr 9. Jednotlivec se může domáhat svých práv vůči státu, který vůči němu porušil komunitární právo a) žalobou k Soudnímu dvoru b) žalobou k národnímu soudu tohoto státu c) žalobou k soudu kteréhokoli členského státu d) oznámením porušení Komisi 10. Poruší-li členský stát komunitární právo, může Komise podat žalobu k Soudnímu dvoru a) ihned bez dalšího b) až po provedeném administrativním řízení, které nevedlo k nápravě c) až po uplynutí dodatečné lhůty, kterou Komise stanoví (bez administrativního řízení) d) taková žaloba neexistuje 11. Komunitární právo aplikují a) Komise b) Soudní dvůr c) soudy členských států d) správní orgány členských států 12. Autoritativní výklad komunitárního práva poskytují a) Komise b) Soudní dvůr c) soudy členských států d) správní orgány členských států 13. Funkce (pravomoci) Soudního dvora jsou a) řešení sporů mezi ES a členskými státy b) řešení situací, kdy akt sekundárního práva je v rozporu s právem primárním c) poskytování závazného výkladu komunitárního práva d) přiznávání nároků jednotlivcům ve sporech s členskými státy 14. Nepřímý účinek směrnice znamená, že a) směrnice je účinná prostřednictvím předpisů vnitrostátního práva b) vnitrostátní předpisy je nutno interpretovat ve smyslu neprovedené směrnice bez omezení, tj. na 100% c) vnitrostátní předpisy je nutno imterpretovat ve smyslu neprovedené směrnice jen do té míry, v jaké je to ve vnitrostátním právu možné d) směrnice je přímo aplikovatelná v členském státě, vyžádá-li si to účastník řízení 15. Řízení Soudního dvora (ESD) o předběžné otázce podle čl. 234 SES, pokud je povinné, a) je zásahem do nezávislosti národních soudů b) není zásahem do nezávislosti národních soudů, neboť rozhodnutí ESD není závazné c) není zásahem do nezávislosti národních soudů, neboť ESD jen specifikuje obsah aplikované komunitární normy d) není zásahem do nezávislosti národních soudů, neboť ESD nerozhoduje ve věci samé 16. V publikovaných rozhodnutích Soudního dvora a) nejsou nikdy uváděna jména stran sporu b) jsou uváděna jména stran sporu jen s jejich souhlasem c) jsou uváděna jména stran sporu vždy d) jsou uváděna jména stran sporu jen jde-li o precedenční rozhodnutí 17. Rozhodnutí Soudního dvora (ESD) jsou a) precedenty, tedy jsou obecně závazná ex lege b) fakticky respektována, neboť ESD poskytuje autoritativní výklad komunitárního práva c) obecně závazná, neboť je to výslovně požadováno Smlouvou o ES d) zcela nezávazná 18. Odpovědnost státu vůči jednotlivci za porušení komunitárního práva: a) její realizace se řídí vnitrostátním právem b) je upravena ve Smlouvě o ES c) právním titulem k náhradě škody je rozhodnutí Soudního dvora d) byla poprvé Soudním dvorem stanovena v rozsudku Francovich 19. Římská smlouva: a) je součástí primárního práva b) je "ústavou" EU c) byla mnohokrát novelizována d) ve své aktuální verzi zakotvuje základní lidská práva 20. soudy členských států: a) prosazují právo EU b) mají možnost zrušit ustanovení vnitrostátního práva, které je v rozporu s právem EU. c) mají možnost neaplikovat ustanovení vnitrostátního práva, které je v rozporu s právem EU. d) aplikují právo EU v souladu s vlastním ústavním právem 21. případ Marleasing se týká: a) přímého účinku směrnice b) nepřímého účinku směrnice c) odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci d) přednosti komunitárního práva 22. případ CILFIT se týká: a) povinnosti soudu předložit předběžnou otázku k ESD b) odpovědnosti státu za neoprávněné uložení poplatků za dovoz vlny c) nepřímého účinku směrnice d) interpretace čl. 177 (nyní 234) SES 23. princip přednosti práva EU a) vyplývá ze zvláštního postavení práva EU ve vnitrostátním právním řádu b) je důsledkem přenesení části pravomocí z člen. států na ES c) je předpokladem funkčnosti systému práva ES d) jeho důsledkem je možnost jednotlivce se dovolávat ustanovení komunitárního práva