Rozhodovací orgán: Nejvyšší správní soud (NSS) Žalobce (žadatel o azyl): V. A. N. Žalovaný: Ministerstvo vnitra ČR Věc (název rozsudku): V. A. N. proti Ministerstvu vnitra ČR[DK1] Země původu žadatele: Vietnam[DK2] Datum rozhodnutí: 20.04.2004 Číslo jednací: 3 Azs 64/2004-58 Byla žádost o azyl/žaloba/kasační stížnost úspěšná: NE Publikováno: Sbírka rozhodnutí NSS, č. 9/2005, rozhodnutí č. 642, str. 796–797 Právní věta (ve Sbírce NSS): „Skutečnost, že žadatel o azyl byl ve své domovské zemi z důvodu účasti na protivládní demonstraci přizván na místní národní výbor za účelem podání vysvětlení a opakování těchto výslechů zamezil poskytnutím úplatku policistovi, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu podle ustanovení § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.“ Hathawayovo číslování: 3.2.2 Úloha výpovědi žadatele o azyl Klíčová slova: Věrohodnost 5.4 Politický názor Klíčová slova: Politické aktivity v zemi původu Ustanovení zákona o azylu: §12 písm. a) a b) Shrnutí judikátu: Vietnamský stěžovatel namítal, že byl opakovaně vyslýchán národním výborem kvůli svojí účasti na protivládní demonstraci. Další informace: Nejvyšší správní soud k námitce žalobce, že důvodem neudělení azylu bylo protiprávní jednání žalobce spočívající v uplácení výslech provádějících policistů, uvedl, že důvodem neudělení azylu stěžovateli podle § 12 zákona o azylu nebylo toto protiprávní jednání stěžovatele, nýbrž skutečnost, že žalobcem uváděné skutečnosti nebyly podřaditelné pod žádný ze zákonem o azylu taxativně vymezených důvodů pro udělení azylu na území České republiky.[DK3] (důraz v textu doplněn autorem) …. Rozhodnutím ministra vnitra označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byl zamítnut rozklad žalobce (dále též „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra … …. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2003 č. j. 46 Az 591/2003 - 37 byla zamítnuta žaloba proti uvedenému rozhodnutí ministra vnitra a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že většina z žalobcem tvrzených důvodů odchodu z jeho domovské země byla natolik povšechná a nekonkrétní, že tyto nebyly shledány věrohodnými, a proto tyto skutečnosti nebylo možno považovat za důvody pro udělení azylu podle ustanovení § 12 zákona o azylu. K důkazům o předvolání žalobce k výslechům na národní výbor za účelem podání vysvětlení k propagaci očernění vlády soud prvního stupně uvedl, že tento důkaz sice shledal věrohodným, nicméně tato skutečnost nepředstavuje dostatečný důkaz o tom, že by žalobce byl skutečně orgány země původu pronásledován z důvodů uvedených v ustanovení § 12 písm. a) zákona o azylu nebo že by tato předvolání, která se navíc dále neopakovala, neboť žalobce využil možnosti policistu uplatit, u něj mohla vyvolat odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. …. Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel uvádí, že v řízení o udělení azylu i v řízení před soudem prvního stupně došlo k nesprávnému posouzení právní otázky, když podle stěžovatele byly jednoznačně prokázány důvody pro udělení azylu podle ustanovení § 12, § 13 a § 14 zákona o azylu, když stěžovatel jednoznačně osvědčil, že byl minimálně čtyřikrát předvolán k výslechům na Národní výbor ve městě Kim Son, přičemž hlavním důvodem předvolání bylo „vysvětlení k propagaci očernění vlády“. Soud prvního stupně pak podle názoru žalobce pochybil, když tuto skutečnost nepovažoval za věrohodný důkaz pronásledování žalobce ze strany státních orgánů v zemi původu nebo že neshledal, že tato předvolání mohla v žalobci vyvolat odůvodněný strach z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu. Hlavním důvodem nepodřazení těchto skutečností pod ustanovení § 12 zákona o azylu pak podle názoru stěžovatele bylo to, že se stěžovatel tomuto pronásledování mohl vyhnout i do budoucna pomocí podplácení. Stěžovatel přitom nemá jistotu, zda by i v budoucnu poskytování úplatků zabránilo jeho dalšímu politickému pronásledování a navíc v současné době není vzhledem ke své finanční situaci schopen úplatky poskytovat. Absurdní je podle názoru stěžovatele rovněž výklad spočívající v tom, že právě toto protiprávní chování stěžovatele spočívající v poskytnutí úplatku zakládá neexistenci důvodu pro poskytnutí azylu podle § 12 zákona o azylu. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhuje, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení; současně stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. …. Nejvyšší správní soud v Brně kasační stížnost rozsudkem ze dne 20. 4. 2004, čj. 3 Azs 64/2004-58 jako nedůvodnou zamítl. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně: …. Nejvyšší správní soud k námitce žalobce, že nebylo při rozhodování o udělení azylu zohledněno několik předvolání stěžovatele na národní výbor, sděluje, že v řízení o udělení azylu tato skutečnost zohledněna byla, avšak nebylo shledáno, že tím byl založen důvod pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu, neboť uvedené skutečnosti nebylo možné považovat za pronásledování ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu a v řízení o udělení azylu nebylo ani zjištěno, že postup policisty provádějícího výslechy mohl v žalobci způsobit odůvodněný strach z pronásledování podle ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Nejvyšší správní soud k námitce žalobce, že důvodem neudělení azylu bylo protiprávní jednání žalobce spočívající v uplácení výslech provádějících policistů, dále sděluje, že důvodem neudělení azylu stěžovateli podle § 12 zákona o azylu nebylo toto protiprávní jednání stěžovatele, nýbrž skutečnost, že žalobcem uváděné skutečnosti nebyly podřaditelné pod žádný ze zákonem o azylu taxativně vymezených důvodů pro udělení azylu na území České republiky. ------------------------------- [DK1]Generováno automaticky. [DK2]V drtivé většině se jedná o zemi, jejíž státní občanství žadatel má. Pokud má žadatel o azyl více státních občanství, uveďte prosím všechny relevantní země. [DK3]Nepovinné.