Dějiny veřejné správy
                                          Ladislav Vojáček

                                              I. – 01

                             Stát na území České republiky do roku 1620

1. Patrimoniální stát

2. Stavovský stát (+ Husitství)

3. Absolutistický stát



                                         Velkomoravská říše

Patrimoniální pojetí státu

Panovník

Státní aparát

   a) ústřední

   b) územní správa



                                               Nitra

Konstantin
a Metoděj

                                             Český stát
                               Vnitřní učlenění a rozsah středověkého

n    Postupné upevňování a rozšiřování

  •    Království české (Chebsko, Kladsko)

  •    Markrabství moravské (polovina 11. století)

  •    Horní Lužice + Dolní Lužice (Lucemburkové)

  •    Slezská knížectví (Lucemburkové)

  •    Zahraniční léna



                              Český stát ve druhé polovině 10. století



Český stát za Přemysla Otakara II.



                                      Český stát za Jagelovců

                                         17. a 18. století

                                  Morava v českém stavovském státě

n    Břetislav I.

n    úděly

n    Markrabství moravské (2. pol. 12. st.)

n    Markrabě moravský = český král (zastupuje jej zemský hejtman)

n    zemský sněm, zemské úřady

n    kraje

              Státní mechanismus českého středověkého státu – základní vývojové linie

n    návaznost na rodové struktury

n    návaznost na celoevropské tendence

  •    vzorem dvůr Karla Velikého

n    kontinuální rozvoj ústředního aparátu

n    centralizační snahy Habsburků

  •    celoříšské orgány

  •    modernizace (byrokratický princip)

n    propojení soudnictví a správy

                                              Panovník

n    nastupování na trůn

  •    nastolování

  •    dědičnost

    n  seniorát

    n  primogenitura

  •    volba

n    rozsah pravomoci

n    tituly (kníže, král, císař …)

                               Kontinuální rozvoj ústředního aparátu

n    knížecí družina + církev     

              královští úředníci  úřady:

  •    královské       zemské + dvorské (= podvojnost)

  •    zemské + společné české + společné říšské

n    dvorské sjezdy

        n  královská rada

        n  zemský sněm

        n  zemský soud

  

                                       Čeští zemští úředníci

n    ve 14. století:

  •    komorník, sudí, písař a purkrabí

n    po husitských válkách:

  •    nejvyšší purkrabí, zemský hofmistr, zemský maršálek, nejvyšší komorník, nejvyšší zemský sudí,
  nejvyšší kancléř, dvorský sudí, nejvyšší písař, podkomoří, dva karlštejnští purkrabí a purkrabí
  hradeckého kraje

  •    osm pánů + čtyři rytíři

                                      Moravští zemští úředníci

n    zemský hejtman (zastupoval markraběte)

n    dále zemský maršálek (jeden), komorník, sudí, písař, podkomoří a nejvyšší hofrychtéř (všichni
zdvojeně)

n    od první poloviny 16. století 3 + 3

                                        Úřad zemských desek

n    v KČ od 2. pol. 13. století, v MM od 14. st.

n    zápisy o

  •    průběhu a výsledcích jednání zemského sněmu a zemského soudu (původně)

  •    dispozicích se šlechtickým nemovitým majetkem

  •    ustanovování poručníků, vystupování z nedílu apod.

n    =   pozemkové knihy

    soubor sněmovních usnesení

                                       Územní a místní správa

n   hradská správa a její pokračovatelé

n   městská správa

n   vrchnostenské a vesnické orgány

                                Hradská správa a její pokračovatelé

a) hradská správa

  •    hradský správce …,

  •    kostely

b) poprávcové (13. století)

c) krajská správa (po husitských válkách)

  •    krajští hejtmani (voleni krajskými sjezdy, za Habsburků jmenováni)

                                       Města a městská správa

n   zakladatel + privilegium

  •    svobodná (královská) města

  •    poddanská města

n   rychtář (fojt, šoltys) + městská rada (purkmistr)

n   cechy

                                  Vrchnostenské a vesnické orgány

n    vrchnostenská (patrimoniální) správa + vesnická samospráva

n    selské řády nebo instrukce pro úředníky

n    vladař (nebo též purkrabí, hejtman, direktor, regent)

n    Chodové a d.

n    profesní bratrstva

                                               Soudy
                                - základní rysy a vývojové tendence

n   propojení správy a soudnictví

n   panovník (+ dvorský soud + hradské soudy)

n   později stavovsky diferencované soudnictví

n   laický a odborný prvek

                                 Soudnictví ve stavovské monarchii

Základní linie

   a) společné pro všechny země České koruny

   b) zemské soudy

   c) specializované ústřední zemské soudy

   d) regionální soudnictví

   e) církevní soudnictví

   f) apelační soud (1548)

                            Soudy společné pro všechny země České koruny

n    dvorský soud

  •    dvorský sudí

  •    spory z manského poměru + odúmrtní řízení 

n    komorní soud

  •    panovník, později nejvyšší hofmistr

  •    záležitosti panovníka + politické delikty (crimen laese Maiestatis)

  •     nástroj centralizace

                                         Český zemský soud

n   spory o svobodné statky

n   volné nalézání práva

n   sudí + komorník + písař + purkrabí

n   8 (pak 20) přísedících (zemských kmetů)

                                Specializované ústřední zemské soudy

n   purkrabský soud

  •    spory z dlužnických úpisů a jiných písemných závazků

n   soud českého zemského maršálka

  •    otázky šlechtické cti a posloupnosti rodů

n   mezní soudy

  •    spory o hranice svobodných šlechtických statků

                                          Regionální soudy

n    hradské soudy - soudy poprávců - vrchnostenské orgány (vesničtí rychtáři)

n    hraniční soudy („přes hranice“)

n    městské soudy (rychtář, tribunál radních).

n    soudy pro židovské obyvatelstvo ve městech

n    soudy horního práva

n    soudy viničního práva

n    soud pražské univerzity

n    manské soudy (moravského markraběte, českého maršálka nebo olomouckého biskupa atd.)

                                           Apelační soud

n   odvolací soud

n   přispěl

  •    k unifikaci městského práva

  •    ke zkvalitnění vrchnostenského soudnictví

  •    k uplatnění římskoprávních principů

n   první byrokraticky organizovaný soud

                                          Církevní správa

n    kostely + kláštery

n    pražské biskupství (973)

n    moravské biskupství v Olomouci (1063)

n    arcijáhenství (12. století)

n    fara - děkanství – arcijáhenství (pol. 13. st.)

n    synod duchovenstva + biskupský soud

n    pražské arcibiskupství 1344 (biskupství v Litoměřicích a Olomouci)

n    horní a dolní konzistoř

Arnošt z Pardubic