Dějiny veřejné správy
                                          Ladislav Vojáček

                                              II - 02

                                     Ústavní vývoj 1918 - 1938

                                  Koncepce poválečného uspořádání

n   K. Kramář: koncept ústavy všeslovanské říše (1914)

   = rusofilská představa

n   T. G. Masaryk: memorandum "Independent Bohemia" (1915)

   = čechoslovakistická představa

  •    monarchie





                                   Dokumenty zahraničního odboje

n    Clevelandská dohoda (1915)

n    Pittsburská dohoda (30. 05. 1918)

n    Washingtonská deklarace (18. 10. 1918)

    = ČsNR jako prozatímní vláda prohlásila československou nezávislost

                          Vyvrcholení boje za společný stát na domácí půdě

n    Národní výbor československý

n    konstituování společného státu

  •    vyhlášení samostatného státu v Praze (28. 10. 1918) + přebírání významných institucí + zákon
  č. 11/1918 Sb.

  •    Martinská deklarace (30. 10. 1918)





                 Zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného československého státu

n   vyhlášení samostatného státu

n   Národní výbor československý

   = nejvyšší státní orgán

n   recepce

  •    státního aparátu

  •    práva



                                       Vláda Národního výboru

n   plénum NVČs – jako parlament

n   předsednictvo NVČs – úkoly vlády

n   čtyři desítky zákonů a nařízení

n   reálně přebíral moc v českých zemích

n   konstituoval tzv. Skalickou vládu

                                            Zákony NVČs

n    Sbírka zákonů a nařízení státu československého (zákon č. 1/1918 Sb.)

n    12 nejvyšších úřadů státní správy

n    Nejvyšší správní soud (č. 3/1918 Sb.)

n    Nejvyšší soud (č. 5/1918 Sb.)

n    udržení chodu hospodářství, zajištění zásobování obyvatelstva a udržení klidu a pořádku

n    Prozatímní ústava

                              Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě

n   systém ústředních orgánů

n   způsob vyhlašování rozsudků a nálezů soudů

n   stanovení státní formy

   = republika

                                      Systém ústředních orgánů

n   jednokomorové (revoluční) Národní shromáždění

n   president republiky (T. G. Masaryk)

  •    velmi slabé postavení

n   vláda

                                    Novelizace prozatímní ústavy



n   úprava počtu členů (zák. č. 138/1919 Sb.)

n   posílení pozice prezidenta republiky (zák. č. 271/1919 Sb.)

  •    podle francouzské ústavy

                                    Příprava ústavy z roku 1920



n   PNS se stalo ústavodárným

n   Ústavní výbor

   (4 subkomise, předseda dr. Meissner, Jan Malypetr, dr. Bouček a dr. Weyr)

n   změna jednacího řádu:

   = PNS mohlo jednat i o návrzích svých výborů

                                           František Weyr

                                         Vzory a východiska

n    ústavy USA, Švýcarska, Francie, Prosincová ústava)

n    domácí materiály:

  •    Pantůčkov návrh politického zákona

  •    Washingtonská deklarace

  •    návrh dr. Belly a spol. na vypracování ústavy

  •    návrh dr. Boučka a spol. na vydání ústavního zákona

n    zákon č. 271/1919 Sb. o změně prozatímní ústavy

n    Saint-germainská smlouva

                                 Ústavní listina (č. 121/1920 Sb.)

n   demokratická

n   unitární

   (+ autonomie Podkarpatské Rusi)

n   vychází z principu jednotného československého národa

n   rigidní

   (+ výslovně „ústavní zákon“)

                                       Členění a obsah ústavy

A) Preambule

B) Uvozovací zákon

C) Vlastní text

   = 6 hlav (134 §)

                                      Hlavy ústavy z roku 1920

1. Všeobecná ustanovení

2. Moc zákonodárná

3. Moc výkonná a vládní

4. Moc soudcovská

5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské

6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin

                                      Úvod ústavy (preambule)



=  slavnostní politické prohlášení

n   demokratický charakter

n   čechoslovakismus

                                      Uvozovací zákon k ústavě

n    neplatnost zákonů, odporujících ústavě

n    příslušnost Ústavního soudu

n    prováděcí zákony nejsou součástí ústavy, pokud ...

n    účinnost ústavy + pozbytí účinnosti:

   a) všech ustanovení, která jsou s ústavou v rozporu

   b) všech dřívějších ústavních zákonů

                                      Hlavy ústavy z roku 1920

1. Všeobecná ustanovení

2. Moc zákonodárná

3. Moc výkonná a vládní

4. Moc soudcovská

5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské

6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin

                                      1. Všeobecná ustanovení

n    veškerá moc vychází z lidu

n    demokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident

n    území ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus)

n    jednotné státní občanství

n    hlavní město Praha

n    státní symboly



                                                     



                                          Podkarpatská Rus

n    Generální statut (1919, gen. Hennocque)

  •    vojenská diktatura (do ledna 1922)

  •    od srpna 1919 doplněna civilní správou („administrátor“), 1923 volby do obcí

n    podle ústavy autonomie

  •    sněm, zastoupení v NS, guvernér, funkcionáři pokud možno z místního obyvatelstva

n    vl. nař. č. 356/1920 Sb.

  •    guvernér + nekonstituovaná „guberniální rada“

n    župy (1920 – 4, 1921 – 3, 1926 – 1)

                                        2.  Moc zákonodárná

n    Národní shromáždění (Poslanecká sněmovna a Senát)

n    volební právo + poměrné zastoupení

n    imunita členů NS

n    usnesení PS platné i přes odpor Senátu

n    zákon platný i přes prezidentovo veto

n    výslovně uvedeno, že zanikla zákonodárná činnost zemských sněmů

n    Stálý výbor

n    („Pětka)



                                      3. Moc výkonná a vládní



n    Prezident

   + náměstek prezidenta (6 měsíců ...)

n    Vláda

  •    ministerstva

  •    rakouský vzor

n    (Nejvyšší účetní a kontrolní úřad - už od roku 1919)

                                                 a



                                         4. Moc soudcovská

n    civilní a trestní soudy

n    obecná úprava

  •    výkon státními soudy

  •    jeden Nejvyšší soud

  •    příslušnost porotních soudů stanoví zákon

  •    oddělení od správy

  •    nezávislost a nepřeložitelnost soudců

  •    obžalovací zásada v trestních věcech

  •    právo soudce zkoumat platnost nařízení

                                         Soudní organizace

n    soudy civilní a trestní (1928)

  •    řádné (okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší soud)

  •    mimořádné a rozhodčí 

    n  trestní (kmetské, vojenské, státní, mládeže)

    n  civilní (labské plavební, pojišťovací)

n    veřejnoprávní soudy    

  •    Ústavní soud       

  •    Nejvyšší správní soud

  •    Volební soud                    

                          5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské

n    klasický výčet

    /neuznávání výsad pohlaví, rodu a povolání; osobní a majetková svoboda; domovní svoboda; svoboda
tisku, shromažďovací a spolčovací právo; petiční právo; listovní tajemství; svoboda učení a svědomí
(včetně náboženské); svoboda projevu; ochrana manželství, rodiny a mateřství/

n    (ú. z. 293/1920 Sb. o ochraně domovní a osobní svobody a listovního tajemství)

n    branná povinnost

                      6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin

n    podle "malé" Saint-germainské smlouvy:

  •    rovnost a stejná práva

  •    rovný přístup k úřadům, hodnostem, povoláním a živnostem

  •    volnost používání jazyka

  •    „značný zlomek“ státních občanů náležejících k menšinám

  •    právo na vyučování ve vlastní řeči

  •    násilné odnárodňování není dovoleno

                                     Národnostní složení (1934)

                                    Zákony navazující na ústavu

n    122/1920 Sb. jazykový zákon

n    123/1920 Sb. volby do poslanecké sněmovny

n    124/1920 Sb. složení a pravomoc senátu

n    125/1920 Sb. o Volebním soudě

n    126/1920 Sb. župní zákon

n    161/1920 Sb. o volbě prezidenta

n    162/1920 Sb. o Ústavním soudě

                                       Mnichovská dohoda    

Pro československou stranu neplatná od samého počátku:

        a) pro rozpor se zásadami mezinárodního               práva
        b) pro rozpor s československou ústavou            (§ 3 a § 64 odst. 1)

                                                 a







                              Autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi

n   Žilinská dohoda z 6. října 1938

n   úst. zákon o autonómii Slovenskej krajiny (č. 299/1938 Sb.)

n   zákon o autonomii Podkarpatské Rusi (č. 329/1938 Sb.)

                                  Zmocňovací zákon č. 330/1938 Sb.

= výrazné posílení výkonné moci

n   prezident: dekrety s mocí ústavního zákona

n   vláda: nařízení s mocí zákona



                                         Vznik Protektorátu

n    Výnos vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (č. 75/1939 Sb.

  •    likvidace československé státní moci a správy

  •    demagogie: protektorát je autonomní a spravuje se sám    

n    „státní prezident“ E. Hácha dekretem rozpustil Národní shromáždění (21. března 1939)

                              Výnos o Protektorátu (další ustanovení)

n    protektorátní správa závislá na okupačních orgánech

n    německé orgány (správa, policie, justice)

n    německé vojenské posádky a zařízení 

n    integrální součást německé říše

n    zastoupení u říšské vlády v Berlíně

n    říšští příslušníci (občané ) + protektorátní „státní“ příslušníci          









                                          Okupační správa

n    říšský protektor + úřad říšského protektora

n    státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (1943)

n    expozitura úřadu říšského protektora v Brně

n    říšští zmocněnci

n    státní sekretář (K. H. Frank, od pol. roku 1940 státní tajemník, od roku 1943 státní
ministr)    





                                        Protektorátní správa

n   státní prezident

n   protektorátní vláda (zásadní změna v roce 1942)

                                       Organizace soudnictví

n   Okupační soudy      

  •    říšský soud v Lipsku + lidový soud v Berlíně, respektive jeho senát ve Wroclawi

  •    řádné soudy

  •    mimořádné soudy (válečné soudy, vojenské a civilní stanné soudy)

n   Protektorátní soudy       

                        Prozatímní státní zřízení v Londýně (červenec 1940)

n   východisko = teorie kontinuity s předmnichovskou ČSR

       a) prezident republiky

       b) vláda

       c) Státní rada (č. 1/1940 Úř. věst.)

Edvard
Beneš

Jan
Masaryk

                                 Nařízení SNR č. 1/1944 Zb. n. SNR

= „o vykonávaní zákonodarnej, vládnej a výkonnej moci na Slovensku“

n   nositelkou zákonodárné, vládní a výkonné moci na Slovensku SNR

n   platí všechny dosavadní zákony, nařízení a opatření, pokud neodporují republikánsko
demokratickému duchu

(X londýnské pojetí kontinuity)

                                             Orgány SNR

n   a) plenum SNR (24 + 24 + Golian a Viest)

n   b) Předsednictvo SNR (3 + 3)

n   c) Úřad Předsednictva SNR

n   d) pověřenectva (9 a pak 11)