Občanské právo procesní Petr Lavický 25. 9. 2009 Obsah • Civilní proces • Civilní právo procesní • Právo na spravedlivý proces • Principy civilního procesu • Subjekty civilního procesu • Sporné řízení u soudu I. stupně Část I. Civilní proces Význam soudního procesu l Nestačí, že ve společnosti existuje právní řád; je nutno zajistit plné prosazení subjektivních práv l Prostředkem ochrany subjektivních práv byla u primitivních národů svépomoc l Nyní je zásadně jediným přípustným prostředkem ochrany práva soudní proces Druhy soudního procesu l Soudní proces byl původně jednotný a nediferencovaný; šlo v něm o projednání sporu l Postupně se oddělilo soudnictví trestní, správní a ústavní l Předmětem civilního procesu zůstaly soukromoprávní vztahy Účel civilního procesu l Poskytování ochrany subjektivním soukromým právům a oprávněným zájmům – Ochrana musí být l Spravedlivá l Rychlá (včasná) l Účinná l Hospodárná l Zajišťování objektivního právního řádu l Tyto cíle nelze chápat protikladně, ale souladně, neboť jeden bez druhého není možný Druhy civilního procesu l Nalézací řízení l Vykonávací (exekuční) řízení l Insolvenční řízení l Rozhodčí řízení l Zajišťovací řízení Nalézací řízení I. l Vede k vydání autoritativního soudního rozhodnutí, jímž soud nalézá právo, tj. – buď deklaruje, co je právem, nebo – konstituuje nový hmotněprávní vztah l Realizace (výkon) subjektivního práva přiznaného rozsudkem není součástí nalézacího řízení Diferenciace nalézacího řízení Nesporná řízení l Nespornou povahu má většina řízení upravených v hlavě páté části třetí OSŘ, např. – Řízení o dědictví – Řízení týkající se nezletilých dětí (péče soudu o nezletilé, osvojení atd.) – Řízení týkající se zletilých osob (prohlášení za mrtvého, řízení o způsobilosti k právním úkonům atd.) – Řízení ve věcech obchodního práva (např. ve věcech obchodního rejstříku) l Nejde však o všechna řízení vypočtená v § 120 odst. 2 OSŘ Řízení podle části V. OSŘ l Přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech l Hybridní řízení, obsahující prvky nalézací i přezkumné činnosti Vykonávací (exekuční) řízení I. l Nucená realizace exekučního titulu v případě, že dlužník dobrovolně neplnil l Prosazení povinnosti k plnění pomocí donucujících prostředků státní moci nebo alespoň pod její kontrolou l Předpoklady: – Exekuční titul – Vykonatelnost (formální i materiální) – Doložka vykonatelnosti Vykonávací (exekuční) řízení II. l Vykonávací řízení není další fází nalézacího řízení – Vykonávací řízení nemusí nutně nalézací řízení následovat – Ve vykonávacím řízení lze realizovat i jiné exekuční tituly Vykonávací (exekuční) řízení III. l Právní úprava: – Část šestá OSŘ – Výkon rozhodnutí – Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a jejich činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů Insolvenční řízení l Insolvenční řízení v sobě zahrnuje různé způsoby řešení úpadku l Úpadkem je situace, kdy dlužník (úpadce) má více věřitelů a – buď jeho pasiva převyšují aktiva (předlužení), nebo – je v platební neschopnosti l Prvky nalézacího i vykonávacího řízení l Od 1. 1. 2008 insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. Způsoby řešení úpadku l Konkurs l Reorganizace l Oddlužení l Zvláštní způsoby předepsané pro určité subjekty Rozhodčí řízení I. l Patří mezi alternativní způsoby řešení sporů (ADR); a to vedle zejména – Mediace – Konciliace l Rozhodujícím orgánem není soud, ale rozhodce l Rozhodčí smlouva – fakultativní smluvní přenesení pravomoci z civilního soudu na rozhodce Rozhodčí řízení II. l Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který je pro obě strany závazný a může být exekučním titulem l Pomocná (dožádání) a kontrolní funkce (zrušení rozhodčího nálezu, zastavení nařízeného výkonu) obecných soudů l Právní úprava – zejm. zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zajišťovací řízení l Předběžná opatření l Prétorský smír l Zajištění důkazu, zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví l Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech l Ochrana pokojného stavu (§ 5 OZ) Část II. Civilní právo procesní Civilní právo procesní l Soubor právních norem a právních zásad upravujících civilní proces l Civilní proces je společenský jev, civilní právo procesní představuje jeho právní úpravu l Civilní právo procesní má veřejnoprávní povahu Vznik civilního práva procesního l Součást práva hmotného (ještě v polovině 19. století) – např. Savigny l Fáze neorganického směšování procesních a hmotněprávních prvků (Windscheid) l Úplné osamostatnění civilního práva procesního – jeho normy, instituty, pojmy a zásady již ani nepřímo neobsahují žádné hmotněprávní prvky a jejich vymezení má výlučně procesní povahu Současné názory na vztah hmotného a procesního práva l Občanské právo hmotné a procesní jsou dvě relativně samostatná právní odvětví l Jejich vzájemný vztah popisují tři základní názorové proudy: – Směry nadřazující procesní právo právu hmotnému – Koncepce nadřazující právo hmotné právu procesnímu – Koncepce, podle nichž právo hmotné a právo procesní vstupují do složitých, ale vyvážených funkčních vazeb vzájemného působení a ovlivňování Část III. Právo na spravedlivý proces Spravedlnost v soudním rozhodování l Spravedlivá aplikace hmotného práva – Není součástí práva na spravedlivý proces l Spravedlivé řízení – Výlučně procesní obsah – Podstatou není právo na úspěch v řízení, ale zachování určitých zásad (dílčích oprávnění) garantovaných ústavním pořádkem Prameny l Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – Aplikuje se ve věcech týkajících se občanských práv a závazků nebo trestních obvinění (autonomní výklad) – Judikatura ESLP l Čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech l Hlava pátá Listiny základních práv a svobod Komponenty práva na spravedlivý proces l Právo na přístup k soudu l Právo na účinné prostředky nápravy l Přiměřená délka řízení l Organizační principy l Principy týkající se průběhu řízení Organizační principy l Nezávislost soudu l Nestrannost soudu l Princip zákonného soudce (včetně zřízení soudu zákonem) Principy týkající se průběhu řízení l Spravedlnost řízení (obecně) l Princip plné jurisdikce l Zásada rovnosti zbraní a zásady s ní související l Právo být přítomen projednání vlastní věci l Právo být slyšen l Princip kontradiktornosti l Ústavně konformní průběh dokazování l Veřejnost a ústnost jednání l Zásady týkající se rozhodnutí soudu Část IV. Principy civilního procesu Přehled zásad l Zásada dispoziční x zásada oficiality l Zásada projednací x zásada vyšetřovací l Zásada kontradiktornosti l Princip jednoty řízení (arbitrárního pořádku) x princip koncentrace řízení l Zásada ústnosti l Zásada přímosti l Zásada volného hodnocení dukazů x legální teorie důkazní l Zásada materiální pravdy x zásada formální pravdy Zásada dispoziční l Řízení je v rukou účastníků, nikoliv soudu l Účastníci mohou tzv. dispozičními úkony nakládat (disponovat): – Řízením – Předmětem řízení l Dispoziční úkony, jimiž se nakládá řízením – Žaloba, zpětvzetí žaloby, odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení l Dispozice předmětem řízení – Vzájemná žaloba, změna žaloby, soudní smír l Dispoziční zásada se typicky uplatňuje ve sporném řízení Zásada oficiality l Řízení je v rukou soudu l Soud je oprávněn zahájit řízení z vlastního podnětu a stanovit jeho předmět l Možnost účastníků činit dispoziční úkony je výrazně omezena l Typicky se uplatňuje v řízení nesporném Zásada projednací l Aktivita při zjišťování skutkového stavu je na sporných stranách; tato aktivita se týká – Tvrzení rozhodných skutečností – Označování důkazů k prokázání tvrzených skutečností l Povinnost tvrzení – břemeno tvrzení l Povinnost důkazní – břemeno důkazní l Uplatňuje se typicky ve sporném řízení Zásada vyšetřovací l Odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud; je jeho povinností zjistit rozhodné skutečnosti l Neuplatňují se břemeno tvrzení ani břemeno důkazní l Používá se ve věcech vyjmenovaných v § 120 odst. 2 OSŘ (především nespory) Zásada kontradiktornosti l Dvojí význam: – Vystihuje postavení stran ve sporném řízení coby vzájemných odpůrců; jejich protichůdných zájmů se využívá při zjišťování skutkového stavu (subjektivní odchylka jednoho bude korigována tvrzením druhého) – odvětvová zásada – Právo účastníků (nejen sporného, ale i nesporného řízení) vyjádřit se ke všem skutečnostem, důkazům, návrhům a právním argumentům – součást práva na spravedlivý proces Princip jednoty (jednotnosti) řízení l Řízení tvoří jeden celek l Posloupnost procesních úkonů není stanovena, určuje ji soud l Řízení není rozděleno na určité fáze, do kterých by se soustředila možnost činit určité úkony (např. při uplatnění této zásady může účastník předložit nový návrh i v odvolacím řízení) Zásada koncentrační l V řízení jsou stanoveny určité úseky, v nichž je zapotřebí učinit určitý procesní úkon, jinak k němu soud nepřihlédne l Platná úprava koncentrace řízení v OSŘ ve sporných věcech § 118b, § 250d Zásada ústnosti a zásada písemnosti l Zásada ústnosti – v procesu je relevantní pouze to, co účastníci před soudem přednesli ústně (např. klasický římský proces) l Zásada písemnosti – to, co nebylo podáno v listinné podobě, jako by neexistovalo (pozdní římský proces, kanonický proces) l V současnosti se žádná z těchto zásad neuplatňuje ve vyhraněné podobě; v řízení se vyskytují jak písemná podání, tak i ústní přednesy Zásada přímosti l Zásada přímosti v objektivním smyslu – Dokazování takovými důkazními prostředky, které umožňují co nejbezprostřednější poznání skutkového stavu l Zásada přímosti v subjektivním smyslu – Soud smí přihlédnout pouze k důkazům, které provedl, a pouze tyto důkazy může hodnotit Zásada volného hodnocení důkazů l Zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu (věrohodnost) má jednotlivým důkazním prostředkům přiznat l Uplatňuje se v současném civilním procesu (ve feudálním procesu naopak platila legální teorie důkazní) l § 132 OSŘ Zásada materiální pravdy l Proces neklade žádné formální překážky zjišťování skutečného skutkového stavu l Poskytnutí ochrany skutečným subjektivním právům je bezpochyby cílem civilního procesu; zjišťování skutkového stavu se však může dít pouze v souladu s principy a normami ovládajícími ten který druh civilního procesu Část V. Subjekty civilního procesu Přehled l Procesní subjekty (subjekty řízení) – Orgány pověřené poskytováním ochrany l Soud l Rozhodce, rozhodčí soud – Účastníci řízení – Zvláštní subjekty řízení l Subjekty hájící veřejný zájem, popř. jiný zájem, odlišný od zájmu účastníku (např. státní zastupitelství) l Subjekty vykonávající pomocné funkce (např. správce konkursní podstaty, správce dědictví, správce podniku) l Osoby zúčastněné na řízení Soudy Soustava civilních soudů Pravomoc l Pravomoc soudů – okruh věcí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat – Civilní – Trestní – Správní – Ústavní l Civilní pravomoc soudu – okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny rozhodovat v civilním řízení soudním Civilní pravomoc l § 7 OSŘ l Civilní pravomoc se vztahuje na: – Soukromoprávní spory – Jiné právní věci l Soukromoprávní povahy (nesporná řízení) l Veřejnoprávní povahy (např. detenční řízení podle § 200o) Rozšíření a zúžení pravomoci l Rozšíření civilní soudní pravomoci – oprávnění a povinnost soudu rozhodovat i v jiných než soukromoprávních věcech, tj. v záležitostech veřejného práva (např. detenční řízení podle § 200o) l Zúžení civilní soudní pravomoci – její (zákonné) vyloučení pro některé záležitosti, které by do ní jinak patřily – rozhodčí řízení – katastr nemovitostí – rozhodování správních orgánů v soukromoprávních věcech (např. o námitkách proti vyřízení reklamace vznesené proti vyúčtování poskytnutých služeb elektronických komunikací) Dělená a výlučná pravomoc l Dělená pravomoc – soudnímu řízení musí obligatorně předcházet řízení u jiného orgánu (§ 8); podmínkou soudního řízení je bezúspěšnost předchozího řízení l Výlučná pravomoc – předmět řízení nelze posoudit v řízení jiném, a to ani jako otázku prejudiciální – posouzení ústavnosti zákona Ústavním soudem [§ 109 odst. 1 písm. c) OSŘ] – posouzení, zda byl spáchán trestný čin, přestupek či jiný správní delikt, a kdo jej spáchal (§ 135 odst. 1 OSŘ) – otázky osobního stavu – tam, kde má soud rozhodnout konstitutivně Zkoumání pravomoci l Pravomoc je jednou z procesních podmínek l Soud ji proto zkoumá kdykoli za řízení l Rozhodnutí věci nenáležející do pravomoci soudu je důvodem žaloby pro zmatečnost l Nedostatek pravomoci vyvolá zastavení řízení a postoupení věci příslušnému správnímu orgánu (účinky spojené s podáním žaloby, např. stavení lhůt, zůstávají zachovány) l Nesouhlasí-li správní orgán s postoupením věci, je povinen podat návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu o pravomoc; o něm rozhodne na základě zákona č. 131/2002 Sb. tzv. konfliktní senát Příslušnost - přehled l Příslušnost určuje konkrétní soud, který se má věcí zabývat (z civilní pravomoci pouze obecně vyplývá, které věci projednávají a rozhodují soudy v civilním řízení soudním) l Druhy: – Věcná příslušnost – Místní příslušnost – Funkční příslušnost – Kauzální příslušnost Perpetuatio fori l Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení l Jejich pozdější změna nemá na příslušnost vliv (výjimkou je institut přenesení příslušnosti, např. § 177 odst. 2 ve věcech péče soudu o nezletilé) Věcná příslušnost l Věcná příslušnost – určuje soudy (článek soudní soustavy), které jsou příslušné projednat a rozhodnout věc jako soudy I. stupně [resp. který druh soudu (okresní, krajský, vrchní, nejvyšší) má věc projednat a rozhodnout] l kritéria: – ratio valoris – hodnota sporu – ratio causae – povaha věci Věcná příslušnost II. l Nestanoví-li zákon jinak, jsou zásadně věcně příslušné v prvním stupni okresní soudy l Krajské soudy jsou příslušné ve věcech uvedených v § 9 odst. 2 až 4: – Nehmotné statky – Sociální práva – Některé pracovní záležitosti – Záležitosti týkající se cizího státu – Obchodní věci – Insolvenční řízení a incidenční spory Zkoumání věcné příslušnosti l Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoliv za řízení; jde o jednu z procesních podmínek l O věcné příslušnosti rozhoduje výlučně vrchní (Nejvyšší) soud Místní příslušnost l Místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku soudní soustavy – Obecná místní příslušnost – Zvláštní místní příslušnost l na výběr daná l výlučná l § 88 l § 89 (místní příslušnost k řízení o spojených věcech a o vzájemné žalobě) l Prorogace v obchodních věcech (§ 89a) Zkoumání MP konalo-li se přípravné jednání (§ 114c) l Do skončení přípravného jednání – Platí pro soud i pro účastníky – Nemusí jít o 1. procesní úkon v rámci PJ – Žalobce nedostatek MP namítnout nemůže l Konvalidace nedostatku MP, nezjistí-li se do konce PJ Zkoumání MP nekonalo-li se PJ l Rozhoduje-li se bez jednání a nejde-li o platební rozkaz – před vydáním rozhodnutí l Platební rozkaz (byl-li zrušen) – omezení vydáním rozhodnutí neplatí l Rozhoduje-li se s jednáním – Předtím, než soud začne jednat o věci samé – K námitce účastníka při 1. procesním úkonu Funkční příslušnost l Funkční příslušnost – určuje, který soud rozhoduje o opravných prostředcích (§ 10, § 10a) l O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu rozhoduje krajský soud l O odvolání proti rozhodnutí krajského soudu rozhoduje vrchní soud l O dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (vrchního i krajského) rozhoduje Nejvyšší soud l O žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu zásadně rozhoduje soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni (§ 235a) Kauzální příslušnost l Svěřuje projednávání věcí určitého druhu k tomu účelu zvláště určeným soudům, které však zůstávají součástí dané soudní soustavy l Dříve Krajské obchodní soudy l Nyní příslušnost Městského soudu v Praze ve věcech průmyslového vlastnictví podle § 6 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Obsazení soudu l V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje samosoudce, vyjma pracovních věcí, v nichž rozhoduje senát l Krajský soud je obsazen – při rozhodování v I. stupni samosoudcem – při rozhodování o odvolání senátem l Vrchní soudy i Nejvyšší soud rozhodují vždy v senátech l Nesprávné obsazení soudu (vyjma případů, kdy namísto samosoudce rozhodoval senát), je odvolacím důvodem i důvodem žaloby pro zmatečnost Účastníci řízení Základní otázky l Kdo je účastníkem konkrétního řízení? l Je účastník způsobilý být účastníkem a má procesní způsobilost? l Je účastník věcně legitimován? 1) Kdo je účastníkem řízení? Definice účastníků řízení l 1. definice: účastníky jsou žalobce a žalovaný – Platí ve sporném řízení (§ 90) l 2. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1) – Platí pro nesporná řízení, která lze zahájit i bez návrhu l 3. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje a) Účastníci sporného řízení Definice účastníků (§ 90) l Účastníci sporného řízení = procesní strany – Strana žalující – Strana žalovaná l Princip dvou stran v kontradiktorním postavení – V každém sporu jsou jenom 2 strany – Zákaz sporu se sebou samým (např. žalovaný se stane dědicem žalobce) Formální pojetí účastenství l Strany jsou určeny ryze formálně (procesně) a nezávisle na hmotném právu – žalobcem je ten, kdo podává žalobu – žalovaným ten, koho žalobce označil v žalobě l Hmotněprávní vztah není předpokladem účastenství; materiální pojetí účastenství ve sporu bylo překonáno na přelomu 19. a 20. stol. Procesní společenství l Podle toho, na které straně je několik účastníků – Aktivní společenství – Pasivní společenství – Obapolné společenství l Podle povahy práv a povinností mezi účastníky – Samostatné společenství (§ 91 odst. 1) – Nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2) Vedlejší účastenství (intervence) l Vedlejším účastníkem je třetí osoba l Tato osoba má sama právní zájem na vítězství strany, kterou podporuje – Např. riziko regresu l Procesní stranu podporuje svou procesní činností – Nesmí odporovat procesním úkonům hlavní strany Hlavní intervence (§ 91a) l Probíhá-li spor o určité právo nebo věc mezi dvěma osobami, může proti oběma podat žalobu třetí osoba, která má zato, že právo či věc patří jí l V intervenčním procesu je třetí osoba žalobcem, na straně žalované vzniká procesní společenství účastníků řízení základního procesu l Vyhoví-li soud hlavnímu intervenientovi, zamítne žalobu ze základního procesu b) Účastníci nesporného řízení 2. Definice (§ 94 odst. 1) l Účastníky jsou – navrhovatel a – ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno; – účastníky řízení o určení neplatnosti manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, jsou pouze manželé l Platí pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu (viz § 81 odst. 1); je-li však v tomto řízení okruh účastníků výslovně vymezen, má tato úprava přednost (např. dědické řízení) Změny v účastenství (§ 94 odst. 3 a 4) l Neúčastní-li se řízení ten, o jehož právech a povinnostech se jedná, soud jej přibere do řízení jako účastníka l Účastní-li se naopak někdo, o jehož práva a povinnosti v řízení nejde, soud jeho účast ukončí l Účastenství se odvozuje od hmotného práva; to je možné jenom v nesporech, ve sporném řízení je to zcela vyloučeno 3. Definice (§ 94 odst. 2) l Účastníky jsou – navrhovatel a – ti, které zákon za účastníky označuje l Okruh účastníků je vymezen zákonem (např. dědické řízení, osvojení, úschovy, povolení uzavřít manželství) l Mimo rámec nesporného nalézacího řízení se této definice využívá i v – Řízení podle části páté OSŘ (§ 250a) – Řízení o výkon rozhodnutí (§ 255) – Insolvenčním řízení (§ 14 odst. 1 IZ) 2) Způsobilost účastníků Způsobilost být účastníkem řízení l Způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) má – Ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem podle hmotného práva (viz § 7 OZ, § 6 a § 10 ZP), tj. l FO (včetně nascitura) a PO – Ten, komu ji zákon přiznává (třebaže není subjektem práva) l Např. správce daně Zkoumání způsobilosti být účastníkem řízení l Procesní podmínka l Nedostatek způsobilosti být účastníkem je neodstranitelným nedostatkem procesní podmínky è zastavení řízení l Dojde-li k její ztrátě v průběhu řízení, je v určitých případech možné procesní nástupnictví (§ 107) Procesní způsobilost l Způsobilost vést proces sám nebo prostřednictvím zvoleného zástupce, tj. způsobilost před soudem účinně samostatně jednat (tj. činit procesní úkony) l Účastník má procesní způsobilost v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům podle hmotného práva (§ 8 a násl. OZ, § 6 a § 10 ZP) l Výjimečně – Má procesní způsobilost i ten, kdo není hmotněprávně způsobilý (např. § 186 odst. 3) – Ten, kdo je hmotněprávně způsobilý, nemá procesní způsobilost (§ 23) Zkoumání procesní způsobilosti l Podmínka řízení l Nedostatek lze odstranit: soud je povinen zajistit, aby nezpůsobilý účastník byl zastoupen – Zákonným zástupcem (§ 22) nebo – Opatrovníkem (§ 176, § 192, § 29) 3) Věcná legitimace Věcná legitimace l Aktivní věcná legitimace – žalobce je nositelem subjektivního hmotného práva, které u soudu uplatnil l Pasivní věcná legitimace – žalovaný je nositelem subjektivní povinnosti, které se po něm žalobce domáhá nebo která má být určena Nedostatek věcné legitimace l Věcná legitimace ve sporném řízení není podmínkou řízení ani předpokladem účastenství è její nedostatek nevede k zastavení řízení l Věcná legitimace je předpokladem důvodnosti (úspěšnosti) žaloby; není-li dána věcná legitimace, soud žalobu zamítne (jde o meritorní, nikoliv procesní rozhodnutí) Část VI. Sporné řízení u soudu I. stupně Zahájení řízení l Dnem, kdy soudu došla žaloba l Druhy žalob – Na plnění – Statusové (ve věcech osobního stavu) – Určovací – Pravotvorné l Náležitosti žaloby – Obecné (§ 42 odst. 4) – Zvláštní (§ 79 odst. 1) Účinky zahájení řízení l Procesní – Vznik procesního vztahu – Vznik překážky litispendence – Perpetuatio fori l Hmotněprávní – Stavení běhu promlčecí lhůty (§ 112 OZ) Přidělení věci l Došlou žalobu – zapíše vedoucí soudních kanceláří do rejstříku, – přidělí ji spisovou značku a – v souladu s rozvrhem práce ji přidělí některému soudci (zásada zákonného soudce) Příprava jednání I. l Zkoumání procesních podmínek – Na straně soudu l Pravomoc l Příslušnost – Na straně účastníků l Způsobilost být účastníkem řízení l Procesní způsobilost l Průkaz plné moci – Věcných procesních podmínek l Existence návrhu na zahájení řízení l Zaplacení soudního poplatku – Negativních procesních podmínek l Překážka litispendence l Překážka věci pravomocně rozhodnuté Příprava jednání II. l Odstraňování vad žaloby (§ 43 odst. 2) l Soud doručí žalobu žalovanému a vyzve jej, aby se ve věci písemně vyjádřil; výzva může být – prostá [§ 114a odst. 2 písm. a)] – kvalifikovaná (§ 114b); nevyjádří-li se è rozsudek na základě fikce uznání nároku l Soud doručí vyjádření k žalobě žalobci a uvědomí jej o možnosti podat repliku Příprava jednání III. l Přípravné jednání (§ 114c) – Pokus o smír – Stanovení programu sporu l Obstarání důkazních prostředků l Stanovení termínu jednání l Koncentrace řízení l Následky nedostavení se – Zastavení řízení – Fikce uznání nároku Jednání I. l Zapisovatelka vyvolá věc a vyzve účastníky a jejich zástupce ke vstupu do jednací síně l Soudce ověří osobní data osob zúčastněných na jednání l Soudce zahájí jednání l Soudce zjistí aktuální stanoviska stran (např. zda žalobce trvá na žalobě nebo ji bere zpět, zda žalovaný nárok neuznává) l Soudce případně ještě jednou učiní dotaz, zda strany nevyřeší spor smírně Jednání II. l Žalobce přednese žalobu nebo sdělí její obsah l Žalovaný přednese vyjádření k žalobě nebo sdělí její obsah l Soudce sdělí výsledky přípravy jednání l Soudce uvede, – která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která zůstala sporná a – které důkazy provede l Provádění důkazů Jednání III. l Závěrečné řeči l Porada senátu, případně přerušení jednání v samosoudcovské věci l Vyhlášení rozsudku l Soudce vyzve sporné strany, aby se vyjádřily, zda se vzdávají odvolání l Ukončení jednání Rozsudek l Druhy – Na plnění, statusové, určovací – Konstitutivní, deklaratorní – Konečné, částečné, mezitímní – Rozsudek pro uznání, rozsudek pro zmeškání l Náležitosti - § 157 l Právní moc - § 159, § 159a l Vykonatelnost - § 160 a násl.