Tisk z právního informačního systému LexGalaxy®. © Epsilon Delta, s.r.o.

                                                                    Vytištěno: 15.02.2005 v 16:59

   

   

   Text dokumentu č. 1/1781 Hist., ze dne 1.11.1781

   

                                                 1

   

                                               Patent

   

                                             Josefa II.

   

                                      ze dne 1. listopadu 1781

   

                                       o zrušení nevolnictví

   

   

              My Josef Druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel
   říše, král v Germanii, v Uhřích, v Čechách etc. etc., arcikníže Rakouské, kníže Burgundské
   a Lotarynské etc., etc.

   

              Vzkazujeme společným našim věrno-nejposlušnějším stavům, vrchnostenským ouředníkům,
   rychtářům, konšelům a ostatním poddaným v Čechách, v Moravě a v Slezsku naši zemoknížecí
   milost, a dáváme vám tuto nejmilostivěji k vyrozumění:

   

              Poněvadž jsme rozvážili, že vyhlazení a vyzdvižení tělesné poddanosti neb
   člověčenství a uvedení mírné, ale případu našich rakouských dědičných zemí spořádané
   poddanosti, k zvelebení vorby a společnýho polního hospodářství, jakož i taky k přičindlivému
   vyhledávání užitku velmi prospěšné jest, a že se taková proměna s zdravým rozumem, tak taky
   s láskou bližního srovnává: protož jsme pohnuti byli tělesnou poddanost nebo člověčenství hned
   od této chvíle zcela vyzdvihnouti^1), místo ní ale mírnou poddanost uvédsti, a tudy
   gruntovním^2) vrchnostem a jejich ouředníkům jakož i poddaným následující pravidlo
   k nejbedlivějšímu zachování příkazně předepsati:

   

   

                                               Čl. I

   

              (1) Má jeden každý poddaný právo, jedině na předběžné ohlášení a neodplatně^3)
   k obdržení mající ceduli, v stav manželský vstoupiti. Jakož i taky

   

              (2) jednomu každému poddanými na vůli se zanechává, že on s pozorováním toho, co
   naše nejvyšší ustanovení strany okršleckýho verbování^4) předpisuje, i také z panství se
   odstěhovati; a někde jinde v zemi se usaditi anebo službu hledati může; však ale mají oni
   poddaní, kteří se ze svých panství odebrati, a jinde buďto s nějakým hospodářstvím a domem
   zaopatřiti, anebo jenom jakožto podruzi se usaditi chtějí, rovně neodplatný list svého
   propuštění žádati, a tudy se vykázati povinni budou, že z předešlýho vrchnostenskýho závazku
   propuštěni jsou.

   

              (3) Můžou se poddaní dle libosti řemeslům a kunstům^5) etc., etc. učiti, a bez
   vejhostných listů^6), který beztoho již zcela přestávají, k svému vyživení potřebný vejdělek
   tu, kdeby ho najíti mohli, hledati.

   

              (4) Nebudou ale poddaní povinni, budoucně nějaké dvorské služby víceji konati. Však
   ale

   

              (5) Budou oni poddaní, kteří od otce a matky osiřeli jsou, z té příčiny, že
   gruntovní vrchnost jejich vrchní poručenství neodplatně obstarává, povinni, sirotčí léta^7)
   jenom v těch místech, kde v obyčeji jsou, na dvorské služby vynaložiti, které ani nikde déle
   nežli tři léta trvati nemají. A poněvadž

   

              (6) všechny ostatní roboty, naturální a peněžité daně, jenž z podacích gruntův^8)
   k vykonávání jsou a ku kterému poddaní i taky po vyzdvižené tělesné poddanosti zavázáni
   zůstanou, v našich Českých zemích dle robotních patentův beztoho vyměřené a ustanovené jsou;
   tak i mimo nich nikde něco víceji poddaným uložiti nemůže, tím mírněji ale, poněvadž oni nyní
   za tělesný poddaný více uznání býti nemohou, bude se mocti jménem předešlé tělesné poddanosti
   něco jiného od nich žádati. Konečně vyrozumívá se samo od sebe, že poddaní svým gruntovním
   vrchnostem i taky po vyzdvižené tělesné poddanosti ale oných, v nápodobných případnostech
   beztoho pozůstávajících našich nejvyšších příkazův s poslušenstvím dáleji zavázáni zůstanou.

   

              Podle čehož se tady gruntovní vrchnosti a poddaní budoucně říditi, naši představení
   krajský a jiný ouřadové zemský ale v takových vyskytovati se mohoucích případnostech toto
   nařízení za nevyhnutedlné pravidlo držeti, a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost
   vynaložiti povinni budou. Neb v tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení.

   

              Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídni 1. dne měsíce listopadu 1781,
   království našim římského osmnáctého a dědičných zemských prvního roku.

   

   

                                          Josef (L. S.)^9)

Herricus Comes á Blümegen, Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Cancellarius^10) Jindřich hrabě z Auerspergku
                                               v. r.

                               Maria Josef hrabě z Auerspergku v. r.

                      Ad mandatum Sacrae Caes. Regiae Majestatis proprium^11)

                                    Jan Václav z Margelíku v. r.

   

   

   

   

   ^1)          Zrušit

   

   ^2)          Pozemkovým

   

   ^3)          Zdarma

   

   ^4)          Verbování v příslušných obvodech, okresech

   

   ^5)          Umění

   

   ^6)          List, kterým vrchnost propouštěla poddaného z poddanství

   

   ^7)          Služby sirotků ve vrchnostenských dvorech

   

   ^8)          Poddanské statky

   

   ^9)          Locus sigillí, tj. místo pro pečeť

   

   ^10)         Královský český nejvyšší a arcivévodský rakouský první kancléř

   

   ^11)         Z rozkazu Svaté Císařské a Královské Výsosti