Soudy jako subjekty civilního procesu Občanské právo procesní I JUDr. Ing. Radovan Dávid Soudy lOdkaz na minulé přednášky l lV rámci občanského soudního řízení je nutné zkoumat pravomoc a příslušnost soudů Pravomoc lPravomocí soudů rozumíme souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých (zákonem vymezených) záležitostech, resp. jde o vymezení okruhu věcí (rozsah záležitostí), které soudy projednávají a rozhodují l§ 2 OSŘ - v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí l§ 7 OSŘ – odkaz na občanskoprávní, rodinněprávní, obchodněprávní a pracovněprávní vztahy lLze smluvně dohodnout, že danou věc budou rozhodovat ne soudy, ale rozhodci Pravomoc soudů lZúžení soudní pravomoci – ve věcech ze soukromoprávních vztahů (občanskoprávních, rodinných, obchodních a pracovních) soudní pravomoc není dána (je odejmuta) a tyto věci jsou zákonem svěřeny do pravomoci jiných orgánů. lRozšíření soudní pravomoci – Soudy v civilním řízení nerozhodují ve věcech veřejného práva, není-li jim zákonem takové rozhodování svěřeno. Pravomoc soudů lDělená pravomoc –§ 8 OSŘ – nejprve musí být obligatorně provedeno řízení u jiného orgánu, pravomoc soudu nastane až tehdy, když věc nebyla u tohoto orgánu s konečnou platností vyřešena (v současné době se neužívá) lSpory o pravomoc –Vznikají mezi soudy na straně jedné a jinými orgány na straně druhé, resp. obecnými a správními soudy –Odkaz na z. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů – Pravomoc soudů l§ 104 odst. 1 OSŘ - Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. Příslušnost lPříslušnost soudu znamená určení toho článku ze soustavy soudů, který má danou věc projednat a rozhodnout lJde o vymezení rozsahu působnosti mezi soudy navzájem) lVěcná lMístní lFunkční l Věcná příslušnost lVymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy lUrčuje, který článek má věc projednat a rozhodnout l§ 9 OSŘ – zásadně okresní soud lZákon uvádí výjimky - § 9 odst. 2 až 5 OSŘ –Např. ochrana osobnosti lPro určení jsou rozhodující okolnosti v době zahájení řízení –Případné spory dle § 104a OSŘ –Odkaz na § 104b OSŘ –Perpetuatio fori – Místní příslušnost lVymezuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku tak, že určuje, který soud má projednat a rozhodnout konkrétní věc lObecná a zvláštní lObecná –Obecný soud žalovaného - § 84 a násl. OSŘ –Určení dle § 85 a násl. OSŘ lZvláštní –Obligatorní (výlučná) - § 88 OSŘ –Fakultativní (daná na výběr) - § 87 OSŘ – Místní příslušnost lDohoda na místní příslušnosti (prorogace) –§ 89a OSŘ – jen v obchodních věcech lPerpetuatio fori –Příslušným je soud, který byl příslušný v době zahájení řízení, i kdyby se změnily okolnosti lZkoumání místní příslušnosti –Z úřední povinnosti –Na základě námitky účastníka - § 105 OSŘ – – Výjimky ze zásady místní příslušnosti lPřenesení příslušnosti –Pouze tam, kde to stanoví zákon –Péče o nezletilé (§ 177 odst. 2 OSŘ), opatrovnická řízení (§ 193 OSŘ) l lDelegace (přikázání věci) –Vhodná - § 12 odst. 2 OSŘ –Nutná - § 12 odst. 1 OSŘ –O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. – Spory lDojde-li soud k závěru, že není místně příslušný, postoupí věc soudu, který za místně příslušný považuje (§ 105 odst. 2 OSŘ) lDojde-li i soud, kterému byla věc postoupena, k závěru, že není místně příslušný, předloží věc svému nadřízenému soudu (§ 105 odst. 3 OSŘ) Funkční příslušnost lFunkční příslušnost vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soustavy soudů tak, že určuje, který článek má projednat a rozhodnout konkrétní stejnou věc na základě opravného prostředku postupně po sobě l l