Příklady na seminář NÁMITKY / KONCENTRACE ŘÍZENÍ / KVALIFIKOVANÉ VÝZVY NEÚPLNOST PROCESNÍCH PODÁNÍ A JEJICH DŮSLEDKY 1) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, jejichž jediný obsah tvořilo sdělení, že podává námitky, které jsou odůvodněné, protože má celou řadu pádných důvodů, proč na směnku není povinen platit, že odjíždí na zahraniční služební cestu, takže není v jeho možnostech se k platebnímu rozkazu okamžitě vyjádřit podrobněji a že důvody, proč žalobci nic nedluží, soudu podrobně popíše až se vrátí ze zahraniční služební cesty (přibližně do 15 dnů). Žalovaný v uvedené patnáctidenní lhůtě skutečně námitky obsáhle doplnil, když v uvedeném doplnění přesně popsal, kdy a kolik žalobci na směnku zaplatil. Doporučte soudu, jak má o námitkách rozhodnout. 2) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ve kterých uvedl, že žalobci dávno nic nedluží a překvapuje jej, kde žalobce vzal tu drzost, aby směnku podal k soudu. Zhodnoťte právní důsledky takových námitek. Formulujte námitku. 3) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že uplatněná směnka je směnkou zajišťovací, že zajišťovala pohledávku žalobce z kupní smlouvy ze dne 20.8.2008, která je však neplatná, protože odporuje dobrým mravům, takže žalovaný žalobci nic nedluží. Zhodnoťte právní důsledky takových námitek. Formulujte námitku. 4) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že žalovaná směnka je neplatná, protože nemá podstatné náležitosti. POZN. ke skutkovému stavu - Směnka skutečně neobsahuje dvě podstatné náležitosti – údaj data vystavení a údaj směnečníka. Zhodnoťte právní důsledky takových námitek. Formulujte námitku. 5) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že uplatněnou směnku nikdy nepodepsal, takže se musí jednat o padělek. Zhodnoťte právní důsledky takových námitek. Formulujte námitku. 6) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že z žalované směnky není zavázán, že ze směnky nevyplývá tvrzení žalobce, že žalovaný je avalistou v daném směnečném vztahu, protože ustanovení § 31 zákona směnečného a šekového uvádí, že „o pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka nebo výstavce“ a že z uvedeného i z ustálené judikatury vyplývá, že prosté podpisy na rubu směnky nejsou rubopisy, ale platí za blankoindosamenty. POZN. ke skutkovému stavu – žalovaný byl podepsán pouze na rubu směnky a u jeho podpisu nebyl žádný text, přičemž žalovaný neměl postavení indosanta. POZN. k hmotněprávní úpravě – pouhý podpis na rubu směnky nezakládá směnečné rukojemství, za určitých okolností ale může být blankoindosamentem. POZN. k právnímu hodnocení skutkového stavu – žalovaný ze směnky nebyl zavázán. Zhodnoťte právní důsledky takových námitek. Formulujte námitku. 7) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že namítá protiprávní vyplnění blankosměnky, neboť smlouva o vyplňovacím právu směnečném uvádí, že majitel je oprávněn do směnky jako směnečnou sumu vyplnit částku zahrnující pohledávky majitele směnky ze smlouvy o úvěru. Zhodnoťte právní důsledky takových námitek. Formulujte námitku. 8) Žalovaný směnečný dlužník podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, v nichž uvedl, že namítá neplatnost směnky, protože uplatněná směnka byla vystavena jako směnka zajišťovací ke smlouvě o úvěru č. 12 048/PB/ÚS 03 ze dne 17.7.1997, kterou uzavřel žalovaný s Morte bankou a.s., se sídlem v Brně, a úvěr nebyl žalovanému nikdy poskytnut. Na prvním námitkovém jednání žalovaný doplnil námitky tak, že uplatněná směnka není v důsledku neposkytnutí úvěru neplatná, ale soud má námitku považovat na námitku neexistence zajištěné pohledávky. POZN. ke skutkovému stavu – Morte banka a.s. žalovanému úvěr nikdy neposkytla. Směnka skutečně neobsahuje dvě podstatné náležitosti – údaj data vystavení a údaj směnečníka. POZN. k výsledků dokazování – žalovaný skutečně prokázal, že mu banka úvěr neposkytla. Doporučte soudu, jak má o námitkách rozhodnout. 9) Žalovaný se v námitkách bránil proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu kauzální námitkou neexistence zajištěné pohledávky a námitkou nikoli řádného vyplnění blankosměnky. V průběhu dokazování prováděném při námitkovém jednání žalovaný v dohodě u udělení vyplňovacího oprávnění zjistil, že tato obsahuje rozhodčí doložku, která uvádí, že veškeré majetkové spory vedené o zaplacení směnky, která je v dohodě o udělení vyplňovacího oprávnění vymezena (jedná se o směnku, jejího zaplacení se v žalobce v předmětném řízení domáhá), budou projednány před rozhodcem. Doporučte žalovanému další procesní postup. 10) Žalovaný na prvním námitkovém jednání nařízeném k projednání jeho námitek proti vydanému šekovému platebnímu rozkazu označil dva důkazy, které neuvedl v námitkách. Žalobce se k důkaznímu návrhu žalovaného vyjádřil tak, že námitkové řízení je zkoncentrováno že v řízení nelze provést důkazy, které nejsou označeny v námitkách. Doporučte soudu, zda má označené důkazy provést či nikoli; doporučení podpořte právní argumentací. 11) Věřitel v incidenčním sporu vedeném podle insolvenčního zákona zjistil po skončení prvního jednání, jež se v tomto sporu konalo, že existují významné skutkové okolnosti, které podle jeho názoru mají zásadní vliv na posouzení důvodnosti žaloby, a které při jednání nepovažoval za významné. Doručil tudíž soudu vyjádření ve věci, v němž uvedené skutkové okolnosti vylíčil, a označil důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Doporučte soudu další procesní postup a navrhněte právní argumentaci. 12) Žalovaný po skončení prvního jednání, na něž přišel nepřipraven a které bylo na jeho žádost odročeno za účelem obstarání důkazů, zjevně protahoval soudní řízení, otálel s vylíčením rozhodných skutkových okolností, svoje skutková tvrzení opakovaně měnil a doplňoval a přes výzvy soudu neoznačil potřebné důkazy. Doporučte soudu další procesní postup a navrhněte právní argumentaci. 13) Žalobce v žalobě neoznačil důkazy, žaloba je navíc sepsána tak, že z ní není jednoznačně patrné, čeho se žalobce domáhá. Posuďte právní důsledky takového návrhu na zahájení řízení, právní důsledky případné neúplnosti tohoto procesního podání a doporučte soudu další procesní postup. 14) Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, který nijak neodůvodnil s tím, že tento odůvodní do týdne. Posuďte právní důsledky takového odporu, právní důsledky případné neúplnosti tohoto procesního podání a doporučte soudu další procesní postup. 15) Žalobce podal proti rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba. Odvolání mělo všechny obecné náležitosti procesního podání; odvolání dále obsahovalo údaj proti kterému rozhodnutí směřuje. Odvolání dále obsahovalo pouze sdělení, že odvolání doplní do deseti dnů. A) Žalobce odvolání doplnil v odvolací lhůtě o sdělení, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí a postupu soudu, vymezil odvolací důvody a uvedl, čeho se domáhá. B) Žalobce odvolání doplnil o stejné údaje, avšak až po uplynutí odvolací lhůty. C) Žalobce odvolání nedoplní ani na základě výzvy. Posuďte právní důsledky takového odvolání, právní důsledky neúplnosti tohoto procesního podání, právní důsledky doplnění resp. nedoplnění odvolání a doporučte soudu další procesní postup. 16) Procesně neúspěšný odvolatel podal dovolání, v němž napadl jen jeden z výroků odvolacího soudu. Dodatečně si dovolatel uvědomil, že má výhrady i k výroku odvolacího soudu, který dovoláním nenapadl. Doplnil proto dovolání, když v tomto procesním podání rozšířil rozsah napadených výroků napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a doplnil druhý dovolací důvod. A) Dovolatel doplnil dovolání před uplynutím dovolací lhůty. B) Dovolatel doplnil dovolání po uplynutí dovolací lhůty. C) Dovolatel doplnil dovolání po uplynutí dovolací lhůty, doplněný dovolací důvod spočíval v tvrzení jiných vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Posuďte právní důsledky takového doplnění dovolání; prezentovaný názor podpořte právní argumentací. 17) Soud před nařízením prvního jednání vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 21 dní ve věci písemně vyjádřil a aby předložil listinné důkazy, jichž se dovolává. Žalovaný na výzvu nereagoval. Doporučte soudu další procesní postup. 18) Soud prvního stupně uložil žalovanému usnesením, aby se ve lhůtě ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný na výzvu nijak nezareagoval a povinnost uloženou mu uvedeným usnesením ve stanovené lhůtě nesplnil. Doporučte soudu prvního stupně další procesní postup. Jaké procesní důsledky by měl fakt, že se žalovaný nevyjádřil z toho důvodu, že byl dlouhodobě nemocný? 19) Žalobce se v soudním řízení domáhá zaplacení kupní ceny za zboží. K důkazu označí, mimo jiné, kupní smlouvu. Soud prvního stupně při dokazování kupní smlouvou dospěje k závěru, že tato smlouva je neplatná. Doporučte soudu prvního stupně další procesní postup. 20) Žalobce v soudním řízení o zaplacení ceny za dílo onačil dva důkazy – smlouvu o dílo a fakturu, které také jako listinné důkazy předložil. K překvapení žalobce soud prvního stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že ani faktura, ani smlouva o dílo neprokazují, že dílo bylo zhotoveno. Jediné poučení, kterého se žalobci od soudu prvního stupně dostalo, bylo poučení podle § 119a OSŘ. Zhodnoťte procesní postup soudu prvního stupně a doporučte žalobci další postup.