Téma č. 4: Ústavní základy České republiky.

   

   (skupiny prof. Filipa -- CŽV úterý 11.10 -- 12.40)

   (Ústavní právo. I. díl, kap. 3-6)

   1.   Vyložte pojem formy státu a formy vlády. Jednotlivé složky těchto pojmů demonstrujte na
   vybraných ústavních ustanoveních.

   2.   V čem spočívá republikánský princip v ústavním pořádku ČR. Jako předsedající Poslanecké
   sněmovny se máte rozhodnout, zda připustíte hlasování o ústavním zákonu, kterým se zavádí v ČR
   monarchie a osoba X.Z. se prohlašuje dědičným králem pro potomky v řadě přímé a v první
   pobočné mužské linii. Jak se rozhodnete a jak to odůvodníte z hlediska ústavního práva.

   3.   Ústava ČR má být doplněna v čl. 15 odst. 1 Ústavy ČR o slova "který je nejvyšším orgánem
   státní moci a nejvyšším zastupitelským sborem". Vyložte přípustnost takového návrhu a jeho
   dopady v případě jeho přijetí.

   4.   Srovnejte znaky zřízení ČSFR podle úst. zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci a ČR jako
   unitárního státu podle Ústavy ČR.  Uveďte co největší počet rozdílů z toho plynoucích.

   5.   V ústavních zákonech č. 541 a č. 542 z roku 1992 se pokuste nalézt co nejvíce pravidel
   pro rozdělení majetku bývalé federace.

   6.   Vymezte základní aspekty právní úpravy území ČR a územní výsosti z hlediska ústavního
   práva. Uveďte alespoň tři příklady pro demonstraci těchto rozdílů.

   7.   Je možné, aby ve vlaku mimo území ČR provedl celník kontrolu a zabavil vám zboží, popř.
   vyměřil clo. Ke kterému orgánu a kterého státu by jste se mohli proti jeho rozhodnutí odvolat?
   Předložte obecné schéma řešení situace.

   8.   Vysvětlete právní význam ustanovení čl. 13 Ústavy ČR a demonstrujte na tom poznatky
   ústavní teorii o obsahu ústav.

   9.   Pokuste se právně zhodnotit situaci, kdy ČR změnila svou státní vlajku a nahradila ji
   podle zákona ČNR č. 3/1993 Sb. vlajkou ČSFR. Přihlédněte k ústavnímu zákonu č. 542/1992 Sb., o
   zániku ČSFR a ústavnímu zákonu č. 4/1993 Sb.

   10.  Ústavní soud ČR v roce 1993 (nález č. 14/1994 Sb.) prohlásil za přípustné, že do
   promlčecí lhůty trestných činů se nezapočítává doba od 25. února  1948  do  29.  prosince 
   1989,  pokud  z politických důvodů, neslučitelných se základními zásadami právního řádu
   demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby. Maďarský
   Ústavní soud obdobné ustanovení zrušil. Podle které koncepce právního státu každý z těchto
   soudů postupoval.

   11.  Pokuste se uvést co nejvíce příkladů z Listiny, které by demonstrovaly rozdíl mezi
   principem a pravidlem v ústavních předpisech. Vyložte smysl principu většiny a principu
   ochrany menšiny a zdůvodněte, zda mohou vystupovat jako pravidlo.

   12.  Najděte alespoň tři ústavní ustanovení, které umožňují definovat ČR jako: a) právní stát;
   b) demokratický stát; c) liberální stát; d) sociální stát; e) autoritární stát; f) totalitární
   stát; g) ústavní diktaturu.

   13.  Najděte co nejvíce příkladů ústavních ustanovení, která charakterizují ústavní základy
   vnitřní politiky ČR z hlediska: a) cílů; b) směrů působení; c) mezí, d) pravidel přijímání
   rozhodnutí; e) intenzity působení.