PŘEDNÁŠKA Č. 4 ÚMLUVA OSN O SMLOUVÁCH O MEZINÁRODNÍ KOUPI ZBOŽÍ (VÍDEŇSKÁ ÚMLUVA) OSNOVA * APLIKAČNÍ TEST Č. 1 * APLIKAČNÍ TEST Č. 2 * PŘÍKLADY -- VIZ IS MUNI -- ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY CÍL Pochopení úvodní části Vídeňské úmluvy * - aplikace Vídeňské úmluvy * - právní režim vyloučených otázek * - vyplnění mezer * - aplikace praktik a zvyklostí * - interpretace úmluvy * - interpretace smlouvy KVALIFIKACE VZTAHU JAKO SMLOUVY KUPNÍ * ČLÁNEK 30 A 53 * ČLÁNEK 2 * ČLÁNEK 3 * ZNAKY ANO: POKRAČUJI V TESTU * ZNAKY NE: APLIKUJI JINOU ÚPRAVU -- MEZINÁRODNÍ SMLOUVU, NÁRODNÍ KOLIZNÍ NORMU SMLOUVA JE MEZINÁRODNÍ, TJ. OBSAHUJE MEZINÁRODNÍ PRVEK * strany mají místo podnikání ve smluvních státech (čl. 1.1.a. čl. 10., čl. 1.3.) * ANO: POKRAČUJI V TESTU * NE: POUŽIJI JINOU ÚPRAVU * POZOR: PRO ČESKÉ SOUDY NEPLATÍ 1.1.B. ZNÁMOST EXISTENCE MEZINÁRODNÍHO PRVKU (1.2.) * ZE SMLOUVY * Z JEDNÁNÍ STRAN * Z INFORMACÍ POSKYTNUTÝCH STRANAMI KDYKOLI DO ZAČÁTKU JEDNÁNÍ * ZNÁMOST ANO: POKRAČUJI V TESTU * NE: POUŽIJI JINOU NORMU NEEXISTUJE JINÉ UJEDNÁNÍ VE SMYSLU ČLÁNKU 6, POKUD JDE O CELOU ÚMLUVU * ANO: POKRAČUJI V TESTU * NE: POUŽIJI JINOU NORMU POZOR ZMĚNA * NYNÍ HODNOTÍME JINÉ PARAMETRY Existence jiné úmluvy se stejným předmětem, stejnými stranami, s použitím stejné metody: * NE: POKRAČUJI V APLIKACI * ANO: NUTNO ZVÁŽIT APLIKACI S PŘIHLÉDNUTÍM K ČLÁNKU 90 NEBO USTANOVENÍ ONÉ JINÉ NORMY Existence jiné úmluvy stejného rozsahu, mezi stejnými stranami, s použitím jiné metody - kolizní * NE: POKRAČUJI V APLIKACI * ANO: LZE PŘEDPOKLÁDAT APLIKACI PŘÍMÉ NORMY, NICMÉNĚ JSOU ZDE I POCHYBNOSTI Existence stejné hmotněprávní úpravy národního původu: * NE: POKRAČUJI V APLIKACI * ANO: ZÁVISÍ NA EXISTENCI VÝHRADY DLE ČLÁNKU 94, POKUD NENÍ, POKRAČUJI V APLIKACI . Existence teritoriálních výhrad a výjimek dle článku 93 * NE: POKRAČUJI V APLIKACI * ANO: KONFRONTUJI ROZSAH UČINĚNÝ STÁTEM . Existence výhrad dle článku 92 * NE: POKRAČUJI V APLIKACI * ANO: pro zasaženou část neaplikuji úmluvu ale národní právo Plnění požadavků na dobu přístupu dle článku 100 * NE: POKRAČUJI V APLIKACI * ANO: KONČÍM S APLIKACÍ, POUŽIJI JINOU NORMU KVALIFIKACE MEZERY * MEZERA: * OTÁZKA SPADAJÍCÍ DO ROZSAHU ÚPRAVY * OTÁZKA VÝSLOVNĚ NEUPRAVENÁ * JINÉ PROBLÉMY: * VYLOUČENÁ OTÁZKA -- PŘÍMO PRAVIDLA MPS * OTÁZKA MIMO ROZSAH VÚ -- PŘÍMO PRAVIDLA MPS * OBECNÝ POJEM -- INTERPRETAČNÍ PRAVIDLA ČL.7.1., MOŽNÁ I 8 VYPLNĚNÍ MEZER PRÁVNÍ ÚPRAVY * ZÁKLAD ÚPRAVY -- ČLÁNEK 7 ODST. 2 * 2) Otázky spadající do předmětu úpravy této úmluvy, které v ní nejsou výslovně řešeny, se řeší podle obecných zásad, na nichž úmluva spočívá, nebo, jestliže takové zásady chybějí, podle ustanovení právního řádu rozhodného podle ustanovení mezinárodního práva soukromého. * VYPLNĚNÍ * 1. OBECNÉ ZÁSADY, NA NICHŽ JE ÚMLUVA POSTAVENA * 2. NEJSOU-LI -- PRÁVO ROZHODNÉ DLE USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA SOUKROMÉHO VYPLNĚNÍ MEZER * OBECNÉ ZÁSADY: JSOU FORMOVÁNY JUDIKATUROU A PRÁVNÍMI TEORETIKY: SMLUVNÍ VOLNOST (!), DOBRÁ VÍRA (?), HODNOCENÍ CHOVÁNÍ STRANY OBJEKTIVNÍMI KRITÉRII (ČL.8), VZÁJEMNÁ INFORMAČNÍ POVINNOST (Č. 72,79), PLNÁ NÁHRADA ŠKODY (ČL.74) ZVYKLOSTI A PRAKTIKY * DEFINICE MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ZVYKLOSTI * PRÁVNÍ PRAVIDLO, KTERÉ: * A) strany znaly nebo měly znát * B) je v mezinárodním obchodu v široké míře známo stranám smlouvy téhož druhu v příslušném obchodním odvětví * C) které je jimi zpravidla dodržováno * PRAKTIKA * PRÁVNÍ PRAVIDLO ZAVEDENÉ MEZI STRANAMI * POŽADAVKY: JASNÝ OBSAH, ČASOVÝ PRVEK ZVYKLOST A PRAKTIKA * VÝSLOVNĚ DOHODNUTY (NÁRODNÍ, MÍSTNÍ, MEZINÁRODNÍ) * ZAVEDENÉ MEZI STRANAMI (PRAKTIKA) * PREZUMOVANÁ VŮLE STRAN (MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ZVYKLOST) INTERPRETACE ÚMLUVY * ČLÁNEK 7.1. * Při výkladu této úmluvy se přihlédne k její mezinárodní povaze a k potřebě podporovat jednotnost při jejím použití a dodržování dobré víry v mezinárodním obchodu. INTERPRETACE ÚMLUVY * JEDNOTNÝ VÝKLAD * DOBRÁ VÍRA * MEZINÁRODNÍ POVAHA * TYP VÝKLADU: AUTONOMNÍ * NEEXISTENCE SJEDNOCUJÍCÍ AUTORITY * SNAHY NEFORMÁLNÍ INTERPRETACE SMLOUVY ČLÁNEK 8 * ) Pro účely této úmluvy prohlášení nebo jiné chování strany se vykládají podle jejího úmyslu, jestliže druhé straně byl tento úmysl znám nebo jí nemohl být neznám. * (2) Nepoužije-li se ustanovení předchozího odstavce, vykládají se prohlášení nebo jiné chování strany podle významu, který by jim přikládala za týchž okolností rozumná osoba v tomtéž postavení jako druhá strana. * (3) Při určování úmyslu strany nebo významu, který by prohlášení nebo chování přikládala rozumná osoba, vezme se náležitý zřetel na všechny rozhodné okolnosti případu, včetně jednání o smlouvě, praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, zvyklostí a následného chování stran.