Mimořádné opravné prostředky – proti pravomocným soudním rozhodnutím, použitelné neúspěšným
účastníkem





                             ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST

                           (hlava druhá části čtvrté OSŘ, §§ 228 – 235h)


A.   ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ

-         je přípustná, uplatní-li neúspěšný účastník skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které
bez své viny nemohl použít v původním řízení;

-         též je přípustná, jestliže lze provést důkazy, které dosud provedeny být nemohly;

-         je přípustné napadnout i pravomocná „mimořádná“ rozhodnutí (o schválení smíru, platební
rozkaz, rozsudek pro uznání či zmeškání)

-         pro podání žaloby platí tříměsíční subjektivní a tříletá objektivní (prekluzivní) lhůta
(s výjimkou u tříleté objektivní – pro trestní rozsudky, správní rozhodnutí).


B.   ŽALOBA PRO ZMATEČNOST


-         je přípustná v případě vypočtených procesních vad, které mohou mít vliv na správnost
rozhodnutí (není dána pravomoc soudů, jednal procesně nezpůsobilý účastník, rozhodoval vyloučený
soudce atd.);

-         dále je přípustná v případě kolizí více řízení o téže věci (obvykle již „rozhodnutých“);

-         též je přípustná, jestliže byla účastníku „odňata možnost jednat“ před soudem;

-         přípustnost je dána i při vytvoření protiprávní procesní překážky k projednání odvolání
(odmítnutí odvolání, zastavení odvolacího řízení);

-         přípustnost není dána v některých statusových věcech (neplatnost, nulita manželství,
partnerství), vůči akcesorickým a podobným (náklady, lhůta k plnění) výrokům a též tehdy, lze-li
nápravy „dosáhnout jinak“ (speciální úpravy OSŘ);

-         procesně legitimováni k podání žaloby mohou být i vedlejší účastník, státní
zastupitelství, Úřad pro zastupování státu;

-         lhůta k podání žaloby je opět subjektivní tříměsíční, s různými momenty počátku běhu
podle důvodů zmatečnosti (dozvěděl se, odpadnutí překážky) a většinou s objektivním tříletým
„rámcem“.


                  SPOLEČNÁ ÚPRAVA ŘÍZENÍ O OBOJÍ ŽALOBĚ (JEN S NĚKTERÝMI ROZDÍLY)


-         obě žaloby projednává a rozhoduje zásadně soud prvního stupně, který o věci rozhodoval (s
jednou výjimkou – odvolací soud „dokončí“ řízení); přípustné je odvolání i dovolání;

-         řízení probíhá přiměřeně podle ustanovení o „řádném“ řízení;

-         dojde-li ke konkurenci s dovoláním, má řízení o dovolání přednost (zde přerušení řízení);

-         event. reálnost odkladu vykonatelnosti meritorního rozhodnutí;

-         meze projednání určuje zásadně účastník, ale ne vždy (viz úprava odvolání);

-         rozdíly jsou především ve formě rozhodnutí: u obnovy řízení se žaloba usnesením zamítne
nebo obnova povolí, zatímco u zmatečnosti se usnesením  žaloba zamítne nebo se napadené rozhodnutí
zruší; možné je též zastavení řízení či postoupení věci jinému orgánu; nemusí se nařizovat jednání
(viz § 235f); u obnovy se povolením odkládá vykonatelnost napadeného rozhodnutí;

-         po povolení obnovy se buď  zamítne žaloba nebo se změní původní rozhodnutí (tím se
nahradí); po zrušení předchozího rozhodnutí při zmatečnosti se projednává a rozhoduje věc sama
(závaznost právního názoru vysloveného při zrušení původního rozhodnutí).

















                            DOVOLÁNÍ jako mimořádný opravný prostředek

                           (hlava třetí části čtvrté OSŘ, §§ 236 – 243d)



1.     Funkce dovolání v soustavě obecných soudů (OS, KS, NS – KS, VS, NS)

-         nápravná;

-         sjednocování judikatury (kreativní).


2.     Přípustnost dovolání (proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu)

-         subjektivní (podmínkou újma účastníka - dovolatele);

-         objektivní („brána“ dovolacího přezkumu).


3.     Objektivní přípustnost dovolání (§§ 237 – 239 OSŘ)


-         proti pravomocným rozhodnutím (limity 20, 50 tis. – neobchodní, obchodní věci) ve věci
samé (R), rozhodly-li nižší instance odlišně („přímo“), nebo po jejich skryté neshodě (diformitě),
nebo v případě, při němž je rozhodnutí odvolacího soudu přiznán zásadní právní význam;

-         proti výslovně stanoveným či konečným rozhodnutím ve vymezených druzích řízení (obnova,
konkurs, exekuce); ne však ve věcech rodinných, ostatních nesporných;

-         proti rozhodnutím vydaným v průběhu řízení (relativně významným).


4.     Hlavní atributy řízení o dovolání


-         řízení zahájeno dovoláním, podávaným v delší (srov. odvolání) – dvouměsíční – lhůtě;

-         povinné zastoupení dovolatele;

-         vázanost NS dovolacími důvody;

-         zásadně absence suspenzivního účinku dovolání (jen možnost navrhnout odklad
vykonatelnosti);

-         rozhodováno zásadně bez jednání;

-         dovolací přezkum je právní, nikoli skutkový; dovolací soud je KASAČNÍ (s výjimkou
odmítnutí dovolání potvrzuje napadené rozhodnutí, nebo je zrušuje a vrací věc některé nižší
instanci, ale nemění ho).


5.     Dovolací důvody (tvrzení dovolatele)


-         procesní vada s následkem nesprávného rozhodnutí;

-         nesprávné (hmotně)právní posouzení věci;

-         při neshodě nižších instancí nesoulad skutkových zjištění nižších instancí s obsahem
provedených důkazů,


tedy otevřen takřka úplný právní přezkum (navíc ex offo, v případě přípustnosti dovolání, i přezkum
tzv. zmatečnostních důvodů).


6.     Dovolací rozhodnutí a jeho účinky


-         dovolání se odmítá – není-li přípustné – usnesením;

-         je-li dovolání přípustné, rozhoduje se (o oprávněnosti dovolacích důvodů) rozsudkem
„proti“ rozsudku, usnesením „proti“ usnesení;

-         možnost zastavení řízení (zmatečnostní důvody), nebo postoupení věci jinému orgánu (tj.
zásah do soudní pravomoci);

-         účinky rozhodnutí („právní vztahy“) jen pro účastníky.