Ekologické daně Michal Radvan Ekologické daně § daň ze zemního plynu a některých dalších plynů § daň z pevných paliv § daň z elektřiny Vliv práva ES § směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění Zařazení do daňového systému § daně spotřební § zdaňováno bude dodání vybraného výrobku konečnému spotřebiteli; pokud tedy bude zemní plyn, pevná paliva či elektřina obchodována mezi výrobci a obchodníky, případně mezi jednotlivými obchodníky, bude obchodována a dodávána bez daně § toto ustanovení však nevylučuje případnou evidenční povinnost uvalenou na výrobce a obchodníky správci daně § správu ekologických daní vykonávají (stejně jako v případě dalších spotřebních daní) orgány celní správy Právní regulace § v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to jako části 45. – 47. (články LXXII, LXXIII a LXXIV) Vztah k DPH § základ daně z přidané hodnoty zahrnuje i daň ze zemního plynu, daň z elektřiny a daň z pevných paliv § jejich vzájemná provázanost by měla zaručit relativně nenáročnou, jednoduchou a tedy i nepříliš nákladnou správu ekologických daní Daň ze zemního plynu I § příjem do státního rozpočtu cca. 1,5 miliardy korun ročně § zvýší cenou plynu přibližně o 4,2 % § osvobozen plyn pro výrobu tepla v domácnostech § vliv pouze na zvýšení cen tepla při centrálním zásobování a na podnikatelské subjekty. Daň ze zemního plynu II § úprava zdanění plynu zcela vyjmuta ze zákona o spotřebních daních a komplexní právní úpravu zdanění plynů najdeme v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů v rámci daně ze zemního plynu a některých dalších plynů Daň ze zemního plynu III § Plátcem daně je zejména dodavatel, který dodává plyn konečnému spotřebiteli. Zákon však počítá i s dalšími plátci, kterými mohou být např. provozovatelé distribučních a přepravních soustav a podzemních zásobníků plynu. § V den povinnosti vzniku daň přiznat a zaplatit vzniká plátci registrační povinnost. § Konečný spotřebitel plynu se stává poplatníkem daně. Daň ze zemního plynu IV § Povinnost plátce daň přiznat a zaplatit je obecně vázána na okamžik dodání plynu poplatníkovi. Ten je však obvykle dodáván průběžně; povinnost přiznat daň tak vzniká až uskutečněním celé dodávky za určité období a dodání nastane v tom zdaňovacím období, ve kterém toto určité období skončilo. § Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. § Daňové přiznání je podáváno do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období. § Ve stejné lhůtě je plátce povinen daň uhradit. Daň ze zemního plynu V § Předmětem daně je plyn podle kódů nomenklatury, přičemž se rozlišuje účel použití, který má vliv na stanovení sazby. § Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla. § Sazby daně se liší s ohledem na účel použití plynu a odpovídají požadavkům směrnice Rady 2003/96/ES. Jejich výše se pohybuje v rozmezí 0 – 264,80 Kč/MWh spalného tepla. § V rámci osvobození od daně z plynu je rovněž plně respektována směrnice Rady 2003/96/ES. Největší význam má osvobození pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách. Daň z pevných paliv I § zvýšený příjem pro státní rozpočet o 1,7 miliardy korun, tzn. 17,20 Kč vč. DPH na 100 kg uhlí a tedy zvýšení ceny o 9,1 % Daň z pevných paliv II § Poplatníkem daně z pevných paliv je konečný spotřebitel § Plátce daně – především dodavatel, který dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli. § Ten má nejpozději v den vzniku povinnosti podat daňové přiznání a zaplatit daň registrační povinnost ke správci daně. § Správce daně – celní orgány. § Povinnost plátce daň přiznat a zaplatit je obecně vázána na okamžik dodání pevných paliv poplatníkovi. § Zdaňovacím obdobím je přitom kalendářní měsíc a daňové přiznání je podáváno do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období. § Ve stejné lhůtě je plátce povinen daň uhradit. Daň z pevných paliv III § Přu určení předmětu daně jsou využívány nomenklaturní kódy. Zjednodušeně řečeno je však možné za předmět daně považovat černé uhlí, brikety, hnědé uhlí, koks, polokoks apod. § Za základ daně se považuje množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku (hořlavině). § Sazba daně je stanovena na úrovni minimální hodnoty požadované směrnicí Rady 2003/96/ES a činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku. § Od daně jsou osvobozena paliva použitá např. k výrobě elektřiny, koksu apod. Osvobození se vztahuje i na pevná paliva do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Daň z elektřiny I § Daň bude pro státní rozpočet znamenat roční příjem ve výši 1,1 miliardy korun. § Zavedením daně však dojde k navýšení ceny elektřiny přibližně včetně DPH o 1 %. Daň z elektřiny II § Poplatník – konečný spotřebitel elektrické energie. § Plátce – obvykle dodavatel elektřiny konečnému spotřebiteli, ale také např. provozovatel distribuční či přenosové soustavy. § Registrační povinnost plátce k celnímu orgánu, a to ke dni vzniku povinnosti podat daňové přiznání a zaplatit daň. § Povinnost plátce daň přiznat a zaplatit je obecně vázána na okamžik dodání elektřiny poplatníkovi. Ta je však obvykle dodávána nepřetržitě a povinnost přiznat daň tak vzniká až uskutečněním celé dodávky za určité období a dodání nastane v tom zdaňovacím období, ve kterém proběhl odečet nebo byla jinak zjištěna skutečná spotřeba. § Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. § Daňové přiznání je podáváno do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období. § Ve stejné lhůtě je plátce povinen daň uhradit. Daň z elektřiny III § Předmětem daně je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716. § Výše daně se určí vynásobením základu daně (množství elektřiny v MWh) a daňové sazby (28,30 Kč/MWh, což je minimum vyžadované směrnicí Rady 2003/96/ES). § Z osvobození od daně je namístě uvést osvobození elektřiny ekologicky šetrné pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie, vyrobená ve vodních elektrárnách, z biomasy, z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů nebo z palivových článků. Nezdaňuje se ani elektřina vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je tam i spotřebována, a také např. elektřina použitá k provozování železniční, tramvajové a trolejbusové dopravy. Závěr § Jakkoliv jsou do českého právního řádu zaváděny tzv. ekologické daně, dovolím si tvrdit, že prvky ekologické daně splňuje jen daň z pevných paliv. Je nepopiratelné, že zdražení pevných paliv o daň bude znamenat úspory paliv, snížení produkce CO2, SO2, NOx, prašnosti a celkové úspory energií, podle důvodové zprávy až v rozsahu 0,35 – 1,7 % ze spotřeby roku 2005. Také daň z elektřiny obsahuje některé ekologické prvky, zejména ve skupině osvobození od daně (ekologicky šetrná elektřina, doprava využívající k pohonu elektrickou energii). U daně z plynu však ani důvodová zpráva nenachází podstatný vliv na životní prostředí.