Veřejný majetek - teze Literatura: Základní: Havlan, P.: Veřejné vlastnictví v právu a společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008 Havlan, P.: Majetek státu v platné právní úpravě. 2. vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2006 Havlan, P. a kol.: Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. 2. vydání. Praha: Linde Praha, a. s., 2008 Doporučená: Plíva, S.: Hospodaření s majetkem státu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004 Havlan, P., Neumannová, H.: Veřejné vysoké školy jako subjekty vlastnického a jiných majetkových práv. Právní rozhledy, 2006, č. 6, s. 199 a násl. Havlan, P., Neumannová, H.: K profesním komorám jako subjektům vlastnického a jiných majetkových práv. Právní zpravodaj, 2007, č. 4 s. 10 - 11 Obsah: 1. Pojem tzv. veřejného vlastnictví 2. „Veřejné věci“ jako předmět „veřejného vlastnictví“ 3. Vymezení majetku subjektů veřejné správy 4. Nabývání majetku subjekty veřejné správy 5. Hospodaření a nakládání s veřejným majetkem 6. Kontrola dodržování povinností při hospodaření s veřejným majetkem 1. Pojem tzv. veřejného vlastnictví „Veřejné vlastnictví“ lze vymezit jako vlastnictví, jehož subjektem je subjekt veřejné povahy (stát, územní samosprávný celek, subjekt zájmové samosprávy, jiná tzv. veřejnoprávní korporace, tzv. samostatný veřejný ústav, ...), typicky tedy subjekt veřejné správy jako tzv. právnická osoba veřejného práva, a jehož předmětem je veřejná věc v širokém smyslu, čili věc určená k veřejným účelům bez dalšího. 2. „Veřejné věci“ jako předmět „veřejného vlastnictví“ K „veřejným věcem“ lze poznamenat, že v literatuře byly podány četné jejich klasifikace a také rozdílné výčty konkrétních veřejných věcí. Přes rozmanité třídění veřejných věcí nicméně existuje něco jako finanční (či fiskální) majetek [důležitý svou kapitálovou hodnotou nebo (a) výnosem], majetek správní (sloužící přímo správním úkolům) a veřejné věci v obecném užívání. Obsah veřejného vlastnictví je zásadně ovlivněn typem „veřejné věci“. 3. Vymezení majetku subjektů veřejné správy Výchozí zásada: subjektu veřejné správy nelze upřít právo na žádný druh majetku. Současně platí, že subjekt veřejné správy využívá svůj majetek zejména k plnění svých funkcí a úkolů. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů (stát, územní samosprávný celek) nebo o všestranný rozvoj své činnosti a o potřeby svých členů (např. tzv. profesní komora), přičemž by měl při plnění těchto úkolů chránit veřejný zájem. Daný subjekt musí mít tedy tolik majetku a v takovém rozsahu, druhu a kvalitě, který mu umožní řádně a efektivně plnit jeho funkce a úkoly, potažmo poskytovat občanům a jiným subjektům služby, k nimž je povinen. 4. Nabývání majetku subjekty veřejné správy Při nabývání majetku subjektem veřejné správy je třeba zdůraznit hospodárnost a efektivnost při vynakládání jeho prostředků. Z povahy věci je zároveň jasné, že (vedle tzv. originárního nabývání majetku - např. výstavbou) se dané hledisko bude týkat v prvé řadě smluvního nabývání majetku, kdežto při nabývání majetku jinými způsoby (zejména zákonem, na základě zákona, děděním ze závěti a rozhodnutím příslušného orgánu), se nutně uplatní také hlediska další. 5. Hospodaření a nakládání s veřejným majetkem Při výkonu vlastnického práva a jiných majetkových práv subjektů veřejné správy jde v zásadě o držbu, užívání a z části i požívání jejich majetku neboli souhrnně vyjádřeno - o hospodaření s tímto majetkem, a dále o činění právních dispozic s tímto majetkem (např. jeho přenechání do užívání jiným subjektům) neboli o nakládání s ním. Důležité je vymezení základních povinností při hospodaření s veřejným majetkem. * * * Současný model nakládání s veřejným majetkem je v principu postaven na soukromoprávních úkonech (typicky smlouvě) a jistém veřejnoprávním ovlivňování vůle nakládajícího. Způsoby nakládání s veřejným majetkem [tzn. převody vlastnictví, resp. zcizování věcí, přechody vlastnictví (zákonem nebo rozhodnutím příslušného orgánu), přenechání majetku do užívání jiným osobám, nakládání s nehmotným majetkem (s pohledávkami, jinými majetkovými právy a majetkovými hodnotami) a jiné způsoby nakládání s majetkem (např. nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné právnické nebo fyzické osoby nebo majetkové účasti subjektů veřejné správy v právnických osobách a sdruženích od nich odlišných] jsou více či méně ovládány (omezovány) veřejnoprávními pravidly směřujícími k řádnému a efektivnímu hospodaření s tímto majetkem a také k jeho účinné ochraně. 6. Kontrola dodržování povinností při hospodaření s veřejným majetkem Zásadní význam pro řádné a efektivní hospodaření a nakládání s veřejným majetkem a pro jeho ochranu má kontrola dodržování povinností při tomto hospodaření a nakládání. Přitom může jít jak o tzv. klasickou „majetkoprávní“ kontrolu, tak o kontrolu založenou na obecnějších kontrolních mechanismech [např. kontrolu vykonávanou občany na základě předpisů o svobodném přístupu k informacím nebo případný dozor vykonávaný nad „působností“ daného subjektu veřejné správy].