Uzavírání smlouvy - kontraktace, nabídka, poptávka, forma smlouvy, bitva forem, formulářové smlouvy Vídeňská úmluva lPodmínky aplikace ØKupní smlouva, zboží ØExistence relevantního mezinárodního prvku ØNeexistence odchylného ujednání stran Kupní smlouva lVídeňská úmluva neobsahuje definici kupní smlouvy lčlánek 30 + článek 53 => základní znaky kupní smlouvy – povinnosti stran lzboží ØVÚ neuvádí, na jaké zboží dopadá Ømovité, hmotné věci – ano Ønemovitosti – ne Ønehmotné statky - ne l l l Kupní smlouva lVyloučené koupě (článek 2) 1)Spotřebitelské kupní smlouvy ØÚmluva se nevztahuje na zboží kupované pro osobní potřebu, potřebu rodiny nebo domácnosti ØÚmluva se použije, pokud prodávající před nebo při uzavření smlouvy nevěděl nebo neměl vědět, že zboží je kupováno pro osobní potřebu 1) Kupní smlouva 2)Koupě na dražbách, při výkonu rozhodnutí nebo podle rozhodnutí soudu ØZanedbatelný význam v mezinárodním obchodě ØSpecifický způsob uzavírání smluv ØSpeciální vnitrostátní úpravy regulující tyto koupě Ø l Kupní smlouva 3)Koupě cenných papírů nebo peněz ØSpeciální úpravy ØKoupě cenného papíru, který reprezentuje zboží (např. konosament) spadá do působnosti CISG 4)Koupě lodí, člunů, vznášedel, letadel ØPrávní řády obsahují speciální úpravu prodeje lodí či letadel 5)Koupě elektrické energie Kupní smlouva lÚmluva se vztahuje na dodání zboží, které má být teprve vyrobeno (článek 3 odst. 1) ØSmlouvy, kde se strana, která zboží objednává, zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro výrobu, jsou vyloučeny ØObjednatel dodává informace nutné k výrobě (know-how) – Úmluva dopadá - Kupní smlouva lÚmluva se nevztahuje na smlouvy, které zahrnují dodání zboží, ale převažující část závazku spočívá ve vykonání prací nebo poskytování služeb ØPřevažující část – cena zboží x cena prací či služeb -> více než 50% l Mezinárodní prvek lStrany mají místa podnikání v různých státech ØMísto podnikání – stálé místo určené k realizaci obchodní činnosti ØVíce míst podnikání – nejužší vztah ke smlouvě a jejímu plnění (okolnosti stranám známé nebo stranami zamýšlené před uzavřením smlouvy nebo při jejím uzavírání) ØŽádné místo podnikání -> bydliště (sídlo) l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l Mezinárodní prvek ØZnámost mezinárodního prvku – fakt, že strany mají místo podnikání v různých státech musí být zjevný ze smlouvy, z jednání mezi stranami nebo z informací poskytnutých stranami kdykoli do uzavření smlouvy nebo při jejím uzavření ØStátní příslušnost stran je irelevantní Ø Mezinárodní prvek lStrany mají místo podnikání v různých smluvních státech (článek 1 odst. 1 pís. a)) lStrany mají místa podnikání v různých státech a podle norem mezinárodního práva soukromého fora se má použít právního řádu smluvního státu (článek 1 odst. 1 pís. b)) Ømožnost výhrady (článek 95) -> pokud ustanovení MPS odkazují na právní řád státu, který učinil výhradu, použije se právo tohoto státu s vyloučením Úmluvy - l Příklady - mezinárodní prvek lKupní smlouva byla uzavřena mezi společností X s místem podnikání v ČR (prodávající) a společností Y (kupující) s místem podnikání v Německu. Spor se řeší před českým soudem. ØObě strany mají místa podnikání ve smluvních státech CISG => použije se podle článku 1 odst. 1 pís. a) l Příklady – mezinárodní prvek lKupní smlouva byla uzavřena mezi společností X s místem podnikání v ČR (prodávající) a společností Y (kupující) s místem podnikání v Irsku. Spor se řeší před českým soudem. ØIrsko není smluvním státem CISG ØČeský soud musí určit rozhodné právo podle kolizních norem => české právo ØČR má výhradu k článku 1 odst. 1 pís. b) => CISG se nepoužije Ø l Příklady – mezinárodní prvek lKupní smlouva byla uzavřena mezi společností X s místem podnikání v ČR (prodávající) a společností Y (kupující) s místem podnikání v Irsku. Spor se řeší před rakouským soudem. ØIrsko není smluvním státem CISG ØRakouský soud musí určit rozhodné právo podle kolizních norem => české právo ØČR má výhradu k článku 1 odst. 1 pís. b) => CISG se nepoužije Ø Příklady – mezinárodní prvek lKupní smlouva byla uzavřena mezi společností X s místem podnikání v ČR (prodávající) a společností Y (kupující) s místem podnikání v Irsku. Spor se řeší před rakouským soudem. Strany ve smlouvě zvolily francouzské právo. ØIrsko není smluvním státem CISG ØRakouský soud musí určit rozhodné právo podle kolizních norem => francouzské právo ØCISG je součástí francouzského práva => použije se podle článku 1 odst. 1 pís. b) Ø l Mezinárodní prvek lPoužití Úmluvy jako uceleného souboru pravidel i tam, kde nejsou splněny podmínky pro její aplikaci ØAutonomie vůle stran plynoucí z národního práva ØJe nutné respektovat omezení rozhodného práva (kogentní normy) Příklad lČeský prodávající, zapsaný v obchodním rejstříku pod firmou David Novák – výroba cihel, a kupující, společnost Schweizerischer Bau GmbH se sídlem zapsaným v Německu uzavřeli dne 27.7.2010 smlouvu na dodávku 120 palet obvodových izolačních cihel. Zboží mělo být dodáno ze skladiště prodávajícího ve Znojmě do závodu kupujícího v Basileji (Švýcarsko). Ve smlouvě byla rovněž obsažena doložka: „Veškeré spory vzniklé z této smlouvy a v souvislosti s ní budou řešeny před českými soudy.“ l Příklad lKvalifikace vztahu jako kupní smlouvy ØPovinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO ØCihly – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) ØNení smlouva o dílo podle článku 3 l Příklad lMezinárodní prvek ØStrany mají místa podnikání v různých státech – ČR, Švýcarsko ØOba státy jsou ke dni uzavření smlouvy smluvními státy VÚ ØVÚ se použije podle článku 1/1 a) l Příklad lStrany nevyloučily použití VÚ jako celku lVýhrady – výhrada ČR k článku 1/1 b) není relevantní lČasová působnost je splněna: ØČR – 1.1.1993 ØŠvýcarsko – 1.3.1991 l Příklad 2 lSpolečnost Expas se sídlem v Kanadě uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání Madrid, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Ve smlouvě byly mimo jiné i následující doložky: lTato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. lVeškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny před španělskými soudy. l Příklad 2 lKvalifikace vztahu jako kupní smlouvy ØPovinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO ØPotravinářské stroje – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) ØNení smlouva o dílo podle článku 3 l Příklad 2 lMezinárodní prvek ØStrany mají místa podnikání v různých státech – VB, Šp. ØVB není smluvním státem VÚ -> nelze použít článek 1/1 a) ØSudiště ve Španělsku – článek 1/1 b) – rozhodné právo je anglické – VÚ není jeho součástí ØStrany si použití VÚ zvolily – soubor pravidel l Příklad 3 lSpolečnost ZOS s administrativním sídlem ve Velké Británii objednala pro svůj závod v Brně od společnosti TROP se sídlem v Portugalsku 0,5t oliv bez pecky s mandlí. Dodávka měla být provedena ze závodu společnosti TROP ve Španělsku pomocí nezávislého přepravce do závodu společnosti ZOS v Brně. Smlouva byla uzavřena dne 1.9.2009. Ve smlouvě byly obsaženy tyto doložky: l Příklad 3 lTato smlouva se řídí českým právem. lVeškeré spory vzniklé z této smlouvy budou řešeny u RS při HK ČR a AK ČR třemi rozhodci. l Příklad 3 lKvalifikace vztahu jako kupní smlouvy ØPovinnosti stran podle článků 30 a 53 – ANO ØOlivy – movitá, hmotná věc – spadá pod VÚ (ani není vyloučeno článkem 2) ØNení smlouva o dílo podle článku 3 l Příklad 3 lMezinárodní prvek ØStrany mají místa podnikání v různých státech – ČR, Španělsko ØOba státy jsou ke dni uzavření smlouvy smluvními státy VÚ ØVÚ se použije podle článku 1/1 a) l Příklad 3 lStrany nevyloučily použití VÚ jako celku lVýhrady – výhrada ČR k článku 1/1 b) není relevantní lČasová působnost je splněna: ØČR – 1.1.1993 ØŠpanělsko – 1.8.1991 l Autonomie vůle stran lČlánek 6 lÚmluva se použije, pokud se strany nedohodnou jinak lStrany mohou vyloučit použití Úmluvy jako celku lStrany mohou vyloučit pouze některé ustanovení Úmluvy nebo změnit jeho účinky (kromě článku 12) l Jak vyloučit CISG? lNa tuto smlouvu nedopadá Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. lTato smlouva se řídí českým právem s vyloučením Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží. lTato smlouva se řídí českým Obchodním zákoníkem. l!!! Tato smlouva se řídí českým právem. NESTAČÍ. Vyloučené otázky – vnější mezery lČlánky 4,5 lÚčinky kupní smlouvy na vlastnické právo lPlatnost smlouvy nebo jejího ustanovení lOdpovědnost za výrobek – odpovědnost za škody na zdraví či na životě l=> lRozhodné právo určené na základě MPS fora (v ČR – ZMPS, ŘÚ, nařízení Řím I) l Vnitřní mezery lČlánek 7 odst. 2 Øotázka spadající do rozsahu předmětu úpravy Ønení v Úmluvě výslovně řešena Øvyplnění l-> podle obecných zásad Úmluvy (např. zásada dobré víry, autonomie vůle stran, hodnocení jednání osob objektivními kritérii, vzájemná informační povinnost, zákaz zneužití práv, plná náhrada utrpěných škod) l-> podle práva rozhodného určeného dle MPS fora - l Interpretace CISG lčlánek 7 odst. 1 ØSmysl ustanovení – snížit riziko rozdílné interpretace termínů obsažených v Úmluvě ØMezinárodní povaha – autonomní význam pojmů ØPodpora jednotnosti při používání Úmluvy –přihlédnutí k rozhodnutím z jiných států (databáze) ØDodržování dobré víry v mezinárodním obchodě Zvyklosti a praktiky lČlánek 9 – CISG uznává jejich význam v mezinárodním obchodě ØPraktiky stran (odst. 1) ØSmluvní zvyklosti (odst. 1) ØNormativní zvyklosti (odst. 2) Ø Praxe stran lIndividuální normy chování lPůvod – chování stran lDelší časové období lStejný typ vztahů lZáklad závaznosti = faktické chování stran lMají přednost před ustanovením CISG a zásadně i před smlouvou (změna smlouvy) l Dohodnuté zvyklosti lVčleněné stranami do smlouvy lZáklad jejich závaznosti = vůle stran lPřednost před CISG lSoučást smlouvy Normativní zvyklosti l lStrany zvyklost znaly nebo znát měly lZvyklost je v mezinárodním obchodě v široké míře známá stranám smlouvy téhož druhu v příslušném obchodním odvětví lZvyklost je zpravidla dodržována lZáklad = presumovaná vůle stran lPřednost před CISG Hierarchie pravidel lUstanovení smlouvy včetně dohodnutých zvyklostí, obchodních podmínek, praktiky lMezinárodní obchodní zvyklosti lUstanovení VÚ lV mezerách národní právo lVyloučené otázky – národní právo Forma smlouvy lČlánek 11 lCISG stojí na zásadě bezformálnosti => strany si mohou sjednat písemnou formu lČlánek 13 – co je to písemná forma pro účely CISG lČlánek 29 ØOdst. 1 – potvrzení zásady bezformálnosti ØOdst. 2! Uzavírání smluv lČást II lZákladní koncepce - vzájemně si korespondující úkony stran (nabídka, přijetí) l l Nabídka lNutné náležitosti podle článku 14 1)Projev vůle navrhovatele být vázán v případě přijetí 2)Určitost personální ØUrčená jedné nebo několika určitým osobám 3)Určitost obsahová – označení zboží, stanovení množství (výslovně, nepřímo, způsob určení) 4)Kupní cena nebo ustanovení umožňující její určení l Nabídka lČasové vymezení ØNabídka působí od doby, kdy dojde osobě, které je určena (článek 15 odst. 1 + článek 24 – zásada dojití pro část II) ØDoba vázanosti nabídkou (článek 18 odst. 2) l-> doba, kterou navrhovatel určil l-> doba rozumná (okolnosti obchodu včetně rychlosti komunikačních prostředků) l-> ústní nabídka musí být přijata ihned (x z okolností vyplývá něco jiného) Nabídka lZrušení – článek 15 odst. 2 (jen neúčinná nabídka) lOdvolání – článek 16 ØNepřípustnost odvolání l-> z nabídky vyplývá její neodvolatelnost (lhůta pro přijetí, jiný způsob) l §Zánik – odmítnutí, uplynutí doby pro přijetí, protinávrh (články 17, 18 odst. 2, 19 odst. 1) Přijetí nabídky lProjev vůle nebo ekvivalentní jednání či nečinnost – musí vyjadřovat souhlas s nabídkou lPřijetí nemusí být ve stejné formě jako nabídka lNavrhovatel může stanovit formu přijetí, praktiky, zvyklosti lMlčení či nečinnost samy o sobě nejsou souhlasem (x článek 6, praktiky, dohodnutá zvyklost) lProhlášením lJiným jednáním naznačujícím souhlas (článek 18 odst. 3) Přijetí nabídky l lúčinnost přijetí – okamžikem dojití navrhovateli l lUzavření smlouvy = v okamžiku, kdy se přijetí stalo účinným Modifikované přijetí lčlánek 19 ØOdst. 1 – klasické pravidlo (mirror image rule) ØOdst. 2 – modifikované přijetí l-> obsah smlouvy tvoří obsah nabídky se změnami vyplývajícími z přijetí l-> navrhovatel může zvrátit účinky modifikovaného přijetí ØOdst. 3 – demonstrativní výčet – co je podstatná změna nabídky l Ø l Standardizované způsoby uzavírání smluv lobchodní podmínky l= předem zpracované, písemné, standardizované texty termínů, které lze použít pro neurčité množství podobných obchodních operací l lformulářové smlouvy l Obchodní podmínky a VÚ lVčlenění obchodních podmínek do smlouvy ØVÚ neobsahuje žádné výslovné pravidlo ØV rámci obecných pravidel o uzavírání smluv ØV rámci nabídky a jejího přijetí •včleňovací klauzule •zajištění známosti (podmínky přiloženy k návrhu, otištěny na jeho zadní straně, odkaz na obecně známé obchodní podmínky) Včlenění obchodních podmínek lVčleňovací doložka lZajištění známosti obchodních podmínek (otištění na zadní straně, přiložení, odkaz na obecně známé obchodní podmínky) l Bitva forem lprodávající i kupující při uzavírání smlouvy použiji své obchodní podmínky, jejichž ustanovení si odporují ldvě základní otázky: l-> vznikla smlouva? l-> jaký je její obsah? l Bitva forem ldvě možná řešení bitvy forem 1)tzv. last shot doctrine ØV rámci VÚ můžeme uvažovat i o modifikovaném přijetí (článek 19 odst. 2) 2)tzv. knock – out rule l Práva a povinnosti stran lČást III VÚ lPovinnosti prodávajícího lPovinnosti kupujícího lNároky stran z porušení smlouvy lNáhrada škody l Povinnosti prodávajícího lČlánek 30 lPovinnost dodat zboží lPovinnost předat doklady lPovinnost převést vlastnické právo Povinnost dodat zboží lTzv. dodací podmínka 1)předmět dodání 2)místo dodání 3)čas dodání 4)způsob převzetí a kontroly 5)značení zboží pro účely přepravy 6)pojištění přepravy 7)náklady spojené s dodáním 8)celní a jiné poplatky 9) 9) Úprava dodací podmínky lINCOTERMS ØMezinárodní obchodní termíny ØPůvod ve zvyklostech à umělé zpracování, doplnění ØMOK ØPoslední verze z roku 2000 Ø Ø INCOTERMS lZasažené otázky Ømísto dodání Øbalení Økontrola zboží Øpovinnosti týkající se dovozních a vývozních formalit Øpovinnosti týkající se uzavření přepravní smlouvy Øpřechod nebezpečí Øpřechod nákladů Øpojištění přepravy INCOTERMS l13 doložek (parit) lRozděleny do 4 základních skupin E, F, C, D – podle míry práv a povinností prodávajícího a kupujícího lPř. EXW, DDP, CIP ….. INCOTERMS lVčlenění do smlouvy lEXW Brno, Veveří 70, INCOTERMS 2000, 26.3.2010 Místo dodání lMísto dodání – článek 31 ØMísto určené výslovně (smlouva, zvyklosti, obchodní termíny) ØPředání prvnímu dopravci k přepravě ØUmožnění kupujícímu nakládat se zbožím v určitém místě ØUmožnění kupujícímu nakládat se zbožím v místě, kde má prodávající místo podnikání Čas dodání lČas dodání – článek 33 ØDen určený nebo určitelný podle smlouvy ØVe lhůtě stanovené nebo určitelné ve smlouvě ØV přiměřené lhůtě Zboží bez vad lPovinnost dodat zboží bez vad l ØVady faktické (článek 35) ØVady právní (články 41, 42) Ø l Faktické vady lČlánek 35 odst. 1 ØProdávající musí dodat zboží odpovídající smlouvě - množství, jakost a provedení podle smlouvy, zabalení, opatření podle smlouvy ØVady – množstevní, v jakosti, v provedení, v balení ØI dodání jiného zboží Ø Faktické vady lČlánek 35 odst. 2 – zboží odpovídá smlouvě, i když neexistovala výslovná dohoda stran a jeho vlastnostech či i způsobu jeho zaopatření (podpůrné ustanovení) ØNapř. hodí se pro účely, pro něž se zpravidla používá zboží téhož provedení l l l Právní vady lPrávo nebo nárok třetí osoby => právo kupující užívat zboží je porušeno (x kupující souhlasil s převzetím zboží s takovým omezením nebo nárokem) – článek 41 lPrávo nebo nárok třetí osoby založené na průmyslovém nebo jiném duševním vlastnictví – článek 42 ØVědomost prodávajícího o existenci práv v okamžiku uzavření smlouvy ØTeritoriální omezenost ochrany na zemi určení nebo na stát místa podnikání kupujícího Nároky kupujícího z porušení smlouvy lDodání vadného plnění – pro zachování nároků z vadného plnění je nutné řádně a včas reklamovat lReklamační proces – vady faktické x vady právní Reklamace faktických vad lProhlídka zboží (článek 38) lOznámení vad – vlastní reklamace (článek 39) ØNejsou-li vady oznámeny ve stanovené lhůtě => ztráta nároků z vadného plnění Nároky kupujícího lNutno rozlišovat podstatné x nepodstatné porušení smlouvy lČlánek 25 lNěkteré nároky je možné uplatnit jen při podstatném porušení smlouvy lNároky: naturální plnění (odstranění vad, výměna zboží), sleva z kupní ceny, odstoupení od smlouvy, náhrada škody Povinnosti kupujícího l lZaplatit kupní cenu lPřevzít zboží l Povinnost zaplatit kupní cenu lUčinit všechna opatření a vyhovět formalitám nezbytným k zaplacení kupní ceny (smlouva, právní předpisy) – článek 54 lPlatební podmínka Økupní cena Øměna Ømísto placení Øčas placení Øzpůsob placení Místo placení lČlánek 57 ØSmlouva (zaleží na způsobu placení) ØMísto podnikání prodávajícího ØV místě předání zboží nebo dokladů Čas placení lDoba stanovená nebo určitelná smlouvou lV okamžiku, kdy je kupujícímu umožněno nakládat se zbožím či s doklady Způsob placení l 1)Hotovost 2)Hladká platba 3)Dokumentární akreditiv 4)Dokumentární inkaso 5)Směnky, šeky Dokumentární akreditiv lLetter of credit L/C lNejčastěji využívané v mezinárodním obchodě lFinančně nákladné lMálo rizikové Průběh L/C lStrany kupní smlouvy se dohodnou na placení prostřednictvím dokumentárního akreditivu lKupující požádá svoji banku („vystavující banka“) o otevření akreditivu ve prospěch prodávajícího lVystavující banka instruuje korespondenční banku v zemi prodávajícího, aby mu oznámila otevření akreditivu (vystavující banka tak může učinit i sama) l Průběh L/C lKorespondenční banka informuje prodávajícího o otevření akreditivu lProdávající odešle zboží, pokud podmínky akreditivu odpovídají smlouvě lPři odeslání zboží prodávající obdrží dokumenty – přepravní dokumenty (např. konosament), certifikát kvality, certifikát původu apod. – dokumenty předloží korespondenční bance l Průběh L/C lBanka provede platbu, pokud dokumenty odpovídají podmínkám akreditivu lKorespondenční banka postoupí dokumenty vystavující bance, která ji vyplatí příslušnou částku lVystavující banka předá dokumenty kupujícímu a inkasuje platbu l Nároky prodávajícího lPodstatné x nepodstatné porušení smlouvy lNaturální plnění (zaplacení, převzetí zboží) lOdstoupení od smlouvy lNáhrada škody Odpovědnost za škodu lZákladní charakteristika ØObjektivní odpovědnost ØNáhrada škody je realizovaná v plné výši (nesmí dojít k obohacení věřitele) ØUplatnění ostatních nároků neovlivňuje možnost uplatnění nároku na náhradu škody ØNáhrada škody je realizovaná v penězích Odpovědnost za škodu - předpoklady vzniku 1.Porušení povinnosti 2.Vznik škody 3.Příčinná souvislost mezi 1. a 2. 4.Předvídatelnost Předvídatelnost lPodmínka a omezení výše náhrady škody lPředvídatelnost má dva prvky: l a) časový (v době uzavření smlouvy) l b) personální (osoba dlužníka) – subjektivní + objektivní pohled l l l Výše náhrady 1.Skutečná škoda 2.Ušlý zisk l Vyloučení odpovědnosti lČlánek 79 - vyloučení odpovědnosti za nesplnění povinnosti v důsledku okolnosti stojící mimo dosah strany (tzv. vyšší moc) lVztahuje se pouze na náhradu škody, ostatní práva jsou nedotčena a mohou být vykonána Vyloučení odpovědnosti ØZa porušení povinnosti nebude strana odpovědná, pokud toto porušení bylo způsobeno překážkou, která splňuje následující podmínky ànezávisela na vůli strany àv době uzavření smlouvy byla nepředvídatelná àstrana ji nemohla odvrátit nebo překonat Vyloučení odpovědnosti lZa okolnosti vyšší moci se typicky považují Øválky, revoluce, pirátské útoky, politické převraty, Øpřírodní katastrofy jako zemětřesení, povodně, sopečné výbuchy, hurikány, tsunami Øpožáry atd. Ømocenské zásahy v podobě bojkotů či embarg Ømasivní výpadky elektrické energie, dodávek ropy Øv poslední době aktuální: teroristické útoky, prasečí chřipka atd. Vyloučení odpovědnosti lZa okolnosti vyšší moci se nepovažují Øokolnosti spojené s výrobním a distribučním procesem včetně neudělení vývozních nebo dovozních povolení Øokolnosti osobní povahy Øokolnosti, za nichž je plnění i přes výskyt překážky možné, byť např. s podstatně zvýšenými náklady – tzn. např. ekonomické obtíže strany (hardship) Ø Vyloučení odpovědnosti lČlánek 80 – vliv jednání či opomenutí druhé strany Østrana nemůže uplatňovat nároky z nesplnění povinností druhou stranou v rozsahu, v kterém bylo způsobeno jednáním nebo opomenutím první strany Ødopadá na všechny nároky