Organizace státního zastupitelství Organizace justice JUDr. Ing. Radovan Dávid Státní zastupitelství lOrgán zastupující veřejnou žalobu –Vazba na trestní řízení lZakotven v čl. 80 Ústavy ČR lZákladním pramenem je zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů lDle § 1 ZSZ je státní zastupitelství soustava úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu Působnost státního zastupitelství lDle § 4 ZSZ: –je orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu, –vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, –působí v jiném než trestním řízení, –vykonává další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon. Historie státního zastupitelství lZákon č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví vymezil orgány prokuratury lV čele stál ministr spravedlnosti, od roku 1952 pak generální prokurátor lProkuratura formálně nehájila veřejný zájem, nýbrž vykonávala dohled nad prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů –Jednalo se o ochranu socialistické zákonnosti Státní zastupitelství lSoustava státních zastupitelství byla předpokládána také Ústavou ČSSR (ČSFR) novelizovanou po roce 1989 lDle čl. 109 Ústavy vykonávala působnost státního zastupitelství dočasně prokuratura lStátní zastupitelství vznikají ke dni 1. 1. 1994 Soustava státního zastupitelství lJe tvořena Nejvyšším státním zastupitelstvím, vrchními krajskými zastupitelstvími, krajskými státními zastupitelstvími a okresními státními zastupitelstvím lNa území hl. města Prahy Městské státní zastupitelství a obvodní státní zastupitelství lNa území města Brna Městské státní zastupitelství lV době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství Soustava státního zastupitelství lSídla a obvody působnosti státních zastupitelství se shodují se sídly a obvody soudů Správa státního zastupitelství lÚstředním orgánem správy je ministerstvo spravedlnosti lOrgány správy státního zastupitelství jsou vedoucí státní zástupci a jejich náměstci lV čele státního zastupitelství je vedoucí státní zástupce –Každého zastupuje jeden nebo více náměstků Vedoucí státní zástupce lnejvyšší státní zástupce, který stojí v čele Nejvyššího státního zastupitelství, lvrchní státní zástupci, kteří stojí v čele vrchních státních zastupitelství, lkrajští státní zástupci, kteří stojí v čele krajských státních zastupitelství, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Praze, lokresní státní zástupci, kteří stojí v čele okresních státních zastupitelství, obvodní státní zástupci, kteří stojí v čele obvodních státních zastupitelství v Praze, a městský státní zástupce, který stojí v čele Městského státního zastupitelství v Brně, Vedoucí státní zástupce lNejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. –Vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat. –Náměstky nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. lVrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. lKrajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. lOkresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován. Vedoucí státní zástupce lMinistr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce lMinistr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce lNáměstky vrchních státních zástupců, krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná Oprávnění Nejvyššího státního zástupce lKe sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství nebo k zajištění jednotné vnitřní organizace státního zastupitelství a jednotného výkonu spisové služby může nejvyšší státní zástupce vydávat pokyny obecné povahy lNejvyšší státní zástupce může vydávat pro státní zastupitelství stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů při výkonu působnosti státního zastupitelství. lNejvyšší státní zástupce může nařídit, aby Nejvyšší státní zastupitelství nebo jím pověřené státní zastupitelství provedlo kontrolu skončených věcí, v nichž bylo příslušné státní zastupitelství činné, a uložilo v případě pochybení opatření k nápravě. lNejvyšší státní zástupce vyrozumí Veřejného ochránce práv o způsobu vyřízení jeho návrhu na podání žaloby k ochraně veřejného zájmu. lNejvyšší státní zástupce nejpozději do poloviny kalendářního roku předkládá prostřednictvím ministra spravedlnosti vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý kalendářní rok. Soustava státního zastupitelství lNejvyšší státní zástupce je nadřízen vrchním státním zástupcům lVrchní státní zástupce je nadřízen krajským státním zástupcům v jeho obvodu lKrajský státní zástupce je nadřízen okresním státním zástupcům v jeho obvodu l lVedoucí státní zástupce je nadřízen státním zástupcům, kteří působí u státního zastupitelství, v jehož čele vedoucí stojí Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství lSpory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči těmto státním zastupitelstvím nejblíže vyšší lNejblíže vyšší státní zastupitelství rozhoduje o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce dotčeného nižšího státního zastupitelství je podle předpisů upravujících řízení vyloučen z projednávání věci lNejblíže vyšší státní zastupitelství rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí nejblíže nižšího státního zastupitelství v jeho obvodu Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství lDohled je výkonem oprávnění stanovených k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství lNejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny lNejblíže nižší státní zastupitelství je povinno řídit se písemnými pokyny Vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství lVedoucí státní zástupce je oprávněn vykonávat dohled nad postupem státních zástupců a vyšších úředníků působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a dávat jim pokyny k postupu při vyřizování věcí v příslušnosti tohoto státního zastupitelství lStátní zástupci jsou povinni řídit se pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce Předpoklady pro jmenování státního zástupce lStátním zástupcem může být jmenován –státní občan České republiky, –který je způsobilý k právním úkonům, –bezúhonný, –ke dni jmenování dosáhl věku nejméně 25 let, získal vysokoškolské vzdělání studiem magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, –úspěšně složil závěrečnou zkoušku, –jeho morální vlastnosti dávají záruku, že bude funkci řádně zastávat, –a souhlasí se svým jmenováním do funkce státního zástupce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství. Jmenování státního zástupce lFunkce státního zástupce vzniká jmenováním lStátního zástupce jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti na dobu časově neomezenou lStátní zástupce skládá po svém jmenování do rukou ministra spravedlnosti slib lPracovní poměr státního zástupce se zakládá k České republice jmenováním do funkce státního zástupce a vzniká po složení slibu Přidělení k výkonu funkce a jeho změny lStátního zástupce přidělí k výkonu funkce k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu lMinistr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož nebo vyššího stupně; nestanoví-li zákon jinak, ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost lMinistr spravedlnosti může po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, přeložit státního zástupce i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství, dojde-li zákonem ke změně v organizaci státního zastupitelství nebo změně obvodů státních zastupitelství. Přidělení k výkonu funkce a jeho změny lStátní zástupce může být v zájmu řádného zajištění úkolů státního zastupitelství se svým souhlasem dočasně přidělen k výkonu funkce státního zástupce k jinému státnímu zastupitelství na dobu nejdéle 3 let nebo k jinému orgánu nebo organizaci na dobu nejdéle jednoho roku, anebo k jinému orgánu nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky na dobu nejdéle 3 let lStátní zástupce může být se svým souhlasem v zájmu využití zkušeností dočasně přidělen k ministerstvu nebo k Justiční akademii na dobu nejdéle jednoho roku Pracovní pohotovost lK plnění úkolů, k nimž je státní zastupitelství podle zákona příslušné, jestliže jejich provedení nesnese odkladu, může vedoucí státní zástupce nařídit státnímu zástupci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě lPracovní pohotovost na pracovišti může být státnímu zástupci nařízena v rozsahu nejvýše 400 hodin ročně lPři nařizování pracovní pohotovosti vedoucí státní zástupce dbá na rovnoměrné zatížení všech státních zástupců. Zánik funkce státního zástupce lFunkce státního zástupce zaniká dnem –ve kterém měl státní zástupce složit slib, pokud složení slibu odepřel nebo jej složil s výhradou, –ve kterém po svém jmenování státní zástupce dodatečně odvolal souhlas s prvým přidělením, pokud ho nelze s jeho souhlasem přidělit k jinému státnímu zastupitelství, –k němuž státní zástupce pozbyl státní občanství České republiky, –k němuž byl státní zástupce jmenován soudcem, zvolen poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky anebo členem zastupitelstva územního samosprávného celku, –k němuž státnímu zástupci vznikla funkce ve veřejné správě, –31. prosince kalendářního roku, v němž státní zástupce dosáhne věku 70 let, –úmrtí státního zástupce nebo dnem právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého. Zánik funkce státního zástupce lFunkce státního zástupce dále zaniká dnem právní moci rozhodnutí –kterým byl státní zástupce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, –kterým byl státní zástupce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, –kterým bylo zjištěno, že státní zástupce je z důvodu uvedeného v § 26 nezpůsobilý k výkonu funkce státního zástupce (zdravotní stav nebo spáchání trestného činu), –o uložení kárného opatření odvolání z funkce státního zástupce. Dočasné zproštění výkonu funkce lMinistr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení. lMinistr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce státního zástupce, –který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání, –je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je možno uložit kárné opatření odvolání z funkce, a to na dobu do skončení kárného řízení, –bylo-li z důvodu uvedeného v § 26 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat funkci státního zástupce, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení. Kárná odpovědnost státních zástupců lStátní zástupce je odpovědný za kárné provinění lKárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Kárná odpovědnost státních zástupců lZa kárné provinění lze státnímu zástupci uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: –důtku, –snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se státní zástupce dopustil v době před zahlazením kárného postihu, na dobu nejdéle 2 let, –odvolání z funkce. lDrobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. Řízení ve věcech kárné odpovědnosti lUpraveno zákonem č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů lNávrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat –ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci, –vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu, –krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu, –okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství.