Ludmilina vnučka

   

   

   Do poradny za Vámi přišla se svým manželem Vladimírem paní Ludmila, sedmapadesátiletá babička
   Moniky. Babička by chtěla své vnučce pomoci a chtěla by ji vychovávat. Popisuje, že Moničini
   rodiče jsou oba alkoholici (otec více, matka méně). Monika měla v době své školní docházky
   velké problémy. Učení jí nebavilo, učit se nechtěla, rodiče ji vůbec nekontrolovali, takže
   nebyla ničím nucena. Když se Ludmila pokoušela o nápravu, vždycky došlo k prudké hádce
   s Moničinými rodiči. Problémy se ještě více vyhrotily, když sama Monika začala pít, ve škole
   napadala poměrně často spolužáky -- nejprve slovními vulgarismy, později i hrubě fyzicky.
   Začala také krást. Zpočátku jídlo a drobnosti spolužákům a v obchodě, časem se staly obvyklé
   i krádeže hodnotnějších věcí v obchodě. V důsledku této situace se dostala Monika do
   výchovného ústavu.

   I tam bylo běžné, že Monika slovně napadá personál. Monika tvrdí, že pobyt v ústavu je horší
   než v kasárnách. Denně se musí vstávat v šest hodin (i v neděli), dívky nemají žádné volno,
   protože během dne se nesmějí pohybovat na pokojích, ale musí být ve společných denních
   místnostech. Chovanky mají vycházky zakázány, návštěvy jsou dovoleny jen hodinu a půl za
   měsíc, a to jen tehdy, pokud má "dobré chování" jak Monika, tak i děvčata, která jsou s ní ve
   skupince. Po každé návštěvě následují tělesné prohlídky, při kterých se dívky musejí před
   ostatními svlékat do naha. Prohlídky se prý provádějí, aby se do ústavu nedostaly drogy a
   cigarety. Personál na ně neustále křičí, za každý prohřešek musejí dělat velké množství
   náročných cviků, uplatňuje se kolektivní odpovědnost v celých skupinách. Ludmila sama chtěla
   Moniku několikrát navštívit, byla ale odmítnuta s tím, že návštěvy jsou povoleny pouze rodičům
   (ti však Moniku nikdy nenavštívili).

   Po jednom incidentu s ředitelkou prý dostala Monika facku a byla uzavřena na tři dny "do
   izolace". Když se dostala zpět na pokoj ke své skupince, podařilo se jí z ústavu utéct
   sklepním okénkem v suterénu. Právě během útěku zavolala babičce (dostala peníze na telefon od
   chlapů v hospodě) a všechno jí pověděla, byla zoufalá, plakala, chtěla za ní a prosila ji o
   pomoc. Ludmila volala do ústavu a ví, že Monika už je zpět, nechtěli ji ji však dát ani
   k telefonu. Paní Ludmila si chce na ústav stěžovat, ale jediné co o něm ví, je, že jeho
   zřizovatelem je ministerstvo školství a zná jméno jeho ředitele.

   

   Cíle Ludmily:                        a)                         získat Moniku do péče,

   b)  zlepšit podmínky Moničina života v ústavu.





                                          Základní otázky



   1.        Podrobně analyzujte celý případ, tj. vyberte všechny okolnosti a odůvodněte, proč
   jsou zásadní (vypište si je a proveďte k nim poznámky).

   2.        Poraďte Ludmile všechny možnosti a podrobně je popište; kam se má obrátit o pomoc,
   jaké kroky by mohla bezprostředně učinit.

   3.        (1) Pochybil(y) orgán(y) sociálněprávní ochrany, pokud ano, napište jak, jaké jsou
   možnosti nápravy? (2) Jakou formou můžete nutit orgán sociálněprávní ochrany k aktivitě ve
   věci, případně k nápravě nastalé situace? Uveďte, co možná nejvyšší počet způsobů.



                                         Doplňující otázky



   4.        Zhodnoťte problematiku systému trestání (kolektivní odpovědnost) a prohlídek
   v ústavu, jak je o nich v textu zmínka.

   5.        Zabývejte se podrobně problematikou možnosti využití předběžného opatření
   k "vykázání agresora domácího násilí z bytu".

   

   

   

   Důležité!       Práci zpracovává právník. Takže pokud je třeba argumentovat, je třeba tak
   činit za pomoci právních norem, je-li to možné, a při práci s nimi je třeba dodržovat pravidla
   právní argumentace.