Zadání seminární práce. I. Vymezení skutkové situace. V trestním řízení ustanovený obhájce se dověděl dne 23. července 2001, že jeho povinnost obhajovat klienta, vůči němuž bylo vedeno trestní stíhání, skončila. Nárok vůči státu na odměnu a náhradu hotových výdajů uplatnil dne 30. srpna 2002. II. Na věc dopadající relevantní právní úprava. Podle § 151 odst. 2 zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění účinném před nabytím účinnosti zák. č. 265/2001 Sb., platilo, že poté, co došlo k pravomocnému skončení trestního stíhání (§ 151 odst. 3 tr. řádu), "Obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu". Po účinnosti citované novely dle téhož ustanovení původní text uvedený v uvozovkách zůstal zachován, přičemž nově bylo za něj včleněno ustanovení o zániku tohoto práva jeho neuplatněním ve lhůtě (prekluzi práva), tj. že "Nárok je třeba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká." Přitom přechodné intertemporální ustanovení případně na tento střet právních úprav dopadající do dané novely výslovně zařazeno nebylo. III. Vymezení interpretačního (aplikačního) problému. Otázkou, kterou jsou orgány aplikující právo oprávněny a povinny za shora naznačeného skutkového stavu řešit, je, zda se nová právní úprava vztahuje i na situace, v nichž obhajovací povinnost advokáta skončila a kdy došlo k pravomocnému skončení věci před nabytím účinnosti označené novely trestního řádu, a to za skutkového stavu uplatnění nároku po nabytí účinnosti zák. č. 265/2001 Sb. IV. Otázky k zodpovězení. ˙ Uveďte, zda v daném případě došlo k prekluzi práva ustanoveného obhájce vůči státu na odměnu a náhradu hotových výdajů (zániku práva obhájce jeho neuplatněním ve lhůtě). ˙ Své závěry blíže odůvodněte, a to z pohledu řešení problému pod aspektem retroaktivity, a to jak pravé, tak i tzv. nepravé retroaktivity. Charakterizujte stručně podstatu obou druhů "zpětné působnosti". ˙ Lze dovozené stanovisko vyvodit přímo z citované či související právní úpravy nebo je nutno použít obecných zásad plynoucích kupř. z principů právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR)? Analyzujte případ z hlediska ústavněprávního. ˙ V návaznosti na vyvozené závěry vyložte obecně, jak by se měl dle Vašeho názoru interpretovat dosah citované novely trestního řádu. Pluralita racionálně obhajitelných řešení přirozeně není vyloučena. ˙ Poukažte na publikovanou literaturu (články v odborných periodikách) či soudní judikaturu týkající se fenoménu retroaktivity, eventuálně přímo předložené problematiky. V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že v seminární práci vyvozené závěry nemusí být shodné s doktrinálními či judiciálními stanovisky, aniž by bylo lze jednoznačně dovozovat, že jsou nesprávné. Důraz nutno klást na přesvědčivost přijaté argumentace. Proto své stanovisko pečlivě odůvodněte přesnými argumenty na podporu svých tvrzení. Termín odevzdání nejpozději v týdnu od 14. listopadu 2005 (dle seminárních skupin) za účelem bližší diskuse a rozboru na některém z následujících seminářů (rozsah min. 3 strany formátu A4).