Ing.František Janatka,CSc. Zajištění měnových rizik Měnová rizika souvisejí s vývojem světové ekonomiky, měnovými kurzy a dalšími faktory -představují značná rizika, v současné době zejména pro české vývozce zboží a služeb -existuje několik možností,jak tato rizika zajistit Měnová doložka • Měnová doložka je ustanovení, v němž se smluvní strany dohodnou o tom, že cena, sjednaná v kupní smlouvě v jedné měně, je vázána určitým kurzem na jinou měnu /tzv. zajišťující měnu/. • Dojde-li po uzavření smlouvy ke změně kurzovního poměru obou měn, změní se ve stejném poměru i cena v kupní smlouvě. • Poznámka: někdy bývá v textu měnové doložky sjednáno, že cena se upraví pouze tehdy, když se původní poměr obou měn změní o více, než určité, sjednané procento. Zajištění kurz.rizika pomocí FORWARDU • FORWARD-typ finančního derivátu • -podmínky-včetně ceny-jsou sjednány k aktuálnímu datu • -obchod se uskuteční v budoucnu a to za předem dohodnutou cenu-označuje se jako „termínová“ • Mezi FINAČNÍ DERIVÁTY přitom patří: • - forwardy • - opce • - futures • -swapy FORWARD II. • Forwardový obchod • je závazek banky, že klientovi prodá, či od něj koupí dohodnuté množství peněžních prostředků v jedné měně za dohodnutou částku v jiné měně v přesně sjednaném budoucím termínu. • Obchod tedy proběhne za předem sjednaný forwardový kurz /což může být kupř. kurz platný na finančním trhu v době sjednání kontraktu/. • Klient se zavazuje sjednané množství finančních prostředků za dohodnutých podmínek odkoupit resp. prodat. FORWARD III • FORWARDOVÝ KURZ i TERMÍN jsou sjednány jako závazné, nelze od nich odstoupit. • Cena forwardového obchodu A/Banka účtuje buď určité procento z hodnoty obchodu /kupř. 0,3 %/ anebo • B/sjedná s klientem horší kurz • POUŽITÍ FORWARDU: • 1/pro vývozce – zajistí jim konverzi došlé platby v cizí měně do Kč - za předem sjednaný kurz • 2/pro dovozce-zabezpečí jim potřebné prostředky k úhradám za dovozy, tj. pro platby do zahraničí FORWARD IV • Výhody FORWARDU: • Jak pro vývozce, tak pro dovozce zajišťuje • FORWARD potřebné krytí rizik, vyplývajících ze • změn devizového kurzu vnitřní měny – Kč – proti • zajišťovací měně. • FORWARD tedy umožňuje pracovat exportní či importní firmě s určitou jistotou. Riziko je přeneseno na banku. Ale i banka si riziko zajistí přes finanční trh. • Ke změnám devizového kurzu dochází v období • mezi sjednáním obchodní operace do doby jejího • finančního vyrovnání, tedy zaplacení. FORWARD V. • Nevýhody FORWARDU: • Měnový FORWARD je NEODVOLATELNÝ • ZÁVAZEK, na kterém se dá vydělat i prodělat. • Forwardový kurz ovlivňují: • I. Úrokový diferenciál /což je rozdíl v úrokových mírách jednotlivých měn/ • II. Délka trvání forwardu CDF finační deriváty • K zajištění kurzových rizik u relativně nižších částek • lze použít KONTRAKTY NA VYROVNÁNÍ ROZDÍLU • „CFD“ /Contract for Difference/. • Jsou to finanční deriváty podobné forwardu. • Rozdíl je v tom, že při skončení kontraktu nedojde k fyzickému dodání měny. • CFD jsou finanční deriváty, operující na základě „páky“. K zajištění potřebné sumy peněz postačí složení menší částky. Nazývá se záloha či marže /margin/. • Cenou CFD je tzv. spread, což je rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou. OPCE • Opce se odlišují od forwardů m.j. tím, že se u nich neskládá žádná marže • OPCE jsou specifickým derivátem, který dává právo nákupu nebo prodeje aktiva. • Cenou opce je tzv. „opční premie“. • Jedná se o právo, nikoliv povinnost, takže nenese žádné riziko. • Nevýhoda: opce jsou dražší, než CFD. FUTURES • Mimo výše uvedené FORWARDY a OPCE • patří do zajišťovacích operací také futures a swapy. • • FUTURES jsou zajišťovací obchody, v nichž jsou • aktivní 2 kategorie účastníků: • 1/Jistící se subjekty, tzv.“hedgers“-ti, co se zajišťují • zejména proti nepříznivému pohybu cen komodit, • dále kupř. penzijní fondy a pojišťovny • 2/ Spekulanti, kteří spekulují na pohyb cen /zejména cen komodit/ SWAPY • SWAPY • jsou definovány jako dohody mezi dvěma stranami o výměně budoucích plateb z podkladového aktiva, jako jsou dividendy, kurzové změny nebo úrokové platby z dluhopisů a úvěrů. • • Podle druhů těchto budoucích plateb lze swapy dělit • do čtyř základních skupin a to: • swapy akciové, úrokové, měnové a komoditní SWAPY II • A/ swapy akciové - /“equity swap“/ jsou platby z • vývoje akciového indexu • B/ swapy úrokové – jde o výměnu fixních a variabilních úrokových plateb • C/ swapy měnové- jedná se o výměnu jistin v různých měnách • D/ swapy komoditní-výměna plateb ve fixních cenách za platby v tržních cenách komodit Aplikace zajištění rizik v praxi • Zajišťovací instrument /pozice/ kupř. opce či jiný derivát musí mít současně opačný ziskový scénář. • • Pokud tedy dojde na poklesu kurzu zahraniční měny ke ztrátě, musí být otevřena jiná pozice, která bude na uvedeném poklesu zahraniční měny vydělávat /kupř. pozice u CFD/. • OBJEM prostředků by měl být u obou pozic stejný. Cíl zajišťování-HEDGINGU • Vývoj kurzů měn v sobě skrývá stále větší nebezpečí vzniku možných finančních ztrát - • právě z tzv. „kurzových rizik“. • Zajišťovací operace- HEDGING-tato rizika mohou snížit. Jejich smysl není zisk, ale eliminace rizik, plynoucích z nepříznivého pohybu kurzů . Regulace finančních trhů • Regulace finančních trhů v zemích EU • Evropská komise navrhla v I.pololetí 2009 regulaci finančních trhů v EU. • Cíl: zabránit opakování finanční krize tj. přísnější regulaci bank. Banky by se měly vyvarovat obrovských investic do VYSOCE RIZIKOVÝCH PRODUKTU NÁVRH EK: vznik dvou celoevropských orgánů k regulaci finančních trhů: • ESRC – European Systemic Risk Council bude vytvořen centrálními bankéřiz jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich hlavní úloha: monitorování Regulace finančních trhů II. Regulace finančních trhů II. 2/ ESFS – European Systém of Financial Supervisors Hlavní úkol: zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají v několika členských státech EU . V nich spadají pod jiný národní dohled a regulaci. POZNÁMKA: Návrh komise čeká dlouhá cesta schvalování členskými státy EU a Evropským parlamentem. Některé státy, včetně ČR, proti zavedení podobných principů protestovaly. Finanční sektor protestujících zemí je totiž převážně tvořen bankami se zahraniční účastí. Podobná reforma by- kupř. v ČR - mohla vést údajně ke ztrátě pravomoci ČNB.