V této části naleznete obsah přednášky Mgr. Novotné s odkazy na některé dokumenty, které uváděla ve své přednášce.

Vývoj mezinárodního trestního práva

• Po 1. světové válce - pokus o stíhání císaře Wilhelma II. na základě Vers. mírové smlouvy (Nizozemí ho však odmítlo vydat vítězným mocnostem)
  
• Po 2. světové válce -Norimberský vojnový tribunál a Tokijský vojnový tribunál - stíhání zločinu proti míru, vojnových zločinů (závažných porušení humanitárního práva) a zločinů proti lidskosti. Viz např. Statut Mezinárodního vojenského tribunálu se sídlem v Norimberku

Novodobé trestní tribunály

Ad hoc tribunály:

• Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu - viz Statut ICTY

Umožňuje stíhaní zločinů spáchaných na území bývalé Jugoslavie od roku 1991: vážná porušení Ženevských úmluv z roku 1949 (čl. 2), porušení zákonů a obyčejů války (čl. 3), genocida (čl. 4) a zločiny proti lidskosti (čl. 5).

• Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) se sídlem v Arushi (Tanzánia) - viz Statut ICTR

Umožňuje stíhaní zločinů spáchaných na území Rwandy a zločinů spáchaných občany Rwandy v sousedních státech mezi 1. 1. 1994 a 31. 12. 1994: genocida (čl. 2), zločiny proti lidskosti (čl. 3) a porušení společného čl. 3 Ženevských úmluv z roku 1949 a Dodatkového protokolu II (čl. 4).

Stálý tribunál:

• Mezinárodní trestní soud (ICC) se sídlem v Haagu - viz Římský Statut

Má jurisdikci nad těmito zločiny: genocida (čl. 6), zločiny proti lidskosti (čl. 7), vojnové zločiny (čl. 8); Do budoucna se počítá i s jurisdikci nad zločinem agrese (strany Římského statutu musí přijmout ustanovení, které by definovalo zločin agrese a podmínky, za kterých může soud stíhat tento zločin, viz čl. 5 odst. 2), definice agrese má být tématem nejbližší revizní konference, která se uskuteční na přelomu května/června 2010 v Kampale (Uganda).