KLECOVÁ A SíťOVá LůžKA Výběr z článků k problému Název: Rozhovor s Janem Pfeifferem Autor: Médium: BBC - česká redakce Strana: 01 Rubrika: 17:30 Interview BBC Datum vydání: 15.10.2004 ---------------------------------------- Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl psychiatr z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Děkuji, dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Americký časopis Time vás zařadil mezi hrdiny roku 2004, na seznam dvaceti devíti osobností jste se dostal za kampaň na ochranu duševně nemocných a za kampaň proti používání takzvaných klecových lůžek. Kdy a jak jste se o zařazení na ten zmiňovaný seznam dozvěděl? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Možná to bylo tak zhruba měsíc před tím vyhlášením, kdy se na mě obrátili z redakce Timesů o žádost o spolupráci na článku, který pak v tom časopisu vyšel. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A vaše reakce byla jaká? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Moje reakce byla rozpačitá, protože se necítím tak zcela hrdinou a myslím, že těch hrdinů je v tomto poli podstatně víc jiného typu, klienti, pacienti, kteří i v těch těžkých podmínkách se snaží něco měnit a tak dále, ale bral jsem to jako jakýsi symbol, jakousi zástavu za tu tématiku a byl jsem rád, že ta tématika je takhle oceněna. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pokud byste vy měl někoho zařadit na ten pomyslný seznam hrdinů naší doby, hrdinů roku 2004, kdo by na tom seznamu byl? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Za Českou republiku si myslím, že to je, jak už jsem říkal, řada klientů například ze skupiny Kolumbus, kteří se snaží i přesto, že mají, řekl bych, tu zátěž duševní nemoc i nálepky, se snaží například chodit do psychiatrických léčeben a tam diskutovat s personálem a vysvětlovat jim svůj pohled. Jsou to rodiče, organizace rodičů, kteří se snaží taky zase i za nelehké situace nějakým způsobem tu situaci měnit, to si myslím, že jsou ti hrdinové. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak rozumíte slovu hrdina? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Slovu hrdina rozumím tak, že je to někdo, kdo má vizi, za kterou je ochoten obětovat i část své pohody, který i přes nepřízeň osudu se snaží za tou vizí jít a ta vize je nějakým způsobem věcí, která prospívá širší komunitě, nejen jemu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak jsem zmiňoval v úvodu, časopis Time odůvodnil vaši nominaci na seznam i kvůli boji proti takzvaných klecovým lůžkům v českých léčebnách. Vy jste už v několika rozhovorech prohlásil a teď vás budu citovat doslova: "Síťová klecová lůžka jsou pouze špičkou ledovce." Připustil jste si někdy, že váš boj proti používání těchto lůžek může mít trhliny v argumentaci? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Jistě, částečně ano. Ta argumentace je, že proti argumentaci, že síťová lůžka jsou nakonec víc humánní než zvyšování například medikace nebo jiné restriktivní metody. To je jistě částečně pravda, ta filozofie o tom, že se bavíme obecně o omezujících prostředcích jako takových, riziko síťových lůžek je v tom, že dělají jakýsi dojem, že je o člověka postaráno, čímž pádem mají tendenci být používána déle a více než jiné omezující prostředky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Takže, možné trhliny připouštíte? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Možné trhliny připouštím. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ředitel psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Zdeněk Bašný v souvislosti s vaší nominací na seznam hrdinů roku 2004 podle časopisu Time v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář říká, že s používáním klecových a síťových lůžek nemáte zkušenosti a celou kampaň za jejich odstranění jste vedl značně populisticky. Co říkáte této námitce? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Ta první není pravdivou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Máte zkušenosti? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Mám zkušenost, pracoval jsem v psychiatrických zařízeních, například i v Psychiatrické léčebně Bohnice, kde jsem nejmíň půl roku byl, když naše zařízení, výzkumný ústav psychiatrický, bylo v rekonstrukci. Začínal jsem v psychiatrické léčebně Opařany, kde síťová lůžka byla. Samozřejmě nemám takovou dlouhodobou jako například pan ředitel. Jinak já si ho také vážím a myslím si, že se vážíme vzájemně, ale samozřejmě každý v něčem stojíme trošku na druhé straně, a to je samozřejmě věc, která může vést i k nějakým odlišným pohledům na věc. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Připouštíte, že používání klecových a síťových lůžek v českých léčebnách bylo, je a pravděpodobně i bude tématem, které přitahuje pozornost médií a proto je možné dopustit se některých zjednodušení v té souvislosti právě s jejich kritikou? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- To souhlasím, myslím si, že se ta síťová lůžka stala jakousi vlajkovou lodí toho celého problému, což... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Právem, či neprávem? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Já myslím, že právem, protože přeci jen je to nějaký symbol a přeci jen ta situace se už výrazně zlepšila, ale když člověk viděl opravdu železné lůžko, opravdovou klec v prostředí mezi dalšími pacienty, kde byl někdo zavřen, tak to opravdu je něco, co si myslím, že nepatří do civilizovaného světa, to už se dneska nenajde. Nicméně jakoby symbol toho celého problému to je, bylo by nebezpečí, kdyby se řešilo jenom toto a zapomnělo se na spousty dalších věcí, které samozřejmě je potřeba řešit a bylo by také špatné, kdyby... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak toto nebezpečí, že vstupuji do vaší řeči, o kterém právě teď mluvíte, je velké v České republice? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Já si myslím, že je velké, protože když člověk sledoval tu reakci mediální, tak bylo málo médií, které měly tendenci a ochotu se k tomu problému zabývat hlouběji, buďto úplně odmítlo, co nám kdo ze světa má říkat, že máme dělat, anebo zase se zabývalo jaksi nasazováním oslích uší těm zdravotnickým zařízením nebo těm pracovníkům. Myslím si, že těch realistických a jaksi objektivně zpracoval, témata objektivně zpracovávajících článků nebo i rozhovorů bylo poměrně málo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Problém klecových a síťových lůžek se několik dnů, či dokonce týdnů objevoval na předních stránkách českých deníků i poté, co se do věci vložila známá britská spisovatelka J. K. Rowlingová, autorka knih o Harrym Potterovi. Do věci se vložil prezident Václav Klaus, podle kterého není možné problém nakládání s psychiatrickými pacienty zjednodušovat. Václav KLAUS, prezident České republiky /ukázka/ -------------------- Tito přední představitelé našeho zdravotnictví jsou si plně vědomi pro a proti relativní váhy používání jednotlivých metod, které jsou nezbytné u nás i kdekoliv jinde na světě a myslím, že je naprosto evidentní, že Česká republika se nijak neodchyluje a neměli bychom se nechat peskovat odkudsi ze světa na základě ne plně hodnotných a kvalitních informací. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Prohlásil 15. července český prezident Václav Klaus. Když se psychiatr z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer, dnešní host Interview BBC, s odstupem víc než čtvrt roku podívá na to, co se ztrhlo letos v červenci kolem těch takzvaných klecových a síťových lůžek a vidí současný výsledek, co jej napadá? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Že se to téma ať už klecových lůžek nebo obecně téma omezujících prostředků, nebo obecněji ještě téma lidských práv, přeci jen dostalo nějakým způsobem na stůl v řadě, řekl bych, odpovědných orgánů, ministerstvo práce a sociálních věcí, i když, řekl bych, to se tím zabývalo ještě před tou kampaní, ministerstvo zdravotnictví, které se také tím již zabývalo ještě před tou kampaní, nicméně ta intenzita se, myslím, tímto zvýšila. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se podíváme na jistou tečku za tou celou kampaní, respektive za tím mediálním ohlasem, tak vláda schválila v říjnu pravidla pro používání lůžek v sociálních ústavech, mají se používat jen tehdy, pokud klienti budou ohrožovat svoje zdraví nebo zdraví ostatních. Norma také nařizuje evidenci obsazování těchto lůžek. Tento výsledek je dostatečný podle vašeho názoru? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Jednak myslím, že tím se dokazuje, že ta kampaň skutečně byla potřebná, protože tím se ukazuje, že tyto věci předtím nebyly vůbec nijak regulovány, což je něco, co skutečně nebývá v kulturních zemích zvykem. Jednak je to nějaké nastavení cesty a kdyby zůstalo jenom u toho, tak by to bylo špatně, nicméně jako mezikrok, nebo první krok je dobře. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jaký závěrečný krok očekáváte, kdy cesta bude dokončena, řečeno touto metaforou? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Jednak si myslím, že ta síťová lůžka teda by měla být skutečně postavena mimo zákon v budoucnosti, nebo když, tak by měla být tak výjimečnou záležitostí, že by ta procedura jejich, řekl bych, používání měla být poměrně komplikovanou záležitostí, když se bavím o této části. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když říkáte, že péče o duševně nemocné, nebo péče v sociálních ústavech se obejde bez těchto lůžek úplně, rozumím tomu správně? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Já si myslím, že ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Co protiargumenty pracovníků léčeben, že léčebny nemají dostatek personálu na práci s pacienty, nebo případné používání utišovacích prostředků? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Jednak už dnes vidíme, že řada těch síťových lůžek, kdy ještě předtím se říkalo, že není možné se jich zbavit, tak mizí z těch zařízení. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A není to na úkor medikamentů? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Nevím, to samozřejmě k tomu nemám úplně přesně podklady. Myslím si, že ne, protože zatím ještě nejsou povinni ta síťová lůžka zavřít až ke konci roku. Jednak už i před touto kampaní bylo zřetelné, že prostě některá zařízení ta síťová lůžka nemají ať už ústavy sociální péče nebo psychiatrické zařízení, a některá je mají a přitom mají stejný počet personálu, stejný typ klientely, takže ani toto se pořádně vlastně jaksi neevidovalo, nestudovalo a nezdá se... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Podle vás výmluva na personál je pouze lacinou výmluvou? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Tak, tím nechci říct, že vybavenost personálem v těch zařízeních je dostatečná, to bezesporu není, to zatížení té práce je velké, ale prostě znám sám, že i když jsem pracoval v těch zařízeních, že postoje toho kterého pracovníka mohou být výrazně jiné a jejich odlišnost výrazně hraje roli taky ve výskytu agrese, neklidu a tak dále, takže prostě tam je, je tam velký prosto pro to s tím něco dělat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Už v úvodu jsem zmiňoval, že se vám dostalo pozornosti ze strany amerického časopisu Time a zařazení na seznam hrdinů roku 2004 i kvůli práci na ochranu duševně nemocných. Kdy psychiatr Jan Pfeiffer začal pozorovat, že se pacientům v českých léčebnách a ústavech nedostává takové péče a zacházení, jaké si lidské bytosti zaslouží? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- To bylo úplně hned, myslím, první dny po vstupu do mé pracovní kariéry v dětské psychiatrické léčebně kdesi v jižních Čechách. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Opařany se to jmenuje? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Opařany, kde už úplně ten první dojem dělal dojem vězení, dělal dojem velmi smutného místa, kde zvlášť ještě ta absurdita, že jsou tam zavřené děti, ať už dělaly cokoliv, mi přišla velmi smutná a samozřejmě se tomu nerozuměl tak zcela koncepčně, jak možná tomu rozumím dneska, ale intuitivně jsem cítil, že je něco špatně, i když všichni říkali: "Jinak se to dělat nedá." Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jaké situace jste tam zažil? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Byly tam situace toho, kdy se třeba jednání, které já bych označil za zdravé, když se to dítě snažilo nějakým způsobem s tou atmosférou naložit třeba útěkem nebo něčím takovým, tak to bylo trestáno, to bylo trestáno například takzvanými plaváky, že se to dítě, jeho hlava se strčila do vody, a tak se trošku přidusilo. A spousty různých metod, který ani snad nechci povídat, které ale ještě, izolační místnosti, které tam nebyly a byly zase v jiných zařízeních, kde děti byly po několik dní za útěk zavřený a tak dále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak jste to snášel, to byl váš vstup, pokud se nemýlím, po studiích přímo do psychiatrické praxe? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Tak, asi jsem nejdřív myslel, asi jsem byl nejdřív zmaten, myslel jsem si dobře, asi to opravdu nejde jinak, ale čím dál tím víc jsem měl dojem, že tahle ta komunikace není relevantní a že argument profesionálů, nebo když ten systém té péče je jenom v rukou profesionálů a není tam ještě další vstup, to znamená těch, kterých se to hlavně týká, ti do toho můžou nějakým způsobem dávat svůj pohled, takže je něco prostě špatně. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Působíte v Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví, to vzniklo v polovině devadesátých let. Dočetl jsem se na internetových stránkách vašeho centra, že jeho posláním je, a teď cituji doslova: "Dlouhodobě monitorovat proces změny a podporovat rozvoj oblastí, které jsou pro změnu péče o osoby s duševním onemocněním v České republice klíčové." Existují okamžiky, kdy v souvislosti s prosazováním změn v této oblasti propadáte beznaději? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Tak, někdy to je opravdu tak, jestli se člověk kouká na tu sklenici, jestli je poloplná, nebo poloprázdná. Někdy mě předají trošku chmury, že ta energie, kterou se snažím já a spousty dalších lidí vložit do změny, jaksi se prosakuje do písku, ale... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ve kterých okamžicích to je? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Je to v okamžicích, kdy člověk třeba jedná s nějakým úřadem ať už ministerstvo nebo nějakým jiným, kde se neustále mění úředníci nebo odpovědné osoby, nebo odpovědné osoby vám říkají, že to nejde, ačkoliv je to přímo jejich zodpovědnost tu věc řešit, snaží se to přehazovat nějakým způsobem na jiné, ti se to zase snaží přehazovat, toto je asi nejzoufalejší pocit takové té beznaděje, neochoty, jakési šedé byrokracie, která zatím ale nevidí to poslání, že má vlastně sloužit lidem, kteří, jak se vždycky říká, platí, tak to není úplně ten hlavní argument, ale lidé, kteří prostě žijou v tý zemi a oni se o ně mají snažit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A naopak pocity naděje? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Pocity naděje, protože se řada věcí podařila, když se člověk koukne na těch patnáct let třeba, kdy ten prostor byl přeci nejen otevřenější, vznikla spousta zařízení nového typu i v těch zařízeních, o kterých mluvíme, psychiatrických léčebnách se spousta změnila, jsou tam mladí lidé, vznikají organizace u rodičů, u pacientů, kteří sami začínají brát zodpovědnost do svých rukou, takže je spousta věcí, ze kterých se člověk může těšit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je psychiatr z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer. Muž, kterého americký časopis Time zařadil na seznam třiceti hrdinů roku 2004. Další téma - zásadní změny v rozvoji péče o lidi s duševním onemocněním v České republice. Když jste v rozhovorech pro tiskové agentury komentoval ocenění, kterého se vám dostalo od amerického časopisu Time, řekl jste doslova, teď cituji: "Je to signál z vnějšku, který potřebujeme, protože senzitivita k těmto problémům tady u nás je stále nižší, než bych si představoval, že by měla v zemi Evropské unie být." Jaké máte vysvětlení pro to, že míra citlivosti společnosti v České republice k těmto problémům je daleko menší než v jiných zemích Evropské unie? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Mám na mysli teda ne nově přistoupivší země. Když se srovnáme s těma nově přistoupivšími zeměmi z posttotalitnímu režimu, myslím, že v tom zase nejsme až tak jako jiní, i když už v něčem mám dojem, když se člověk kouká na Estonsko nebo takové země, tak mám pocit, že tam ta vůle a ochota něco měnit a jít dál je větší. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A teď důvody té menší senzitivity. Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Tady je jakýsi pocit toho, že nakonec my ty věci děláme dobře, co nám do toho má mluvit. Byli jsme jakýmisi premianty toho Východu, myslím si, že tohle tady stále zůstává. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Myslel jsem, že to je jenom, že opět vstupuji do vaší řeči, že to bylo jenom v ekonomii nebo v politice, netušil jsem, že i ve vaší oblasti, psychiatrii. Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Já si myslím, že to je něco, co zasahuje všechny stránky společenského života a má to něco společného asi i s dlouhodobější historií, nejsem historik, abych říkal nějaké fantasmagorie, ale je to něco, co nakonec člověk, když si čte třeba rozhovory s T. G. M., tak tam taky najde. Já si myslím, že je to něco, co tady sedí dlouhodobě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když se profesor psychiatrie Cyril Hešl v červenci vyjadřoval k problematice takzvaných klecových a síťových lůžek v léčebnách, krom jiného řekl, že by pomohlo, kdyby Česká republika ustoupila obecně od systému velkých psychiatrických léčeben a pacienti by mohli pobývat spíš v menších zařízeních. Cyril HEŠL, profesor psychiatrie /ukázka/ -------------------- Ta hranice, kdy jde o použití omezovacího prostředku v nejnaléhavější situaci a na nejnutnější dobu, je něco jiného, než využití, nebo použití takového prostředku k úlevě personálu, který si potom pozavírá děti do klecí, jde si zakouřit a pít kafe a někde mezi tím je hranice, kterou je třeba definovat a ta se posouvá s tím, jak je ten personál přetížen. Transformace psychiatrický péče v celý Evropě jde směrem zavírání velkých mamutích léčeben a přesun té péče do komunit, do míst, která jsou co nejbližší tomu původnímu prostředí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Řekl v červenci v rozhovoru pro BBC profesor psychiatrie Cyril Hešl. Je to podle vás jeden z hlavních problémů, velké psychiatrické léčebny? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Je to jeden z hlavních problémů. Tak, jak ta péče je uzpůsobena, že dominantní část lidí, zdrojů, peněz je právě v těch velkých psychiatrických zařízeních, které mají stoletou tradici, a to je právě ten problém, izolují jak ten personál, tak ty pacienty a té pomoci a podpory mimo nemocniční podmínky, to znamená v té komunitní péči je stále málo. Tyto velké mamutí, jak říká Cyril Hešl, zařízení ve většině zemí Evropské unie, teda ne těch nových, vlastně už nejsou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když jste zmínil peníze, dočetl jsem se ve zprávě veřejné zdraví, lidská práva a péče o duševní zdraví v České republice, teď cituji doslova: "Celkový podíl psychiatrické péče na celkových nákladech zdravotní péče v České republice nedosahuje podle našich odhadů čtyři procenta, činní zhruba tři a půl procenta. Tímto podílem nedosahujeme stavu ve většině evropských zemí, kde se tento podíl pohybuje nad pěti procenty." Čím je to dáno? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Je to dáno tím, že ta zviditelnění vůbec takových těch odsunutých témat různým typem handicapovaných lidí probíhá teprve nyní a ti, kteří se neumí sami drát o své požadavky, to jsou právě třeba duševně nemocní, pak zůstávají na konci řady, to je jedna věc. Druhá věc je možná i ta... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Promiňte, není to ale problém i těch zaměstnanců ústavů v rámci celkové zdravotnické péče, že se dostatečně neumějí ozvat, aby měli větší část, řekněme, srovnatelnou část příjmů z rozpočtů zdravotnictví, která je běžná v Evropské unii? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Přesně to jsem chtěl říct a druhá část toho problému je ta, že vlastně v té oblasti péče o duševně nemocné nebo psychiatrii se asi hodně, se jedná o asi poměrně velkou změnu, které jiné ty oblasti medicíny nemají a existují tam poměrně velké názorové rozdíly, čímž pádem i ta jednotná fronta, aby ty jednotlivé segmenty táhly za jeden provaz nebyla, to se stává teprve nyní. To znamená, že každý ten segment, třeba ambulantní psychiatrie, lůžková psychiatrie jakoby kopala jenom za svoje teritorium a myslím si, že tím pak ztratili všichni. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když ještě budu citovat z té zprávy: "Zajímavá je struktura nákladů psychiatrické péče. Majoritní část představují náklady psychiatrických léčeben, zhruba dvě miliardy korun ve všeobecném zdravotním pojištění. Náklady na psychiatrická oddělení nemocnic však představují jen asi tři sta milionů korun." Jak by se měl změnit tento poměr, na straně jedné náklady na psychiatrické léčebny, na straně druhé psychiatrická oddělení nemocnic, aby Česká republika byla standardní zemí v této oblasti běžné na Západ od českých hranic? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Absurdní situací je to, že za lůžko v akutním oddělení je menší příjem od Všeobecné zdravotní pojišťovny než v psychiatrických léčebnách. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že se vyplatí finančně zavřít člověka do psychiatrické léčebny, než ho mít na lůžku v nemocnici? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Ano, ano, je to tak. A ještě psychiatrické léčebny jsou vlastně motivovány tak, jak je tok peněz, aby měly vlastně plnou obložnost, to znamená, tam není žádná motivace měnit, redukovat, vytvářet jiné. Ten způsob financování je úplně proti logice toho, o čem mluvíme, kam by ten systém měl jít. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je nějaká naděje, že se to změní? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- No, naděje určitě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Říká se, že naděje umírá poslední. Možná jsem špatně položil otázku. Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Ne, možná by se dala, jestli se dělají nějaké kroky, ano, dělají. Máme komisi na ministerstvu, která se tímto zabývá, vyjednáváme se zdravotní pojišťovnou, budeme mít seminář v Senátu o problematice financování. Místy se leccos děje, ale kdy se tato věc změní a napraví, to nejsem schopen říct. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když jsem četl onu zprávu veřejné zdraví, lidská práva a péče o duševní zdraví v České republice, tak jsem v ní objevil seznam problémových oblastí. Dovolte, abych citoval: "Informování rodiny o nemoci, práce s rodinou, nedostupnost adekvátní pomoci v krizi, informování o lécích a jejich vedlejších účincích, přístup profesionálů, režim v léčebně, patologizace jednání uživatelů, informovaný souhlas s léčbou, nedobrovolná hospitalizace, souhlas s léčbou při nedobrovolné hospitalizaci, co všechno musí pokrývat léčba v léčebnách, vyřazení ze zaměstnání a návaznost služeb." Pokud byste měl odpověď na otázku, je tento seznam, jak jsem jej přečetl, hierarchicky řazen podle hloubky těch problémů, které se v té péči objevují? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Myslím, že to hierarchické sestavení asi by bylo obtížné a taky jde o to, koho optikou bychom se na to dívali, jestli optikou pacienta, nebo optikou profesionála. Některé, si myslím, že mají asi stejnou váhu, to znamená, že zcela hierarchicky asi sestaveny nejsou. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je tím největším problémem, pokud bych vás jako novinář měl tlačit k jisté laicizaci, je tím největším problémem skutečně to, že v léčebnách jsou umístěni pacienti, kteří tam být nemusejí? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Kteří tam být nemusejí, pokud by byl jiný způsob péče. Oni tam jsou, protože nic jiného není. To je pravděpodobně jeden z největších problémů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Lidé jsou podle vašeho názoru, jak jsem i četl v některých rozhovorech, také v některých případech drženi v léčebnách za okolností, které jsou právně problematické, co tím máte na mysli? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- To vymezení například nedobrovolné hospitalizace, vymezení dobrovolného souhlasu a tak dále je poměrně volné, je tam velmi málo, řekl bych, mechanismů zpětné kontroly a hlavně mechanismů, které by podporovaly obhájení zájmů a pohledů toho pacienta. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Setkáváte se tedy s tím, že vstupuji do vaší řeči, že je ten institut dobrovolné hospitalizace v mnoha případech zneužíván? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Je v mnoha případech velmi diskutabilní, protože velmi často nastává, že i když ten pacient je tam zpočátku nedobrovolně, pak do čtyřiadvaceti hodin je nějakým způsobem motivován personálem, aby podepsal dobrovolný vstup, přičemž ten režim má dál vlastně charakter nedobrovolné hospitalizace. To myslím, že je docela problematická záležitost. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Můžete uvést řádově odhady, kolik takových lidí v českých léčebnách ročně je? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- To si netroufám, ale myslím si, že to prostě jde do tisíců, čímž nechci říct, že ti lidé by tam neměli být, nebo nepotřebují péči, ale tak, jak je s nimi zacházeno, jak je to uděláno, je to skutečně problém. Když tak už tam mají být jako nedobrovolné hospitalizace, nebo pokud, tak plně v režimu léčebny. Samozřejmě je tam někdy šedá zóna, která je problematická, když /nesrozumitelné/ pacient by byl propuštěn, není nebezpečný sobě, ale utratí celý svůj majetek, ale to musí být věci, které musí být velmi dobře ošetřeny a nemohou mít takový hrubý charakter jako hrubé záplaty, jako to má často. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- V této situaci se mluví o takzvaném informovaném souhlasu s léčbou jako o důležitém institutu, který by toto jednání lékařů měl změnit. Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab připouští, že v České republice je zásadním problémem nerovné postavení pacienta a doktorů. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva /ukázka/ -------------------- Tím systémovým problémem je právě pojetí souhlasu v našem zákoně o péči o zdraví lidu. V tom novém zákoně, který je připravován už několik let, máme přitom mnohem lepší definici. Ta říká, že souhlas musí být za prvé svobodný, to znamená, nesmí být dán v tísni nebo pod nátlakem. Musí být informovaný, to znamená, že lékař je povinen informovat o všech variantách o jejich plusech i minusech a za třetí musí být kvalifikovaný, to znamená, že ten lékař se musí přesvědčit, že pacient skutečně porozuměl. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Konstatuje v rozhovoru pro BBC vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Může tento institut skutečně zásadním způsobem změnit systém jakým jsou pacienti do těchto léčeben přijímáni a může skutečně jenom tento institut změnit to nerovné postavení mezi doktorem a mezi pacientem? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Myslím, že k té celé otázce, jak se o problematice bavíme, není jedna věc, jedna magická oblast, která by to změnila, jsou to spousta věcí, ale bezesporu toto je taky důležitá věc, kdy jednak dobře vytvořený rámec informovaného souhlasu bude vést ty zaměstnance nebo ty profesionály k tomu, aby víc přemýšleli, víc dávali prostor klientům. Klientům bude dávat víc signálů toho, že, ano, je to na nich, aby zvali i léčbu do svých rukou a rozhodování do svých rukou a celkově ten systém se pravděpodobně jaksi rozvolní, vytvoří větší prostor pro nějakou demokracii a rovnost, než ten /nesrozumitelné/ nátisk, který má. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Není problém v tom, že lékaři, čeští lékaři na to nejsou připraveni, vždycky to byli oni, kteří byli autoritou, protože co řekl pan doktor, je svaté? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Určitě, já si myslím, že řady věcí asi se dočkáme až s výměnou generací, které, předpokládám, už se koukají na věci jinak. Umím si představit, že řada kolegů, starších kolegů má s tímto pojetím, jiným pojetím prostě problém a pravděpodobně musíme respektovat, že tak bude. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jakým problémem může být čas, protože v té zprávě jsem se dočetl, že praxe nedovoluje něco jako informovaný souhlas, informovaný souhlas totiž není prosté předložení papíru k podpisu, je to proces, který vyžaduje rozhovor, popis léčebných metod a jejich následků a na to není čas? Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- To si myslím, že není pravda. To jsou vždycky, někteří máme málo personálu, nemáme čas, to je nejjednodušší cesta, jak tyto věci smést se stolu a samozřejmě vždycky je smeteme se stolu, když se nezamyslíme na to, jak by nám bylo na té straně toho pacienta. Já si myslím, že to je to, co každý z těch profesionálů může udělat, jak já bych to viděl, kdybych já byl na jeho místě. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Konstatuje psychiatr z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Jan Pfeiffer, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut. Jan PFEIFFER, psychiatr z Centra pro rozvoj péče a duševní zdraví -------------------- Děkuji mockrát. Název: Pravidla pro omezování svobody Autor: (boš) Médium: Zdravotnické noviny Strana: 07 Rubrika: Z domova Datum vydání: 8.10.2004 ---------------------------------------- Vláda schválila ochranná opatření v sociálních ústavech Od března příštího roku by při poskytování ústavní sociální péče nemělo být možné používat opatření omezující pohyb jejich klientů s výjimkou případů "přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných osob". Vyplývá to z novely zákona o sociálním zabezpečení, kterou 29. září schválila vláda na návrh ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Výjimečné omezení pohybu obyvatel sociálních ústavů by podle této novely smělo trvat jen "po dobu nezbytně nutnou". Ústavům, pokud novelu schválí také parlament, přibyde povinnost informovat o použití opatření omezujícího pohyb bezodkladně zákonného zástupce dotčeného občana a zřizovatele zařízení. Ústavy rovněž mají povinně vést evidenci případů použití těchto opatření ve stanovené formě, včetně zaznamenání důvodů použití omezujících opatření, vyjádření lékaře k nim a doby jejich užití. Novela však druhy opatření pro omezení pohybu nijak blíže nespecifikuje. Nezakazuje tedy používání klecových lůžek, proti nimž nejvíce kriticky vystupoval evropský výbor pro prevenci mučení (CPT). V důvodové zprávě MPSV ovšem konstatuje, že pro rok 2005 vyčlenilo ve své kapitole státního rozpočtu 100 miliónů korun pro ústavy, které odstraní klecová lůžka, a pokud "jejich využívání nebude nahrazeno jiným nepřijatelným způsobem (medikace, kurtování apod.)". Objem plánovaných prostředků je odvozen od faktického počtu klecových lůžek v zařízeních sociální péče (celkem 654). Ministerstvo při odhadech nároků na jejich rušení započetlo zejména náklady na architektonické úpravy i zajištění personálu a jeho školení. Název: Český psychiatr Pfeiffer podle Time hrdinou roku Autor: (hm) Médium: Právo Strana: 04 Rubrika: Zpravodajství Datum vydání: 6.10.2004 ---------------------------------------- PRAHA - Americký časopis Time jmenoval českého psychiatra Jana Pfeiffera mezi 28 evropskými hrdiny roku 2004. Lékař získal ocenění za kampaň na ochranu duševně nemocných. Jan Pfeiffer (47), ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví, stál v minulosti mimo jiné v pozadí kampaně kritizující klecová lůžka. "Pochopitelně jsem z toho měl radost. Je to ocenění mé práce. A vlastně práce všech, kteří se v České republice i v zahraničí snaží změnit systém a pomoct handicapovaným, v tomto případě duševně nemocným lidem," řekl Právu Pfeiffer. Na postižené se podle psychiatra často zapomíná. "Tohle je pro nás signál, že být aktivní v tomto směru je ve světě ceněné, což je ne vždy případ našich luhů a hájů," tvrdí Pfeiffer. Systém péče o duševně nemocné lidi v České republice je podle něj přežitý a špatný. Klecová lůžka, proti kterým bojuje již téměř dvacet let, jsou pouze špičkou ledovce. Proto chce Pfeiffer se svými spolupracovníky českou psychiatrii kultivovat. "Chceme systém transformovat. Postižení jsou dnes dlouhodobě nebo celoživotně zavření v ústavech, které se jmenují psychiatrické léčebny, ale v podstatě jsou to zařízení s velmi vypreparovanými a umělými podmínkami pro život. My chceme, aby tito lidé mohli žít v běžných podmínkách. Čeká nás spousta úkolů, které je třeba hrát jako šachovou partii o to, co se dá v aktuální politické situaci změnit," dodal Pfeiffer. Z nejznámějších jmen jsou mezi hrdiny také švýcarská soudkyně haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla del Ponteová (57), dirigent ruského původu Mstislav Rostropovič (77) a bývalá tenistka Němka Steffi Grafová (35), která se věnuje péči o děti postižené konflikty a nemocemi. Název: Klecová lůžka jsou jen špičkou ledovce Autor: Petr Kučera Médium: Lidové noviny Strana: 02 Rubrika: Domov Datum vydání: 6.10.2004 ---------------------------------------- Kampaň proti klecovým lůžkům je jen část našeho úsilí za humanizaci péče o mentálně postižené občany, říká psychiatr Jan Pfeiffer, čerstvý laureát titulu Evropský hrdina roku 2004 časopisu Time. LN: Cítíte se jako hrdina? Překvapilo vás to ocenění? Jako hrdina se necítím, i když je to samozřejmě milé, když to o vás někdo říká. Určitě jsem udělal spoustu práce. Ale nejde jen o mne, ale i o řadu dalších lidí, kteří se snaží nějak změnit systém, aby byl lidštější pro osoby s nějakým handicapem. V našem případě pro ty, kteří mají nějaké psychické problémy. O své nominaci jsem už nějaký čas věděl. Časopis připravoval články pro speciální číslo, ve kterém kandidáty představoval. LN: Kdy budou ceny předány? Přišla mi pozvánka na slavnost, která proběhne 26. října v londýnské Royal Society of Art. Takže si pro ocenění velmi pravděpodobně poletím do Londýna. LN: Titul hrdiny roku jste dostal za zásluhy v kampani proti používání klecových lůžek. Považujete to za hlavní náplň práce, nebo byste sám ocenil jiný svůj úspěch? Síťová lůžka jsou teď mediálně atraktivní. Označují nějaký problém, ale jsou jen špičkou ledovce. Jádro problému je v tom, co se u nás dělo v minulosti: že se u nás lidé nějakým způsobem jiní - Romové, handicapovaní, duševně nemocní strkali kamsi za běžný rámec našeho každodenního života a zavírali, přičemž míra zachování jejich lidské důstojnosti byla velmi nízká. A to se snažím změnit. Klecová lůžka jsou malou součástí této snahy. LN: Vláda před pár dny schválila zákon, který používání lůžek se sítěmi za určitých podmínek dál připouští. Co tomu říkáte? U nás zatím neumíme přijímat kritiku zvenčí. Nejsme na to zvyklí. Musíme o ní přemýšlet, udělat nějaký jakoby mezikrok, abychom se cítili jakoby důstojně. Návrh zákona o sociální pomoci z ministerstva práce a sociálních věcí aspoň nějakým způsobem používání omezujících prostředků reguluje. Dává signál, že je to opravdu jen mimořádné opatření. Vzhledem k tomu, že tuto oblast dosud žádný právní předpis neupravoval, to je pokrok. Je to první krok k tomu, že ta lůžka z ústavů postupně zmizí. Název: Samotka není ideální, říká ředitel Autor: (pd) Médium: Pardubické noviny Strana: 07 Rubrika: Pardubicko Datum vydání: 5.10.2004 ---------------------------------------- OTÁZKA PRO Ráby Ústav sociální péče v Rábech používá v nezbytných případech síśová a klecová lůžka, která mají zabránit postiženým klientům, aby sobě či někomu ze svého okolí neublížili na zdraví a životu. Nad ochrannými lůžky se však především během léta vedla emotivní debata, do níž se zapojily různé osobnosti i ze zahraničí. Zeptali jsme se ředitele ústavu Jana Slezáka, jak podobné případy řeší v zahraničí. "Osobně jsem v cizině nebyl, na to jsem dost krátce ve funkci a mám jiné starosti než jezdit do ciziny. Ale zjišśoval jsem u kolegů zkušenosti i z Anglie, Holandska, Švýcarska a Rakouska. Některé země jako Německo preferují zvýšenou medikaci nebo poutání, Anglie většinou situaci řeší samotkami, tzn. nějakým způsobem polstrovanými pokoji, kde ale podle mého názoru je klient více izolovaný než u nás v síśovém lůžku. Protože u nás v síśovém lůžku je pouze část dne, kdy odpočívá, a pořád je v kontaktu s ostatními. Není v místnosti sám. Kdežto samotka, na způsob nějaké cely, byś je polstrovaná a má v ní třeba hračku, tak je to pořád samotka. Kam se za ním přijde jednou za čas někdo podívat. Není to podle mne ideální stav." Název: Časopis Time: Český lékař mezi hrdiny roku Autor: (ČTK) Médium: Mladá fronta DNES Strana: 05 Rubrika: Z domova Datum vydání: 5.10.2004 ---------------------------------------- Praha, Londýn - Český psychiatr Jana Pfeiffera se stal jedním z evropských hrdinů roku 2004. Toto ocenění získal od prestižního amerického časopisu Time za kampaň proti používání klecových lůžek a na ochranu duševně nemocných. Time oceňuje hrdiny Evropy letos podruhé. Jména vybírají redaktoři časopisu a částečně také čtenáři. S oceněním není spojena žádná finanční částka. Jan Pfeiffer z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví vede podle článku v nejnovějším čísle evropského vydání týdeníku Time dlouhý, tvrdý boj proti brutálnímu zacházení s pacienty a konečně začíná vítězit. Time píše, že Pfeiffer bojuje proti klecovým lůžkům už dvě desetiletí, ale používá málo viditelné metody. "Můžete být buď zlý německý ovčák, který štěká, nebo někdo, kdo nabízí pomocnou ruku," vysvětluje Pfeiffer, proč klecová lůžka nefungují. "Obě role jsou důležité, ale nelze je spojovat. Nemůžete na někoho štěkat, a pak si s ním sednout ke stolu." Pomohla mu autorka Harryho Pottera Pfeiffer se dal na svou cestu už v roce 1982, kdy viděl, jak sestry zacházejí s dětmi v nemocnici v Opařanech. V roce 1990 zorganizoval první Týden pro duševní zdraví v České republice, protože klecové postele byly jen malou částí jeho práce a úsilí o změnu. Velkou pomocí pro jeho kampaň byl červencový dopis spisovatelky Joanne Rowlingové protestující proti používání klecových postelí na základě článku, který se objevil v The Sunday Times, k němuž Pfeiffer přispěl. Někteří psychiatři v České republice ovšem využívání postelí podle listu tvrdohlavě obhajují, protože podle nich je nejlepší metodou, jak omezit pacienty, kteří ohrožují sebe nebo ostatní. Číslo časopisu Time s letošním seznamem hrdinů je datováno 11. října, ale k dostání je podle obvyklé praxe již tento týden. Obsahuje 29 jmen hrdinů, mezi něž vedle Pfeiffera řadí obě nedávno osvobozené Italky z Iráku, které jsou také na titulní straně vydání, dirigenta Mstislava Rostropoviče za jeho práci ve prospěch očkování dětí nebo tenistku Steffi Grafovou rovněž za práci pro děti v její nadaci Děti zítřka. Časopis ocenil jednoho Čecha již loni I loni byl v prvním seznamu evropských hrdinů jeden Čech, hydrolog Josef Křeček. Time ho vyzdvihl za jeho úsilí seznámit veřejnost s dopady znečištění životního prostředí v emisemi poškozeném území v severních Čechách, na jihovýchodě Německa a v jihozápadním Polsku. Název: Hrdina 2004 a klecová lůžka Autor: Ondřej Neff Médium: Lidové noviny Strana: 10 Rubrika: Názory Datum vydání: 5.10.2004 ---------------------------------------- Názory doktora Pfeiffera nelze jen tak odbýt Mezi hrdiny roku 2004 zařadil americký týdeník Time českého psychiatra Jana Pfeiffera. Ocenil jeho dlouholetý zápas za zrušení klecových lůžek v psychiatrických léčebnách. Ocenění přišlo brzy poté, co problému zjednala obrovskou publicitu J. K. Rowlingová, autorka knih o Harrym Potterovi. Z mnoha míst byla kritizována za populismus. Nic o věci neví, jedná impulzivně a má na věc ostrý názor založený na emoci. Názory doktora Pfeiffera nelze tak snadno odbýt. Proti klecovým lůžkům vystupuje už dvacet let. Jenže ani on nevidí problém jednoduše: nelze "něco zakázat bez toho, aniž bych vymýšlel dál, jak těm zařízením pomoci". Jde o rozsáhlý balík problémů, který je třeba řešit. Klecová lůžka jsou jen špička ledovce. Balík ale zřejmě bude muset na rozbalení počkat na zcela jinou koncepci zdravotnictví, než je ta soudobá. Název: Percy Godoy: Pravá tvář těch, kdo nás obviňují Autor: (kv) Médium: Haló noviny Strana: 11 Rubrika: Ze světa Datum vydání: 5.10.2004 ---------------------------------------- Pod titulkem >Pravá tvář těch, kdo nás obviňují< publikoval guatemalský spisovatel článek, který veřejnosti může objasnit skutečné pozadí těch, kdo stojí za schůzkou Za demokracii na Kubě, která se konala o víkendu 17. až 19. září v Praze. Článek Percyho Francisca Alvarada Godoye přinášíme na následujících řádcích. V době, kdy budu dopisovat tyto řádky, sejde se v Praze tančící vždy v rytmu kontrarevoluční symfonie dirigované z Washingtonu nesourodá skupina politických oportunistů a zběhlých >levičáků<, agentů a páté kolony s dlouhou historií služby imperialismu, falešných demokratů a rádoby bojovníků za lidská práva, podílejících se na novém protikubánském tažení. Dne 17. září bude v tomto městě zahájen donebevynášený summit s názvem Za demokracii na Kubě, zaštítěný přímo Mezinárodním výborem pro demokracii na Kubě (CIDC), bastardem s krátkým politickým životem a obskurními úmysly. Jednání, naplánované na 17.-19. září v sídle Senátu České republiky ve Valdštejnském paláci, bylo svoláno českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodu a předsedou Senátu Petrem Pithartem. Pan Pithart, expert na výrobu spektáklů, které mohou vzbudit leda úsměv, očekává od tohoto setkání přesvědčivější výsledky, než ty, jichž se mu podařilo dosáhnout, když se nechal zavřít ve vězeňském mundúru do klece, aby získal sympatie veřejnosti pro skupinu osob působících v žoldu Spojených států a odsouzených za svou kontrarevoluční a destabilizační činnost do vězení. Svoláni naléhavě, aby realizovali špinavou politiku izolace Kuby vypracovanou Bílým domem v rámci jeho čerstvého Programu pro nenásilný přechod k demokracii na Kubě, sjeli se do Prahy činovníci, počínaje starými disidenty, experty na destabilizaci, lži a rozvracení pořádku a konče zkorumpovanými politiky a porušovateli lidských práv, maskovanými pro tuto příležitost za humanisty a demokraty. Bude zde jak bývalý španělský premiér José Maria Aznar, tak bývalý chilský prezident Patricio Aylwin, bývalý uruguayský prezident Luis Alberto Lacalle, bývalý kostarický prezident Luis Alberto Monge, dále český exprezident Václav Havel, kanadský expremiér Kim Campbell, bulharský expremiér Filip Dimitrov spolu s viceprezidentem Evropského parlamentu Edwardem McMillanem Scottem. Scházet nemohly ani další osobnosti z temné kontrarevoluční a ultrakonzervativní historie, jako bývalá americká státní tajemnice Madelaine Albrightová, švédská europoslankyně Cecilia Malmstromová, či bývalá ruská disidentka Jelena Bonnerová. Spolu s nimi pak známí agenti jako Polák Adam Michnik, Tomáš Pojar a Carlos González z české organizace Člověk v tísni, či Liduine Zumpolle z holandské organizace Cuba Futuro. Přirozeně nemohli chybět spisovatelé, kteří zaprodali své pero stejným lidem, které kdysi nesměle kritizovali, aby pak upadli do nechutného politického oportunismu, např. Peruánec Mario Vargas Llosa, Mexičan Enrique Krauze či Argentinec Marcos Aguinis. Jednání se účastní několik zástupců mafiánských skupin z Miami, např. Leopoldo Fornés, člen Kubánského výboru za lidská práva, v jehož čele stojí prolhaný oportunista Ricardo Bofill. Co sledují svým vychvalovaným summitem? Jejich cíl je všem jasný. Snaží se zostřit izolaci Kuby za použití stále stejných otřelých a neudržitelných argumentů, že jsou na ostrově porušována lidská práva a demokratické svobody. Celá tato kontrarevoluční pátá kolona zapadající do rámce protikubánské strategie USA a těšící se jejich podpoře servilně přisluhuje nové eskalaci americké provenience. Přes nucenou izolaci, k níž se jí snaží odsoudit, si však pravda skrytá na dně hluboké propasti najde cestu na světlo denní. Za onou zdánlivou péčí o kubánský lid a jeho práva se skrývá faleš a čachry, odporná manipulace a špinavý oportunismus, ideologická nenávist a ambice. Abychom pochopili, jakými obránci demokracie, svobody a lidských práv jsou ve skutečnosti tito lidé, stačí analyzovat některé údaje zveřejněné organizací Amnesty International v její Zprávě z roku 2004, která obsahuje téma porušování lidských práv v období od ledna do prosince 2003, či jiné prameny. Zapomněl snad pan Patricio Aylwin např. že OSN, cestou Výboru pro kontrolu plnění Konvence proti mučení žádala Chile, aby zrušilo Zákon o amnestii vydaný Pinochetem na ochranu zločinců, kteří utopili chilské domovy v žalu? Proč ponechal tento zákon v platnosti po celou dobu své vlády? Zapomněl snad také, že během jeho vlády upozornil Ekumenický výbor pro lidská práva v Latinské America (ICCHRLA) na čtyři desítky případů mučení spáchaných četnictvem či jinými policejními orgány? A ylwin asi zapomněl Zdá se, že pan Aylwin zapomněl, že členové jeho vládní Křesťanskodemokratické strany, ale také Křesťansko- demokratické mládeže Chile v té době přiznali, že v zemi nadále existuje mučení. Proč se tedy pan Aylwin vměšuje do falešné války proti Kubě, když se na jeho vlastním dvorečku dosud páchají na občanech těžké zločiny? Zpráva Amnesty International uvádí v souvislosti s Chile následující: > Podmínky vazby zdaleka neodpovídají požadavkům mezinárodních norem a existují zprávy o špatném zacházení se zatčenými. Domorodé obyvatelstvo nadále naléhá na reformu zákonů o půdě a na dodržování svých ekonomických, sociálních a kulturních práv. Ve zprávě z červencové návštěvy Chile zdůraznil zvláštní zpravodaj OSN pro stav lidských práv a základních svobod domorodého obyvatelstva, že pokračuje ekonomická a sociální marginace domorodých komunit a kriminalizace domorodých hnutí sociálního protestu za pomoci protiteroristického zákona. Zpravodaj doporučil soudní revizi případu dvou předáků komunity Mapuche. Byly zaznamenány zprávy o špatném zacházení s vězni ze strany příslušníků vězeňské služby (četnictva). Podmínky vazby včetně přeplněnosti cel, nadále zavdávají důvody k obavám a v některých věznicích nejsou plněny mezinárodní normy. < Jak vidno, pan Aylwin by měl svou starost o svobodu, demokracii a lidská práva věnovat nejprve Chilanům. Otočit se zády k problémům svého národa a namísto toho se vrhnout do křížového tažení plného lží a pomluv proti Kubě je nejen odporné, ale ikrajně nečestné a kruté. Dalším z vášnivých pečovatelů o situaci vězňů na Kubě je uruguayský exprezident Luis Alberto Lacalle. Tento pán trpí stejnou slepotou jako jeho chilský kolega. Učinil snad pan Lacalle během své vlády něco, aby byly souzeny případy mučení nejlepších synů jeho národa nebo zrušen Zákon o promlčení trestnosti státu z roku 1986, jehož smyslem bylo ochránit vrahy a zločince? Pan Lacalle byl, mimochodem, přímo zodpovědný za masakr v Jacinto Vera, při němž zahynuli Fernando Morroni a Roberto Facal a byly zraněny stovky lidí. Nikdy ani nepozvedl prst, aby ukázal na viníky, k nimž patřil zejména jeho ministr vnitra Angel María Gianola, a aby je postavil před soud. Lacalle byl rovněž zodpovědný za masové zatýkání, vypovídání a mučení baskicko-uruguayských občanů v jeho zemi v roce 1992. Jak vidno, pan Lacalle postrádá čest a právo stavět se do pozice případného obhájce lidských práv Kubánců a soudce toho, co se tam odehrává, když byl až po uši zapleten do činů znamenajících porušování lidských práv Uruguayců, vražd a mizení osob. Nebyl ani schopen poukázat na to, že i dnes, v době vlády Jorge Battleho, dochází k protiprávnímu zatýkání a mučení. Ani bulharský expremiér nemá zřejmě čisté svědomí Další žalobce Kuby na tomto summitu falše a pomluv je bývalý bulharský premiér Filip Dimitrov. I tento pán odmítá kritiku stavu lidských práv ve své zemi. Zpráva Amnesty International však uvádí: > Životní režim osob s duševní poruchou žijících v sociálních zařízeních byl často nelidský a ponižující. Mnohé z těchto osob byly šikanovány jiným pacientem nebo personálem, v některých institucích se používalo nepřípustných praktik znehybňování a izolace. Byl zaznamenán velký počet zpráv o hrubém zacházení a mučení zadržených policií a nejméně jedna osoba zemřela za rozporných okolností za přítomnosti dozoru. Obětmi byli často členové romské komunity, někdy děti. Státní agenti, kteří se takového jednání dopustili byli zřídka předáni justici. Nejméně tři osoby postřelené policisty zemřely a další byly zraněny policejními agenty, kteří použili střelných zbraní v rozporu z mezinárodními normami o používání síly. < Během vlády tohoto pána byly spáchány na romech a duševně chorých desítky takových činů, silně připomínajících fašistickou ideologii a xenofóbii, jež kdysi přivedla Evropu do zkázy a stála život desetitisíce bulharských občanů. Může tedy někdo jako on volat po lidských právech na Kubě? Odpověď je nasnadě. Ani organizátoři summitu se v České republice nevyhnuli porušování lidských práv a nemají vlastní dvoreček uklizený. Zmíněná zpráva Amnesty International z roku 2004 uvádí v této souvislosti: > Členové romského etnika byli nadále diskriminováni v různých oblastech života, přestože vláda přijala některá pozitivní opatření. V lednu vyjádřil Výbor OSN pro práva dítěte politování, že některá z jeho doporučení nebyla dostatečně uplatňována. Týkalo se to mimo jiné rozvoje uvědomovacích kampaní cílených na omezení diskriminačních praktik proti Romům a nastartování speciálních programů ke zlepšení životní úrovně, vzdělání a zdraví romských dětí. Výbor vyjádřil rovněž obavu v souvislosti s příliš vysokým počtem romských dětí, které nadále chodí do škol určených pro děti s obtížemi v učení, tzv. speciálních škol, a s diskriminací ilegálních přistěhovalců a některých běženců v přístupu ke vzdělání. V srpnu vyjádřil Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace obavy v souvislosti s přetrváváním rasově motivovaných násilných činů a činů podněcujících nenávist a dále s přetrváváním netolerantnosti a faktické diskriminace zejména vůči romské menšině, a dále s nepřiměřeně vysokým ukazatelem nezaměstnanosti mezi Romy. Výbor doporučil uplatňovat efektivněji stávající legislativu. Řada zpráv zaznamenala případy špatného zacházení s Romy ze strany policie. Velmi málo z těchto incidentů bylo nezávisle a nestranně vyšetřeno. Systém vyšetřování oznámení podaných na agenty policie nesplňoval požadavky na nezávislost a nestrannosti v souladu s mezinárodními normami lidských práv, ani doporučení Výboru proti mučení a Výboru OSN pro lidská práva. Dokonce i v případech, kdy byli policisté shledáni vinnými ze závažných trestných činů, byly jim vyměřeny lehké tresty.... V některých psychiatrických klinikách a centrech sociální péče byla podle zpráv místních nevládních organizací používána k omezení pohybu tzv. klecová lůžka. Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví zjistilo, že ze 600 lůžek na psychiatrické klinice v Jihlavě je 60 klecových a že v nich bylo umístěno k omezení pohybu během roku 2002 416 pacientů. Centrum pro pomoc mentálně postiženým zase zjistilo v jiné instituci 17 klecových lůžek a dvě dětské postýlky se sítí zabraňující pádu dětí. V jedné postýlce s kovovými tyčkami a zámkem bylo umístěno sedmi či osmileté dítě stěžkým duševním a fyzickým postižením. Nezdálo se, že by na ně někdo dohlížel či že by bylo jakkoli léčeno .Používání klecových lůžek a odmítání vhodné rehabilitace a pomoci postiženým dětem se řadí mezi kruté, nehumánní a ponižující zacházení a porušení mezinárodního práva a zásad dobré profesionální praxe. České Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznalo, že se klecových lůžek používá, avšak poukázalo současně na skutečnost, že žádný zákon tuto metodu omezení pohybu výslovně nezakazuje, a na rozpočtová omezení znemožňující najmout dostatek kvalifikovaného personálu. < A co hostitelé? Jak je patrno, hostitelé této hanebné akce, pan Svoboda i kašpárek Pithart, stejně jako Václav Havel a Tomáš Pojar postrádají stud, když chtějí soudit Kubánce za jejich legitimní postup, zatímco sami jsou zapleteni do vážného porušování lidských práv. I pan José María Aznar nese zodpovědnost za vážné porušování lidských práv ve své zemi. Stačí uvést několik úryvků ze zprávy Amnesty International jako důkaz: >Mnoho imigrantů se utopilo při pokusu přeplavit se po moři ze severu Afriky do Španělska. Někteří zadržení oznámili případy mučení a špatného zacházení. Evropský výbor pro předcházení mučení a nelidského či ponižujícího zacházení a trestů (CPT) tvrdě kritizoval neustálou absenci základních ochranných opatření, jež by zabraňovala špatnému zacházení s osobami zadrženými na základě protiteroristické legislativy. Nový zákon naopak prodloužil na více než dvojnásobek maximální dobu pro zadržování v izolaci. Vláda nadále kategoricky popírá existenci mučení. Existuje riziko, že nezletilí cizinci bez doprovodu, ve věku 16-18 let, budou vyhoštěni v rozporu s mezinárodním právem. Existují neustálé stížnosti na špatné či kruté, nelidské a ponižující zacházení v domovech pro nezletilé. Cca. 100 žen zemřelo na následky násilí páchaného na ženách. < Může se tedy tento zapřísáhlý nepřítel Kuby, bezpodmínečný přisluhovač Spojených států a miamské mafie stát soudcem Kubánců, když se mladí lidé a ženy v jeho zemi stávají obětí brutálního mučení? Ani ostatní účastníci summitu Za demokracii na Kubě nemají svědomí čisté. Ani jeden z nich nepohnul prstem, aby obvinil Spojené státy z hrubého porušování lidských práv v jejich věznicích a žalářích, kde jsou vězněny tisíce Afgánců, Iráčanů a občanů třiceti dalších národností. Pročpak se neujali organizace summitu, který by pranýřoval zločiny páchané Spojenými státy po celém světě ve jménu falešné a oportunistické doktríny boje proti terorismu? Analýza skutečných postojů těchto lidí, spojených s diskriminačními činy a mučením, vraždami a mizením občanů, je vylučuje z role soudců v kubánské kauze. Člověk musí být příliš cynický, aby se mohl ohánět věcí spravedlnosti, svobody a lidské důstojnosti, které sám bez skrupulí pošlapával. Taková je bezpochyby skutečná tvář našich žalobců. Myslím, že dalších komentářů netřeba. Izraelský voják naviguje tanky a obrněné vozy, které operovaly včera nedaleko uprchlického tábora Džabalíja v pásmu Gazy. Izraelská armáda vnikla do Gazy 28. září, aby eliminovala palestinské raketové útoky na izraleské území. FOTO - ČTK/AP Filmař George Casey natáčel za úsvitu sopku Mount St. Helens jižně od Seattlu v americkém státě Washington. Vulkán, který způsobil přírodní katastrofu v roce 1980, se opět probudil k životu. Erupce z minulého týdne ale byla slabá a hora jen vychrlila mohutný sloup bílého kouře a popílku. FOTO - ČTK/AP Název: Otázka klecových lůžek Autor: Médium: ČRo 1 - Radiožurnál Strana: 03 Rubrika: 12:10 Týden v Česku Datum vydání: 2.10.2004 ---------------------------------------- Dušan VALENTA, redaktor -------------------- Klecová lůžka, zařízení, za která jsme byli těsně před vstupem do Evropské unie kritizováni. Vláda rozhodla, že se budou dál používat, a to v krajních případech. Navíc sociální ústavy budou muset o jejich použití informovat zákonného zástupce pacienta. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach zdůraznil, že se změny týkají zařízení, která řídí jeho resort. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/ -------------------- Pokud jde o tento materiál, tak se týká sociálních ústavů, čili nikoliv zdravotnických zařízení a řeší tuto problematiku tak, aby byla v souladu s doporučeními i příslušných institucí, například Evropské unie. Dušan VALENTA, redaktor -------------------- V zařízeních spadajících pod ministerstvo zdravotnictví se nejspíš bude postupovat stejně. Příslušná norma ale teprve vzniká. Odborníci rychlou reakci vlády vítají. Šéfka České asociace pro psychické zdraví Andrea Studihradová má z jasné definice radost. Andrea STUDIHRADOVÁ, Česká asociace pro psychické zdraví -------------------- Určitě to není špatně, vím, že metodické pokyny připravuje ministerstvo už docela dlouho, takže je dobře, že už to bude nařízení. Otázka je, jestli ta kontrola bude dostatečná, jestli evidence stačí k tomu, jestli to, že někdo něco nařídí změní přístup personálu, změní přístup zařízení, to myslím, že je to hlavní. A úplně to nejdůležitější je stejně změna koncepce jako takové. Název: Nová pravidla pro ,,klece`` Autor: (pd, ron, čtk) Médium: Krkonošské noviny Strana: 05 Rubrika: Pardubický kraj/Královehradecký kraj Datum vydání: 1.10.2004 ---------------------------------------- Nová pravidla upravující používání klecových lůžek v sociálních ústavech přijala ve středu vláda. Mají se používat pouze tehdy, pokud klienti budou ohrožovat svoje zdraví nebo zdraví ostatních. Pro ředitele sociálních zařízení v kraji, jichž se opatření týkají, nejsou ale úplnou novinkou. Podle svých slov je již praktikují. Pardubice Novelu zákona o sociálním zabezpečení, která pravidla obsahuje, nyní po vládě posoudí sněmovna. V chystané legislativní změně pro používání klecových lůžek bude například povinnost evidence jejich obsazování. Každé použití klecového lůžka se tedy bude napříště podrobně evidovat. Ústav o něm bude muset informovat zákonného zástupce klienta a svého zřizovatele. Zákon také zavádí povinnost souhlasu ošetřujícího lékaře s použitím donucovacích prostředků. Používání výjimečných donucovacích prostředků bude dovoleno jen u klientů, kteří za určitých okolností nejsou zvladatelní bez speciálních metod. Nový řád má podle představ ministerstva práce a sociálních věcí začít platit od ledna příštího roku. V Rábech se nic nemění Podle ředitele Ústavu sociální péče v Rábech Jana Slezáka chystaná opatření chod jejich zařízení nepřekvapí. "To jsou všechno věci, které již provádíme," říká ředitel. "Pro nás se nemění takřka nic, protože to, co změna zákona předkládá, jsme doposud stejným způsobem praktikovali." Jan Slezák spíše očekává, že jim vypomůže přesnější metodika. V současnosti se v rábském ústavu nacházejí devadesát dva klienti, z nichž pouze šest je po dobu odpočinku tedy v noci a jednu hodinu po obědě v ochranných lůžkách. Jedná se o pět postižených dětí a jednoho dospělého. Čtyři klienti musí být umísśováni do lůžka s tyčemi, dva pak do síśového lůžka. I tak chce počet ochranných lůžek Jan Slezák ještě snížit, další postup ale závisí také na množství financí. Z vlastních prostředků ušetřili peníze a před časem o dvě pracovní síly navýšili početní stav personálu ústavu. "Uvidíme, co to udělá," dodal Jan Slezák k organizačním změnám. Ústav v Rábech hrál důležitou roli v diskusi o používání ochranných lůžek. Debatu rozvířil článek v britském týdeníku Sunday Times, který v červnu přinesl reportáž o zavírání dětí do klecí v tomto ústavu. Proti tendenčnímu vyznění článku se vedení ústavu ohradilo a bránilo se tím, že "klece" jsou jen prostředkem v mimořádných případech a v zájmu ochrany zdraví postižených. Později po odborných diskusích celá záležitost utichla. Nová pravidla vítá Ústav sociální péče (ÚSP) ve Slatiňanech klecová lůžka používá, ovšem pouze v minimálním množství. Na přechodnou dobu, zejména v nočních hodinách, jsou v nich umístěni klienti, jejichž zdravotní stav takové opatření vyžaduje. "Jejich psychiatrické onemocnění může způsobit zranění jim nebo spolubydlícím, čemuž musíme zabránit," vysvětluje ředitel ÚSP Slatiňany Miroslav Kubín. Rozhodnutí vlády o tom, že se klecová lůžka mohou v takovýchto případech používat, jednoznačně vítá. "Podmínky vlády už ostatně minimálně rok splňujeme. Jde o indikaci lékařem specialistou, vedení přesné evidence o čase, který klient stráví na lůžku. A opatrovníci či zákonní zástupci jsou nejenom z naší strany informováni, ale dávají k takovému postupu i písemný souhlas," dodává Miroslav Kubín. Další směrnice na obzoru Také na ministerstvu zdravotnictví vzniká nová směrnice, která má dát používání omezovacích prostředků včetně síťových lůžek jasný řád. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) se počátkem září nechala slyšet, že síťová lůžka považuje v některých případech za nutná. Je proti připoutávání a tlumícím lékům, jež lůžka nahrazují. Předchůdce Emmerové Jozef Kubinyi zakázal v půli července s okamžitou platností klecová lůžka po kritice britské autorky knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingové. Do konce roku nařídil zrušit i lůžka síťová. Michal Hruška (v popředí) s ošetřovatelkou v Ústavu sociální péče v Rábech. Foto: Tomáš Kubelka Název: Klece zůstanou, budou přísnější pravidla Autor: JOSEF KOPECKÝ Médium: Mladá fronta DNES Strana: 02 Rubrika: Události a politika Datum vydání: 30.9.2004 ---------------------------------------- Praha - Klecová lůžka, kvůli nimž nedávno kritizovala Českou republiku autorka knížek o Harrym Potterovi, britská spisovatelka Joanne Rowlingová, úplně zrušena asi nebudou. Česká vláda včera navrhla, aby mohla být klecová lůžka v ústavech sociální péče nadále používána, ale pouze ve výjimečných případech. V novele zákona o sociálním zabezpečení, kterou včera ve vládě prosadil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, se počítá s tím, že pracovníci ústavů sociální péče budou i nadále smět zavírat své klienty do klecí. Ale jen v případě, že dotyčný bude ohrožovat život či zdraví ostatních obyvatel ústavu nebo život vlastní. "Vedení ústavu bude muset v takových případech informovat zákonného zástupce klienta. Zákon také zavádí povinnost evidovat používání klecových lůžek," uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. K použití klecového lůžka bude nutné vyjádření lékaře, že dotyčný může být nebezpečný sobě či jiným. Ve zdravotnictví, například v psychiatrických léčebnách, zakázal klecová lůžka exministr Jozef Kubinyi. Vysloužil si kritiku, že jednal příliš zbrkle. Kubinyiho nástupkyně na ministerstvu Milada Emmerová má na používání síťových lůžek jiný názor. Počátkem září se nechala slyšet, že v některých případech jsou nutná. Je naopak proti připoutávání a tlumicím lékům, které lůžka nahrazují. Ministr Zdeněk Škromach, který bude ještě muset zachování klecových lůžek obhájit v parlamentu, se přímé odpovědi na otázku MF DNES, proč jsou tato lůžka podle něj potřebná, vyhnul. "Je to otázka spíše pro odborníky," řekl včera Škromach. Aféru kolem používání klecových lůžek v Česku odstartoval v létě britský nedělník The Sunday Times, který napsal, že v ústavu sociální péče v Rábech na Pardubicku trpí v klecích malé děti. Název: Klecová lůžka zůstanou, budou přísnější pravidla Autor: JOSEF KOPECKÝ Médium: Mladá fronta DNES Strana: 01 Rubrika: Titulní strana Datum vydání: 30.9.2004 ---------------------------------------- Praha - Klecová lůžka, kvůli nimž nedávno kritizovala Českou republiku autorka knížek o Harry Potterovi, britská spisovatelka Joanne Rowlingová, úplně zrušena asi nebudou. Česká vláda včera navrhla, aby mohla být klecová lůžka v ústavech sociální péče nadále používána, ale pouze ve výjimečných případech. V novele zákona o sociálním zabezpečení, kterou včera ve vládě prosadil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, se počítá s tím, že pracovníci ústavů sociální péče budou i nadále smět zavírat své klienty do klecí. Ale jen v případě, že dotyčný bude ohrožovat život či zdraví ostatních obyvatel ústavů sociální péče nebo život vlastní. "Vedení ústavu bude muset v takových případech informovat zákonného zástupce klienta. Zákon také zavádí povinnost evidovat používání klecových lůžek," uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. Ve zdravotnictví, například v psychiatrických léčebnách, zakázal klecová lůžka exministr Jozef Kubinyi. Pokračování na str. A2 Pokračování ze str. 1 Ministr Zdeněk Škromach, který bude ještě muset zachování klecových lůžek obhájit v parlamentu, se přímé odpovědi na otázkuMF DNES, proč jsou tato lůžka podle něj potřebná, vyhnul. "Je to otázka spíše pro odborníky," řekl včera Škromach. K použití klecového lůžka bude také nutné vyjádření lékaře, že dotyčný může být nebezpečný sobě či jiným. "Tak to ale v podstatě fungovalo již dříve," uvedla pro ČTK vedoucí odboru sociálních věcí z pardubického krajského úřadu Danuše Fomiczevová. Nová pravidla pro používání klecových lůžek mají podle návrhu ministerstva práce začít platit od ledna příštího roku. Do té doby to však parlament nestihne schválit. Ředitel ústavu sociální péče ve Slatiňanech na Chrudimsku Miloslav Kubín včera řekl, že splnění nových pravidel nebude pro ústav problém. "Domnívám se, že drtivá většina podobných zařízení s tím problém mít nebude," uvedl včera Kubín. Aféru kolem používání klecových lůžek v Česku odstartoval v létě britský nedělník The Sunday Times, který napsal, že v ústavu sociální péče v Rábech na Pardubicku trpí v klecích malé děti. Kampaň za jejich zrušení pak rozjela i britská spisovatelka Joanne K. Rowlingová, autorka populárních knížek o Harry Potterovi. A první výsledek se dostavil záhy. Ve zdravotních zařízeních je s okamžitou platností zakázal tehdejší ministr Jozef Kubinyi. A do konce roku doporučil zrušit i lůžka síťová. Čelil kvůli tomu kritice, že rozhodl zbrkle. Jeho krok se příliš nezamlouval například prezidentu Václavu Klausovi. Kubinyiho nástupkyně na ministerstvu Milada Emmerová má na používání síťových lůžek jiný názor. Počátkem září se nechala slyšet, že v některých případech jsou nutná. Je naopak proti připoutávání a tlumícím lékům, které lůžka nahrazují. Název: V klecích mají lidé končit jen výjimečně Autor: (teč) Médium: Hospodářské noviny Strana: 04 Rubrika: z domova Datum vydání: 30.9.2004 ---------------------------------------- STALO SE Praha, 30. 9. 2004 Pouze ve výjimečných případech by od ledna měli končit klienti sociálních ústavů v klecových lůžkách. Nová pravidla včera schválila vláda. Jsou součástí novely zákona o sociálním zabezpečení, kterou nyní budou projednávat poslanci. Kvůli klecovým lůžkům právě v těchto ústavech Česko v červenci kritizovala britská autorka knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingová. Úřad ministra Zdeňka Škromacha, pod kterého sociální ústavy spadají, však na změnách začal pracovat již několik měsíců předtím. Kritiků totiž bylo víc. Podle nové předlohy budou lůžka s klecí pracovníci ústavů využívat jen tehdy, pokud nebudou klienti zvladatelní a budou ohrožovat své zdraví nebo zdraví ostatních. "Souhlas k tomu musí dát ošetřující lékař, vedení ústavu o tom bude muset informovat zákonného zástupce klienta," popsala mluvčí resortu Kateřina Beránková. A personál bude mít novou povinnost: každé použití klecového lůžka bude muset evidovat. "Snahou je postupně klecová lůžka úplně odstranit, ale nejde to ze dne na den," řekla Beránková. "Jednak to bude stát stamilióny, jednak bude chvíli trvat, než se proškolí personál, aby uměl zvládat situace i jinak." Klecová lůžka už zmizela z psychiatrických léčeben. Hned po výzvě Rowlingové je zakázal exministr zdravotnictví Josef Kubinyi. Jeho nástupkyně Milada Emmerová teď nevylučuje, že v těchto ústavech ponechá aspoň síťová lůžka. I na jejím ministerstvu už vzniká směrnice, která dá jejich používání jasný řád. Název: Klecová lůžka jen v ohrožení, navrhuje vláda Autor: Novinky.cz Médium: ceska-media.cz Strana: 00 Rubrika: Společnost Datum vydání: 30.9.2004 ---------------------------------------- Vláda se ve středu zabývala novými pravidly, která upravují používání klecových lůžek v sociálních ústavech. Napříště se mají používat jen když klienti budou ohrožovat svoje zdraví nebo zdraví ostatních. Zásadní změnou je také povinnost evidovat obsazování klecových lůžek.Příslušná novela zákona o sociálním zabezpečení, která tyto nové zásady obsahuje, půjde nyní do Sněmovny. Kolem klecových lůžek se v létě rozpoutala v České republice velká diskuse. Podnětem k tomu byl článek v anglických Sunday Times a poté dopis známé autorky knih o Harrym Potterovi Joanny Rowlingové premiéru a prezidentu republiky, v němž používání klecových lůžek v České republice ostře kritizovala.Celé si přečtěte zde.Novinky.cz, 30.9.2004, autor: Václav Pergl Název: Síťová lůžka se používají zbytečně Autor: Zuzana Benešová Médium: Lidové noviny Strana: 11 Rubrika: Horizont Datum vydání: 20.7.2004 ---------------------------------------- Personál má povinnost zachovávat důstojnost pacienta, a proto klecové postele do ústavů nepatří Síťová lůžka, a především klecová jsou bolestným artefaktem let minulých sahajícím až do dob Rakouska-Uherska. Účelem těchto lůžek je omezit pacienta tak, aby ve stavu akutního neklidu neublížil sobě nebo svému okolí. Nikdy se neměla stát místem, kde pacient tráví většinu dne. Klecové lůžko nepatří s ohledem na povinnost personálu zachovávat důstojnost pacienta do moderní psychiatrické péče a jejich zákaz vítám. Problém síťových a klecových lůžek vidím zejména v jejich používání i z jiných důvodů, než pro jaké byly určeny. V některých případech jsou do těchto lůžek umísťováni i pacienti, kteří nejsou agresivní. Důvody jsou prevence či snaha o omezení volného pohybu, kterým by mohli rušit ostatní. To dokazují i fotografie v tisku, které zachycují klidné pacienty sedící v síťovém či klecovém lůžku. Proč tam tedy jsou? Problematický je i zkreslený pocit personálu, že pacient je v lůžku v bezpečí, a není třeba se mu tolik věnovat. Pacienti uvádějí, jak nemohli jít na záchod, což vedlo až k potřísnění lůžka, měli žízeň, snažili se volat ošetřovatele. To vše bez odezvy personálu. Jde to i jinak Stávající legislativa použití omezovacích prostředků neupravuje. Neexistuje ani metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který by stanovil, kdy je vhodné je použít, jak často musí být pacient kontrolován, jaký servis mu musí být poskytnut a v jakých intervalech. Stejně tak chybí vymezení délky pobytu v lůžku. Dnes je na libovůli jednotlivých léčeben, jak si používání restriktivních opatření upraví. Pokud vůbec existuje takový vnitřní předpis léčebny, pacienti ho většinou neznají a jeho kvalita je rozličná. Může se tak stát, že pacient je do síťového lůžka umístěn téměř po celý pobyt v léčebně např. na gerontologickém oddělení, nebo dokonce proto, že na oddělení není volné běžné lůžko. I v České republice existují zařízení, kde síťová lůžka nemají. Nesnížilo to kvalitu péče ani nezvýšilo užívání léků. Pro srovnání uvedu příklad. Na oddělení pro neklidné pacienty leželi všichni pacienti v otevřených síťových lůžkách kromě jednoho, který poklimbával u stolu. Všichni působili, že jsou utlumeni léky, síťová lůžka byla tedy zbytečná. Naopak v léčebně, kde taková lůžka nemají, na shodném oddělení pacienti sledovali televizi, četli či se účastnili terapeutických aktivit. Nikdo nebyl přikurtován ani nejevil známky nadměrné medikace. Část odborníků se nám pokouší vnutit představu, že bez lůžek budou nuceni používat více léků. Zapomínají však doplnit, že již nyní je pacient zklidněn léky a umístěn do lůžka. Další bolavá místa Je fakt, že síťová lůžka nejsou jediným bolavým místem českých psychiatrických léčeben. Ty jsou většinou v historických objektech, leckdy památkově chráněných, není výjimkou nedostatek personálu či pokoj pro deset a víc pacientů. Jen vytopit a částečně udržovat takové budovy vydá za několik platů pro zdravotnický personál. Přesto otevření takové diskuse je zásadním krokem, který, doufejme, povede ke změnám ve prospěch duševně nemocných. Snad se časem dostane i na úzce související témata, jako jsou nedobrovolná hospitalizace, problémy s opatrovníky či práva osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. " Problematický je i zkreslený pocit personálu, že pacient je v lůžku v bezpečí, a není třeba se mu tolik věnovat. Pacienti uvádějí, jak nemohli jít na záchod, měli žízeň, snažili se volat ošetřovatele. To vše bez odezvy personálu. O autorovi| Autorka je právnička Kanceláře veřejného ochránce práv Foto popis| Účelem síťových lůžek je omezit pacienta tak, aby ve stavu akutního neklidu neublížil sobě nebo svému okolí. Nikdy se neměla stát místem, kde tráví většinu dne. Foto autor| LN - David Port Název: Experti: Klece pacienty neomezují Autor: vok, čtk Médium: Lidové noviny Strana: 2 Rubrika: Domov Datum vydání: 16.7.2004 ---------------------------------------- PRAHA - Česká republika není zemí, která by nadměrně omezovala pacienty. Naopak je členem konsorcia států, jehož zástupci mají vyhodnotit a vydat doporučení k užívání restriktivních metod v ústavech a léčebnách. Po setkání odborníků na psychologii, psychiatrii a neurologii s prezidentem Václavem Klausem to včera řekla profesorka Soňa Nevšímalová. Důvodem setkání se stal rozruch kolem užívání klecových lůžek v Česku. Zájem vyprovokovala před měsícem v Británii reportáž o ústavu v Rábech na Pardubicku, podle níž zde většinu času v "klecích" tráví i děti. Stížnost českému prezidentovi zaslala i autorka knih o Harrym Potterovi Joane Rowlingová. "Je naprosto evidentní, že ČR se nijak neodchyluje, a neměli bychom se nechat peskovat odkudsi ze světa na základě ne plně hodnotných a kvalitních informací," řekl včera prezident. Podle jeho názoru je problém klecových lůžek nadhodnocen. "Ukazuje se, že celý problém je umělý a kauza, která na základě Sunday Times vznikla, se zakládá na naprosto nepravdivém materiálu," uvedl po setkání tiskový mluvčí prezidenta Petr Hájek. Klaus se s lékaři shodl i na tom, že rozhodnutí ministra zdravotnictví zrušit mřížovaná lůžka bylo unáhlené. Zaměstnanci ústavů tak přijdou o možnost omezit agresi některých pacientů mírným způsobem. Mříže, nebo samotka? Tento názor ale není jednotný. Na obranu ministerstva zdravotnictví se postavil například ombudsman Otakar Motejl. Prohlásil, že lůžka "nejsou pro léčbu zachovávající lidskou důstojnost vhodná". Diskuse, která se kolem mřížovaných a síťových lůžek rozpoutala na popud spisovatelky Joane Rowlingové, nenechala chladné ani pacienty. Svaz pacientů České republiky se totiž chystá vyzvat britského premiéra Tonyho Blaira, aby on naopak klecová lůžka vrátil do ostrovních ústavů. V Anglii dnes totiž panuje praxe, že místo aby byli neklidní klienti umísťováni do speciálních lůžek, čeká na ně izolace nebo zklidňující injekce. "Používání psychofarmak a sedativ, jakož i umísťování neklidných obyvatel nebo pacientů na samotky považujeme za jistou formu týrání svěřené osoby," uvedl prezident svazu Luboš Olejár. Podobný názor zastává i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Název: Klaus probíral klecová lůžka s experty Autor: vok Médium: Lidové noviny Strana: 2 Rubrika: Domov Datum vydání: 16.7.2004 ---------------------------------------- Vraťte nám klece, žádají zástupci českých pacientů britského premiéra Tonyho Blaira. PRAHA - Události točící se okolo používání klecových lůžek v českých ústavech přivedly včera na Pražský hrad skupinu odborníků na psychiatrii, psychologii a neurologii. Ty si k sobě pozval prezident Václav Klaus, aby si po středečním jednání s ministrem zdravotnictví Jozefem Kubinyim vyslechl jejich názor. Podle Klausova tiskového mluvčího Petra Hájka prezident s osmi lékaři, mezi kterými byl mimo jiné psychiatr Cyril Höschl nebo zástupce České lékařské asociace J. E. Purkyně Jaroslav Blahoš, došel k závěru, že používání lůžek se v humánnosti rovná praktikám, které se používají v léčebnách v zahraničí. "Ukazuje se, že celý problém je umělý a kauza, která na základě Sunday Times vznikla, se zakládá na naprosto nepravdivém materiálu," uvedl Hájek. Klaus se s lékaři shodl i na tom, že rozhodnutí ministra zdravotnictví zrušit mřížovaná lůžka byl unáhlený. Zaměstnanci ústavů tak přijdou o možnost omezit agresi některých pacientů mírným způsobem. "Je velmi sporné, zda se mají nyní na postiženého člověka vrhnout čtyři lidé a ležet na něm, než se zklidní, nebo ho přemedikovat," míní Hájek. Mříže, nebo samotka? Tento názor ale není jednotný. Na obranu ministerstva zdravotnictví se postavil například ombudsman Otakar Motejl. Prohlásil, že lůžka "nejsou pro léčbu zachovávající lidskou důstojnost vhodná." Diskuse, která se kolem mřížovaných a síťových lůžek rozpoutala na popud spisovatelky Joane Rowlingové, nenechala chladné ani pacienty. Svaz pacientů České republiky se totiž chystá vyzvat britského premiéra Tonyho Blaira, aby on naopak klecová lůžka vrátil do ostrovních ústavů. V Anglii dnes totiž panuje praxe, že místo aby byli neklidní klienti umísťováni do speciálních lůžek, čeká na ně izolace nebo zklidňující injekce. "Používání psychofarmak a sedativ, jakož i umísťování neklidných obyvatel nebo pacientů na samotky, považujeme za jistou formu týrání svěřené osoby," uvedl prezident svazu Luboš Olejár. Podobný názor zastává i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Název: Ať si to přijde paní Rowlingová na den zkusit, říkají ošetřovatelky Autor: Jana Machálková Médium: Lidové noviny Strana: 01 Rubrika: Titulní strana Datum vydání: 14.7.2004 ---------------------------------------- RÁBY - Stojíme v pokoji se dvěma prázdnými sítí obehnanými dětskými lůžky. "Chcete si v nich někoho vyfotit? To je v pořádku, všichni chtěli," ptá se ředitel Ústavu sociální péče v Rábech na Pardubicku Jan Slezák a volá na ošetřovatelku. Na zájem novinářů je po tom, co o Rábech v květnu napsal britský týdeník The Sunday Times, zvyklý. Po chvíli přichází sestra a vede za ruku malého mentálně postiženého chlapce. "Lehneš si na chvilku do postýlky?" ptá se ho. Dítě vyskakuje na lůžko a lehá si. Dívá se do objektivu a cucá si palec. Jmenuje se Vašek. Je to tentýž chlapec, který podle informací reportérky The Sunday Times pláče, když ho ošetřovatelky zavírají za mříže. Po chvíli si odchází hrát zpátky k ostatním. Za dalších pět minut leží na zemi a buší se do hlavy pěstmi. Pokračování na straně 3 Dokončení ze strany 1 "Trpí těžkým mentálním postižením. Kdyby zůstal bez dozoru, mohl by se doslova pomlátit," vysvětluje Jan Slezák. Do lůžka se sítí chodí Vašek spát na noc. A nebo v případě, že se mu sestry nemohou právě věnovat. Stejně je na tom i šest dalších postižených různého věku v tomto ústavu. Například chlapec, kterého fascinují cizí ústa. Stačí, aby se k němu někdo zblízka naklonil a začal mluvit. Kluk hned zvedá ruce a snaží se na pusu dosáhnout. "Čím by mohl být nebezpečný? Třeba tím, že ostatní poškrábe. Ošetřovatelky si s ním už vědí rady. Ale musejí na něj neustále dohlížet," říká Slezák. "Ty kritiky nás dost urážejí. Ať si to jde paní Rowlingová na jednu dvanáctku zkusit. Mluví o tom lidé, kteří o tom nic nevědí," kroutí hlavou jedna z ošetřovatelek Alena Jansová. Stejně mluví i dvě její další kolegyně. "Sama mám postiženou dceru, která jako malá trpěla epilepsií. Kvůli tomu, aby si během pár minut bez dozoru neublížila, jsme jí sami na postel nechali přibít záchranné prkno," říká Eva Vlasáková. Slezák kritizované klecové postele zase přirovnává ke chvíli, kdy matka odloží své dítě do dřevěné ohrádky během vaření nebo úklidu. Dvoupatrový dům kousek za Pardubicemi stojí teprve čtyři roky. Žije v něm více než devadesát převážně mentálně postižených lidí různého věku. V přízemí jsou ti, kteří jsou na tom vůbec nejhůře. Je jich celkem třicet. Přízemí se skládá ze dvou rodinných buněk. Místo klasických sterilně bílých nemocničních stěn a nábytku jej zdobí barevné obrazy a skříňky. Ve společenské místnosti postižení tráví většinu dne. Mají tu hračky a velký nafukovací bazén s balonky. Dohlíží tu na ně asi čtyři vychovatelky.V noci jen dvě. "Dobrý den," zdraví nás tři dívky u stolku, které zrovna sestavují dřevěnou stavebnici. Podle reportérky britských novin, která tu byla před třemi měsíci, je tenhle prostor sklep, kde jsou klienti zavření za mřížemi a pláčou. Podle novinářky se tu Vašek musel dívat na osmdesátiletého umírajícího starce. "Zvláštní, že za poslední dva roky nám tu nikdo nezemřel. Tím starcem zřejmě myslela pána, který v měl v té době nemocnou nohu a léčil se," říká Slezák a ukazuje na vyhublého zkrouceného muže na speciálním invalidním vozíku. "Chápu, že na laika může působit jako člověk před smrtí. Tohle je ale normální stav, jeho postižení," doplňuje Slezák. Během doby, kdy nás provází po ústavu, občas odběhne zvednout telefon. Volají mu různé redakce. Ministerstvo zdravotnictví totiž právě zveřejnilo zprávu o tom, že mřížované postele mají okamžitě zmizet. "Jsem zvědavý, jakou jinou nám dají možnost. Samozřejmě, že kdybychom měli více personálu, bylo by po starostech," říká ředitel. V druhém patře ústavu bydlí lidé s lehčím postižením. Ti během dne vyrábějí keramiku, výrobky ze dřeva nebo chodí ven na zahradu nebo do města. "Ty jdeš nakupovat? Koupíš mi banán?" zastavuje ředitele na chodbě jeden z postižených v teplákách a odmítá ho pustit, dokud se nedočká odpovědi. Ústav má pak ještě šest samostatných bytů pro klienty, kteří dokážou žít takřka samostatně. Název: Ředitel ústavu: nový zákon nic nezmění Autor: Jana Machálková Médium: Lidové noviny Strana: 03 Rubrika: Téma Datum vydání: 14.7.2004 ---------------------------------------- Britská spisovatelka uspěla - klece z ústavů zmizí Britská novinářka z The Sunday Times u nás nikdy nepracovala, byla tu jen na třídenní exkurzi, říká ředitel kritizovaného ústavu Jan Slezák LN: Váš ústav se "proslavil" květnovou reportáží uveřejněnou v britských novinách The Sunday Times. Jak k ní došlo? Přišla sem jedna česká dívka s tím, že uvažuje o studiu sociální práce a že chce zjistit, jak to chodí v praxi. To, že sem chodí někdo na exkurze, je celkem běžné, vyhověli jsme jí. Strávila tu asi tři dny po sobě, ale nespala tu. Rozhodně tu nebyla zaměstnaná, jak v článku uvedla. Pak se tu chvíli pohybovala sama a tak zřejmě vznikly ty fotografie. Chápu, že pro někoho, kdo se chce zviditelnit a udělat si jméno je tohle jednoduchý způsob. LN: Reagoval jste na článek nějak? Hned po jeho zveřejnění se o náš ústav začala zajímat i česká média. Pro ně jsem napsal takový článek, ale žádná redakce jej neotiskla. Na bojování ze Sunday Times nemám čas, sílu ani peníze. LN: Lůžka zatažená mříží nebo sítěmi přesto používáte. Opravdu se bez nich nelze obejít? U nás máme tělesně a mentálně postižené. Pak jsou tu ale i klienti z psychotickými stavy, kteří mají patřit do psychiatrických léčeben, ale kvůli nedostatkům míst jsou u nás. Na 92 lidí tu připadá 30 ošetřovatelek, které se střídají. V noci mají službu dvě. Jinak to řešit nelze. Bez dozoru tento klient zraní buď sebe, ostatní, nebo zmizí. V Británii klienty v záchvatu umísťují do vypolstrovaných pokojů-samotek. Řekněte mi, co je lepší, jestli postiženého někam zavřít o samotě nebo jej nechat sice za sítí, ale v pořád v kontaktu s ostatními. LN: Ministerstvo práce připravilo novelu zákona, která by měla platit od ledna příštího roku. Ta by mřížovaná lůžka zakazovala úplně a ta síťovaná povolovala pouze ve výjimečných případech. Způsobí vám takové nařízení problémy? Pokud to bude tak, jak říkáte, nikoliv. Už nyní je používáme jen u klientů, kteří by bez dozoru ohrozili sebe nebo svoje bezprostřední okolí. Takže zůstane vše při starém.Takových klientů máme šest a u všech takový postup v případě potřeby doporučili psychiatři. Svolili k tomu i jejich rodiče nebo zákonní zástupci. LN: Někteří kritici síťových lůžek mluví často o tom, že si jimi personál ústavů usnadňuje práci nebo jejich prostřednictvím klienty dokonce trestá. Co o takových argumentech soudíte? Někde k tomu třeba může i docházet, to nevylučuji. My si tím ale práci neusnadňujeme. Ono to pro laika vypadá, že se klient v té posteli trápí. To jsou ale projevy jeho postižení, naprosto běžné stavy. Název: Jak řešit situaci v ústavech? Autor: Médium: ČT 1 Strana: 1 Rubrika: 22:30 Události, komentáře Datum vydání: 15.7.2004 ---------------------------------------- Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------- Na Pražském hradě se hovořilo o síťových lůžkách. Odborníky ve zdravotnictví pozval prezident Václav Klaus. Shodli se na tom, že Česká republika neomezuje pacienty víc, než je nutné. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Důvodem schůzky bylo rozhodnutí ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho zrušit tato lůžka. Zákaz přišel krátce poté, co proti nim vystoupila britská spisovatelka Joanne Rowlingová. Zuzana KUNCOVÁ, redaktorka -------------------- Co je pro duševně nemocné nejšetrnější? Klecová a síťová lůžka, polstrované cely, řemeny, léky nebo více ošetřovatelů? Lidé z praxe se na to dívají různě. Eva Kostelná říká, že u dětí se závažnějším postižením se bez speciálních lůžek neobejdou. Eva KOSTELNÁ, ředitelka Ústavu sociální péče v Praze 4 -------------------- Individuální péče podle mne tuto situaci nezachrání. Martin HAICL, metodik ústavů sociální péče -------------------- Často se říká, že klece jsou využívány proto, že uživatelé jsou agresivní, ale oni jsou agresivní proto, že jsou zavření v kleci. Bludný kruh. Zuzana KUNCOVÁ, redaktorka -------------------- Podle Martina Haicla by pomohlo více ošetřovatelů, ale také změna celého systému sociální péče. Martin HAICL, metodik ústavů sociální péče -------------------- Všechno stejně směřuje k tomu, aby uživatel sociálních služeb byl co nejvíce integrován. A kde jinde by měl být integrován, než v nějakém běžném prostředí? Zuzana KUNCOVÁ, redaktorka -------------------- O psychiatrii v České republice se dnes zajímal prezident Václav Klaus. Na Pražský hrad si pozval odborníky z oboru. Václav KLAUS, prezident České republiky -------------------- Já to rozhodnutí považuji za ukvapené, považuji za rozhodnutí rychlé, ale cílem této porady není měnit rozhodnutí ministrů. Zuzana KUNCOVÁ, redaktorka -------------------- Podle psychiatra Jiřího Rabocha neexistuje jediný nejvhodnější způsob, jak v ústavech zajistit bezpečí pro pacienty i zaměstnance. Jiří RABOCH, přednosta Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty UK -------------------- Úplně to nejlepší je, když máme k dispozici dostatečné množství kvalifikovaného personálu, který dokáže těmto situacím předcházet. Zuzana KUNCOVÁ, redaktorka -------------------- O omezovacích prostředcích v psychiatrii budou odborníci hovořit na kongresu pod záštitou Světové psychiatrické společnosti v Praze. Sejdou se pravděpodobně v roce 2006. BESEDA Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Ve studiu vítám předsedu Národní rady zdravotně postižených Václava Krásu. Dobrý večer. Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- A je tu taky Zdeněk Bašný, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Dobrý večer. Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- No a na lince je Alena Jansová, sestra mentálně postiženého, který je v ústavní péči. Dobrý večer. Alena JANSOVÁ -------------------- Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Paní Jansová, jak vaší rodině vyhovuje stávající systém péče o mentálně postižené? Alena JANSOVÁ -------------------- Já musím říci, že tento systém nám vyhovuje. Z vlastní zkušenosti vím, že o mentálně postižené děti v Ústavě sociální péče o mládež v Rábech pod Kunětickou Horou je velmi dobře postaráno. Příbuzným vycházejí vstříc a my jsme s jejich péčí velmi spokojeni ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- V Británii ..., pardon, v Británii je běžné, že takto postižení jsou v rodinách, stát jim finančně přispívá a platí ošetřovatelku. Tuto možnost byste nepřivítali? Alena JANSOVÁ -------------------- To bych přivítala, určitě bych přivítala větší pomoc od státu rodinám, které mají postižené děti v domácí péči, ale zrovna tak i dětem v ústavní péči. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuju. Na shledanou. Alena JANSOVÁ -------------------- Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo, jakým způsobem by měl stát dávat peníze přímo rodinám postižených? Jak byste si to představoval? Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Tak já musím především říct, že pro nás jako pro Národní radu zdravotně postižených jsou síťová lůžka v ústavech pro mentálně handicapované nepřijatelné. My se domníváme, že to je způsob řešení náhradní, protože ta situace by měla být taková, že stát by měl podporovat především rodiny, aby mohly o tyto lidi pečovat. Mentální postižení není psychiatrické ..., není psychiatrické onemocnění a myslím si, že toto je velmi důrazně potřeba říci. Ti lidé jsou trvale v nějakém stavu a oni potřebují naopak podněty, aby dokázali reagovat, oni potřebují péči okolo sebe, aby prostě dokázali vstřebávat znalosti a zkušenosti ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud by ale dostávaly rodiny přímo peníze, kdo by to kontroloval? Nebylo by to zneužitelné? Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Je připraven už věcný záměr zákona a tam se počítá s tím, že tam budou velmi přísné kontrolní mechanismy, aby právě ty prostředky, které rodiny dostanou, byly poskytnuty pro co nejlepší život těch klientů. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane řediteli, ústavy by ale asi nebyly rády, kdyby postižení se dostávali do té domácí péče, protože by přicházely o peníze, viďte? Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Já si myslím, že to vůbec není problém psychiatrie. Nevím, do jaké míry je to problém ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Já se vás ptám spíš jako odborníka. Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- ... ústavů sociální péče. Já si myslím, že tomu tak není a že v tomto jsme jednotní, že pochopitelně bysme si přáli, aby co nejvíce péče probíhala v domácím prostředí, případně v ambulantním systému a jenom ty případy, které nejsou zvladatelné, v tomto systému, aby se dostávaly do ústavní péče. V tom jsme naprosto zajedno a tady ekonomické aspekty nehrají žádnou roli a pochopitelně hledáme prospěch těch lidí, kterých se to týká. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo, není dnes problém v tom, že jsou občas ta omezovací nebo ty omezovací metody zneužívány? Něco na zklidnění agresivního pacienta přece mít musíte, i když je doma nebo v denním sanatoriu či chráněné dílně? Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Já znovu říkám, že v ústavech sociální péče nemají co dělat ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Já vím, ale mluvme o těch agresivních pacientech. Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Ten agresivní ..., ten klient toho ústavu se stane agresivním, jestliže se dostane do nějakého stresu. A je zajímavé, že v rodinách nejsou klecová lůžka a jsou tam lidé s hlubokým mentálním postižením, protože ta rodina je chrání před tím stresem. Umí s nimi jednat, umí jim dávat podněty, a to se v těch ústavech právě neděje, a proto někdy tito lidé adekvátně ..., neadekvátně reagují. V tom já vidím, že je problém. Ale pak je potřeba, aby okamžitě takovému pacientu se ta vychovatelka patřičně věnovala a vlastně použila spíš systém vjemů příjemných pro něj, aby ho uklidnila. Protože mentální postižení, znova říkám, ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, já vám rozumím. Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- ... není prostě psychiatrická porucha. To je potřeba velmi zásadně rozlišit. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane řediteli, souhlasíte s tím? Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Já souhlasím, že mentální porucha není psychiatrická porucha. K nám se dostávají ale pacienti s mentálním defektem, u kterých jsou buď kontinuální nebo intermitentní stavy ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Musíte u nich někdy používat ty omezovací metody? Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Musíme používat omezovací prostředky. A jsou to právě ti klienti ústavů sociální péče, kteří tam nejsou zvladatelní. A tady potom musíme sahat k omezovacím prostředkům a pochopitelně saháme po takových, které považujeme za nejvhodnější pro daný typ klienta, kterýho nejvíc šetří ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- K tomu se ještě dostaneme. Pane řediteli, řekněte mi, je podle vás používání omezovacích metod v českých ústavech dostatečně kontrolováno jako v cizině, pod dohledem lékaře, jsou o tom zápisy, kontroly a podobně? Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Já si myslím, že obecně ano, a co tady chybí, je tedy závazný předpis, aby to byla obligatorní kontrola, aby to bylo transparentní ve všech ústavech stejně a takovýto předpis by měl platit všude a měl by být základní a ten nám chybí. Zatím si to vytváříme v rámci zařízeních většinou sami. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Prosím, stručnou reakci. Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Jistě, já vám budu reagovat okamžitě. Mělo by se zkoumat, proč ti lidé s mentálním postižením se dostali do toho stavu u neadekvátního jednání. Tam by se měla hledat ta příčina, protože, opakuji to znova, v rodinách se tyto případy vlastně nestávají. Oni potřebují mít prostředí, na které jsou zvyklí, které jim nevyvolává ty stresující situace ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Je to pravda, pane řediteli? Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Já si myslím, že rodina a vhodné prostředí, bych řekl, omezují tyto projevy, ale jsou pacienti, kteří přes veškerou péči ..., proto o ně rodiny nemohou pečovat, protože přes veškerou jejich péči a vstřícný vztah tyto projevy u nich jsou, jsou jim bohužel dány, jsou to nešťastní jedinci, ale existují. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pánové, já vám prozatím děkuju. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer přeju Davidu Zelingerovi, redaktorovi ORF a taky spolupracovníkovi BBC ve Vídni. Jak je to v Rakousku, užívají se zde klecová a síťová lůžka? David ZELINGER, redaktor ORF, spolupracovník BBC, Vídeň -------------------- Tak používání postelí se sítí v Rakousku zákon skutečně umožňuje, a to nejen u dospělých pacientů, ale veřejnost se z médií mnohem víc dovídá o tristní situaci geriatrických pacientů a vězňů než dětí a mládeže. Umístění v lůžku se sítí nebo připoutání k posteli musí nařídit lékař a zdůvodnit ho i vůči ombudsmanovi pacientu. A zákon takové opatření dovoluje jen na dobu nezbytně nutnou. Ale na to, aby se, jak se říká, zamezilo ohrožení na životě, anebo zdraví pacienta či jiných osob a zároveň na zajištění léčby či lékařské péče, což je dost gumové nařízení, a proto má pacient, jeho zástupce, anebo ombudsman zároveň i možnost soudně vymáhat zrušení takových opatření. A právě na ten sporný výklad zákona neustále poukazují i obhájci práv pacientů a jejich rodinní příslušníci. Ale většina z nich, alespoň co jsem v posledních letech v médiích četl, zároveň uznává, že chybí v Rakousku nadále dost personálu na to, aby se bezpečnost pacientů zajistila jinak. Nejspornější navíc v Rakousku jsou takzvaná klecová lůžka v zařízeních pro duševně abnormální pachatele trestných činů. Právě u nich liberální média a obránci lidských práv už dlouhá léta tvrdí, že justiční orgány taková lůžka zneužívají na disciplinování nepoddajných vězňů, ale ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------- Já vám děkuji a stejnou otázku mám i pro Vědunku Lunardi, redaktorku RAI a spolupracovnici Radiožurnálu. Dobrý večer. Vědunka LUNARDI, redaktorka RAI, spolupracovnice ČRo 1-Radiožurnálu -------------------- Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------- V Itálii se klecová lůžka používají, nebo ne? Vědunka LUNARDI, redaktorka RAI, spolupracovnice ČRo 1-Radiožurnálu -------------------- V Itálii vlastně neexistují žádné veřejné psychiatrické ústavy. Byly zrušeny již před více než dvaceti lety na základě zákona, který nese jméno psychiatra /nesrozumitelné/. Pokud se týká zejména mentálně postižených dětí, ty zůstávají v rodině, stát poskytuje rodině finanční pomoc, zdravotníky, odbornou péči, odbornou pomoc. Právě psychiatři zdůrazňují, že dítě tak zůstává ve svém prostředí a rodina mu poskytuje kromě péče také to citové zázemí, tu lásku, kterou potřebuje. Děti jsou samozřejmě klidnější. Ale nejen to, v Itálii i značně postižené děti, třeba spastické děti mohou navštěvovat základní školu, mají k dispozici ve třídě normálních dětí takzvaného podpůrného učitele, který je na to odborně připraven, nebo by aspoň měl být a často postižené děti spíše zabavuje, než učí, ale ona snad ani ta velká výuka není cílem tohoto opatření. Jedná se zejména o to, aby se postižené děti necítily vyloučené, odstrčené od ostatních a také o to, aby si i zdravé děti zvykly, aby se naučily vnímat postižené děti jako součást společnosti, prostě jako člověka, který potřebuje pomoci, ale patří do společnosti stejně jako oni. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuji i vám a přeji hezký večer. Vědunka LUNARDI, redaktorka RAI, spolupracovnice ČRo 1-Radiožurnálu -------------------- Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane řediteli, vy zastáváte názor, že pro některé pacienty je síťové lůžko jediným prostorem, kde se cítí bezpečně. Já to dokážu pochopit. Ale přeci jen, není to tak proto, že je to jediné místo, které on důvěrně, důvěrněji poznal? Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Já si myslím, že toto rčení pochopitelně má svůj význam jenom v některých případech. Vybavoval jsem si případy právě geria-psychiatrických odděleních, kdy ostatní dementní pacientky zatěžovaly své okolí. My jsme nebyli schopni jim zajistit intimitu svého daného prostředí. Díky tomu, v jaké situaci a stavu naše lůžková psychiatrie je, tak řada z nich si žádala o to, aby byla vlastně uzavřena v těchto síťových lůžkách, aby ostatní pacientky k nim nemohly a nemohly je obtěžovat. A to jsou pochopitelně, to byla spíš jedna ukázka až extrémního přístupu k síťovému lůžku, který pochopitelně obecně nezastávám. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pane předsedo, nejsou skutečně ta síťová lůžka v řadě případů šetrnější než například v Německu kurtování, izolace, v Británii velmi silné medikamenty? Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Tak to já nedokážu posoudit, ale já myslím, že to, co tady zaznělo z Itálie, je cílový stav, o který my usiluje a o který usilujeme už patnáct let a my opravdu, si myslím, že především péče v rodinách, v přirozeném prostředí odstraní i veškeré neadekvátní chování lidí s mentálním postižením, že to je ta správná cesta, i ta láska, jak tam byla řečena. Ti lidé vlastně v tom ústavu opravdu neznají tu pravou lásku a myslím si, že ono je stresuje to, že s nima nikdo pořád nepracuje, oni jsou jakoby osamělí a oni hledají nějaké podněty. Oni třeba mají ten podnět tím, že si sami ubližují, protože oni musí mít nějaké podněty. Já myslím, že toto je potřeba zkoumat a pak je potřeba především vždycky velmi pečlivě zvažovat, proč ten člověk začal neadekvátně reagovat. To si myslím, že je klíčové ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Přesto ale v dnešních podmínkách zřejmě odborný personál dělá, co může. Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Já si myslím, že se snažíme. A podmínky, když mluvím o psychiatrii, tak skutečně v lůžkové péči jsou strukturou, už archaickým scénářem. A myslím si, že tato kampaň, která je kampaní a bylo tam více emocí než objektivních skutečností, tak myslím, že by bylo dobré, kdyby rozvířila tu celkovou kampaň na zlepšení situace v oblasti struktury lůžkové péče v České republice. Pak bych tu kampaň považoval za pozitivní. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------- Pánové, já vám oběma děkuju. Na shledanou. Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených -------------------- Na shledanou. Zdeněk BAŠNÝ, ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích -------------------- Na shledanou. Název: Lůžka se sítí v Rakousku nikomu nevadí Autor: Pavel Baroch, Barbara Bublíková, Petr Holub www.ihned.cz/aut Médium: Hospodářské noviny Strana: 03 Rubrika: z domova Datum vydání: 15.7.2004 ---------------------------------------- Ve vyspělejších zemích je v psychiatrických léčebnách třikrát až čtyřikrát více personálu než v Česku. Praha, 15. 7. 2004 Česko a Rakousko mají při léčbě duševně nemocných jedno společné: obě země používají postele se sítí, kam mohou na nezbytnou dobu zavřít agresívního pacienta. Jenže v Rakousku je nikdo nechce zakazovat, jako to udělal český ministr zdravotnictví, ani tam ministr nemusí chodit k prezidentovi vysvětlovat, proč se postele s mříží nebo sítí už nemají používat. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi přikázal všem zdravotnickým zařízením používat lůžka s mříží bezprostředně poté, co se proti takzvaným klecovým postelím v Česku postavila britská autorka knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingová. "V Rakousku se postele se sítí používají, přičemž tamní odborníci argumentují, že s pacientem mohou lépe komunikovat," řekl německý psychiatr Tilman Steinert, který má přehled o situaci v celé Evropě. V Německu se klecová lůžka používala naposledy před válkou. V českých zdravotnických zařízeních je nyní asi dvacet lůžek s mřížemi. Dalších sto jich má síť. Ty by podle Kubinyiho doporučení měly zmizet do konce roku. V psychiatrických léčebnách je přitom celkem na deset tisíc postelí. "Je to marginální problém české psychiatrie," říká o ministrově kroku uznávaný psychiatr Pavel Baudiš. Místo klecových lůžek se mohou více aplikovat uklidňující léky jako třeba v Británii, nebo pacienta přivázat či zavřít do izolace, jako to dělají v Německu. Ideálním řešením je podle Baudiše zvýšit počet ošetřovatelů. "Ve slušných zemích mají třikrát až čtyřikrát více středního zdravotního personálu, než je u nás," říká Baudiš. Ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Petr Bašný podotkl, že na to nejsou peníze. "Abychom měli na mzdy, musíme si brát překlenovací úvěr," řekl Bašný, podle něhož je větším problémem než klecová lůžka třeba to, že je léčebna zastaralá a pacienti jsou spolu ve velkých pokojích. Ministrovo rozhodnutí včera kritizoval rovněž prezident Václav Klaus, který si Kubinyiho pozval na Hrad. Uvedl, že jde o laciné gesto. Kubinyi trvá na tom, že je to správné rozhodnutí. Jeho ministerstvo spolu s psychiatry a zástupci pacientů už hledají způsob, jak uplatnit moderní psychiatrické metody, které nepočítají s využíváním klecových lůžek. Změnit využívání klecových lůžek chce od nového roku i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které na této úpravě pracuje už několik měsíců. V jeho zařízeních sociální péče je 654 takových postelí, přičemž asi sto z nich má mříž. Podle nových pravidel zůstanou jen lůžka se sítí, která se budou používat v přesně vymezených případech. "V sociálních službách nemají klece co dělat," říká Václav Krása, prezident Národní rady zdravotně postižených. Hodně si slibuje od novely zákona o sociálních službách, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. "Koalice už schválila, že na sociální služby přidá tři miliardy, což pomůže těm, kteří se starají o své postižené děti, případně budou peníze na personál v ústavech," doufá Krása. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi zakázal používání klecových lůžek, Václav Klaus si jej pozval na Hrad a označil rozhodnutí za laciné gesto FOTO: ČTK Název: Odborníci: ČR rozhodně pacienty nadměrně neomezuje Autor: SPM Médium: Zpravodajství ČTK Strana: 0 Rubrika: dce zdr Datum vydání: 15.7.2004 ---------------------------------------- (ČTK k této zprávě vydává foto) PRAHA 15. července (ČTK) - ČR není zemí, která by nadměrně omezovala pacienty. Naopak je členem konsorcia států, jehož zástupci mají vyhodnotit a vydat doporučení k užívání restriktivních metod v ústavech a léčebnách. Novinářům to po dnešním setkání odborníků na psychologii, psychiatrii a neurologii s prezidentem Václavem Klausem řekla profesorka Soňa Nevšímalová. Prezident s experty o problémech psychiatrie i zachování lidské důstojnosti pacientů jednal déle než hodinu a půl. Důvodem setkání se stal rozruch kolem užívání klecových lůžek v Česku. Zájem vyprovokovala před měsícem v Británii reportáž o ústavu v Rábech na Pardubicku, podle níž zde většinu času v "klecích" tráví i děti. Stížnost českému prezidentovi zaslala i autorka knih o Harrym Potterovi Joane Rowlingová. "Je naprosto evidentní, že ČR se nijak neodchyluje, a neměli bychom se nechat peskovat odkudsi ze světa na základě ne plně hodnotných a kvalitních informací," řekl po setkání s odborníky prezident. Podle jeho názoru je problém klecových lůžek nadhodnocen. pokr. ktk spm kar Klecová lůžka tvoří podle Nevšímalové necelé jedno procento všech lůžek v českých léčebnách a ústavech. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi přikázal ředitelům léčeben den poté, co prezident a premiér obdrželi dopis od Rowlingové, okamžitě zrušit postele s mříží a do konce roku i se sítí. Vysloužil si tak Klausovo pokárání. Prezident Kubinyiho krok považuje za ukvapený. Cílem porady s osmi předními odborníky podle něj ale nebylo ministrovo rozhodnutí měnit. "Vláda je v demisi. Uvidíme, jaká vláda bude vytvořena, uvidíme, jestli tento stejný člověk bude nadále ministrem," uvedl pouze Klaus. Podstatné podle něj je, aby česká zdravotnická péče nebyla zpochybňována a na psychiatrii kvůli rozvířenému problému klecových lůžek nezůstalo ležet "nějaké stigma". Prezident doufá, že debata o psychiatrii a používání omezovacích prostředků bude dál pokračovat "seriózním a vážným způsobem bez překotných, líbivých, populistických gest a akcí". Experti, mezi nimiž byl například přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Jiří Raboch či profesor Cyril Höschl, prezidentovo pozvání ocenili. Chápali je také jako zadostiučinění pro psychiatrii, která bývá často opomíjena. Česko za používání klecových lůžek již v minulosti kritizovaly některé mezinárodní instituce. Na omezování pacientů poukazoval také český ombudsman Otakar Motejl, který Kubinyiho rozhodnutí o rušení klecových postelí uvítal. "Klecová lůžka, dle mého názoru, nejsou pro léčbu zachovávající lidskou důstojnost vhodná," sdělil dnes ČTK Motejl. Zdůraznil, že zrušení klecových lůžek nepředstavuje jediný problém léčeben v ČR, není ani změnou systémovou. Po reformě psychiatrické péče již dlouhou dobu volají odborníci, pacienti i jejich příbuzní. Kateřina Krausová mal Cas| 17:25 Název: Lůžka s klecí jsou zrušena, ústavy řeší, co dál s pacienty Autor: Pavel Baroch, Adéla Čtvrtečková www.ihned.cz/autori Médium: Hospodářské noviny Strana: 2 Rubrika: z domova Datum vydání: 16.7.2004 ---------------------------------------- Odborníkům nejvíc vadí, že Kubinyi zrušil lůžka se sítí a klecí, aniž předtím řekl, jak mají zdravotníci nemocné lépe ošetřovat Praha, 16. 7. 2004 V pondělí tu byl jen dopis britské autorky knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingové s výzvou: zrušte v ústavech lůžka s mřížemi, je to nehumánní. V úterý ministr zdravotnictví Josef Kubinyi přikázal tato lůžka zrušit. Nyní se ukazuje, že Česko s těžko zvladatelnými pacienty nenakládá o nic hůře než většina států Evropy. Ministra zdravotnictví Josefa Kubinyiho za zrušení lůžek včera kritizovali dokonce i zástupci pacientů. Prezident Václav Klaus, který ve středu ministra za jeho krok rovněž kritizoval, si včera kvůli tomu na Hrad pozval přední odborníky. I oni tvrdí: rozhodnutí ministra zdravotnictví je unáhledné a nesmyslné, pouze vyvolalo dojem, že se v Česku zachází s pacienty nelidsky. Kubyniyho se naopak zastal ombudsman Otakar Motejl. "Klecová lůžka nejsou pro léčbu zachovávající lidskou důstojnost vhodná." A i ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích Petr Bašný poukazuje na riziko, že personál může "uklidit" pacienta do síťového lůžka jen proto, aby si usnadnil práci. V českých zdravotnických zařízeních je nyní asi dvacet lůžek s mřížemi. Dalších sto jich má síť. V psychiatrických léčebnách je přitom celkem na deset tisíc postelí. Odborníkům, kteří včera mluvili s Klausem, nejvíc vadí, že ministerstvo před odstraněním těchto postelí nejdříve nevyřešilo, jak budou zdravotníci nemocné bez použití těchto prostředků lépe ošetřovat. "V některých případech je pobyt v klecovém lůžku příjemnější, něž být nehybně přikurtován nebo umístěn na samotku. A už vůbec nemluvě o nadrogování sedativy," míní viceprezident Svazu pacientů ČR Josef Mrázek. Ten se bojí, že by rozhodnutí mohlo některým pacientům i ublížit. Zhoršení zdravotní péče předpovídá i psychiatr Pavel Baudiš, uznávaná česká kapacita v tomto oboru. "U některých pacientů jsou síťová lůžka dobrodiní," tvrdí Baudiš. "Na semináři, který jsme uspořádali letos na jaře, vystoupil pacient, který zažil kurtování k posteli i síťové lůžko. Řekl, že dává přednost síťovému lůžku," dodal. Právě kvůli připoutávání - tedy jedné z možností, jak klecová lůžka nahradit - se u pacienta mohou objevit proleženiny nebo i zápal plic. Náhradou za klecová lůžka mohou být izolace či zklidňující léky. "Izolační pokoje jsou pro někoho lepší, pro někoho horší," řekl Baudiš, podle něhož je výhodou síťového lůžka oproti izolaci to, že pacient zůstává v kontaktu se svým okolím. O náhradě za síťová lůžka nyní začínají přemýšlet v psychiatrické léčebně v Dobřanech. Z 1320 lůžek tady mají padesát síťových. A i tady mluví zástupkyně ředitele Jarmila Hráchová o tom, že místo lůžek budou muset dávat pacientům uklidňující léky nebo je kurtovat. "Nahradit mřížové postele připoutáváním pacientů není řešením. To není žádný pokrok," řekl už ve včerejším vydání HN profesor Tilman Steinert z německého Weissenau, který dlouhodobě sleduje péči o duševně nemocné. Název: Experti: Klece pacienty neomezují Autor: vok, čtk Médium: Lidové noviny Strana: 2 Rubrika: Domov Datum vydání: 16.7.2004 ---------------------------------------- PRAHA - Česká republika není zemí, která by nadměrně omezovala pacienty. Naopak je členem konsorcia států, jehož zástupci mají vyhodnotit a vydat doporučení k užívání restriktivních metod v ústavech a léčebnách. Po setkání odborníků na psychologii, psychiatrii a neurologii s prezidentem Václavem Klausem to včera řekla profesorka Soňa Nevšímalová. Důvodem setkání se stal rozruch kolem užívání klecových lůžek v Česku. Zájem vyprovokovala před měsícem v Británii reportáž o ústavu v Rábech na Pardubicku, podle níž zde většinu času v "klecích" tráví i děti. Stížnost českému prezidentovi zaslala i autorka knih o Harrym Potterovi Joane Rowlingová. "Je naprosto evidentní, že ČR se nijak neodchyluje, a neměli bychom se nechat peskovat odkudsi ze světa na základě ne plně hodnotných a kvalitních informací," řekl včera prezident. Podle jeho názoru je problém klecových lůžek nadhodnocen. "Ukazuje se, že celý problém je umělý a kauza, která na základě Sunday Times vznikla, se zakládá na naprosto nepravdivém materiálu," uvedl po setkání tiskový mluvčí prezidenta Petr Hájek. Klaus se s lékaři shodl i na tom, že rozhodnutí ministra zdravotnictví zrušit mřížovaná lůžka bylo unáhlené. Zaměstnanci ústavů tak přijdou o možnost omezit agresi některých pacientů mírným způsobem. Mříže, nebo samotka? Tento názor ale není jednotný. Na obranu ministerstva zdravotnictví se postavil například ombudsman Otakar Motejl. Prohlásil, že lůžka "nejsou pro léčbu zachovávající lidskou důstojnost vhodná". Diskuse, která se kolem mřížovaných a síťových lůžek rozpoutala na popud spisovatelky Joane Rowlingové, nenechala chladné ani pacienty. Svaz pacientů České republiky se totiž chystá vyzvat britského premiéra Tonyho Blaira, aby on naopak klecová lůžka vrátil do ostrovních ústavů. V Anglii dnes totiž panuje praxe, že místo aby byli neklidní klienti umísťováni do speciálních lůžek, čeká na ně izolace nebo zklidňující injekce. "Používání psychofarmak a sedativ, jakož i umísťování neklidných obyvatel nebo pacientů na samotky považujeme za jistou formu týrání svěřené osoby," uvedl prezident svazu Luboš Olejár. Podobný názor zastává i vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Název: Diskuse o používání klecových lůžek Autor: Médium: ČT 1 Strana: 02 Rubrika: 12:00 Otázky Václava Moravce Datum vydání: 18.7.2004 ---------------------------------------- Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Česká republika jako země, kde jsou klienti psychiatrických ústavů a sociálních léčeben zavíráni na delší dobu do klecových a síťových lůžek, i takový je obraz České republiky ve Velké Británii. Téma následujících minut. Pustí-li se do boje Harry Potter, respektive jeho autorka, úspěch je zaručen. Zatímco mezinárodní nevládní organizace delší dobu téměř bez úspěchu upozorňovaly na nevhodnost takzvaných klecových a síťových lůžek v psychiatrických léčebnách a sociálních ústavech, článek v jednom britském nedělníku a dopis Joanne Rowlingové vyvolal zájem médií a pozornost politiků. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi okamžitě zrušil v psychiatrických léčebnách takzvaná klecová lůžka. Jozef KUBINYI, ministr zdravotnictví /ČSSD/ /13. 7. 2004/ -------------------- Není to o tom, že by se pacientům měla dávat větší medikace a že by se měli kurtovat na delší dobu, ale najít řešení tak, aby v dohledné době bylo možné je izolovat nějakým jiným způsobem. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Za rychlost a obsah svého rozhodnutí si ministr zdravotnictví vysloužil kritiku z místa nejvyššího, od prezidenta republiky. Václav KLAUS, prezident ČR /15. 7. 2004/ -------------------- Já to rozhodnutí považuji za ukvapené, považuji za rozhodnutí rychlé, ale cílem této porady není měnit rozhodnutí ministrů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Proč k vážnější a hlubší diskusi o používání klecových lůžek nedošlo daleko dřív? Jaké jsou jiné metody, které může moderní medicína a sociální péče uplatňovat na počátku jednadvacátého století? Dozvíte se právě teď. Dalšími dvěma hosty teď jsou nejdříve Jan Slezák, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech. Vítejte. Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A Jaroslav Šturma, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek. I vám hezký dobrý den. Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane řediteli, co se změnilo v Ústavu sociální péče v Rábech poté, co v jednom britském nedělníku vyšel článek, do něhož přispěla, nebo kde byla citována i autorka knížek o Harry Potterovi? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Pokud se týká té psychologické stránky celé záležitosti, tak se změnilo dost, protože nastala poměrně masivní kampaň, která samozřejmě vzhledem k počtu štábů, které ústav navštívily, měla dost negativní dopad na klid v ústavu jak na pracovníky, tak na klienty. Pokud se týká té vlastní práce, tak v podstatě mohu říct, že se nezměnilo nic, protože od začátku deklarujeme, že nemáme co zastírat a že ten původní článek, který z našeho ústavu vzešel, se v naprosté většině údajů nezakládal na pravdě. Byl psán zřejmě na nějakou objednávku. Jestli měl rozvířit celou debatu nebo jestli měl znamenat něco konkrétně o ústavu v Rábech, není jasné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jaké ale máte vysvětlení proto, že vy jste sice nebyl v té době ředitelem v Ústavu sociální péče v Rábech, ale na začátku tisíciletí, tedy v roce 2000 a 2001 přece jenom došlo a docházelo ke stížnostem, jak se zachází s klienty ve vašem ústavu a byla podána, pokud se nemýlím, i trestní oznámení. To znamená, že tady pro britské novináře nebyl problém dohledat si v rešerších ústav, kam by bylo možné skrytou kamerou či skrytými prostředky upozornit na to, jaká je sociální péče v České republice? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Máte pravdu v tom, že před několika lety proběhla kauza, která se týkala Ústavu sociální péče v Rábech a způsobu chování ke klientům a k veřejnosti, ale podstata té stížnosti tehdy byla o něčem jiném. Ta se týkala toho, co jsem teď zrovna řekl, to znamená, způsobu uveřejňování práce v ústavu, způsobu komunikace s rodiči, s klienty a tak dále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Myslíte, že i ta situace s tím článkem tu situaci mohla kvalitativně posunout, že jste se ponaučili, budete ještě lépe komunikovat s příbuznými těch klientů? Bude se ..., a propos, vedete evidenci o tom, na jak dlouho, v kterém okamžiku a z jakých důvodů je nějaký klient dán do síťového nebo klecového lůžka? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Teď mluvíme o dvou věcech zvlášť. Jedna je ta komunikace otevření ústavu veřejnosti, což jsem vlastně při nástupu v lednu letošního roku deklaroval jako jednu ze svých, nebo jeden ze svých hlavních úkolů otevřít ústav veřejnosti a celou tu činnost vlastně té veřejnosti transparentním způsobem předestírat. Takže to se nám, myslím, daří. V ústavu běžně máme návštěvy od dětí z mateřských škol až po dospělé, dospělé zájemce o exkurze. Jedním z nich byla i ta, i ta paní, která tam potom tu reportáž napsala. Druhá věc je ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A ta evidence je vedena? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Evidence, evidence návštěv je vedena, kteří se pohybují ... A vy jste se ptal na evidenci ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ano, toho, kdy je nějaký klient dán do onoho lůžka. Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- ... používání ... Samozřejmě, byť neexistuje jednotný legislativní předpis na používání síťových lůžek nebo ochranných lůžek, tak samozřejmě každý ústav tu situaci nějakým způsobem řeší vnitřními předpisy, vnitřními směrnicemi, takže máme směrnice, v nichž je přesně ustanoveno, kdo rozhoduje o použití ochranného lůžka, v jaké situaci, pro jaké klienty a jakým způsobem se to použití ochranného lůžka zase transparentním způsobem zapíše, prokáže. Takže skutečně zapisujeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Takže, když bych vás jako novinář požádal, jak dlouho vaši klienti tráví, jak dlouhou dobu tráví v takovém zařízení, tak mi dáte zpětně evidenci? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Zjednodušeně řeknu, samozřejmě nezbytně nutnou dobu a doložím zápisem buď v hlášení sester nebo v dekurzech klientů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Pane doktore, teď otázka na vás. Pro vás jako pro dětského psychologa, je to používání lůžek, o kterých se v tomto týdnu tak dlouze a obšírně diskutovalo, řekněme, nějaká nutnost, nebo je to skutečně pozůstatek jistého historického vývoje v zemích rakousko-uherských? Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Já bych k tomu pověděl na základě své čtyřicetileté praxe v zařízeních dětské psychiatrie, školských a také sociální péče. Není pochyb o tom, že existuje určitý zlomek procenta dětí, jedinců i dospělých, kde v důsledku postižení nebo poškození nebo nemoci mozku se u nich vyskytují takové projevy, takové poruchy chování, které mohou být spojeny s ohrožením jejich vlastní bezpečnosti a také s ohrožením bezpečnosti jiných osob, spoluklientů, nebo dokonce těch, kdo o ně pečují. V takových případech je samozřejmě tou první zásadou to staré medicínské Primum Non Nocere, tedy první věc je neškodit, neublížit a v takovéhle kontextu potom můžeme legitimně diskutovat o tom, jaká opatření přijmout, opatření, která by byla menším zlem, která by pro tu chvíli a za dané situace tu situaci by řešila tak, aby k tomu ublížení nebo poškození nedošlo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Myslíte, že k tomu zatím ta diskuse, která se v tomto týdnu rozvinula na základě onoho novinového článku, na základě vystoupení Joanne Rowlingové, že k tomu ta diskuse přispěla? Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Já si myslím, že tato diskuse přispívá přinejmenším k tomu, abychom lépe diferencovali právě ty stavy a podmínky klientů, za kterých to určité nápadné chování vzniká. Totiž daleko větším problémem, daleko větší počet je těch, kde to výsledné rušivé chování, agresivní chování není přímým projevem nebo následkem jejich postižení, ale je složitou výslednicí prvotních dispozic a podmínek, ve kterých vyrůstali. Když to vezmeme tak, že řada těch dětí nebo i těch dospělých, že vlastně za sebou mají celou tu historii od útlého věku pobytu v ústavu, tak pak je zřejmé, že byli vystaveni zásadnímu neuspokojování životně důležitých psychických a sociálních potřeb, které tito jedinci mají naprosto společné s každým z nás. My všichni vedle speciálních potřeb totiž potřebujeme například to, aby nás někdo přijímal takové, jací jsme, aby nás měl bezpodmínečně rád. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Může toto, o čem mluvíte, svým způsobem ústavní péče, ať ten ústav bude sebelepší, sebedokonalejší, bude mít dostatek personálu, může toto zajistit ta ústavní péče jako taková? Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Jsem si jist, že toto nemůže žádný ústav zařídit. To je nezastupitelný úkol a poslání rodiny, která si právě pro tohle to zaslouží veškerou společenskou podporu a pomoc. Jsou tady ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Myslíte, že je tedy ale rodina vtažena dostatečně do komunikace se sociálními ústavy? Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Především si myslím, že rodina zatím nemá náležité podmínky proto, aby mohla tuto svou náročnou úlohu plnit, že nemá to ..., tu podporu a to doplnění té péče, které by mělo například vypadat tak, že v útlém věku by odborníci docházeli do rodiny, přímo poskytovali pomoc a péči přímo v prostředí rodiny a později by péče rodiny byla doplněna o to odborné například v denním pobytu, v denním zařízení jako se o to pokoušíme v Dětském centru Paprsek. To je zařízení města Prahy, kde nemáme žádná takováhle opatření a kde za dvanáct let té činnosti jsem se setkal se dvěma dětmi, kteří z prvotního poškození nebyly s to obstát v tom kolektivu dětí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- V této chvíli ona diskuse zatím vyústila v to, že ministerstvo zdravotnictví zrušilo ona takzvaná klecová lůžka okamžitě. Diskutuje se o možném zrušení síťových lůžek, to v psychiatrických léčebnách. V sociálních ústavech by pravděpodobně ke zrušení takzvaných klecových lůžek mělo dojít od 1. ledna příštího roku a o síťových, tam se o tom bude mluvit. Pane řediteli, máte spočítáno ve vašem Ústavu sociální péče v Rábech, kolik korun by bylo zapotřebí, o kolik by se měl váš rozpočet jako ústavu navýšit, pokud byste chtěli být ještě daleko šetrnější ke svým klientům? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Ono je to odvislé od toho, jakou z alternativ, které se nabízejí kromě ochranných lůžek, budeme buď moci zvolit, anebo kterou zvolíme, protože každá z těch alternativ přináší jiné finanční nároky a ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Kterou byste nejraději zvolil, pokud byste na ni měl peníze a řekněme, že byste neměl k dispozici nějaká výrazná omezení? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Pokud skutečně bych byl donucen omezit nebo úplně vynechat užívání síťových lůžek, což podle mě je ta nejšetrnější metoda, tak bych ..., respektive nejšetrnější z těch, co se nám v současné době nabízejí, tak bych zvolil navýšení personálu tak, aby péče o ty klienty, o kterých mluvíme, a to je opravdu, jak říkal pan doktor, zlomek těch klientů z každé kapacity ústavu, tak aby o tyto klienty bylo možné vlastně pečovat zejména v noční době, protože hovoříme zejména o noční době, formou osobní asistence v podstatě, osobně pečovat. Což teď právě ta nutnost použití těch ochranných lůžek vychází z toho, že o klienty nelze pečovat osobně v určité situaci, to znamená, v noci nebo v určitých zlomcích dne, denní doby, kdy v podstatě je nějaká činnost, respektive to spektrum činnosti je zaměřeno jinam, než na ty klienty, o které se jedná. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- O kolik byste musel navýšit počet personálu? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Vzhledem k tomu, že máme takových šest až osm klientů, u kterých ta ochranná lůžka lze v našem ústavu aplikovat, tak by to znamenalo přijmout v podstatě ke každému z nich jednu sílu, vzhledem k tomu, že ten počet hodin je limitován týdně u pracovníků a jednalo by se o noční služby asistence, mám spočítáno takových pět, šest lidí. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Celkem máte kolik zaměstnanců? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Celkem máme šedesát čtyři zaměstnanců, z toho v té přímé péči o klienty je jich zhruba třicet. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, zhruba ... Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Vychází to všechno ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- ... patnáctiprocentní navýšení tabulkové, tabulkových míst? Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Tak, tak. Ten počet zaměstnanců v ústavech je dán vlastně, to je limit pevně stanovený. Je to u nás v naší republice přibližně 2:3, počet zaměstnanců k počtu klientů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Můžete velmi stručně odpovědět na tu závěrečnou otázku, protože z toho, jak oba dva jste ten problém popsali, tak je daleko hlubší, než jak o něm média diskutovala v tomto týdnu, to znamená, zásadní změna sociální a ústavní péče v České republice. V čem by se měla změnit po té diskusi ještě hlouběji, pane doktore? Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Tak já si myslím především prevence. A ta prevence je podpora rodiny, podpora rodiny s postiženým dítětem. Ta druhá věc je potom humanizace té péče v těch stávajících zařízeních. Ono nejde jenom o to bránit těm klientům předtím, aby si neublížili, ale jde i o to, že přitom malém počtu pečujícího personálu vzhledem ke klientům, ti jedinci trpí nenaplňováním další základní duševní potřeby, totiž nedostatkem podnětů. A ten jedinec, který je deprimován, jak by řekl profesor Matějíček, právě v tomto ohledu, ten potom samozřejmě hledá neumělé náhradní uspokojení třeba tím, že tluče hlavou o zeď, aby si obstaral podněty nebo je agresivní a provokuje, aby na sebe strhl pozornost a přinutil lidi, aby se mu věnovali. Čili ta investice v těch ústavech je skutečně do toho prohloubení té individuální péče. A ta druhá věc potom je podstatná a důležitá, změna společenského smýšlení. Ten náš pohled na lidi s postižením je dosud takový, že je redukujeme na neproduktivní sumu jejich defektů a postižení, zatímco ve skutečnosti jsou to lidi jako my a vedle těch poruch a každý máme taky nějakou, samozřejmě mají jedinečné prožívání, řadu vlastností a schopností, které jsou pozitivní a jsou schopni pokroku, jsou schopni se učit, jsou schopni vytvářet pozitivní zkušenosti, ale často je jim dána příležitost jenom k těm negativním. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Velmi stručná reakce. Jan SLEZÁK, ředitel Ústavu sociální péče v Rábech -------------------- Já to řeknu možná jednodušeji. Myslím si, že celá ta kauza, která se týká užívání ochranných lůžek, by měla být pojata šířeji, to znamená, způsob ochrany klientů v ústavech a druhá věc, si myslím, že by to nemělo být vytrženo z kontextu systémového řešení celé záležitosti. Ono to tady trošku po kouskách zaznělo, v podstatě řešit tu sociální péči v ústavech systémově tak, aby třeba v těch ústavech pro mentálně postižené se neobjevovali klienti s těmi psychózami nebo s těmi psychotickými stavy. V případě, že to systémově bude vyřešeno, můžeme se potom bavit o těch konkrétních věcech, jako je užívání nebo nutnost užívání ochranných lůžek. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- I vám děkuji, že jste si našli čas na Českou televizi a na tento pořad. Někdy příště na shledanou. Jaroslav ŠTURMA, dětský psycholog a ředitel Dětského centra Paprsek -------------------- Děkujeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ministerstvo práce a sociálních věcí už spočítalo, kolik peněz by bylo zapotřebí, aby se omezilo užívání takzvaných klecových a síťových lůžek v sociálních ústavech v České republice. Částku se dozvíte za několik okamžiků. Zatímco ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi vydal okamžitý zákaz používání takzvaných klecových lůžek v psychiatrických léčebnách, ministerstvo práce a sociálních věcí ústavům doporučilo, aby tato lůžka nepoužívaly. Zakázat je má až novela zákona. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/ /13. 7. 2004/ -------------------- Možná, že v příštím roce už bychom mohli říct, že v podstatě klecová lůžka nebudou v žádném případě, síťová lůžka, to je věc, která se používá, čili po přechodnou dobu ještě ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Diskuse o zákazu takzvaných klecových lůžek a omezení lůžek síťových by podle některých názorů měla vést k daleko hlubšímu zamyšlení, jak vypadá ústavní péče v České republice. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva /13. 7. 2004/ -------------------- Je to samozřejmě i otázka toho, jak ty ústavy vypadají, že jsou veliké, že jsou naddimenzované, že jsou odlehlé, že se tam obtížně shání kvalifikovaný personál. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Národní rada zdravotně postižených ústy svých představitelů říká, že klecová a síťová lůžka jsou naprosto zbytečná. Václav KRÁSA, předseda Národní rady zdravotně postižených /15. 7. 2004/ -------------------- My se domníváme, že to je způsob řešení náhradní, protože ta situace by měla být taková, že stát by měl podporovat především rodiny, aby mohly o tyto, o tyto lidi pečovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak by se měla změnit ústavní péče? Dá na ni stát víc peněz? Další dva hosté. Ludmila Müllerová, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí České republiky. Hezký dobrý den. Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Příjemné poledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- A Jan Jařab, vládní zmocněnec pro lidská práva. I vám hezký dobrý den. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To číslo zazní, paní náměstkyně, spočítali jste už během tohoto týdne, co se v médiích a nejen v médiích, ale co i politická reprezentace mluvila o možném omezení či úplném zrušení takzvaných klecových a síťových lůžek, kolik by bylo zapotřebí v rozpočtu vašeho ministerstva na příští rok? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Tak já si myslím, že by bylo velmi špatné, kdybychom to začali počítat pouze nebo teprve až tento týden, protože přípravy na rozpočet pokračují již nějakou dobu. A samozřejmě, jednak jsou to přímé náklady, které by měly souviset s tím postupným odstraňováním klecových lůžek, ale jsou to také náklady, které souvisejí ne zcela přímo, ale nicméně s včleňováním osob se zdravotním postižením, konkrétně tedy i hlavně dětí ze zdravotním postižením, náklady, které souvisejí nepřímo. To znamená, i tyto náklady jsme byli nuceni spočítat, anebo máme povinnost spočítat a potom je přednést jako naši prioritu do státního rozpočtu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak velká čísla to jsou? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- No, jsou to čísla samozřejmě v řádech desítek a dokonce i stovek milionů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Můžete být konkrétnější? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Mohu být konkrétnější. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak buďte, prosím. Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- My jsme se v rámci debat, které na ministerstvu práce a sociálních věcí vedeme, tak jsme se dohodli, že pro rok 2005 vypíšeme speciální dotační řízení, které bude směřovat k postupnému, nechci říct rušení, ale k postupné nějaké změně v používání těch síťových lůžek. A toto dotační řízení by skutečně mělo být zacíleno právě do těch ústavů, kde tato lůžka dneska existují, a ty ústavy by samy podaly projekt, ve kterém by bylo popsáno, jakým způsobem se jim jeví, že to lůžko by bylo určitým způsobem nahrazeno. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Kolik peněz na to dotační řízení v roce příštím chcete vyčlenit? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- V roce 2005 jsme vyčlenili částku, alespoň tedy v návrhu, sto osmnáct milionů korun. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Je reálné, že byste jako ministerstvo práce a sociálních věcí získali peníze z Evropské unie? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Tak my z Evropské unie samozřejmě předpokládáme určitou částku související s tímto problémem, ale ta částka by se měla, nebo by měla být směřována zejména do oblasti, která se zabývá školením personálu, vzděláváním, určitými nácvikovými schopnostmi těch šéflékařů a zdravotních sester, kteří vlastně se tou problematikou konkrétně v tom terénu zabývají. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, že to spíše bude pomoc nehmotná, ale know-how, ... Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Ano, ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- ... jak pracovat, jak pracovat s lidmi, kteří žijí v těchto ústavech. Počítáte v tom projektu a v tom dotačním programu, že by došlo k úplnému zrušení v budoucnu těch síťových lůžek? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Já si myslím, že tady oba páni ředitelé hovořili o tom, že absolutní zákaz a zrušení těchto lůžek, že je neopodstatněný. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Když jste mluvila o sto osmnácti milionech, jestli se nemýlím, ... Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- ... v roce příštím, ale to hodně velké omezení, pokud by bylo rozvrženo, protože počítáte asi s rozvržením v nějakém delším časovém horizontu, tak představuje jak velkou částku? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Počítáme s rozvržením zhruba do tří let, to znamená, ten dotační program by měl být zhruba v tomto časovém období. A mělo by tam být vyčleněno aspoň podle našich představ necelých čtyři sta milionů korun. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Čtyři sta milionů korun. V tomto týdnu také oznámil ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi, že v psychiatrických léčebnách ona lůžka budou zrušena úplně. Vysloužil si za to kritiku některých novinářů, ale i například prezidenta republiky, který označil to rozhodnutí za zbrklé a neuvážené. Jde podle vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba tímto slovem to rozhodnutí označit? Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Já bych se musel tady trochu zastat pana ministra Kubinyiho. On zrušil okamžitě pouze ta lůžka klecová, ta, která mají skutečně železnou konstrukci, a tam si myslím, že udělal správně, protože jednak už jich bylo málo a jednak tato lůžka opravdu do jednadvacátého století nepatří, jak říkal pan ministr. To, co udělal dále, to znamená, takový ten pokyn, že by se mělo uvažovat o rušení všech lůžek síťových, tam už můžeme nad tím trochu vést spory, protože je jasné, že ta alternativa, kterou navrhl, to znamená, budování izolačních místností, je investičně velmi nákladná a že možná je lepší investovat ty prostředky tak, jak to navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí, tj. ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, například čtyři sta milionů v příštích třech letech? Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- ... tj. do lidí, především do lidí, ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Aha. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- ... do vzdělávání personálu, do toho, co nám například může nabídnout i ta zahraniční spolupráce. My bychom asi neměli teď se hádat s Brity o tom, zda jejich kritika byla úplně přesná, nebo nebyla. V každém případě víme, že v Británii ten systém funguje mnohem lépe než u nás a máme čím se inspirovat. Můžeme se inspirovat jednak podporou rodinné péče, o které tady hovořil velmi krásně pan doktor Šturma, ale můžeme se inspirovat samozřejmě i tím, jak se jim daří omezovat restriktivní opatření všeho typu, nejen síťová lůžka. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Ale, co kdybych vám teď namítl, že jeden článek a zapojení jedné slavné spisovatelky učinilo v České republice a posunulo tu diskusi daleko dál, než například, a propos upozorňoval jste, myslíte, dostatečně na práva klientů, kteří jsou v sociálních ústavech? Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Upozorňoval a mohu vám říci, že jsem měl v jedné významné redakci článek na toto téma tři týdny před tím, než propukla mediálně skutečně na televizních obrazovkách celá ta kauza s paní Rowlingovou a až poté, co propukla, tak mi ho otiskli. Ale musím říci také, že už se ty věci začaly dávat do pohybu v loňském roce. Bylo by nesprávné, kdyby si laická veřejnost myslela, že to všechno odstartovala paní Rowlingová. Odstartovala ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Tak to zatím ale tak vypadá, to se nezlobte. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Odstartovala to do značné míry také zahraniční kritika, a to ze strany MDAC, Mental Disability Advocacy Center, ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Která přišla, ale, tuším, loni v listopadu. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- ... která přišla vloni už v létě a vlastně od té doby ministerstvo práce a sociálních věcí udělalo ten velice správný krok, to znamená, že vytvořilo metodiku pro používání těchto lůžek tak, aby je zcela minimalizovalo, nikoliv úplně ze dne na den zrušilo, ale zcela minimalizovalo, aby nad tím byl jasný dohled, kdy se používají, jaké jsou indikace, kdo to může povolit a aby to v dlouhodobém pohledu prostě nevedlo k tomu, že se budou používat místo nich nějaká jiná restriktivní opatření, protože na celé té diskusi, kterou jsme tu zažili tento týden, je jedna věc trochu smutná, že se pořád diskutuje o tom, jestli je více drastické síťové lůžko nebo kurtování nebo nějaké farmakologické prostředky. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Utišující, ano, prostředky. Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- A že se málo diskutuje o tom, jak obecně snížit míru restrikcí v našich zařízeních, jak je obecně humanizovat. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jaké kroky navrhujete a za chvíli pak na to může odpovědět náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, zda k tomu skutečně dojde, co vy byste uvítal z pohledu člověka, který má na starosti lidská práva v takových zařízeních? Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Uvítal bych nejdříve to, čemu se dá říci šíření dobrých příkladů, to je téměř zadarmo. Například i u nás existují ústavy, které jsou schopny se obejít prakticky úplně bez restriktivních prostředků, a to jak ústavy sociální péče, tak i některá psychiatrická zařízení, například Kroměříž. Jak je možné, že v některých to jde bez síťových lůžek a bez většího používání nějakých velkých dávek utišujících prostředků a jinde leží pacient po velkých dávkách neuroleptik a ještě v síťovém lůžku? Prostě ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------- To znamená, větší kontrola? Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Určitě větší kontrola. My jsme v tomto udělali zásadní krok tím, že jsme navrhli novelizaci zákona o veřejném ochránci práv, a ten bude podle této novely mít působnost právě nad všemi těmito zařízeními, kde jsou lidé, kterým je nějak omezena svoboda, například i pouhou závislostí na péči. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jak prohloubit to, o čem tady mluvil ať už pan doktor Jařab, nebo i pan doktor Šturma, ale i, konečně i ředitel onoho Ústavu sociální péče v Rábech, jak dál prohloubit a zlepšit sociální péči v sociálních ústavech v České republice? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- No, já jsem přesvědčena, že tady jedním z klíčových opatření je vlastně přijetí zákona o sociálních službách, který by vlastně změnil přístup ke klientovi sociálních služeb, to znamená, že by ten klient dostával určitý příspěvek na péči a on sám by mohl rozhodnout o tom, zda tedy chce být umístěn do ústavu, anebo zda chce žít ve svém přirozeném prostředí. A to si myslím, že je jeden z klíčových momentů proto, abychom vlastně přestali mít tolik klientů v ústavech sociální péče. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Kdy je, paní náměstkyně, reálné, že by k přijetí tohoto zákona mohlo dojít? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- Tak já předpokládám, my jsme jej teď dávali koncem školního roku do vlády a už tento měsíc má být projednán v Legislativní radě vlády, tak jsem přesvědčena, že by mohlo dojít k přijetí od 1. ledna roku 2006. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Není to příliš pozdě? Ludmila MÜLLEROVÁ, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí -------------------- My jsme do té doby připravili některá opatření, která by měly vést ke zlepšení situace, jednak je to tedy zmiňovaný zákon o sociálním zabezpečení, který vlastně bude určitým způsobem regulovat používání těchto síťových lůžek, to znamená, včetně metodiky a podobně, ale jsou zde i další dva podstatné zákony, které budou upravovat postavení klientů, konkrétně osob se zdravotním postižením, a je to právě v příspěvku při péči o osobu blízkou. Tento příspěvek by měl být zejména ponechán rodičům, kteří pobírají rodičovský příspěvek. A tam vidíme velké zlepšení, protože dneska opravdu řada rodičů dává dítě se zdravotním postižením do ústavu právě i z ekonomických důvodů. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Velmi stručné hodnocení Jana Jařaba těchto kroků, které jste slyšel? Jan JAŘAB, vládní zmocněnec pro lidská práva -------------------- Mně se to líbí. Já si myslím, že to je krok správným směrem, jak ten zákon, který by měl zajistit, aby peníze šly skutečně za klientem, tak konečně i ta opatření, která zmiňovala paní náměstkyně ve smyslu trénování trenérů, jak se říká, to znamená, vycvičit lidi, kteří budou schopni přinášet nové postupy a ne pouze budovat nějaká nová zařízení, ne stále dále jenom zvyšovat tok peněz do ústavní péče. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Já vám oběma děkuji. Vám divákům děkuji, že jste se dívali. Těším se opět příští neděli v pravé poledne na ČT 1. Název: Rušení klecových a síťových lůžek Autor: Médium: ČRo 6 Strana: 3 Rubrika: 18:10 Názory a argumenty Datum vydání: 19.7.2004 ---------------------------------------- Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Rozruchu kolem užívání takzvaných klecových lůžek se rovněž věnuje následující rozhovor, který připravil Jan Čulík. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- V poslední době se v České republice docela rozvířila diskuse o užívání klecových lůžek v psychiatrických léčebnách i jiných ústavech, zejména v souvislosti s dopisem J. K. Rowlingové českým ústavním představitelům. Jsou nějaké alternativy proti, vůči užívání těch klecových lůžek? U mikrofonu mám pana doktora Jana Pfeiffera, ředitele Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Pane doktore, mnoho lidí si stěžuje, dostáváme do Britských listů například dopisy čtenářů: "Když se zruší klecová lůžka, jaká alternativa? To znamená, že se lidé budou muset nacpat psychofarmaky, a to je přece daleko horší." Co vy na to? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Nemusíme chodit daleko, protože máme řadu ústavů, kde ta síťová lůžka nejsou nebo byla a jsou již odstraněna. Ta diskuse o nich neproběhla nyní, ale probíhá už nejméně dva roky, jenom teďka byla zviditelněná. Mohu uvést mnoho příkladů, kde pod, dejme tomu, i určitým doporučením, například nálezu ombudsmana, ta síťová lůžka byla už odstraněna a říkají: "Od té doby, co je nemáme, jsme nezjistili jejich potřebu a míra medikoální nebo jiných restriktivních metod se nezvýšila, to znamená, jinými slovy je to velmi o přístupu personálu, o organizaci práce a neznamená to kus za kus, to znamená, náhradu síťových lůžek plně zvýšením medikace. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Z jakých důvodů myslíte, že ty mezinárodní organizace vystupují proti užívání klecových lůžek? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Tak oni nevystupují jenom proti užívání klecových lůžek. Máme tady například zprávu Evropského soudu pro lidská práva, který tady byl v roce 2002, kde je mnoho dalších věcí vyjmenovaných, které by se měly zlepšit tak, aby úroveň naší péče ústavní dosahovala norem evropské podoby lidských práv. Ta síťová lůžka jsou jenom vytržena z toho celého kontextu. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Dobře, takže z toho by vyplývalo, že mezinárodní organizace nejsou spokojeny s úrovní ústavní péče v České republice ve srovnání třeba s už zavedenými zeměmi Evropské unie. V čem byste řekl, že je rozdíl? Protože myslím, že podstatou té celé takové docela podrážděné reakce veřejnosti i některých médií je podle mě spíš nedorozumění, že jde tady o jakýsi jiný pojem, způsob jednání s pacienty a možná, že lidé docela dobře nerozumějí, v čem se ten takzvaně moderní přístup odlišuje od toho, co tady bylo dosud. Jestli byste to vysvětlil? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Tak rozhodně se to jaksi dá vysvětlit na vztahu personál - lékař, klient - pacient, kde v tom pojetí, řekl bych, demokratického světa se spíš používá slovo klient, to znamená ten, pro kterého ta služba má být orientovaná. Ten, který má dokonce zasahovat do rozhodování, jaká služba má být, má dokonce zasahovat do toho, jak se ty vynaložené prostředky mají použít. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Jinými slovy i ten duševně postižený nebo duševně nemocný člověk je svobodný občan. Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Je s plnými právy nebo pokavad je má omezena, tak musí být jasně to definováno v legislativě, kdo, kde bydlí. To je definováno v legislativě a má být v každé situaci plně zapojován, respektive dle svého stavu, ale zapojován do rozhodovacích procesů. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Pokud já vím, co se týče třeba té zprávy Amnesty International, teď, co vydala tiskové prohlášení znovu minulý pátek, tak tam si mezinárodní organizace stěžují na to, že nejenže rozhoduje lékař o tom, kdo má být umístěn do toho klecového lůžka, ale třeba taky zdravotní sestra nebo prostě: "Tak, ty zlobíš, půjdeš do klece," a to podle vašeho, co si o tom myslíte? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Tak to je o zřetelném regulování a pravidlech toho, kdy a jak omezující prostředky mají být použity. Ty jsou používány samozřejmě všude ve světě, ale ten rozdíl bude pravděpodobně v tom, jak jejich použití je dokumentováno, jak je přesně popsáno, v jakých situacích, to znamená, že to není na individuálním rozhodnutí toho kterého zaměstnance a jsou na to jasná pravidla. Ten proces je zpětně hodnocen a je tedy celkově transparentní, a to proto, protože tito lidé, o kterých mluvíme, ať už mentálně postižení nebo duševně nemocní, jsou lidé s menší schopností se sami hájit, a proto jsou, řekl bych, velmi náchylní k tomu, aby jejich lidská práva nebyla dostatečně brána na zřetel, a proto je třeba vytvořit hodně, řekl bych, vnějších nástrojů, které tento jejich handicap neasertivnosti nahrazují. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Takže byste doporučoval, aby se lidi prakticky přesvědčili, co se vlastně v těch ústavech v některých případech děje? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Bezesporu. Já bych nechtěl, aby to tady zaznělo, že to je dáno těmi, kteří tam pracují, i když samozřejmě ty mohou leccos zlepšit, nebo zhoršit, ale ten celý, ta celá filosofie, ten celý systém je špatně postaven a je to jakýsi stín komunismu nebo, řekl bych, devatenáctého století posílen komunismem. Ty negativní hlasy, které třeba mluví proti rušení síťových lůžek nebo vůbec institucí, asi tito lidé by mohli a měli navštívit taková zařízení a představit si, že by tam byli umístěni sami. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- A vy tohle to děláte, když připravujete určité programy výchovné pro tyto ústavy, viďte, vy, pokud vím, třeba zkusíte s příslušnými zaměstnanci nebo zřízenci toho ústavu, ať si do toho, ať se vžijí do situace toho pacienta nebo jsou případně do takového klecového lůžka zavřeni sami. Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Určitě je v těch ústavech nebo institucích obecně jakási mystická záležitost, že, když se najednou dostanete do bílého pláště nebo do role toho zaměstnance, tak přijmete jakási pravidla té instituce, která vám znemožňují vidět tu věc svýma vlastníma očima. Když se podaří, abyste z této role vystoupil a najednou to viděl očima uživatelů, očima těch, kteří tam jsou, tak jste někdy sám velmi překvapen, jak ty věci vypadají. Je to jedna z cest, kterou se dá asi ten systém měnit, to znamená, snažit se vcítit a vnímat do těch, o které se staráme a snažit z této, vidět i jejich očima. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Jak vytvořit ten lidský přístup? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Tak já si nemyslím, že to bude radikální změna, to bude, nebo radikální ve smyslu časovém, i když radikální ve smyslu filosofie ano. Je to věc, která už se nějak děje a jistě se bude muset dít další generaci nebo generace. To, o čem my dneska začínáme hovořit, se například v Anglii nebo v jiných demokratických zemích začalo hovořit už v padesátých letech. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Takže vy říkáte: "Už se to děje a bude se to pomalinku ..." Co se děje? Co se mění teda? Přechází se ke komunitní péči? Skutečně se k ní přejde? Bude to stát dostatečným způsobem financovat? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Některé ústavy samy sebe proměňují. Mohl bych uvést pár příkladů, třeba Ústav sociální péče v Horních Poustevnách, který se za ředitelství pana ředitele Chába začal transformovat vlastně sám do komunitní péče, jistě se najdou i podobné. Vzniká řada alternativ, které většinou jsou provozovány nestátními organizacemi za financování státních financí a které ukazují různé možnosti všech možných alternativ. Myslím si, že dneska už nemusíme jezdit ven za hranice, že už se můžeme učit doma. Jan ČULÍK, redaktor -------------------- Ale stát promrhal určitou strategickou křižovatku nebo promarnil, kdy začal v určité době znovu obrovskými náklady renovovat staromódní ústavy, kdy mohl tytéž částky věnovat rozvoji komunitní péče. Viďte? Jan PFEIFFER, ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví -------------------- Stát, když ho teda budu takhle personifikovat jako jednu osobu, pravda, v tomto procesu, o kterém mluvíme, dělá jisté kroky, ale je daleko za tím, co by měl a mohl dělat. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Jan Čulík hovořil s Janem Pfeifferem z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Název: Lidská bytost do klece nepatří Autor: MONIKA ELŠÍKOVÁ Médium: Mladá fronta DNES Strana: 6 Rubrika: Názory Datum vydání: 19.7.2004 ---------------------------------------- Vést diskuse o tom, zda osoby mentálně postižené či s psychiatrickým onemocněním patří do klece, jsou nesmyslné. Nesmyslné proto, že nás vracejí způsobem uvažování do středověku. Dějiny šílenství, řečeno slovy Michela Foucaulta, jsou kruté, nespravedlivé, plné ponížení a bolesti. Vjedenadvacátém století neexistuje důvod k tomu, aby společnost řešila léčbu nepohodlných pacientů izolací. Přesto se to často stává; s vysvětlením, že jde o nedostatek personálu či financí. Během natáčení filmu o dítěti s Downovým syndromem jsem měla možnost vidět, jak vypadají děti, které zůstaly v rodině, a jak jsou na tom ty druhé. Rozdíly byly nebetyčné. Postižený chlapec, který vyrůstal v motivujícím prostředí, byl dokonce intelektuálně více rozvinutý než takzvané zdravé dítě z podprůměrně vzdělané rodiny. Na západ od nás už se dnes ví, že lidé s "downem", lidově zvaní mongolové, mohou úspěšně vystudovat, naučit se číst, psát, tančit a zpívat. Někteří dokonce píšou knihy. Za jejich úspěchy stojí milující rodina a pomáhající prostředí škol a kroužků. A stačí si jen představit, jak jsou na tom děti, které toto štěstí nemají a svůj život tráví za zdmi ústavů sociální péče... V loňském roce jsem dokončila film o mentálně a zdravotně postiženém dvouletém chlapci Filípkovi. Přestože personálu kojeneckého ústavu v Praze-Krči nic nebránilo v tom naučit Filipa chodit, mluvit a také jíst, vyrůstal jako zvířátko. Dle sdělení primářky Jaroslavy Lukešové a její zástupkyně Heleny Kadlecové byl na Filipovi uplatňován ten správný model léčby: když plakal nebo křičel, dostal diazepam. Kvůli obtěžování hlukem byl umístěn na samotku. A protože to přece jen bylo dítě, na Den dětí byl Filip dokonce také poprvé ve svém životě na zahradě. Jeho stav se dlouhodobějším pobytem v nemocnici a péčí tamních dobrovolníků velmi zlepšil (začal pomalu chodit, spontánně používal jednotlivá slova, smál se, učil se jíst). Po návratu do kojeneckého ústavu byl přesto znovu uzavřen na samotce a byly mu odepřeny návštěvy lidí, na něž byl citově vázán. Ačkoliv se vedení kojeneckého ústavu v Krči chovalo v rozporu nejen se zdravým rozumem, ale také s platnými zákony a s Úmluvou o právech dítěte, vůbec nic se nestalo. Až po odvysílání filmu Českou televizí byl Filip konečně přemístěn do chráněného bydlení diakonie a dokonce podstoupil operaci, která výrazně zlepšila jeho zdravotní stav. Po nástupu nového ministra zdravotnictví jsem čekala, že ruku v ruce s ředitelem Thomayerovy nemocnice odvolá také primářku kojeneckého ústavu Lukešovou. Nestalo se tak. Dnes Jozef Kubinyi navrhuje zrušit klece v ústavech. Mám za to, že by bylo daleko lepší odvolat z vedení ústavů lidi, kteří klecový systém podporují, aby si tak ulehčili práci. V budoucnu u nás stejně bude muset fungovat institut ombudsmana pacientů tak jako v jiných evropských zemích, který bude hlídat oprávněnost zdravotnických postupů. Stát bude muset věnovat více prostředků na pomoc postiženým rodinám a jistě se i nadále rozšíří prostor pro nestátní charitní péči. Do té doby musíme spoléhat na to, že léčbu klecí, nepřiměřenou medikací a přikurtováním naordinují lékaři a zaměstnanci sociálních ústavů jen v těch nejhorších případech. A i když půjde jen o jednoho jediného člověka, je to pořád víc než dost. Autorka je spisovatelka a filmová režisérka *** Hyde Park Jak vidí klecová lůžka... Monika Elšíková I jeden člověk v kleci nebo spoutaný už je víc než dost. KRESBA: MIROSLAV KEMEL Název: České děti prchly z klecí Autor: Eliška Bártová Médium: Respekt Strana: 6 Rubrika: Domov Datum vydání: 19.7.2004 ---------------------------------------- Ministr Kubinyi zahájil nadějnou reformu zdejší psychiatrie Léta na ten problém upozorňovala média i mezinárodní organizace: zavírat lidi, kterým osud přidal do vínku zdravotní komplikace, do klecí a kazajek je špatné, ponižující a kruté. Jenže čeští politici a odborníci jako by byli hluší a o problému léta odmítali diskutovat, natož ho řešit. Minulý týden ale přišel zlom - kritika ze zahraničí společně s radikálním řezem ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho spustila lavinu, která může strhnout i celý rigidní systém české ústavní péče. Neruš mi mé klece "Šokuje mě, že se něco takového může dít v členské zemi EU," napsala britská spisovatelka Joanne K. Rowlingová českým politikům, když si v týdeníku The Sunday Times přečetla reportáž z českého ústavu sociální péče v Rábech a dozvěděla se tak o běžné české praxi: zavírání klientů včetně malých dětí do ocelových nebo síťových klecí. Dopis slavné autorky Harryho Pottera vzápětí následovala ještě jedna britská reportáž: BBC přinesla sugestivní zpověď pana Michala Celetky, který poté, co začal mít halucinace, sám vyhledal pomoc v psychiatrické léčebně v Brně. Tam bez přítomnosti lékaře či právníka dostal uklidňující léky a byl umístěn do klece o rozměrech jeden a půl krát dva metry, uzamčené visacím zámkem. V ní strávil týden, aniž by si mohl dojít na toaletu nebo se najíst. Čeští politici se k mezinárodnímu pobouření nad praktikami ve zdejších ústavech a léčebnách postavili různě. "Je to trochu umělá záležitost, kterou vyvolal článek v bulváru," okomentoval zahraniční kritiku ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Nechci hájit klecová lůžka. Samozřejmě chceme změnu a pracujeme na ní, ale musí se to dělat postupně." Místopředseda vlády pro lidská práva Petr Mareš chtěl paní Rowlingovou pozvat do Čech, aby - jak řekl - "viděla, že používání těchto lůžek má racionální důvody". "Víme, že to je problém, a samozřejmě se tím zabýváme, ale nemáme dost peněz ani odvahy to změnit," dodal Mareš. Ale odvaha se nakonec našla: den po zveřejnění dopisu paní Rowlingové vystoupil ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi a nařídil zrušit s okamžitou platností všechny klece v zařízeních spadajících pod jeho rezort. Následoval tak svého maďarského kolegu, který 8. června označil používání klecí za protizákonné. "Jsem potěšen, že se ministr rozhodl odstranit klecová lůžka z psychiatrického systému. Je ovšem důležité, aby nebyla nahrazena jinými nepřijatelnými opatřeními," vzkázal Kubinyimu z Velké Británie bývalý ministr zdravotnictví a současný člen EP John Bowis. V Česku se však ministrovi místo aplausu dostalo ostré kritiky jak ze strany psychiatrů, tak od samotné hlavy státu. Prezidenta fakt, že někdo ze zahraničí kritizuje české klece pro handicapované děti, opravdu pobouřil. Ministrův krok označil za "laciné gesto" a sezval si na Hrad skupinu osmi odborníků, aby s nimi situaci rozebral. Na schůzce, která se pyšnila jmény přednostů klinik, však zcela chyběli lidé z neziskové sféry, kteří mají zkušenosti s alternativními metodami. "Z diskuse nevzešel žádný závěr," popisuje schůzku jeden z jejích účastníků psychiatr Cyril Höschl. "Prezident se chtěl pouze ujistit, že má na věc správný názor. Tedy že naše praxe se v podstatě neliší od jiných zemí, až na to, že jinde místo síťových lůžek používají jiná opatření. A to je pravda, takže se celá debata nesla v souhlasném duchu." Oni jsou zvyklí Signály o tom, že se za zdmi tuzemských uzavřených ústavů a léčeben děje něco nekalého, přicházejí už léta. Napřed si o tom dlouho šeptalo jen pár zasvěcených odborníků z nestátních organizací, když se ale před dvěma lety v ústavu sociální péče ve Slatiňanech udusila v kleci pod spadlou tyčí 14letá dívka spoutaná do kazajky, začaly se objevovat první debaty v médiích. Respekt tehdy přinesl z tohoto zařízení reportáž, při které vyšlo najevo, že zavírání do klecí - neboli "uzavřených lůžek" - a celodenní spoutávání kazajkou je zde běžná praxe. Například zmíněná dívka takto trávila každou noc. "Oni ti klienti tam ani nejdou neochotně, oni jsou na to zvyklí," okomentoval tehdy takovýto postup ředitel ústavu Miroslav Kubín, který po dívčině tragické smrti nakoupil za milion korun nová uzamykatelná lůžka. Do Čech v té době dorazili zástupci Evropského výboru pro zabránění mučení a praxi používání těchto lůžek ostře kritizovali. O problém se také začala zajímat Mezinárodní organizace pro práva mentálně postižených (MDAC) a nahlédla do chodu některých zařízení. Na konci loňského listopadu pak na semináři v Senátu přednesla své závěry. "Našli jsme místa, kde jsou lidé zavíráni do klecí na měsíce a roky. Je to naléhavý a viditelný případ porušování lidských práv," prohlásil tehdy šéf MDAC Oliver Lewis. "Vyzýváme proto ministerstvo, aby tato lůžka po celé republice odstranilo." Citovaný britský někdejší ministr a europoslanec Bowis tehdy přijel do Čech a nabídl Česku pomoc Evropského parlamentu při zavádění alternativních metod. Nabídka však vyzněla naprázdno. Zástupkyně ministerstva sociálních věcí prohlásila, že klece a síťová lůžka jsou potřeba. Z ministerstva zdravotnictví nereagoval nikdo. Přístup se radikálně změnil až teď. Zrušením klecí dal šéf zdravotnického rezortu jasně najevo, jakým směrem chce českou psychiatrii posunout - směrem k moderní péči v malých komunitních centrech, dál od velkých nepřístupných a neosobních ústavů. Zdejší psychiatři ale začali bít na poplach. A k obraně svého teritoria si vzali jako rukojmí - pacienty. "My si bez těch lůžek poradíme, ale pacientům se povede hůř," prohlásil v ukázkovém výroku pro MF Dnes Zdeněk Bašný, šéf bohnické léčebny. "Desítky let jsme tady byli zvyklí zavírat tyto pacienty do ústavů, pokojů a lůžek. A co je zažité, se špatně ruší. Kritiku ze strany psychiatrů proto vnímám jako očekávatelný truc," říká ministr Kubinyi. "Na svém záměru reformovat psychiatrickou péči ale budu dál trvat." Prostě jim pomohou "Jsem ráda, že ministr takové rozhodnutí učinil, a vážím si ho," prohlásila na adresu pranýřovaného ministra zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Podle odborníků, kteří se dopadem ústavní péče na klienty zabývají, je nepochybné, že pobyt v kleci či "zasíťovaném lůžku" je traumatem i pro zdravého člověka. "Chce to, aby ošetřovatelé v léčebnách vytvářeli vlídnější podmínky - pak se vůbec nedostanou do situací, kdy by klece potřebovali," říká psychiatr Jan Pffeifer z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. U pacienta s duševním onemocněním mnohdy právě zavření do klece bývá příčinou jeho agrese, která pak personálu paradoxně slouží jako důvod znovu pacienta do klece zavřít. O tom, že lze zvolit jiný přístup, aniž by bylo zapotřebí zvyšovat dávky léků, svědčí nejen příklady ze zahraničí, ale i některé české léčebny. "My se bez klecí a sítí obejdeme a žádné tady nemáme. Personál si pacientů musí všímat, a když vidí, že někomu není dobře, tak s ním naváže kontakt a pomůže mu to období překlenout," popisuje praxi v psychiatrické léčebně v Kroměříži zástupce ředitele Miroslav Koupil. "Pokud se pacient dostane do nezvladatelného stavu, používáme izolační místnosti nebo kurty. V tom případě je neustále pod dohledem personálu a lékaře, přičemž se vede dokumentace každé minuty, co toto opatření trvá." V Kroměříži připadá na tisícovku pacientů zhruba 600 zaměstnanců. Stejně jsou na tom i v PL Dobřany, kde ovšem mají 50 síťových lůžek. "Jsou pro pacienty, kteří nemluví a není s nimi možný nějaký kontakt. Těm v případě neklidu dáváme injekci, a pokud to nepomůže, jdou na síťové lůžko," říká primářka Jarmila Hráchová. "Když nám je ministr zakáže, tak budeme potřebovat peníze na nákup nových postelí, protože ta síťová lůžka slouží zároveň jako normální postele." Zkušenost s rušením kritizovaných lůžek už mají v léčebně Horní Beřkovice, kde před rokem po kritice ze strany ombudsmana zrušili všech šest klecových lůžek. "Sami od sebe bychom to nikdy neudělali, ty klece byly pro agresivní pacienty, ale když se to ombudsmanovi nelíbilo, raději jsme je dali pryč," říká bývalý ředitel Ivan Holakovský. "A je pravda, že jsme od jejich zrušení neměli případ, kdy by nám ta klec chyběla." Dva, co unikli z klece Stejným směrem - pryč od klecí - chce jít i ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož ústavech je více než 650 klecových a síťových lůžek a bezmála 50 tisíc klientů. Ministerstvo vydalo před čtrnácti dny metodický pokyn, aby se tato lůžka používala jen v "opodstatněných případech a na nezbytně nutnou dobu". Dodržování pokynu ale nemůže ministerstvo nijak kontrolovat. "Můžeme to pouze se šéfy ústavů konzultovat, nejsme totiž jejich zřizovatelé. Musíme počkat, až bude schválen zákon o sociálních službách, ve kterém to bude zakotveno," říká Martin Žárský, šéf odboru sociálních služeb ministerstva. Zákon ale vzniká už několik let a zatím vůbec není jasné, kdy práce na něm skončí. Přitom už dnes ve svém rezortu může ministerstvo najít příklady zařízení, kde taková opatření nepoužívají. V ústavu sociální péče v Horní Poustevně klece ani síťová lůžka nemají. Před pár měsíci přišli do tohoto zařízení dva klienti z jiného ústavu, kde trávili většinu života v síťové kleci. Dnes chlapci žijí v samostatném bytě, chodí do školy a do dílny. "Není s nimi žádný problém a po kleci se rozhodně neshánějí," říká Zdeněk Štandera, bývalý šéf poustevenského ústavu, který byl právě kvůli svým reformním snahám z postu loni pražským magistrátem odvolán. "To není jen tak, zrušit klece. Musíme nejdříve zvážit dopady a připravit se na to," říká referent Žárský. V rámci této přípravy se sociální rezort chystá vyškolit u britských expertů prvních patnáct lidí, kteří by pak učili pracovníky ústavů, jak se chovat k agresivním klientům, aniž by k tomu potřebovali klece nebo jiná ponižující či nehumánní opatření. Název: České děti prchly z klecí Autor: Eliška Bártová Médium: Respekt Strana: 6 Rubrika: Domov Datum vydání: 19.7.2004 ---------------------------------------- Ministr Kubinyi zahájil nadějnou reformu zdejší psychiatrie Léta na ten problém upozorňovala média i mezinárodní organizace: zavírat lidi, kterým osud přidal do vínku zdravotní komplikace, do klecí a kazajek je špatné, ponižující a kruté. Jenže čeští politici a odborníci jako by byli hluší a o problému léta odmítali diskutovat, natož ho řešit. Minulý týden ale přišel zlom - kritika ze zahraničí společně s radikálním řezem ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho spustila lavinu, která může strhnout i celý rigidní systém české ústavní péče. Neruš mi mé klece "Šokuje mě, že se něco takového může dít v členské zemi EU," napsala britská spisovatelka Joanne K. Rowlingová českým politikům, když si v týdeníku The Sunday Times přečetla reportáž z českého ústavu sociální péče v Rábech a dozvěděla se tak o běžné české praxi: zavírání klientů včetně malých dětí do ocelových nebo síťových klecí. Dopis slavné autorky Harryho Pottera vzápětí následovala ještě jedna britská reportáž: BBC přinesla sugestivní zpověď pana Michala Celetky, který poté, co začal mít halucinace, sám vyhledal pomoc v psychiatrické léčebně v Brně. Tam bez přítomnosti lékaře či právníka dostal uklidňující léky a byl umístěn do klece o rozměrech jeden a půl krát dva metry, uzamčené visacím zámkem. V ní strávil týden, aniž by si mohl dojít na toaletu nebo se najíst. Čeští politici se k mezinárodnímu pobouření nad praktikami ve zdejších ústavech a léčebnách postavili různě. "Je to trochu umělá záležitost, kterou vyvolal článek v bulváru," okomentoval zahraniční kritiku ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Nechci hájit klecová lůžka. Samozřejmě chceme změnu a pracujeme na ní, ale musí se to dělat postupně." Místopředseda vlády pro lidská práva Petr Mareš chtěl paní Rowlingovou pozvat do Čech, aby - jak řekl - "viděla, že používání těchto lůžek má racionální důvody". "Víme, že to je problém, a samozřejmě se tím zabýváme, ale nemáme dost peněz ani odvahy to změnit," dodal Mareš. Ale odvaha se nakonec našla: den po zveřejnění dopisu paní Rowlingové vystoupil ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi a nařídil zrušit s okamžitou platností všechny klece v zařízeních spadajících pod jeho rezort. Následoval tak svého maďarského kolegu, který 8. června označil používání klecí za protizákonné. "Jsem potěšen, že se ministr rozhodl odstranit klecová lůžka z psychiatrického systému. Je ovšem důležité, aby nebyla nahrazena jinými nepřijatelnými opatřeními," vzkázal Kubinyimu z Velké Británie bývalý ministr zdravotnictví a současný člen EP John Bowis. V Česku se však ministrovi místo aplausu dostalo ostré kritiky jak ze strany psychiatrů, tak od samotné hlavy státu. Prezidenta fakt, že někdo ze zahraničí kritizuje české klece pro handicapované děti, opravdu pobouřil. Ministrův krok označil za "laciné gesto" a sezval si na Hrad skupinu osmi odborníků, aby s nimi situaci rozebral. Na schůzce, která se pyšnila jmény přednostů klinik, však zcela chyběli lidé z neziskové sféry, kteří mají zkušenosti s alternativními metodami. "Z diskuse nevzešel žádný závěr," popisuje schůzku jeden z jejích účastníků psychiatr Cyril Höschl. "Prezident se chtěl pouze ujistit, že má na věc správný názor. Tedy že naše praxe se v podstatě neliší od jiných zemí, až na to, že jinde místo síťových lůžek používají jiná opatření. A to je pravda, takže se celá debata nesla v souhlasném duchu." Oni jsou zvyklí Signály o tom, že se za zdmi tuzemských uzavřených ústavů a léčeben děje něco nekalého, přicházejí už léta. Napřed si o tom dlouho šeptalo jen pár zasvěcených odborníků z nestátních organizací, když se ale před dvěma lety v ústavu sociální péče ve Slatiňanech udusila v kleci pod spadlou tyčí 14letá dívka spoutaná do kazajky, začaly se objevovat první debaty v médiích. Respekt tehdy přinesl z tohoto zařízení reportáž, při které vyšlo najevo, že zavírání do klecí - neboli "uzavřených lůžek" - a celodenní spoutávání kazajkou je zde běžná praxe. Například zmíněná dívka takto trávila každou noc. "Oni ti klienti tam ani nejdou neochotně, oni jsou na to zvyklí," okomentoval tehdy takovýto postup ředitel ústavu Miroslav Kubín, který po dívčině tragické smrti nakoupil za milion korun nová uzamykatelná lůžka. Do Čech v té době dorazili zástupci Evropského výboru pro zabránění mučení a praxi používání těchto lůžek ostře kritizovali. O problém se také začala zajímat Mezinárodní organizace pro práva mentálně postižených (MDAC) a nahlédla do chodu některých zařízení. Na konci loňského listopadu pak na semináři v Senátu přednesla své závěry. "Našli jsme místa, kde jsou lidé zavíráni do klecí na měsíce a roky. Je to naléhavý a viditelný případ porušování lidských práv," prohlásil tehdy šéf MDAC Oliver Lewis. "Vyzýváme proto ministerstvo, aby tato lůžka po celé republice odstranilo." Citovaný britský někdejší ministr a europoslanec Bowis tehdy přijel do Čech a nabídl Česku pomoc Evropského parlamentu při zavádění alternativních metod. Nabídka však vyzněla naprázdno. Zástupkyně ministerstva sociálních věcí prohlásila, že klece a síťová lůžka jsou potřeba. Z ministerstva zdravotnictví nereagoval nikdo. Přístup se radikálně změnil až teď. Zrušením klecí dal šéf zdravotnického rezortu jasně najevo, jakým směrem chce českou psychiatrii posunout - směrem k moderní péči v malých komunitních centrech, dál od velkých nepřístupných a neosobních ústavů. Zdejší psychiatři ale začali bít na poplach. A k obraně svého teritoria si vzali jako rukojmí - pacienty. "My si bez těch lůžek poradíme, ale pacientům se povede hůř," prohlásil v ukázkovém výroku pro MF Dnes Zdeněk Bašný, šéf bohnické léčebny. "Desítky let jsme tady byli zvyklí zavírat tyto pacienty do ústavů, pokojů a lůžek. A co je zažité, se špatně ruší. Kritiku ze strany psychiatrů proto vnímám jako očekávatelný truc," říká ministr Kubinyi. "Na svém záměru reformovat psychiatrickou péči ale budu dál trvat." Prostě jim pomohou "Jsem ráda, že ministr takové rozhodnutí učinil, a vážím si ho," prohlásila na adresu pranýřovaného ministra zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Podle odborníků, kteří se dopadem ústavní péče na klienty zabývají, je nepochybné, že pobyt v kleci či "zasíťovaném lůžku" je traumatem i pro zdravého člověka. "Chce to, aby ošetřovatelé v léčebnách vytvářeli vlídnější podmínky - pak se vůbec nedostanou do situací, kdy by klece potřebovali," říká psychiatr Jan Pffeifer z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. U pacienta s duševním onemocněním mnohdy právě zavření do klece bývá příčinou jeho agrese, která pak personálu paradoxně slouží jako důvod znovu pacienta do klece zavřít. O tom, že lze zvolit jiný přístup, aniž by bylo zapotřebí zvyšovat dávky léků, svědčí nejen příklady ze zahraničí, ale i některé české léčebny. "My se bez klecí a sítí obejdeme a žádné tady nemáme. Personál si pacientů musí všímat, a když vidí, že někomu není dobře, tak s ním naváže kontakt a pomůže mu to období překlenout," popisuje praxi v psychiatrické léčebně v Kroměříži zástupce ředitele Miroslav Koupil. "Pokud se pacient dostane do nezvladatelného stavu, používáme izolační místnosti nebo kurty. V tom případě je neustále pod dohledem personálu a lékaře, přičemž se vede dokumentace každé minuty, co toto opatření trvá." V Kroměříži připadá na tisícovku pacientů zhruba 600 zaměstnanců. Stejně jsou na tom i v PL Dobřany, kde ovšem mají 50 síťových lůžek. "Jsou pro pacienty, kteří nemluví a není s nimi možný nějaký kontakt. Těm v případě neklidu dáváme injekci, a pokud to nepomůže, jdou na síťové lůžko," říká primářka Jarmila Hráchová. "Když nám je ministr zakáže, tak budeme potřebovat peníze na nákup nových postelí, protože ta síťová lůžka slouží zároveň jako normální postele." Zkušenost s rušením kritizovaných lůžek už mají v léčebně Horní Beřkovice, kde před rokem po kritice ze strany ombudsmana zrušili všech šest klecových lůžek. "Sami od sebe bychom to nikdy neudělali, ty klece byly pro agresivní pacienty, ale když se to ombudsmanovi nelíbilo, raději jsme je dali pryč," říká bývalý ředitel Ivan Holakovský. "A je pravda, že jsme od jejich zrušení neměli případ, kdy by nám ta klec chyběla." Dva, co unikli z klece Stejným směrem - pryč od klecí - chce jít i ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož ústavech je více než 650 klecových a síťových lůžek a bezmála 50 tisíc klientů. Ministerstvo vydalo před čtrnácti dny metodický pokyn, aby se tato lůžka používala jen v "opodstatněných případech a na nezbytně nutnou dobu". Dodržování pokynu ale nemůže ministerstvo nijak kontrolovat. "Můžeme to pouze se šéfy ústavů konzultovat, nejsme totiž jejich zřizovatelé. Musíme počkat, až bude schválen zákon o sociálních službách, ve kterém to bude zakotveno," říká Martin Žárský, šéf odboru sociálních služeb ministerstva. Zákon ale vzniká už několik let a zatím vůbec není jasné, kdy práce na něm skončí. Přitom už dnes ve svém rezortu může ministerstvo najít příklady zařízení, kde taková opatření nepoužívají. V ústavu sociální péče v Horní Poustevně klece ani síťová lůžka nemají. Před pár měsíci přišli do tohoto zařízení dva klienti z jiného ústavu, kde trávili většinu života v síťové kleci. Dnes chlapci žijí v samostatném bytě, chodí do školy a do dílny. "Není s nimi žádný problém a po kleci se rozhodně neshánějí," říká Zdeněk Štandera, bývalý šéf poustevenského ústavu, který byl právě kvůli svým reformním snahám z postu loni pražským magistrátem odvolán. "To není jen tak, zrušit klece. Musíme nejdříve zvážit dopady a připravit se na to," říká referent Žárský. V rámci této přípravy se sociální rezort chystá vyškolit u britských expertů prvních patnáct lidí, kteří by pak učili pracovníky ústavů, jak se chovat k agresivním klientům, aniž by k tomu potřebovali klece nebo jiná ponižující či nehumánní opatření. Název: Špidla už spisovatelce odpověděl, Klaus to udělá zřejmě do týdne Autor: Václav Pergl Médium: Právo Strana: 03 Rubrika: Zpravodajství Datum vydání: 21.7.2004 ---------------------------------------- Odstupující premiér Vladimír Špidla již odpověděl britské spisovatelce Joanne Rowlingové, která ostře kritizovala používání klecových a síťových lůžek v českém zdravotnictví a sociálních ústavech. Prezident Václav Klaus jí na dopis, který mu adresovala, dá odpověď zřejmě do týdne. Skandál kolem klecových a síťových lůžek vypukl minulý měsíc, kdy reportáž o jejich používání v ústavu pro mentálně postižené v Rábech na Pardubicku zveřejnil britský list The Sunday Times. Vzápětí se do něj vložila autorka bestsellerů o Harrym Potterovi Joanna Rowlingová, která napsala dopis řadě českých činitelů, také prezidentovi a předsedovi vlády. V nich označila léčení v klecích a síťových lůžkách za mučení. Pod tlakem z ciziny ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi klecová lůžka ve zdravotnictví okamžitě zrušil a jejich zrušení připravuje v sociální oblasti i ministr Škromach na příští rok. Kubinyiho za unáhlený krok Klaus pokáral a označil jeho rozhodnutí za "laciné gesto". Premiér odmítl kritiku Vladimír Špidla v dopise spisovatelce odmítl, že by česká medicína a psychiatrie nebyly srovnatelné s jinými vyspělými státy. Také napsal že "v žádném případě nelze hovořit o mučení nebo držení lidí v klecích". Rowlingové vysvětlil, že v klecových a síťových lůžkách jsou pacienti jen po dobu nezbytně nutnou pro zvládnutí akutního stavu. "Tomuto prostředku se někdy dává přednost před zvýšenými dávkami medikace," psal. Špidla dále vypočítal, co všechno už parlament a vláda udělaly pro to, aby se používání podobných lůžek zamezilo nebo omezilo na nejnutnější dobu. Připomenul, že psychiatrická zařízení jsou postupně vybavována speciálními místnostmi, které slouží k ochraně proti možnému poranění neklidných pacientů. Uvedl i fakt, že ve zdravotnictví klecová lůžka ministr Kubinyi zrušil. V závěru Špidla ujistil Rowlingovou: "Jako každý moderní stát si Česká republika uvědomuje, že díky rozvoji nových metod a terapii je možné dále zvyšovat kvalitu života psychiatrických pacientů a mentálně postižených. V tomto duchu jsme odhodláni postupovat i nadále." Prezident dopis chystá Na dotaz Práva, kdy napíše dopis Rowlingové prezident Václav Klaus, řekl jeho mluvčí Petr Hájek: "Pan prezident odpoví, až bude mít dostatek informací k tomu, aby odpověď byla kvalifikovaná. Očekávám, že to bude do týdne. Pan prezident odpovídá všem, kdo mu napíší," sdělil mluvčí. Doplnil, že se prezident snaží psát vždy tak, aby odpověď byla neformální bez ohledu na to, jde-li o slavnou spisovatelku nebo neznámého člověka. Název: Ústavy v kraji už nahrazují klece Autor: ANDREA PAVELKOVÁ Médium: Mladá fronta DNES Strana: 02 Rubrika: Brno Datum vydání: 22.7.2004 ---------------------------------------- Speciální lůžka opatřená klecí či sítí nahradí jiné zařízení. Jinde musí zaměstnat více lidí Jižní Morava - V některých zdravotnických zařízeních pro mentálně postižené pacienty na jižní Moravě začali řešit problém, čím nově nahradit klecová či síťová lůžka. Ta byla zakázaná na popud kritiky ze zahraničí ministrem zdravotnictvím Jozefem Kubinyim. V Ústavu sociální péče v Břežanech na Znojemsku umisťovali nejproblémovější ze 175 klientů do 38 klecových lůžek. "Než je nahradíme, požádali jsme opatrovníky našich klientů, aby se vyjádřili, jak by si péči představovali," uvedl ředitel ústavu Jiří Herzig. Už v minulých dnech se přitom obrátil na několik firem, které by byly schopny vyrobit za klecová lůžka přijatelnější náhradu. Jen na materiál bude přitom potřeba asi sedm set tisíc korun. "Úpravy se budou dělat postupně a předpokládám, že úplně bez klecových lůžek budeme koncem září," dodal Herzig, který už požádal o navýšení počtu pracovníků, aby jich měl k pacientům více než v současnosti. Také Ústav sociální péče ve Střelicích u Brna bude muset nahradit síťová lůžka. Užívá je asi osm klientů a to zásadně pouze na přespávání či pro případ, kdy svou agresivitou ohrožují sebe nebo ostatní. "Již před časem jsem kontaktovala jednu firmu, která nám každé lůžko za několik tisíc korun upraví tak, aby spíše připomínalo dětskou postýlku," vysvětlila vedoucí Ústavu sociální péče ve Střelicích Jiřinka Kubalčíková. I ona bude žádat o navýšení počtu pracovníků. "Bude nás to stát samozřejmě peníze, které bohužel zatím nemáme, předpokládám však, že je vzhledem k celospolečenskému požadavku získáme od našeho zřizovatele," dodala Kubalčíková. Většina obdobných zařízení na jižní Moravě však ani klecová, ani síťová lůžka nepoužívala. "Máme dostatek personálu. Na téměř každého klienta je zde jeden pracovník," řekl Marek Radimský, ředitel psychiatrické léčebny v Brně. ZA SÍTÍ. Klece a sítí opatřené ústavní postele před časem rozvířily veřejné mínění v tuzemsku i zahraničí. Ošetřovatelka Anna Lacinová z ústavu v Rábech na Pardubicku s nimi má dlouholeté zkušenosti. Nyní však mají být rušeny. FOTO: MAFA - MICHAL KLÍMA Název: I já jsem býval tyranem... Autor: Jan KADLEC Médium: Haló noviny Strana: 06 Rubrika: Víkend - Převážně nevážně Datum vydání: 23.7.2004 ---------------------------------------- FEJETON V úterý minulého týdne jsem v Právu četl článek >V Česku se umírá špatně a s problémy<. Autor se v něm zabývá výsledky prvního celostátního průzkumu, který se zaměřil na podmínky konce života, a dospěl k neradostnému zjištění, že >většina ze sto tisíc lidí, kteří v ČR ročně v průměru zemřou, prožívá tuto osudovou chvíli v nevyhovujících a někdy i nedůstojných podmínkách a na zcela jiných místech, než si představovali<. Bylo to čtení skutečně zajímavé, leč pro čtenáře mého data narození nepříliš optimistické, takže jsem se rychle rozhodl od tohoto tématu v našem dnešním povídání upustit. Ovšem přitom se jaksi mimoděk zrodil nápad povšimnout si jiného současného umírání. Umírání, jehož upřímně želí jen naprostá menšina budoucích pozůstalých, kdežto pro absolutní většinu je to skoncování dychtivě očekávané a pro mnoho dokonce radostné. Mám na mysli umírání toho podivného a nepřirozeného levostředopravicového partajního seskupení, známého rovněž pod názvem vládní koalice. Její život se skutečně ocitl v kritickém stavu a ošetřující lékaři, zejména pak medicinmani Gross a Kalousek, se snaží seč mohou hrozící úmrtí odvrátit nebo alespoň co nejdále odsunout. Posledním lékem, který naordinovali, je prostý podpis. Podpis jakési loajality, psí věrnosti a stranické disciplíny, kterým se poslanci koalice zavazují hlasovat v parlamentu vždy pro vládní návrhy a vůbec vždycky jen a jen ve prospěch koaliční vlády. Není ani třeba velkého přemýšlení, aby jeden každý pochopil, že tento lék je neúčinný, protože je nedůstojný, ba pro čestné poslance (skutečně i tací se na nás najdou) přímo ponižující. Jaký proto div, že někteří o něm již veřejně vyslovili pochybnosti i nesouhlas. Leč nechme pracovat čas. Ten ukáže nejlépe, jaký osud tohoto těžce nemocného pacienta nakonec čeká. Stěžejní vnitropolitickou, ačkoli vlastně i mezinárodněpolitickou událostí posledních dnů se jistě stala nikoli jen událost, ale již přímo aféra s >klecemi< v českých psychiatrických ústavech. Oč vlastně šlo? V britském listě The Sunday Times se objevila jakási reportáž z Ústavu sociální péče v Rábech u Pardubic, v níž se píše, že jsou tam i děti, například pětiletý Vašek, zavírány do takzvaných klecových lůžek, což jsou lůžka zabezpečená jakýmsi zábradlím, takže skutečně připomínají klece. A to prý je podle britského listu krajně nehumánní, je to týrání lidí a vůbec zcela nemoderní způsob léčení psychických chorob. Článek si přečetla i známá spisovatelka, autorka historek o kouzelnickém učni Harry Potterovi Joanne Kathleen Rowlingová a pak nastal kravál. Lady Rowlingová okamžitě napsala rozhořčené dopisy českému velvyslanci v Londýně, prezidentu ČR Klausovi a zřejmě z piety i dosud úřadujícímu premiérovi Špidlovi. A redakci The Sunday Times pravila, že byla touto praxí v České republice zděšena tak, že >neměla slov<. Myšlenka zavírání dětí do klecí je prý strašná, nepřijatelná atd. atd. (K tomu faktická redakční poznámka: V angličtině se výraz >klecová< lůžka používá ipro lůžka síťová.) Dalo by se čekat, že v této situaci naše příslušné orgány a činitelé vyčkají stanoviska odborníků - především lékařů, odpůrců, ale i zastánců používání těchto lůžek - a pak se teprve bude odpovědně reagovat. Ovšem do hry jako deus ex machina vstoupil, ale co vstoupil, vřítil se jak kulový blesk nový faktor v osobě českého pana ministra zdravotnictví. Pan ministr Jozef Kubinyi reagoval tak, že s okamžitou platností zakázal ředitelům jednotlivých zdravotnických zařízení používat klecová lůžka a do konce roku mají zmizet i lůžka síťová. Můj nejlepší přítel, rovněž starobní důchodce Josef, charakterizoval tuto událost takto: >Rowlingová zaječela a Kubinyi se po...< Ale ne, ne, vážení čtenáři, já vím, že si myslíte docela něco jiného, než Pepík ve skutečnosti řekl. Celý jeho komentář zněl takto: >Rowlingová zaječela a Kubinyi se postavil do pozoru, srazil kufry a pak splnil rozkaz. A možná, že přitom ipředpisově salutoval.< Ze strany pana ministra je to postup až neuvěřitelně unáhlený, ba zbrklý a dost možná je i jakousi ilustrací výše zmíněného umírání naší vládní koalice. Přitom během prvých dnů, kdy aféra probíhala, se objevil dostatek hlasů odborníků, především lékařů vysvětlujících důvody používání klecových lůžek. A nechyběly ani odůvodněné hlasy na jejich podporu. Ostatně i já, díky nemoci jednoho, mně velmi blízkého člověka jsem měl kdysi možnost nahlédnout hlouběji do prostředí psychiatrických léčeben, hovořit s lékaři a rozhodně jsem neměl pocit, že používání těchto lůžek je něco nehumánního. Spíše naopak. Navíc se dnes už mohu přiznat, že i já a moje choť Jaroslava jsme kdysi patřili k těm tyranům, kteří po několik let postupně týrali obě naše dcery v klecových lůžkách, jimž jsme ovšem před světovou veřejností rafinovaně říkali >dětské postýlky<. Kdyby to tak věděla lady Rowlingová. Ta by nám dala! A možná by na nás poštvala i Harryho. Zcela jiný přístup předvedl prezident Václav Klaus. Reagoval uvážlivě a ihned svolal poradu odborníků, kteří se k celé věci vyjadřovali s profesionálními znalostmi i praktickými zkušenostmi. A jen tak na okraj: Fotoreportérovi ČTK Stanislavu Zbyňkovi se podařil ze setkání pana prezidenta s ministrem zdravotnictví unikátní snímek, na němž je pan ministr zachycen v postoji školáka přistiženého při něčem nekalém. A docela nakonec. Zajímalo by mě, zda paní Rowlingová projevila takové rozhořčení i při jiných příležitostech. Například když se ukázalo, že její země v čele s premiérem Blairem byla hlavním komplicem USA při agresi do Iráku, při níž byly zabity tisíce nevinných lidí, mužů, žen i dětí. A to jen proto, že Bush i Blair lhali, když tvrdili, že Saddám Husajn ohrožuje celý svět svými zbraněmi hromadného ničení. Nebo také >neměla slov