Veřejný pořádek Zdeněk Kapitán Přednáška pro kurs mezinárodní právo soukromé O čem se vlastně budeme bavit? § 36 Veřejný pořádek Právního předpisu cizího státu nelze použít, pokud by se účinky tohoto použití příčily takovým zásadám společenského a státního zřízení České republiky a jejího právního řádu, na nichž je nutno bez výhrady trvat. Co je třeba rozlišovat n Veřejný pořádek – je to vymezení obsahu, právní kategorie n Výhrada veřejného pořádku – nástroj, právně-technický prostředek prosazení veřejného pořádku Definice veřejného pořádku n Veřejný pořádek je: a) míra obecné bezpečnosti na určitém teritoriu b) míra uklizenosti na určitém teritoriu c) vymezení specifických hodnot prosazovaných na určitém teritoriu, které nacházejí reflexi v právu n Pouze c) je správně! Dogmatické zdůvodnění VP n plyne z mezinárodního (a ústavního práva) – stát je suverén na svém území a je oprávněn odmítnout aplikaci cizího práva n historicky státy nebyly omezovány a v zásadě se nectila žádná kritéria VP – změnu přinesl až počátek 20. st. – Haagská úmluva z roku 1902 a její obrat „manifestement“ Kde se berou hodnoty tvořící VP n Různé státy vymezují obsah VP různě n Pokud je definice podána, je velmi abstraktní a vyžaduje vymezení hodnoty v závislosti na konkrétním případu a po přezkoumání na základě dále uvedených kritérií n výhrada veřejného pořádku není prostředkem sjednocování práva! Příklady vymezení VP n podstatné zásady zásady práva (Německo) n základní hodnocení tuzemského právního řádu (Rakousko) n základní zásady právního řádu (Polsko) n účel tuzemského zákona (Německo do roku 1986) n zásady společenského zřízení (Česká republika, Albánie) n dobré mravy (Itálie, Řecko, Japonsko); jsou někdy chráněny jako samostatná kategorie stojící vedle VP (Francie, Německo do roku 1986) n žádná úprava (Švýcarsko) Shrnutí n Jednotlivé státy s větší či menší mírou konkrét-nosti definují hodnoty, jež nacházejí svůj odraz v právu, a proklamují vůli tyto hodnoty chránit vyloučením aplikace cizího práva v případě, že by byla s těmito hodnotami v rozporu. n Ani v případě, že tyto hodnoty nejsou vymezeny, není obsah VP neomezený s ohledem na to, že stát žije uprostřed mezinárodního společenství (prostředkem praktického prosazení je například kategorie vzájemnosti). Druhy veřejného pořádku n kolizní, uznávací, při výkonu mezinárodní právní pomoci n materiální, procesní n tuzemský, mezinárodní, evropský, zahraniční n obecný a zvláštní n aktivní a pasivní VP kolizní, uznávací a při výkonu mezinárodní právní pomoci n Podle toho, ve které systémové části MPS a MPP je upraven, resp. podle toho, ve které fázi realizace práva je uplatnitelný n Rozpor s VP je zkoumán: 1. kolizní – po aplikaci kolizní normy 2. uznávací – v případě uznání cizího rozhodnutí 3. při výkonu MP pomoci – jako podmínka poskytnutí právní pomoci cizímu státu Materiální a procesní VP n Podle toho, ve které systémové části se nachází hodnota chráněná veřejným pořádkem n Tedy a) v hmotném právu – například rovné postavení manželských a nemanželských dětí při stanovení výživného b) v procesním právu – například zda byly dodrženy standardy spravedlivého procesu Tuzemský, mezinárodní, evropský, zahraniční VP n Podle toho, ve kterém právním řádu (či právním systému) se hodnota tvořící VP nachází n POZOR! Zavazuje-li stát norma mezinárodního či evropského práva, je to jeho právo (bylo transformováno) – viz schéma n Lepší by bylo proto rozlišovat jen VP: a) tuzemský (vnitrostátní, mezinárodní, evropský) b) zahraniční (vnitrostátní, mezinárodní, evropský) n Zahraniční VP podléhá kontrole tuzemským VP Obecný a zvláštní VP n Podle toho, jakou formou je vyjádřen n Tedy: 1. obecný (abstraktní) – jeho obsah je vyjádřen obecnou (či dokonce žádnou) normou, je univerzální (§ 36 ZMPS) 2. zvláštní (konkrétní) – obsah veřejného pořádku je vyjádřen specificky pru určitý typový případ a není proto třeba zkoumat zvlášť kritéria VP (Např. bývalý § 20 odst. 2 ZMPS, dnes materia- lizované KN, např. § 22 odst. 2, § 23 odst. 2 aj. Aktivní a pasivní VP n Pasivní VP – je nazýván také negativním VP, protože vylučuje – neguje použití nalezeného konkrétního cizího práva n Aktivní VP – je nazýván také pozitivním VP, protože hodnoty, které obsahuje, dopředu omezují kterýkoliv právní řád, jež bude nalezen – aktivní VP tvoří normy, které nelze pominout, normy nutně použitelné (viz příští přednáška) Kritéria použití výhrady VP n OBSAH – obsahem veřejného pořádku jsou zásadní hodnoty reflektované tuzemským právem, n PŘEDMĚT – předmětem „přezkumu“ veřejným pořádkem není právo, nýbrž účinky jeho potenciálního použití, n KVALIFIKOVANOST – aby mohl být veřejný pořádek aktivován, musí být míra neslučitelnosti výsledků aplikace cizího práva s hodnotami jím chráněnými kvalifikovaná Předmět přezkumu VP n VP nesmí přezkoumávat cizí právo – je to hodnotový systém jiného suveréna, který je plně v jeho diskreci n Zkoumají se pouze ÚČINKY použití cizího práva v tuzemsku; prostřednictvím výhrady veřejného pořádku totiž stát chrání svou suverenitu Kvalifikovanost zásahu do VP n I když lze definovat rozpor tuzemského veřejného pořádku s účinky použití cizího práva, nemusí to nutně zakládat možnost učinit výhradu n Účinky cizího práva totiž musejí vykazovat: 1. teritoriální souvislost (blízkost) – vztah k tuzemsku 2. časovou souvislost (blízkost) – aktuálnost zásahu v tuzemsku Shrnutí… … a rozloučení