Zbraně ve středověku Středověk n 476 – zánik římské říše – začátek středověku n Temná staletí – doby válečných akcí /germánské útoky, vikingové,…/ n Pax dei – truga dei /boží mír, boží příměří/ - církev prosazuje /úspěšněji od 10.-11.stol./ - prosazují se zásady jako že v neděli se nemá bojovat Středověká společnost Učení o trojím lidu n Oratores n Bellatores n Laboratores - společnost rozdělená podle úkolů, jen jedna skupina byla označena za bojovníky – jejich úkolem je chránit ostatní dvě skupiny x realita Zbraně středověku n Meč n Dýka n Kopí /tyčové zbraně/ n Luky n Kuše Církevní zákazy Zákazy turnajů n turnaje pořádány od pol. 11.stol. n zakazovány církví od 12. stol. /1130, 1139, 1179 a 1193 / → zákazy směřují např. na odmítnutí křesťanských obřadů pro zraněné či padlé x neúspěšně n 1234 zabit holandský hrabě Floris IV., 1240 v turnaji v Neussu u Kolína n. Rýnem padlo 60 rytířů, 1321 těžce zraněn Jan Lucemburský →světské zákazy n Francie Filip VI. - OMEZIL turnaje pro krvavost + ožebračování šlechty n 1559 – smrt Jindřicha II. /turnaj s Gabrielem de Lorges hr. Montgomery/ během svatby princezny Alžběty/ - a 1571 – zranění Karla IX vedlo k definitivnímu zákazu „ostrých“ turnajů n Od 1590 pozvolný ústup /změna vojska…/ n objevují se měšťanské turnaje u nás /1606 Louny – souboj dvou tovaryšů o dívku/ n zcela zmizely do poč. 18. stol. Zbraň jako symbol Kopí - kořeny pohanské /Odinovo kopí/ - předání kopí symbolem předání léna - Kopí sv. Václava – symbol doprovázející české vojsko Zbraně a společenské rozdíly „Už v roce 1287 vydal Václav II. nařízení o tom, že nikdo z pražských měšťanů nemá právo nosit zbraň. ...Nařízení z roku 1327 již vycházelo z majetkového rozlišení obyvatelstva, protože nošení meče nebo dýky bylo povoleno pouze lidem trvale bydlícím ve městě s majetkem vyšším než deset hřiven. Další nařízení pochází z roku 1335...“ Iwanczak, W., Po stopách rytířských příběhů. Rytířský ideál v českém písemnictví. Praha: Argo, 2001, s. 229. Zákazy nošení zbraní v Praze ve 13./14. stol. Právní úprava zbraní v brněnském městském právu n Rozlišuje se zbraň útočná a obranná /použití zbraně/ n Zakázáno je pouze použití /“vytržení“/ zbraně n Nosit je zakázáno pouze zbraň zvanou misericord – dýka s trojhranným ostřím n Trestá se více i skryté nošení n Zbroj může být odejmuta, ale neplatí se pokuta Zbraně v předpisech ostatních měst Zvláštní situace zákazu použití zbraně Shrnutí n Neexistoval zákaz vlastnictví zbraně na základě stavovské příslušnosti /meč – zbraň šlechtice x ostatní mohou mít jen tesák n Zákazy ve středověkých městech se netýkaly vlastnictví, ale nošení zbraní n Zákazy nošení zbraní nevycházely ze stavovských rozdílů, nýbrž důvodem bylo bezpečnostní kritérium n Důvodem majetkových či jiných kritérií zákazů nošení vycházely z právního partikularismu a možnosti městských soudů vymáhat právo n Podle zákazů existovala ještě zvláštní místa či situace, kdy se postih za případné nošení či tasení zbraně zostřoval Zákazy palných zbraní n Palné zbraně rozšířeny již od 14./15. stol. n Do poč. 16. stol. se zkvalitnily a ještě více rozšířily n První zákazy poč. 16. stol. /český zem. sněm 1510 zakázáno nosit zbraně s kolečkovým zámkem/ n 1524 Smlouva u ručnicích – celozemský zákaz v Čechách n 1535/1562/ - zákazy na Moravě v zemských zřízeních /čl. 145/