HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Základy ekonomie II 2. přednáška Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Podstata hospodářské politiky n Hospodářská politika je konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována hospodářská situace v širokém národním měřítku. n Dříve: HP = dosažení maxima společenského blahobytu n Dnes: HP se utváří na základě střetu názorů politických stran a lobby, byrokracie a reakce na konkrétní hospodářskou situaci Oblasti hospodářské politiky n Makroekonomická hospodářská politika (stabilizační): n fiskální (rozpočtová) n měnová (monetární) n vnější hospodářská n důchodová n Mikroekonomická hospodářská politika: n politika ochrany hospodářské soutěže n strukturální politika n regionální politika n politika redistribuční a důchodová n sociální politika aj. Členění hospodářské politiky n fiskální (rozpočtová) n soustava veřejných rozpočtů n mimorozpočtové fondy n rozpočty vládních neziskových organizací, veřejných podniků ve veřejném sektoru n monetární n provádí ČNB n ovlivňuje peněžní zásobu nebo úrokové sazby s cílem stabilizovat ekonomiku n důchodová n zahrnuje různé formy regulace mezd n sociální politika n vnější měnová n souvisí s zahraničním obchodem n přímé nástroje (clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu - hygienická nařízení, normy) n nepřímé nástroje (intervence na devizových účtech) Cíle hospodářské politiky n základní cíl = maximalizace společenského blahobytu n základní společenské cíle n tradiční cíle hospodářské politiky: n vyvážený a stabilní ekonomický růst n nízká míra nezaměstnanosti n nízká a stabilní inflace n vnější rovnováha n Magický čtyřúhelník Ekonomický růst n zvýšení reálného potenciálního produktu v čase n Hlavní zdroje ekonomického růstu: n růst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál), n růst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod. Hrubý domácí produkt n HDP = souhrn veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené v určité zemi během jednoho roku. n HDP nezachycuje stínovou ekonomiku, produkci externalit, netržní produkci. n nominální HDP – měřený v běžných cenách n reálný HDP – měřený ve stálých cenách Vztahy cílů n vztah negace n vztah neutrality n vztah komplementarity n vztah konfliktnosti n vztah identity Nositelé hospodářské politiky Subjekty, které se podílí na procesu formulování hospodářské politiky, na jejím provádění a kontrole. n Proces formulování HP – politické strany, vláda, parlament, centrální banka, odborný státní aparát, zájmové skupiny, profesní skupiny a komory aj. n Proces realizace HP – vláda, centrální banka, státní správa, soudy, zájmové skupiny aj. n Proces kontroly – Nejvyšší kontrolní úřad aj. Nositelé vlivu n velké podniky n politické strany a odbory n vědecké instituce n tisk n lobby aj. Fáze hospodářského rozhodování n makroekonomická analýza a diagnóza n prognóza a tvorba programu n zavedení n působení n kontrola Makroekonomická analýza Klade důraz na empirické údaje a jejich vysvětlení (závisí na teorii, z níž se vychází) n ekonomický růst a ekonomická úroveň země n vývoj národohospodářské poptávky n vnitřní rovnováha n zahraniční obchod a vnější rovnováha n zaměstnanost a trh práce Makroekonomická diagnóza n odchylky od stanovených cílů n vysvětlení odchylek n eliminace odchylek Makroekonomická prognóza n krátkodobá – poznání hospodářského cyklu n střednědobá – předvídání tendencí n dlouhodobá – hlavní tendence vývoje n Podle objektu prognózy: n sociálně politické n demografické n vědecko-technické n Podle úrovní: n globální prognózy n mikroekonomické prognózy Nástroje hospodářské politiky Nástrojem hospodářské politiky mohou politikové měnit či působit na cílové proměnné. Např. cena, daňová sazba, bankovní zákon, kartelový zákon apod. n podle úrovně působení: n makroekonomické (např. snížení daní ze zisku právnických osob) n mikroekonomické (např. protimonopolní hospodářství) n podle charakteru vlivu: n přímé (týkají se mikroekonomické úrovně) n nepřímé (týkají se makroekonomické úrovně) n podle oblasti působení: n měnové nástroje (např. množství peněz) n fiskální nástroje (např. vládní výdaje) n podle způsobu ovlivňování: n plošné (např. některé daně) n selektivní (např. kvóty) n podle vývoje vztahů mezi účastníky trhu n kvalitativní (systémové) – pravidla chování n kvantitativní (běžné) – mění kvantitativně data, která sou základem pro rozhodování Příčiny selhání trhu a státních zásahů n Mikroekonomické n nedokonalá konkurence n nedostatek informací n existence přirozeného monopolu n existence veřejných statků n vznik externalit n Makroekonomické n nedostatečné využívání zdrojů n zabezpečit stabilní hospodářský růst n Mimoekonomické n potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty n potřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu n ohled na životní prostředí Netržní činnosti státu n legislativní n alokační n jedná se o snahu státu efektivně alokovat finanční prostředky n redistribuční n dosáhnout větší spravedlivosti v rozdělování n redistribuce se zajišťuje zejména: n nepřímo prostřednictvím progresivních daní n vyšším zdaněním některého zboží n přímo prostřednictvím adresných peněžních transferů n regulační n stabilizační n jsou důsledkem makroekonomických příčin selhání trhu Selhání hospodářské politiky n Vládní selhání jsou označením stavu, kdy vládní rozhodnutí způsobují poruchy v přirozeném vývoji tržního mechanismu. n Základní oblasti vládních selhání: n zájmy a schopnosti politiků a byrokracie n časová zpoždění v hospodářské politice n informační zpoždění n politická zpoždění n reakční doba n souvislosti hospodářského a politického cyklu n vztah politiků k ekonomické teorii n nevyužití politického kapitálu Hospodářský cyklus n pravidelné kolísání vzestupu a poklesu ekonomiky n Teoretické přístupy: n Monetární teorie cyklu n Příčina: oscilace tempa růstu peněžní zásoby (úrokové sazby) n Reálná teorie cyklu n Příčina: investiční či inovační vlny Výkyvy ekonomiky z hlediska charakteru cyklu n Strukturální výkyvy (pouze některá odvětví) n změna preferencí spotřebitelů n změna vzácnosti ekonomických zdrojů n nové technologické poznatky n Cyklické výkyvy (hospodářské cykly) n celkový pokles ekonomiky (produkce a zaměstnanosti) Výkyvy ekonomiky z hlediska času n Kitchinovy cykly n 30 – 60 měsíců n důvod: zásoby n Juglarovy cykly n 10 – 11 let n důvod: investice do fixního kapitálu a jejich amortizace n Kondratěvovy cykly n cca 50 let n důvod: změny výrobních technologií, politické události Příčiny výkyvu ekonomiky n vnější n nárůst cen základních vstupů na světových trzích n nedostatečné informace n politicko-společenské příčiny n neadekvátně prováděná hospodářská politika vlády n nerovnoměrné tempo růstu obyvatelstva n přírodní katastrofy n psychologické příčiny aj. n vnitřní n úspory mzdových nákladů podniků (zaostávání poptávky za nabídkou) n nestabilita investičních výdajů (výkyvy v agregátní poptávce) Konjunkturní indikátory n předstihové indikátory n počty přijatých zakázek n počty vydaných stavebních povolení n současné indikátory n reálný HDP n míra nezaměstnanosti n ceny výrobců n zpožděné indikátory n mzdy n spotřebitelské ceny Phillipsova křivka n substituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací n inverzní vztah mezi vývojem nezaměstnanosti a vývojem mezd (pouze, je-li setrvačná inflace stabilní) Děkuji za Vaši pozornost. J