Mezinárodní měnová soustava
Ing. Dagmar Palatová
Mezinárodní peníze
funkce peněz (obecně):
1. prostfiedek směny
2. jednotka zúčtování
3. uchovatel hodnoty
funkce mezinárodních peněz:
1. mezinárodní obchodní měna
2. mezinárodní rezervní měna
2
Měnové systémy
až do 70. let 19. století existovaly:
zlatý standard (zaťiťovalaVelká Británie)
stfiíbrný standard (Německo, Holandsko,
Skandinávie, Latinská Amerika a Orient)
bimetalistický systém (Francie, USA)
Latinská mincovní unie (1865) ­ Francie, Belgie, Švýcarsko,
Itálie
nesměnitelné papírové bankovky (Rusko, RakouskoUhersko,
Itálie a ecko)
3
Zavedení zlatého standardu
Německo po Prusko-francouzské válce zavedlo
zlatou marku
pfiíliv stfiíbra do Francie inflace pfiechod
Francie na zlatý standard
nová nalezitě stfiíbra inflace 1874
Holandsko, vzápětí Norsko, Švédsko, Dánsko
po občanské válce USA (1879)
1892 Rakousko-Uhersko
1897 Rusko, Japonsko
1914 - 59 zemí
4
Teorie zlatého standardu
Podmínky fungování:
1. pevně určený obsah zlata, tzv. par
2. povinnost monetární autority vyměnit domácí měnu za zlato
3. možnost neomezeně dovážet a vyvážet zlato
4. nesměla být prováděna sterilizace pfiílivu zlata
základem je Humův zákon (vyrovnání
množství zlata mezi zeměmi - viz pfiednáka 2 ze ZEI jaro
2007) a mechanismus úrokových měr
automatické dosahování rovnováhy
5
Praktické fungování zlatého standardu
rozpory proti teorii:
centrální banky udžovaly zásobu zlata a tak
ovlivňovaly cenovou hladinu
zásobu zlata země mohly ovlivnit půjčkami
na velikost zlatých rezerv měla platební bilance
malý vliv
úlohaVelké Británie a libry
mezi léty 1860-1914 bylo 60 % svět. obchodu
realizováno v librách
závislost na stabilitě libry
"nesobeckost" Velké Británie
6
Období po I. světové válce
úpěnlivá snaha o návrat zlatého standardu
jenže
země i jejich měny byly válkou oslabené (výrazné
znehodnocení oproti dolaru)
cenové hladiny zemí se vyvíjely různě
neznalost fungování zlatého standardu - chyběla velmoc
situace:
USA - 1919 návrat ke zlatému standardu
pfieválečná parita -Velká Británie, Švýcarsko, Holandsko
(striktrní deflační politika)
nová měna Rakousko, Maďarsko, Polsko, Německo, Ruko
devalvace měny - Francie (20 %), Belgie (14,3 %), Itálie (25 %)
7
1. Standard zlatého slitku
limitovaná možnost směny peněz za zlato určení
minimálního množství nutného ke
směně
důvody - země s limitovanou zásobou zlata
tak omezovaly jeho užití pro vnitfiní účely ve
prospěch mezinárodních transakcí
8
2. Systém zlaté devizy
jetě větí omezení než pfiedchozí systém
měny zúčastněných zemí udržovaly pevný
kurz k měnám, kter za zlato nějakou formou
směnitelné byly
počátek již v 19. století
důvody - země, které neměly žádné nebo jen
minimální množství zlatých rezerv a tak
nemohly pfiipoutat svou měnu ke zlatu
9
Kolaps systému
nelo o čistý standard, ale o modifikovaný
zvýení držení deviz jako rezerv
pyramidový efekt - devalvovala měna, snížila
se hodnota rezerv dalích zemí
větina měn byla nadhodnocena (napfi. Velká
Británie) či podhodnocena (napfi. Francie)
zlato proudilo do zemí, které ho
nepotfiebovaly (rezervy USA 4 mld . dolarů,
závazky jen 0,6 mld. dolarů)
1926 - pfiipojeno 26 zemí
10
Kolaps systému
Velká krize rychlý kolaps systému
útěk od vech forem zlatého standardu
postupný zánik atributů systému:
směnitelnost měn za zlato
volná ražba mincí
možnost vývozu zlata
zlato bylo staženo z peněžního oběhu a
nadále používáno jako mezinárodní rezervní
měna
11
Kolaps systému - 30. léta
roztočil se kolotoč devalvací a odvetných
devalvací
omezení na straně dovozu
propad mezinárodního obchodu na 30 %
pfiedkrizového stavu
vznik "měnových bloků"
12
Konference v Bretton-Woods
červenec 1944
USA vypracovali tzv.Whiteův plán, Velká
Británie Keynesův plán kompromis
ustanovní Mezinárodního měnového fondu a
Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj
nová situace - centrální ovlivňování
mezinárodní spolupráce prostfiednictvím
nadstátních finančních institucí
13
Mezinárodní měnový fond
(International Monetary Fund - IMF)
základní cíle:
poskytování úvěrů na krytí deficitů platebních bilancí
zavedení vzájemné směnitelnosti národních měn
dalí cíle:
postupné odstraňování pfiekážek bránících volnému pohybu
zboží a služeb mezi zeměmi
vytváfiení mnohostranného mezinárodního obchodního a
platebního styku
rozvíjení měnové spolupráce
pfiispívat k růstu výroby a světového obchodu 14
Mezinárodní měnový fond
IMF pfiežil zánik Bretton-Woodského systému
postupným vývojem na devizových trzích IMF
upravuje svoje cíle:
politika v oblasti mezinárodní likvidity
regulace rostoucího dluhového problému
rozvojových zemí
výzkumně-informační a poradenská činnost
15
Mezinároní banka pro obnovu a rozvoj
(International Bank for Reconstruction and
Development - IBRD)
cílem bylo poskytovat úvěry na poválečnou
obnovu
banka se zaměfiila na poskytování úvěrů na
konkrétní projekty ekonomik
projekty zaměfiené napfi. na rozvoj ekonomiky,
vzdělání, komunikační systémy, na ochranu
životního prostfiedí apod.
od 80. let zaměfiení na rozvojové země
16
Skupina světové banky
IBRD ­ Mezinárodní banka pro obnovu a
rozvoj
IDA ­ Mezinárodní sdružení pro rozvoj
IFC ­ Mezinárodní finanční korporace
MIGA ­ Agentura pro poskytování
mnohostranných investičních záruk
ISCID ­ Mezinárodní centrum pro fieení
investičních sporů
17
Fungování Bretton-Woodu
požadavky na členské země:
1. vzájemná směnitelnost měn (až v 50. letech)
2. pevné směnné kurzy (povinnost intervence)
3. závazek USA kdykoliv směnit dolary za zlato (35
dolarů za unci zlata)
4. poskytování úvěrů členským zemím pfies IMF v
pfiípadě problémů s PB
60. léta - nedostatek dolarů
1. prudký nárůst mezinárodního obchodu
2. deficity platebních bilancí
18
Rozpad Bretton-Woodu
1961 Zlatý pool - snaha o zabránění devalvaci dolaru
1968 rozputění pool, zastavení intervenování, zavedení
dvojího trhu se zlatem
1971 devalvace USD z 35 na 38 za unci, zruení
směnitelnosti za zlato
1973 jednotlivé státy opoutí systém pevných kurzů,
devalvují, pfiechod na systém volně pohyblivých kurzů,
v prosinci rozífieno oscilační pásmo 2,25 %
1973 dalí devalvace na 42,22 USD za unci
19
SDR - zvláštní práva čerpání
Special Drawing Rights
zavedeny 1969
speciální měnová jednotka, dodnes používaná na
účtech IMF
emituje ji IMF
každá země může mít určitou sumu SDR podle své
členské kvóty
SDR - mezinárodní zúčtovací jednotka
zlatoUSDko 16 měn (1974)ko 5 měn (1981)
ko 4 měn (2002)
20
Post Bretton-Woodský systém
poprvé v historii úplné oddělení světového
měnového systému od jakékoli komodity
jeden z faktorů vedoucí k inflaci v 70. letech
situace vedla k osamostatňování centrálních bank
1976 konference na Jamajce - nový mezinárodní
měnový systém
oficiální používání volného floatingu
omezení funkce zlata
část funkcí, které zlato plnilo, nahrazeno SDR
21
Evropská měnová unie
nejvýznamnějí část Maastrichtských smluv
proces v několika etapách
1. 1990 - 1993 - odstranění posledních pfiekážek
volného pohybu kapitálu
2. od 1994 vytvofiení Evropského měnového institutu
a sledování konvergenčních kritérií
3. od 1999 - vytvofiení společné měny - eura
4. 1. 1. 2002 - používání fyzických peněz
22
Evropský měnový systém
floating měl vytvofiit pfiíznivé prostfiedí s
automatickým vyrovnáváním PB a udržováním
rovnováhy na devizových trzích  nestalo se
1979 ES vytvofiilo Evropský měnový systém základem
je kompromis mezi systémem
pružných a fixních kurzů
3 základní pilífie:
1. Evropská měnová jednotka (ECU)
2. kurzový mechanismus
3. úvěrový mechanismus
23
Evropská měnová unie
1998 Evropská rada s definitivní platností o
vzniku společné evropské měny
plnění tzv. konvergenčních kritérií
1. deficit rozpočtu niží než 3 % HDP
2. státní dluh nepfievyující 60 % HDP
3. inflace niží než průměr ve 3 zemích s nejniží
mírou navýenou o 1,5 %
4. dlouhodobé úrokové sazby max. o 2 % vyí než byl
průměr 3 zemí s nejnižími sazbami
5. stabilita směnného kurzu bez devalvace
24
Problémy fungování eura
nemožnost používat směnný kurz jako
nástroj hospodáfiské politiky
krátkodobé náklady na zavedení
obtížný návrat k národní měně
rozdílný ekonomický vývoj v jednotlivých
zemích
podpora vefiejnosti
kurz eura k dolaru 25
Děkuji za pozornost