Územní plánování, účelová kategorizace, právní režim stavebních pozemků z. 50/1976 Sb. – stavební zákon do 31.12. 2006 z. 183/2006 Sb. – stavební zákon (SZ) od 1. 1. 2007 z. 17/1992 Sb., o životním prostředí z. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí – EIA (SEA) - posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví - postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. Posuzování podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popř. opatření podle zvláštních předpisů a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Zákon o posuzování vlivů na ŽP (§§ 10a – 10j) stanoví s účinností od 1. 5. 2004 i posuzování vlivů koncepcí na ŽP, tzn. problematiku SEA. Bližší úprava se přitom vztahuje především k územně plánovací dokumentaci, resp. koncept jejího řešení. z. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (z. o ochraně ZPF) z. 344/1992 Sb., katastrální zákon (KZ) vyhl. 190/1996 Sb. ke KZ Územní plánování (ÚP) zajišťuje předpoklady pro TUR a stanoví účelné využití území + prostorové uspořádání (§18). ÚP ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Změnou v území se rozumí - změna využití území - změna prostorového uspořádání vč. umisťování staveb a jejich změn Územně plánovací informace – srov. § 139 SŘ + § 21 SZ – předběžné informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití (např. podmínky vydání regulačního plánu, územního souhlasu, provedení jednoduchých staveb bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu) – může požadovat každý. Nástroje ÚP : - Územně analytické podklady (ÚAP) –– podklad pro politiku územního rozvoje (§ 26 a násl. SZ) - Územní studie (navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, příp. úprav – např. veřejné infrastruktury, ÚSES, které by mohly významně ovlivnit území - Politika územního rozvoje: strategická koncepce (SEA). Požadavky na konkretizaci úkolů ÚP v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Pořizuje: Ministerstvo, schvaluje vláda - republikové priority ÚP pro TUR, - oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, - plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury, - součástí je i vyhodnocení vlivů na ŽP a na udržitelný rozvoj území (MŽP). Podklady politiky územního rozvoje: - ÚP podklady, - dokumenty určené k podpoře regionálního rozvoje (srov. z. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění), - podklady a dokumenty veřejné správy mající zásadní vliv na využívání území státu, - zprávy o stavu ŽP (srov. z. 123/1998 Sb., o právu na informace o ŽP, v platném znění), - mezinárodní závazky ČR k územnímu rozvoji. - Územně plánovací dokumentace (ÚPD) – specifické postavení (§§ 22, 23 a § 36 a násl. SZ): 1) zásady územního rozvoje 2) územní plán 3) regulační plán Součástí ÚPD je vyhodnocování TUR ÚPD pořizuje: - Úřad ÚP pro svůj správní obvod (územní plány a regulační plány) Krajský úřad pro území kraje (zásady územního rozvoje) Veřejné projednání při pořizování ÚPD nařizuje pořizovatel, - stanoviska, námitky a připomínky se uplatňují písemně Zmocněný zástupce veřejnosti Zásady územního rozvoje – zásadní požadavky na uspořádání území kraje. Součástí je SEA (pokud MŽP ve stanovisku stanoví, že zásady mají negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení, lze návrh zásad přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za kompenzačních opatřeních). Jedná se o opatření obecné povahy podle SŘ. Krajský úřad návrh zásad předloží ministerstvu, které jej posoudí, schvaluje zastupitelstvo kraje. Řízení o zásadách územního rozvoje: stanoviska, námitky, připomínky. Územní plán - stanoví základní koncepci prostorového uspořádání a rozvoje na úrovni obce, - zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly ÚP v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a politikou územního rozvoje, - je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu a pro rozhodování v území (zejména pro vydávání územního rozhodnutí). Pořizuje obecní úřad obce s RP (úřad ÚP) v přenesené působnosti. O pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce na základě: - vlastního podnětu, - návrhu orgánu veřejné správy - návrhu občana obce, - návrhu FO nebo PO, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. Pořizuje se a zároveň vydává pro: - celé území obce, - území hl.m. Prahy, celé území vojenského újezdu. Návrh ÚP posuzuje krajský úřad. Schvaluje a vydává zastupitelstvo obce. Regulační plán - stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, umístění a prostorové uspořádání staveb, ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého ŽP. Vymezí veřejně prospěšné stavby a opatření. Nahrazuje v řešené ploše územní rozhodnutí (s výjimkou nezastavěného území). Povolování staveb – územní řízení (posun o 1 řád) Pojem stavební pozemek – dosud § 139b odst. 15 SZ – část území určená: - regulačním plánem - územním rozhodnutím k zastavění - pozemek zastavěný hlavní stavbou Nový stavební zákon – z. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu vymezuje stavební pozemek (srov. § 2 odst. 1 písm.b) jako pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Zastavěný stavební pozemek: pozemek evidovaný v KN jako stavební parcela + další pozemkové parcely (zpravidla pod společným oplocením) tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. X Pro účely oceňování = stavební pozemek dle § 9z. 151/1997 Sb., o oceňování majetku: Zastavěné území - § 2/ 1 d) + §§ 58 – 60 SZ - území vymezené ÚP nebo postupem podle SZ. Pokud obec takto nemá vymezené zastavěné území, pak je to intravilán obce vyznačený v mapách evidence nemovitostí. X Nezastavitelný pozemek – pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný ÚP: - pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání - v intravilánu zemědělský pozemek anebo soubor sousedících zemědělských pozemků o výměře větší než 0,5 ha (nezapočítávají se zahrady menší než 0,1 ha a pozemky, které jsou součástí zastavěných stavebních pozemků) Nezastavěné území – pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. V nezastavěném území lze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze ve veřejném zájmu (blíže specifikováno v 18/5 SZ). Pozemek zastavěný hlavní stavbou Stavba: § 2/3 SZ Odlišnost občanskoprávního a stavebněprávního pojetí stavby! Součásti a příslušenství – viz ust. §§ 119, 120/1 OZ (součást není samostatnou věcí, resp. samostatným předmětem OP vztahu) Účelová kategorizace : 1) z. 344/192 Sb. (KZ), 2) z. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF (z. o ochraně ZPF) 3) SZ Druhy pozemků: § 2 odst. 3 KZ + příloha k vyhl.č. 190/1996 Sb. – charakteristiky druhů pozemků, způsob využití Pozemky zemědělské a nezemědělské - § 1 z. o ochraně ZPF ZPF: základní přírodní bohatství naší země, jedna z hlavních složek ŽP a) pozemky zemědělsky obhospodařované - orná půda - chmelnice - vinice - zahrady - ovocné sady - louky - pastviny – srov. s ust. § 2/3 z. 344/1992 Sb. – rozdílná terminologie = zemědělská půda b) půda, která má být zem. obhospodařována, ale dočasně není = půda dočasně neobdělaná c) rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže - nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby. - polní cesty - pozemky se zařízením pro polní závlahy - závlahové vodní nádrže - odvodňovací příkopy - hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou - ochranné terasy proti erozi apod. V pochybnostech rozhoduje orgán ochrany ZPF (individuální správní akt). Změny kultur pozemků § 2 zákona o ochraně ZPF Základní situace: 1. Přeměna nezemědělské půdy na půdu zemědělskou na základě rozhodnutí vydaného v řízení o využití území na návrh vlastníka (nájemce) pozemku. 2. Změna louky nebo pastviny (trvalý travní porost) na ornou na základě souhlasu orgánu ochrany ZPF . 3. Orgán ochrany ZPF je oprávněn uložit vlastníkovi, příp. nájemci, povinnost provést změnu kultury zemědělské (ne nezemědělské) – z hlediska ovlivnění ekologické funkce půdy, příp. i další složky ŽP. Vlastníku (nájemci) pozemku pak vzniká nárok na náhradu nákladů a ev. ztráty, které vzniknou dle takového rozhodnutí. Nárok vůči státu prostřednictvím orgánu ochrany ZPF (může být čerpáno ze SFŽP). Ve smyslu § 2/2 h) z. 114/1992 je ochrana přírody a krajiny zajištěna m.j. i účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách. Změny kultur a pozemkové úpravy jen se souhlasným stanoviskem OOP. Vynětí pozemků z LPF dle z. 289/1995 Sb., o lesích Změna využití území - územním řízením dle § 77/1 b) SZ - zjednodušeným územním řízením dle § 95 SZ - územním souhlasem dle § 96 SZ Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití (§ 80 SZ). Jedná se m.j. i o změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2 – zejména zřizování, rušení a úprava: vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů - pokud nejsou podmínky stanoveny pozemkovými úpravami (srov. z. 139/2002 Sb.) nebo jiným územním rozhodnutím. Se souhlasem dotčeného úřadu může stavební úřad uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu o změně využití území (srov. § 78/3 SZ ve spoj.s. §§ 161 – 168 SŘ) – správní orgán může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27/1 SŘ, a to namísto vydání rozhodnutí. Podmínkou účinnosti je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27/2,3 SŘ. Zjednodušené územní řízení – záměr je v zastavitelné ploše nebo území – nevyžaduje SEA Územní souhlas - změny druhů pozemku do 300 m2. Zápis do katastru nemovitostí (§ 10 KZ)