České a československé právní dějiny Vznik ČSR, ústavní základy a politický systém ČSR v letech 1918 – 1938 Ladislav Vojáček Národní hnutí v českých zemích a na Slovensku po vypuknutí války nutlumení aktivní činnosti nkoncepty T. G. Masaryka a K. Kramáře nv české politice aktivismus, ale od roku 1917 postupný příklon k myšlence samostatného státu nprvomájová rezoluce (Liptovský Mikuláš) Koncepce poválečného uspořádání nK. Kramář: koncept ústavy všeslovanské říše (1914) n = rusofilská představa nT. G. Masaryk: memorandum "Independent Bohemia" (1915) n = čechoslovakistická představa •monarchie n kramar01 JUDr. Karel Kramář (1860 – 1937) TGM TGM-ofic Zahraničního odboj nslovenští krajané v USA (Slovenská liga) a Rusku nMasarykova zahraniční akce •Český komitét •M. R. Štefánik •Československá národní rada •legie n Štefánik Gen. M. R. Štefánik Ruští legionáři (sedící L. S.) Svoboda-legionář Dokumenty zahraničního odboje nMemorandum Slovenské ligy (o krivdách a požiadavkách slovenských; 10. 09. 1914) n = právo na sebeurčení, samospráva nClevelandská dohoda (1915) nPittsburská dohoda (30. 05. 1918) nWashingtonská deklarace (18. 10. 1918) n = ČsNR jako prozatímní vláda prohlásila československou nezávislost Vyvrcholení boje za společný stát na domácí půdě nNárodní výbor československý nformování Slovenské národní rady nkonstituování společného státu •vyhlášení samostatného státu v Praze (28. 10. 1918) + přebírání významných institucí + zákon č. 11/1918 Sb. •Martinská deklarace (30. 10. 1918) 111recepční zákon-1 111recepční zákon-2 Zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného československého státu nprvní ústavní provizorium nvyhlášení samostatného státu nNárodní výbor československý n = nejvyšší státní orgán nrecepce •státního aparátu •práva Muži01 Muži02 Muži03 Muži04 Muži05 Muži 28. října Zákony NVČs nSbírka zákonů a nařízení státu československého (zákon č. 1/1918 Sb.) n12 nejvyšších úřadů státní správy nNejvyšší správní soud (č. 3/1918 Sb.) nNejvyšší soud (č. 5/1918 Sb.) nudržení chodu hospodářství, zajištění zásobování obyvatelstva a udržení klidu a pořádku nProzatímní ústava Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě (druhé ústavní provizorium) nsystém ústředních orgánů nzpůsob vyhlašování rozsudků a nálezů soudů nstanovení státní formy n = republika Systém ústředních orgánů njednokomorové (revoluční) Národní shromáždění npresident republiky (T. G. Masaryk) •velmi slabé postavení nvláda Novelizace prozatímní ústavy n núprava počtu členů (z. č. 138/1919 Sb.) nposílení pozice prezidenta republiky (zák. č. 271/1919 Sb.) •podle francouzské ústavy n+ § 14 zákona č. 64/1918 Sb. Přijetí definitivní ústavy nPNS se stalo ústavodárným nÚstavní výbor n (4 subkomise, předseda dr. Meissner, Jan Malypetr, dr. Bouček a dr. Weyr) nzměna jednacího řádu: n = PNS mohlo jednat i o návrzích svých výborů PD-Malypetr01 Jan Malypetr PD-Malypetr02 PD-Malypetr03 František Weyr Weyr01 František Weyr Postup prací nkoncept ústavy a další s ústavou souvisící osnovy připraveny na MV (prof. J. Hoetzel a ministr vnitra A. Švehla) nprojednání s představiteli politických stran a s prezidentem republiky nzačátkem prosince 1919 návrhy předloženy Ústavnímu výboru PNS nv plénu PNS začala diskuse 27. 02. 1920 Jiří Hoetzel PD-Hoetzel a Muži02 Antonín Švehla Vzory a východiska nústavy USA, Švýcarska, Francie, prosincová ústava ndomácí materiály: •Pantůčkův návrh politického zákona •Washingtonská deklarace •návrh dr. Belly a spol. na vypracování ústavy •návrh dr. Boučka a spol. na vydání ústavního zákona nzákon č. 271/1919 Sb. o změně prozatímní ústavy nSaint-germainská smlouva, „malá“ (též minoritní) Saint-germainská smlouva Ústavní listina (č. 121/1920 Sb.) ndemokratická nunitární n (+ autonomie Podkarpatské Rusi) nvychází z principu jednotného československého národa nrigidní n (+ výslovně „ústavní zákon“) Členění a obsah ústavy nA) Preambule nB) Uvozovací zákon nC) Vlastní text n = 6 hlav (134 §) Hlavy ústavy z roku 1920 n1. Všeobecná ustanovení n2. Moc zákonodárná n3. Moc výkonná a vládní n4. Moc soudcovská n5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské n6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin Úvod ústavy (preambule) n n= slavnostní politické prohlášení ndemokratický charakter nčechoslovakismus Uvozovací zákon k ústavě npříslušnost Ústavního soudu nprováděcí zákony nejsou součástí ústavy, pokud ... núčinnost ústavy + pozbytí účinnosti: n a) všech ustanovení, která jsou s ústavou v rozporu n b) všech dřívějších ústavních zákonů Hlavy ústavy z roku 1920 n1. Všeobecná ustanovení n2. Moc zákonodárná n3. Moc výkonná a vládní n4. Moc soudcovská n5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské n6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin 1. Všeobecná ustanovení nveškerá moc vychází z lidu ndemokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident núzemí ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus) njednotné státní občanství nhlavní město Praha nstátní symboly Těšínsko-mapa.gif Podkarpatská Rus nGenerální statut (1919, gen. Hennocque) •vojenská diktatura (do ledna 1922) •od srpna 1919 doplněna civilní správou („administrátor“), 1923 volby do obcí npodle ústavy autonomie •sněm, zastoupení v NS, guvernér, funkcionáři pokud možno z místního obyvatelstva nvl. nař. č. 356/1920 Sb. •guvernér + nekonstituovaná „guberniální rada“ nžupy (1920 – 4, 1921 – 3, 1926 – 1) 1. Všeobecná ustanovení (pokr.) nveškerá moc vychází z lidu ndemokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident núzemí ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus) njednotné státní občanství nhlavní město Praha nstátní symboly 1919 VlajkaČSR Státní znak02 Státní znak 01 Velký státní znak 2. Moc zákonodárná (1) nNárodní shromáždění = Poslanecká sněmovna a Senát nPoslanecká sněmovna •300 členů •volební právo 21 (30) let •šestileté funkční období nSenát •150 členů •volební právo 26 (45) let •osmileté funkční období n(Stálý výbor) n Moc zákonodárná (2) nvolební právo + poměrné zastoupení nimunita členů NS nusnesení PS platné i přes odpor Senátu nzákon platný i přes prezidentovo veto nvýslovně uvedeno, že zanikla zákonodárná činnost zemských sněmů n(„Pětka) n Rudolfinum 3. Moc výkonná a vládní n nPrezident n + náměstek prezidenta (6 měsíců ...) nVláda •ministerstva •rakouský vzor n(Nejvyšší účetní a kontrolní úřad - už od roku 1919) Hodža Milan Hodža 4. Moc soudcovská ncivilní a trestní soudy nobecná úprava •výkon státními soudy •jeden Nejvyšší soud •příslušnost porotních soudů stanoví zákon •oddělení od správy •nezávislost a nepřeložitelnost soudců •obžalovací zásada v trestních věcech •právo soudce zkoumat platnost nařízení Soudní organizace nsoudy civilní a trestní (1928) •řádné (okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší soud) •mimořádné a rozhodčí ntrestní (kmetské, vojenské, státní, mládeže) ncivilní (pracovní, labské plavební, pojišťovací) nveřejnoprávní soudy •Ústavní soud •Nejvyšší správní soud •Volební soud 5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské nklasický výčet n /neuznávání výsad pohlaví, rodu a povolání; osobní a majetková svoboda; domovní svoboda; svoboda tisku, shromažďovací a spolčovací právo; petiční právo; listovní tajemství; svoboda učení a svědomí (včetně náboženské); svoboda projevu; ochrana manželství, rodiny a mateřství/ n(ú. z. 293/1920 Sb. o ochraně domovní a osobní svobody a listovního tajemství) nbranná povinnost 6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin npodle „malé“ Saint-germainské smlouvy: •rovnost a stejná práva •rovný přístup k úřadům, hodnostem, povoláním a živnostem •volnost používání jazyka •„značný zlomek“ státních občanů náležejících k menšinám •právo na vyučování ve vlastní řeči •násilné odnárodňování není dovoleno Zákony navazující na ústavu n122/1920 Sb. jazykový zákon n123/1920 Sb. volby do poslanecké sněmovny n124/1920 Sb. složení a pravomoc senátu n125/1920 Sb. o Volebním soudě n161/1920 Sb. o volbě prezidenta n162/1920 Sb. o Ústavním soudě Politické strany nneupraveny zákonem npodle judikatury ani spolkovým zákonem nzákon o zastavování činnosti a rozpouštění politických stran (č. 201/1933 Sb.) = nesystémové opatření nvolební předpisy používaly termín „volební strany“ n Ozbrojené složky státního aparátu narmáda nčetnictvo (žandárstvo) nstátní policie nobecní policie nfinanční stráž n (1919 – 1927: pohraniční finanční stráž a důchodková kontrola) Organizace územní správy podle župního zákona č. 126/1920 Sb. n- částečně realizována jen na Slovensku (1923) •(župní svazy) •21 žup n (mimo Praha, spory o Podkarpatskou Rus) •okresy Zákon o organizaci politické správy (č. 125/1927 Sb.) n= kombinace státní správy a samosprávy nzemě (krajiny) •Česká •Moravsko-slezská •Slovenská •Podkarpatoruská nokresy Obce v českých zemích nzákon č. 76/1919 Sb. n = doplnění a změna obecních zřízení •obecní zastupitelstvo (dříve výbor) •obecní rada (dříve představenstvo) •starosta •komise Armáda nvrchním velitelem prezident republiky nMNO nHlavní štáb čs. branné moci n4 zemská vojenská velitelství (+ 48 doplňovacích okresních velitelství) nNROS (1936) nStráž obrany státu (SOS, 1936) Četnictvo (žandárstvo) nzákon o četnictvu 299/1920 Sb. (1928) nMV nGenerální velitelství četnictva (+ územní organizace) nÚstřední pátrací oddělení 1922 (+ pátrací oddělení 1928) nčetnické pohotovostní oddíly (1933) Státní policie npolicejní ředitelství + policejní komisariáty (pohraniční p. k.) nzákon č. 165/1920 – zmocnění pro vládu, zřizovat policejní úřady (1936) nsbory stráže bezpečnosti (1922, sjednocení 1936) nZpravodajská ústředna (1923) nVšeobecná kriminální ústředna (1929)