Rodinně právní vztahy s mezinárodním prvkem rozhodné právo, mezinárodní příslušnost soudů, uznání a výkon soudních rozhodnutí Mgr. Jana Turoňová Mezinárodní prvek l Některé vztahy rodinného práva se liší od ostatních tím, že přesahují svým významem oblast určitého státu, protože v některém svém prvku mají vztah k zahraničí a dostávají se tak do vztahu k jinému státu l Prvek, který má vztah k zahraničí může být následující: 1. subjekt právního vztahu (cizí státní příslušník, osoba mající obvyklé bydliště v zahraničí) 2. skutečnost právně významná pro vznik a existenci právního vztahu (uzavření manželství v zahraničí) 3. předmět právního vztahu (nemovitost patřící do majetkového společenství manželů v zahraničí) 4. právní vztah, který právně souvisí nebo je právně závislý na jiném právním vztahu, se řídí cizím právem Mezinárodní právo soukromé l Právní úprava všech soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem (i rodinně-právních vztahů) je zařazena do jednoho právního odvětví - označuje se pojmem mezinárodní právo soukromé l Každý stát má své vlastní mezinárodní právo soukromé. Právní úprava těchto vztahů je věcí každého státu Prameny mezinárodního práva soukromého Právní normy regulující rodinně-právní vztahy s mezinárodním prvkem jsou obsaženy v těchto pramenech práva: l Primárně ve vnitrostátních normách, v České republice v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (tzv. ZMPS) l V mezinárodních smlouvách, státy se v určitých oblastech dohodly na používání jednotných pravidel (např. Haagské smlouvy vypracované v rámci Haagské konference o mezinárodním právu soukromém) l V právních předpisech Evropského společenství, pro regulaci rodinně-právních vztahů v rámci Evropské unie (v současné době se tato oblast velmi rozvíjí) Dělení právních norem Právní normy upravující rodinně-právní vztahy s mezinárodním prvkem regulují zejména tři oblasti: 1. Určování rozhodného práva ve vztazích, které obsahují mezinárodní prvek (jelikož existuje vazba na jiné státy, může se právní vztah řídit dvěma či více právními řády a je potřeba zvolit ten rozhodný) 2. Určování mezinárodní příslušnosti soudů (případy s mezinárodním prvkem mohou být řešeny u soudů několika států a je nutné zvolit ten stát, jehož soudy budou mít v dané věci tzv. mezinárodní příslušnost (pravomoc)) 3. Pravidla pro uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí (pro případ, aby bylo rozhodnutí vydané v jednom státě vykonané ve státě jiném, tedy aby se mohla strana účinně dovolat rozhodnutí i mimo jurisdikci státu, který rozhodnutí vydal) Určování rozhodného práva Mezinárodní právo soukromé zná dvě metody pro určení rozhodného práva: • Metodu přímou • Metodu kolizní Metoda přímá Přímé normy bezprostředně upravují práva a povinnosti účastníků, bezprostředně se použijí na vztahy které upravují. Rodinné právo každého státu je však natolik odlišné, že jeho unifikace přímou metodou nepřichází v úvahu. Metoda kolizní Kolizní normy na základě hraničního určovatele provádí výběr rozhodného právního řádu z těch právních řádů, které jsou nějakým způsobem dotčeny. Tento způsob regulace se v oblasti rodinného práva uplatňuje. Kde kolizní normy nalezneme? • Každý stát obsahuje vlastní kolizní normy (vnitrostátní kolizní normy) v ČR je to ZMPS • Prostřednictvím mezinárodních smluv dochází k unifikaci kolizních norem pro určité rodinně-právní vztahy (mezinárodně unifikované kolizní normy) např. Haagská úmluva ze dne 14. března 1978 o právu použitelném na úpravu majetkových poměrů v manželství, Haagská úmluva ze dne 2. října 1973 o právu rozhodném ve věcech vyživovací povinnosti, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí • Také v rámci komunitárního práva dochází k unifikaci kolizních norem (evropské unifikované kolizní normy) např. Brusel III, Návrh Řím III, Návrh Řím IV Kolizní norma - „Způsobilost osoby uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem.“ (§ 19 ZMPS) Tato kolizní norma obsahuje hraniční určovatel státní příslušnosti. - „Zrušení manželství rozvodem se řídí právním řádem státu, jehož občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jsou-li manželé příslušníky různých států, řídí se zrušení manželství rozvodem právním řádem českým.“ (§ 22 ZMPS) Zde je základním hraničním určovatelem státní příslušnost. Nelze-li ji aplikovat, použije se hraniční určovatel lex fori. - „Určení otcovství se řídí právním řádem státu, jehož příslušnost nabylo dítě narozením.“ (§ 23 ZMPS) Hraničním určovatelem je zde opět státní příslušnost. Typičtí hraniční určovatelé pro rodinně-právní vztahy l V kontinentální Evropě: státní příslušnost, právo lex fori (právo místa soudu) l V angloamerické oblasti: domicil l Novější kritérium: obvyklé bydliště (habitual residence) Určování mezinárodní příslušnosti l Je nutné stanovit, zda konkrétní rodinně-právní případ, který obsahuje mezinárodní prvek, ještě spadá do pravomoci tuzemských soudů, nebo ne. l Právní normy mezinárodního práva procesního vymezují rozsah této pravomoci ve vztahu k cizině (tedy vůči cizím soudům) …… Kde nalezneme procesní normy, které vymezují pravomoci soudů pro řízení s mezinárodním prvkem? 1. V právu vnitrostátním (vnitrostátní procesní normy), v ČR je to v ZMPS 2. V mezinárodních smlouvách (mezinárodně unifikované procesní normy), např. Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, 3. V právních předpisech evropského společenství (evropské unifikované procesní normy), např. Brusel I, Brusel II bis, Brusel III, Návrh Řím IV Procesní norma - „Soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu“. (čl. 8 nařízení Brusel II bis) - „Ve věcech manželských je pravomoc českých soudů dána, je-li alespoň jeden z manželů českým občanem.“ (§ 38 ZMPS) Uznání a výkon Pravidla pro uznání a výkon jsou obsažena: • Ve vnitrostátním právu, v ČR je to v ZMPS • V mezinárodních smlouvách, např. Haagská úmluva ze dne 2 října 1973 o uznání a výkonu soudních rozhodnutí vztahujících se na výživné, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí • V právních předpisech evropského společenství, např. Brusel I, Brusel II bis, Brusel III, Návrh Řím IV Postup soudu při řešení případu s mezinárodním prvkem l Pokud je soudu předložen případ s mezinárodním prvkem (rozvod manželů různé státní příslušnosti, žádost o výživné po otci cizinci, osvojení dítěte z ciziny, mezinárodní únos dítěte apod.), musí především určit svou mezinárodní příslušnost l Pokud má mezinárodní příslušnost, musí určit rozhodné právo, podle kterého bude případ řešit (manžel Němec, manželka Češka – jaké je rozhodné právo pro posouzení jejich majetkových vztahů?) l Navíc musí brát v úvahu tzv. imperativní normy a veřejný pořádek Rodinně – právní vztahy s mezinárodním prvkem z pohledu rozhodného práva, mezinárodní příslušnosti (pravomoci) soudů a uznání a výkonu soudních rozhodnutí Jaké právní normy (prameny práva) se aplikují v konkrétních vztazích…. osobní vztahy l Manželství majetkové vztahy l Právní vztahy mezi rodiči a dětmi l Ostatní druhy vyživovací povinnosti l Poručnictví a opatrovnictví MANŽELSTVÍ Osobní vztahy Majetkové vztahy mezi manželi mezi manželi - Uzavírání manželství včetně právní - Majetkový režim manželů způsobilosti uzavřít manželství - Výživné mezi manželi a bývalými manželi - Platnost a existence manželství - Ostatní majetkové vztahy - Ostatní osobní vztahy mezi manželi - Zánik manželství Uzavírání manželství (právní způsobilost uzavřít manželství) l rozhodné právo – vnitrostátní právo, popř. dvoustranné dohody l mezinárodní příslušnost - vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo Platnost a existence manželství l rozhodné právo – vnitrostátní právo, popř. dvoustranné dohody l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Brusel II. bis (Nařízení Rady č. 2201/2003) l uznání a výkon – vnitrostátní právo, Brusel II. bis Ostatní osobní vztahy mezi manželi - práva a povinnosti manželů Dle českého právního řádu §18 – 21 ZOR: žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí, vzájemně respektovat svoji důstojnost, společně pečovat o děti, uspokojovat potřeby rodiny, společně rozhodovat o záležitostech rodiny l rozhodné právo – vnitrostátní právo, popř. dvoustranné dohody l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo Zánik manželství (rozvod, neexistence, neplatnost manželství) l rozhodné právo – vnitrostátní právo V současné době existuje návrh nařízení Rady kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech (tzv. Řím III). Toto nařízení by mělo vytvořit jednotné kolizní normy pro určení rozhodného práva v případě rozvodu. Měla by být v prvé řadě umožněna volba práva. V případě kdy by k volbě práva nedošlo, zvolená kolizní kritéria by měla být vybrána tak, aby zajistila, že řízení ve věcech rozvodu a rozluky se řídí právními předpisy, na něž má manželství úzkou vazbu. l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Brusel II. bis l uznání a výkon – vnitrostátní právo, Brusel II. bis Majetkový režim manželů l Dle českého právního řádu institut tzv. společného jmění manželů l rozhodné právo – vnitrostátní právo, Haagská úmluva ze dne 14. března 1978 o právu použitelném na úpravu majetkových poměrů v manželství (ratifikována pouze Francií, Lucemburskem a Nizozemskem) V současné době existuje Zelená kniha o kolizním právu o oblasti úpravy majetkových poměrů v manželství, zabývající se převážně otázkou soudní příslušnosti a vzájemného uznávání (Řím IV) l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo V současné době existuje Zelená kniha o kolizním právu o oblasti úpravy majetkových poměrů v manželství, zabývající se převážně otázkou soudní příslušnosti a vzájemného uznávání (Řím IV) l uznání a výkon – vnitrostátní právo V současné době existuje Zelená kniha o kolizním právu o oblasti úpravy majetkových poměrů v manželství, zabývající se převážně otázkou soudní příslušnosti a vzájemného uznávání (Řím IV) Výživné mezi manželi a bývalými manželi l rozhodné právo – vnitrostátní právo, Haagská úmluva ze dne 2 října 1973 o právu rozhodném ve věcech vyživovací povinnosti (Česká republika nepřistoupila ani neratifikovala), od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Brusel I (Nařízení Rady č. 44/2001), od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) l uznání a výkon – vnitrostátní právo, Haagská úmluva ze dne 2 října 1973 o uznání a výkonu soudních rozhodnutí vztahujících se na výživné (Česká republika ratifikovala), Brusel I, od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) Ostatní majetkové vztahy mezi manželi l rozhodné právo – vnitrostátní právo, popř. dvoustranné dohody l mezinárodní příslušnost - vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo PRÁVNÍ VZTAHY MEZI RODIČI A DĚTMI Určení a popření otcovství (popř. rodičovství) l rozhodné právo – vnitrostátní právo l mezinárodní příslušnost - vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo Rodičovská zodpovědnost Dle českého právního řádu souhrn práv a povinností, které zahrnují zejména péči o dítě, styk s dítětem a správu majetku dítěte l rozhodné právo – vnitrostátní právo, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb.m.s.) l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb.m.s.), Brusel II. bis (vzájemný vztah - 61 Brusel II bis) l uznání a výkon – vnitrostátní právo, Brusel II. bis, (Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí -141/2001 Sb.m.s.). Vzájemný vztah řešen v čl. 61 Brusel II bis. Výživné l rozhodné právo – vnitrostátní právo, Haagské úmluvy ze dne 24. října 1956 a ze dne 2. října 1973 o právu rozhodném ve věcech vyživovací povinnosti (Česká republika nepřistoupila ani neratifikovala), od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Brusel I, od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) l uznání a výkon – vnitrostátní právo, Haagské úmluvy ze dne 15. dubna 1958 a ze dne 2. října 1973 o uznání a výkonu soudních rozhodnutí vztahujících se na výživné (Česká republika ratifikovala), Brusel I, od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) Adopce l rozhodné právo – vnitrostátní právo l mezinárodní příslušnost - vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo Jméno a příjmení dítěte l rozhodné právo – vnitrostátní právo l mezinárodní příslušnost - vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo Ostatní vztahy l rozhodné právo – vnitrostátní právo l mezinárodní příslušnost - vnitrostátní právo l uznání a výkon – vnitrostátní právo OSTATNÍ DRUHY VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI Dle českého právního řádu se dále jedná o výživné mezi ostatními příbuznými a příspěvek na výživné neprovdané matce. l Rozhodné právo – vnitrostátní právo, Haagské úmluvy ze dne 24. října 1956 a ze dne 2. října 1973 o právu rozhodném ve věcech vyživovací povinnosti (Česká republika nepřistoupila ani neratifikovala), od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) l Mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Brusel I, od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) l Uznání a výkon – vnitrostátní právo, Haagské úmluvy ze dne 15. dubna 1958 a ze dne 2. října 1973 o uznání a výkonu soudních rozhodnutí vztahujících se na výživné (Česká republika ratifikovala), Brusel I, od 18. června 2011 by mělo být použitelné nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Brusel III) PORUČNICTVÍ A OPATROVNICTVÍ l rozhodné právo – vnitrostátní právo, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb.m.s.) l mezinárodní příslušnost – vnitrostátní právo, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb.m.s.), Brusel II bis l uznání a výkon- vnitrostátní právo, Úmluva ze dne 19. října 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb.m.s.), Brusel II bis Vztahy mezi jednotlivými předpisy Obecně: 1. Právní předpisy evropského společenství ve vztazích, na které se tyto předpisy vztahují 2. Mezinárodní smlouvy ve vztazích, které nepokrývá komunitární právo (buď obsahově, nebo se jedná o vztahy se třetími státy) 3. Vnitrostátní právo v ostatních případech, na které se nevztahují ani komunitární předpisy, ani mezinárodní smlouvy Analýza konkrétních vztahů však přesahuje rámec této učební pomůcky. Seznam použité literatury l Weatherill, S. Cases and materials on EU law. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 708. l Crawford, E.: Internationale Private Law in Scotland. 1. publishing. Edinburgh : W.Green/Sweet&Maxwell, 1998. 469 s. l Weintraub, R, J. Commentary on the Conflict of Laws. Fourth edition. New York: New Your Foundation Press, 2001, s. 13 an. l Magnus, U., Mankowski, P.: Brussels I regulation. München: European Law Publisher, 2007, s. 852. l Boele - Woelki, K. Brussels II bis: its impact and application in the member states. Antwerp: Intersentia, 2007, s. 323. M-4608 l McGlynn, C. Families and the European Union. Cambridge: Cambridge University Press, 2006, s. 230. l Schlosser report – Section 2, special jurisdiction (maintenance claims) l Vaške, V. Uznání a výkon cizích rozhodnutí v České republice. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2007, s.491 l Kučera, Z. Mezinárodní právo soukromé. 7. Vydání. Brno: Doplněk, 2009, s. 462 l Kučera, Z., Tichý, L. Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním. Komentář. 1 vydání. Praha : Panorama, 1989, s. 362 l Pauknerová, M. Evropské mezinárodní právo soukromé. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2008, 441 s. l Ronovská, K. Unifikační tendence na poli soukromého práva v rámci sjednocené Evropy. Časopis pro právní vědu a praxi, 2007, č. 3, s. 217 l Raban, P. Unifikace soukromého práva v EU a u nás. Právní rádce, 2008, č. 11, s. 397 l Valdhans, J., Říhová, K. Judikatura Evropského soudního dvora v oblasti evropského justičního prostoru ve věcech civilních. Část V. Právní fórum, 2007, č. 6, s. 193. l Hrušáková, M., Králíčková, Z. České rodinné právo. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 1998, s. 384. l Hradilová, V. Úmluvy Haagské konference mezinárodního práva soukromého z pohledu zemí „common law“. Právny obzor, 2008, č. 3, s. 227. l Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 2. rozšířené vydání, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 264. l Knapová, J. Nařízení Brusel II bis a některé otázky rodičovské zodpovědnosti. Právní zpravodaj, 2006, č. 10, s. 10 l Kapitán, Z. Evropský justiční prostor ve věcech civilních. Příslušnost, uznávání a výkon rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Právní fórum, 2005, č. 8, s. 281 l Přechodná ustanovení nařízení Brusel II (č. 1347/2000) a pravomoc českého soudu v řízení o úpravě poměrů dětí pro dobu po rozvodu. Jurisprudence, 2006, č. 1, s. 57 Zpracovala Mgr. Jana Turoňová dne 3. 6. 2009 v Brně