Téma č. 9

   Ústavní soudnictví

   1.      Při rozhodování otázky ústavnosti zákona byl plénu  Ústavního soudu předložen pouze
   jediný návrh. Lze jej  považovat za automaticky přijatý ve smyslu § 12 odst. 2 ZUS ?

   2.      Může předložit odlišné stanovisko soudce Ústavního soudu, který souhlasí s výrokem
   nálezu? Jak by to bylo vyjádřené v anglosaské terminologii?

   3.      Jednání pléna ÚS se účastní 10 soudců. Jaký bude jeho výsledek, jestliže se 8 z nich
   vyjádřilo pro:

   a) návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce, b) na zrušení nařízení vlády, c) vyhovění
   ústavní žalobě, d) pro změnu právního názoru ÚS vysloveného v odmítnutí návrhu.

   4.      Vysvětlete zásady pro zastupování fyzické osoby před ÚS. Musí být zastoupen i advokát,
   který podává ústavní stížnost?

   5.      Na základě jakého principu je zakotvena kompetence ÚS ve srovnání s obecnými soudy
   včetně správního soudnictví. Demonstrujte na příslušných ustanoveních Ústavy ČR.

   6.      Vysvětlete zvláštnosti postupu při zastavení řízení před ÚS ve srovnání s řízením před
   obecným soudem podle OSŘ.

   7.      Jaký je rozdíl mezi odmítnutím a zamítnutím návrhu u ÚS a jaké odlišné důvody k tomu
   vedou. Uveďte pro každou situaci jeden příklad.

   8.      Ústavní soud odmítl ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost. Jaké možnosti
   má ještě stěžovatel. Uveďte co největší počet. Může toto rozhodnutí napadnout podle čl. 87
   odst. 1 písm. d)?

   9.      Může podat fyzická osoba návrh na zrušení ustanovení zákona? Podrobně zdůvodněte.

   10.    ÚS vydal nález, kterým se zrušuje zákon. Podrobně popište, jaké právní důsledky může
   tento nález vyvolat.

   11.    Podle § 31 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu mohou kandidátní listiny
   podávat politické strany, kterým není pozastavena činnost. Vyložte toto ustanovení na základě
   znalosti ZUS. Jaké právní problémy zde vznikají?

   12.    Byl správný postup soudce zpravodaje, který odmítl z  důvodu zjevné neopodstatněnosti
   návrh na uznání cizího rozhodnutí? Byl správný, jestliže tak učinil proto, že byla podána
   ústavní stížnost proti rozhodnutí o ústavní stížnosti? Byl správný, jestliže šlo o rozhodnutí
   o sporu o pravomoc mezi okresním soudem a okresním pozemkovým úřadem?

   13.    Pokuste se najít co nejvíce rozdílů mezi ústavní stížností fyzické osoby podle čl. 87
   odst. 1 písm. d) a politické strany podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy ČR.

   14.    Na svém ustavujícím jednání Ústavní soud rozhodl, že si podle § 11 odst. 2 písm. h)
   vyhrazuje rozhodování:

   a)      všech otázek uvedených v čl. 87 odst. 1

   b)      otázek, které spadají do působnosti senátů, pokud si to vyhradí v jednotlivých
   případech.

   Posuďte oprávněnost takového postupu z hlediska zásad  ústavního práva a výkladu jeho norem.
   Je možná nějaká obrana,  pokud takový postup považujete za neústavní?

   15. Ústavní soud v nálezu č. 283/2005 Sb. vyložil význam pojmu „volební zákon“ a vztáhnul jej
   na nejen na volby do Parlamentu, nýbrž i na volby do zastupitelstev. Od kdy tento výklad
   platí. Může to mít vliv na platnost těchto zákonů? Může to mít vliv na výsledky voleb do
   zastupitelstev?