Právo na život
Listina základních práv a svobod:
Čl.6
(1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
(2) Nikdo nesmí být zbaven života.
(3) Trest smrti se nepřipouští.
(4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s
jednáním, které podle zákona není trestné.
Evropská úmluva
Čl.2 Právo na život
1. Právo každého na život je chráněno zákonem. Nikdo nesmí být úmyslně zbaven života
kromě výkonu soudem uloženého trestu následujícího po uznání viny za spáchání trestného
činu, pro který zákon ukládá tento trest.
2. Zbavení života se nebude považovat za způsobené v rozporu s tímto článkem, jestliže bude
vyplývat z použití síly, které není víc než zcela nezbytné, při:
a) obraně každé osoby proti nezákonnému násilí;
b) provádění zákonného zatčení nebo zabránění útěku osoby zákonně zadržené;
c) zákonně uskutečněné akci za účelem potlačení nepokojů nebo vzpoury.
Protokol č. 6:
Čl.1 Zákaz trestu smrti
Trest smrti se zrušuje. Nikdo nemůže být k takovému trestu odsouzen ani popraven.
Čl.2
Trest smrti v době války
Stát může zákonem stanovit trest smrti za činy spáchané v době války nebo bezprostřední
hrozby války; tento trest bude uložen pouze v případech, které předvídá zákon a v souladu s
jeho ustanoveními. Stát sdělí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy příslušná ustanovení
tohoto zákona.
Zákaz odstoupení od tohoto protokolu.
Protokol č. 13:
Čl.1 Zrušení trestu smrti
Trest smrti se zrušuje. Nikdo nesmí být odsouzen k takovému trestu ani popraven.
Čl.2
Zákaz odstoupení
Od ustanovení tohoto Protokolu nelze odstoupit podle článku 15 Úmluvy.
Mezinárodní pakt
Čl. 6
1. Každá lidská bytost má právo na život. Toto právo je chráněno zákonem. Nikdo nebude
svévolně zbaven života.
2. V zemích, kde nebyl zrušen trest smrti, může být rozsudek trestu smrti vyhlášen pouze za
nejtěžší trestné činy v souladu s právem platným v době, kdy byl trestný čin spáchán, a nikoli
v rozporu s ustanoveními tohoto Paktu a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia .
Tento trest může být vykonán pouze na základě konečného rozsudku vyneseného příslušným
soudem.
3. Jestliže zbavení života znamená zločin genocidia, rozumí se, že nic v tomto článku
neopravňuje kterýkoli stát, který je smluvní stranou Paktu, odchýlit se od kteréhokoli
závazku, jenž byl převzat na základě ustanovení Úmluvy o zabránění a trestání zločinu
genocidia .
4. Každý, kdo byl odsouzen k trestu smrti, má právo žádat o milost nebo zmírnění trestu.
Amnestie, milost nebo zmírnění trestu smrti mohou být uděleny ve všech případech.
5. Rozsudek trestu smrti nebude ukládán za trestné činy spáchané osobami mladšími osmnácti
let a nebude vykonán na těhotných ženách.
6. Tohoto článku se nelze dovolávat proto, aby se zabránilo zrušení trestu smrti nebo aby
zrušení trestu smrti bylo zdrženo kterýmkoli státem; účastníkem tohoto Paktu."
Druhý opční protokol 1989:
Čl.1
1. Žádná osoba podléhající jurisdikci smluvního státu tohoto Protokolu nesmí být popravena.
2. Každý smluvní stát přijme nezbytná opatření ke zrušení trestu smrti v rámci své jurisdikce.