1 Doložka vyšší moci I. Úvod do problematiky - tzv. vyšší moc (vis major) - okolnost, která způsobuje vyloučení odpovědnosti strany, jež neplní povinnosti vyplývající pro ni ze smlouvy - význam doložky: strana neodpovídá za škody, které druhá strana utrpěla z důvodu tzv. vyšší moci, a dále po dobu, po kterou trvá okolnost tzv. vyšší moci, se pozastavuje nebo odkládá splnění závazku, obvykle nedochází k zániku závazku, každá strana nese náklady sama - musí se jednat o překážku, jež nezávisí na vůli strany, která neplní závazek ze smlouvy, a je takové intenzity, že plnění je buď zcela nemožné, nebo natolik ztížené, že to hraničí s nemožností - strany ke včlenění této doložky (označované i jako force majeure nebo Acts of God) do smlouvy přistupují proto, že výrazně zvyšuje jejich ochranu (zvyšuje se právní jistota stran) - prakticky nutností se tato doložka stává zejména u dlouhodobých kontraktů (např. dodávky investičních celků) nebo u smluv s opakujícím se plněním - pokud se smlouva řídí VÚ, nalezneme úpravu tzv. vyšší moci v čl. 79 VÚ II. Právní úprava – čl. 79 VÚ čl. 79 VÚ upravuje vyloučení odpovědnosti za nesplnění povinnosti v důsledku okolnosti stojící mimo dosah strany – vztahuje se pouze na náhradu škody, ostatní práva jsou nedotčena a mohou být vykonána čl. 79 odst. 1 – za porušení závazku ze smlouvy nebude strana odpovědná, pokud toto porušení bylo způsobeno překážkou, která splňuje následující podmínky nezávisela na vůli strany v době uzavření smlouvy byla nepředvídatelná strana ji nemohla odvrátit nebo překonat čl. 79 odst. 2 – regulace situace, kdy je k plnění použita třetí osoba – jednání osoby třetí je postaveno na roveň jednání strany vyloučení odpovědnosti strany za nesplnění povinnosti čl. 79 odst. 3 – časové omezení vyloučení odpovědnosti – pouze po dobu, po kterou trvá překážka čl. 79 odst. 4 – oznamovací povinnost – strana neplnící povinnost musí druhé straně oznámit existenci překážky a její dopad na svou způsobilost plnit čl. 79 odst. 5 – vyloučení odpovědnosti se týká pouze práva na náhradu škody, nebrání tedy tomu, aby strana vykonala ostatní práva, která jí nabízí VÚ III. Jak se vypořádat s existencí čl. 79 VÚ - čl. 79 je formulován dosti obecně, proto se doporučuje buď jeho použití úplně vyloučit (jak umožňuje čl. 6 VÚ) a formulovat ve smlouvě vlastní doložku vyšší moci, nebo jeho použití 2 nevylučovat, ale upřesnit a doplnit ve své smlouvě tuto obecnou úpravu (čl. 79 VÚ pak bude obecnou úpravou, speciální úprava bude obsažena ve smlouvě)1 IV. Doporučení pro formulaci doložky vyšší moci v režimu VÚ je vhodné upřesnit obecnou formulaci čl. 79 VÚ s ohledem na předmět smlouvy, smluvní strany (odkud pocházejí, jaká tam jsou rizika2 ) atd. je vhodné stanovit, zda doložka se bude aplikovat na obě smluvní strany (bilaterální) nebo půjde o doložku, jež se bude aplikovat pouze na jednu stranu (unilaterální) /např. enerální stávka dopravců může zabránit včasnému dovozu zboží, ale ne včasnému zaplacení kupní ceny/ pravidelně bývá doložka doplněna povinností smluvních stran učinit maximální opatření k zamezení účinků vyšší moci, je-li hrozba okolností vyšší moci evidentní/ke snížení účinků okolností vyšší moci čl. 79 odst. 1 – je vhodné reagovat na obecnou formulaci okolnosti vyšší moci („překážka, která nezávisela na její vůli, a ohledně které nebylo možno rozumně očekávat, že by s ní strana počítala v době uzavření smlouvy, nebo že by tuto překážku nebo její důsledky odvrátila nebo překonala“) – buď taxativním výčtem okolností nebo příkladmo. Doporučuje se demonstrativní výčet. - za okolnosti vyšší moci se typicky považují: • války, revoluce, pirátské útoky, politické převraty, generální stávky (stávky samy o sobě jsou kvalifikačně velmi problematické směrem k okolnostem vyšší moci) • přírodní katastrofy jako zemětřesení, povodně, sopečné výbuchy, hurikány, tsunami, požáry atd., • mocenské zásahy v podobě bojkotů či embarg, • masivní výpadky elektrické energie, dodávek ropy atd., • v poslední době aktuální: teroristické útoky, ptačí chřipka atd. - naopak za okolnosti vyšší moci nelze považovat: okolnosti spojené s výrobním a distribučním procesem včetně neudělení vývozních nebo dovozních povolení, případně okolnosti osobní povahy a dále okolnosti, za nichž je plnění i přes výskyt překážky možné, byť např. s podstatně zvýšenými náklady – tzn. např. ekonomické obtíže strany (na posledně jmenovaný případ by se aplikovala hardship doložka) strany dále mohou formulovat doložku bez ohledu na předvídatelnost, resp. nepředvídatelnost překážky. Potom by taková překážka, která byla v době uzavření smlouvy předvídatelná, sice nespadala pod čl. 79 VÚ, ale strana by byla zbavena odpovědnosti s ohledem na úpravu ve vlastní doložce vyšší moci ve smlouvě. 1 ve smlouvě je vhodné v poslední odstavci článku zabývajícího se doložkou vyšší moci uvést: „Na věci neupravené tímto článkem se použije čl. 79 VÚ. 2 není vhodné doložku „zaplevelovat“ např. tím, že okolností vyšší moci jsou i vlny tsunami, pokud se jedná o smlouvu mezi vnitrozemskými státy – ČR a Rakouskem, kdy plnění a vše s tím související se bude konat na území těchto států 3 dále je vhodné upravit, jak postupovat situaci, kdy je možné plnění alespoň části závazku, tedy zda je osoba, kterou postihla okolnost vyšší moci, povinna plnit závazek alespoň zčásti nebo je-li po dobu trvání překážky osvobozena od jakéhokoliv plnění čl. 79 odst. 2 – pro zvýšení právní jistoty vhodné specifikovat, kdo je považován v daném případě za osobu třetí – opět lze použít demonstrativní nebo taxativní výčet (subdodavatelé, přepravci atd.) čl. 79 odst. 3 - obecně je odpovědnost strany za nesplnění závazku vyloučena po dobu, po kterou trvá překážka – v doložce lze upravit tak, že nastane-li okolnost vyšší moci, smlouva se automaticky ruší (vhodné zejména u fixních smluv). Odpovědnost pak není časově omezena pouze na dobu trvání překážky. časté řešení v mezinárodní obchodní praxi představují tzv. jednací varianty, kdy se strany pro případ výskytu okolnosti vyšší moci zavazují zahájit jednání o další existenci smlouvy či jejích případných změnách. Zde lze opět doporučit úpravu lhůt – po jaké době strany přistoupí k jednání, do kdy musí druhá strana vyjádřit k návrhu na zahájení jednání atd. Dále by měly strany upravit i proces oznamování návrhů k jednání – doporučeným dopisem, emailem se zaručeným elektronickým podpisem atd. Neměla by být ani opomíjena otázka následků nesplnění povinnosti strany jednat o další existenci smlouvy. vyskytují se také tzv. dvoustupňové varianty, kdy nejprve dochází k odkladu plnění ze smlouvy po určitou dobu a jestliže není plněn, po uplynutí této doby má strana, která není postižena okolností vyšší moci, právo od smlouvy odstoupit nebo nastává automatický zánik smlouvy (popř. tato varianta může být kombinována i s jednací variantou tak, že nejprve dochází po určitou dobu k odkladu plnění ze smlouvy a pokud není plněno, po uplynutí této doby se strany zavázaly přistoupit k jednání o další existenci smlouvy) čl. 79 odst. 4 – oznamovací povinnost strany neplnící své povinnosti ze smlouvy. Toto ustanovení je opět formulováno dosti vágně, jsou použity neurčité pojmy – „v přiměřené lhůtě“ – a není upraven proces oznamování lze doporučit podrobněji upravit proces oznamování, tedy jakým způsobem bude oznamováno (doporučeným dopisem, telefonicky, faxem, emailem atd.), v jaké lhůtě poté, co se strana dověděla nebo měla dovědět o okolnosti vyšší moci, musí tuto skutečnost oznámit druhé straně atd. pokud je požadováno písemné oznámení, mělo by být upraveno, zda se toto oznámení stává účinným odesláním nebo přijetím vhodné by bylo upřesnit, jaké důsledky bude mít včasné neoznámení okolnosti vyšší moci druhé straně protože okolnost vyšší moci je nepředvídatelná a způsobuje minimálně dočasnou nemožnost plnit u jedné ze stran, lze doporučit, aby proces oznamování proběhl co nejrychleji poté, co vyšší moc nastala. Vhodné bude proto volit lhůty co nejkratší – např. oznámení telefonicky do 48 hodin poté, co se druhá strana dozvěděla nebo měla dozvědět o okolnosti vyšší moci, s tím, že do 5 dnů ode dne, co se druhá strana dozvěděla nebo měla dozvědět o okolnosti vyšší moci, je tato strana povinna zaslat druhé straně doporučený dopis, resp. email 4 se zaručeným elektronickým podpisem, ve kterém v podrobnostech zpraví druhou stranu o okolnosti vyšší moci a o tom, jak tato okolnost ovlivňuje její povinnost plnit dle smlouvy. V. Poznámky !!! Je nutné rozlišovat případy, na které se použije doložka vyšší moci, a případy, na které se aplikuje hardship doložka. Základní rozdíl je v tom, že doložka vyšší moci „nastupuje“ tehdy, nebylo-li plněno v důsledku okolnosti vyšší moci plněno. Hardship doložka se aplikuje ještě předtím, než mělo dojít k plnění. V případě hardship doložky není plnění nemožné, po uzavření smlouvy se však okolnosti změnily natolik, že plnění smlouvy je značně ztíženo (v podrobnostech viz hardship doložka) VI. Užitečné odkazy • http://cisgw3.law.pace.edu/cisg/text/anno-art-79.html#ucd – čl. 79 VÚ • http://www.cisg.law.pace.edu/cisg/biblio/bund.html - doložka Force Majeure, praktické rady pro formulaci • http://vnutravel.typepad.com/migurus/2006/05/force_majeure_c.html - doložka Force Majeure, reakce a praktické rady pro formulaci VII. Další odkazy na vzorové doložky • http://www.allbusiness.com/legal/contracts-agreements/541-1.html • http://www.library.yale.edu/~llicense/forcecls.shtml • http://en.wikipedia.org/wiki/Force_majeure