Právní memorandum Právní memorandum pokládejme za dopis jiným právníkům. Obsahuje informace o řešeném případu a možných řešeních. Mělo by poskytnout ucelený přehled o řešeném případu, právních normách, možnostech argumentace i možných protiargumentech. Doporučuji držet jednoduché struktury zvané „IRAC“: Issue: Sporná otázka, čem případ je, co je jeho právní podstata. Rule: Právní normy, které právní normy budeme brát v potaz a která jejich ustanovení. Analysis: Analýza případu a jeho jednotlivých částí. Conclusion: Shrnutí dosažených závěrů. V této chvíli je žádoucí, abyste největší pozornost věnovali právní analýze případu. Doporučuji začít shrnutím klíčových faktů a pokračovat rozborem jednotlivých otázek, které pokládáte podstatné pro posouzení možností paní Claro na úspěch v soudním řízení. Bezesporu byste se měli vypořádat s otázkou, zda se jedná o spotřebitelskou smlouvu, zda byla rozhodčí doložka nepřiměřená, kde je možné podat žalobu a s otázkou zrušení/odepření uznání a výkonu rozhodčího nálezu. Jednotlivé otázky by na sebe měly navazovat a logicky vyplývat jedna z druhé a vzájemně se doplňovat. Nezapomeňte, že tak jako celé memorandum má svou strukturu, mají stejnou strukturu i jeho jednotlivé části a to i sám jednotlivý argument. Proto by měla argumentace obsahovat představení faktu, jímž se zabýváme, právního pravidla, argumentaci o tom, jak se fakt a pravidlo „shodují, nebo naopak neshodují“ a co z toho plyne. Příklad pro lepší pochopení: „Smlouva byla uzavřena částečně k podnikatelským a částečně k soukromým účelům. Tento fakt nebyl prodávajícímu znám, neboť kupující vystupoval po celou dobu jednání jako podnikatel a nezmínil svůj úmysl používat věc i soukromě. (Představení faktů) Dle Římské úmluvy je spotřebitelem….. Římská úmluva se však neřeší situaci, kdy je zboží zakoupeno částečně s podnikatelským a částečně se soukromým účelem. Problém smíšeného používání zboží vyvstává také v čl. 15 Bruselského nařízení. ESD se v rozhodnutí ze dne ….. ve věci ….. k této otázce vyjádřil v tom smyslu, že …….. I když Bruselské nařízení a Římská úmluva jsou povahově odlišné normy, domnívám se, že by se v tomto případě dalo přihlédnout k judikatuře ESD a použít závěry související s Bruselským nařízením (uvedení relevantního právního pravidla)“ Pokud na tomto místě rovnou budete pokračovat: „Nejedná se proto o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu Římské úmluvy“. Nebo „proto není možné považovat kupujícího za spotřebitele…“, schází vám v argumentu právě to „PROČ“. Vynechali jste třetí krok argumentace, kterým je analýza, zhodnocení, nebo prostě jen propojení pravidla a faktu: „Jestliže prodávající působil jako podnikatel a ani ve zmínce nedeklaroval, že hodlá kupované zboží používat nejen profesně, ale také k osobním účelům, nemohl prodávající tuto okolnost vědět. Proto není spravedlivé a v souladu s judikaturou ESD ani možné jej pokládat za spotřebitele.“ (Proč, analýza) Až nyní by mělo následovat shrnutí: „Uzavřená smlouva proto není spotřebitelskou smlouvou ve smyslu čl. 5 Římské úmluvy.“ (shrnutí dosaženého) Pár dobrých rad: * Nemá cenu používat nadmíru cizích slov. Ať píšete cokoli, bude to po Vás číst člověk průměrně schopný (soudce, já a tak). Proto je přehlednost srozumitelnost podání na prvním místě. * S tím souvisí i doporučení: Dlouhé věty se píší snadno. Psát v kratších je peklo, ale snáze se to jiným čte. Vím, vím, vím, taky mi to nejde. * Dbejte na formu a úpravu textu. Obzvláště, pokud něco posíláte emailem. Druhá strana si velice snadno otevře tzv. netisknutelné znaky a hned ví, co vy víte a nevíte. * Citace: Vždy a od všeho, co použijete od někoho jiného nebo z internetu. Pro formu citací existuje na PrF směrnice. K technické stránce: * Maximální rozsah 10 stran, Times New Roman, 12, řádkování 1,5. * Minimální není stanoven. * Termín odevzdání: 25. 11. 2008 * Způsob odevzdání: Odevzdávárna v IS.MUNI Pro povzbuzení: Taky se učím. To my všichni. Tak hlavu vzhůru a šťastnou ruku při psaní! Dne 4. 11. 2008 JUDr. Radka Chlebcová