MÍSTNÍ SPRÁVA I. . Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice Osnova předmětu n npojem a podstata místní správy, ncharakteristika vývoje místní správy na našem území od pol. 19, stol., nprincipy organizace evropských systémů místní správy, npojem a charakteristika naší současné místní správy, nústavně právní základy organizace a činnosti místní správy, nzákonná úprava místní správy, norganizace místní správy nčinnost místní správy (realizace veřejné správy se zřetelem k její místní úrovni), nzáruky zákonnosti v místní správě Tematické okruhy písemných seminárních prací n n pojem a podstata místní a územní správy n režim místní správy ve smyslu Evropské charty místní samosprávy n dosažený stav postupu reformy územní veřejné správy nústavně právní základy organizace a činnosti územní správy nzákonná úprava právního postavení obcí nzákonná úprava postavení krajů nvztahy obcí a krajů nnormotvorná pravomoc územních samospráv nsankční pravomoc územních samospráv nzáruky zákonnosti v územní správě n základy právní úpravy regionálního rozvoje a jeho podpory n komparace režimu naší územní veřejné správy s režimy ve vybraných evropských státech . n nStudijní prameny n nPrůcha, P., Schelle, K.: Základy místní správy, Brno, Iuridica Brunensia, 1995 nKoudelka, Z.: Samospráva, Linde Praha, 2008 nKoudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P.: Zákon o obcích, komentář, 4. doplněné a přepracované vydání, Linde Praha,2009 nKopecký, M.: Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva, Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha 2010 nMístní správa v liberálních demokraciích :úvodní náčrt. Edited by J. A. Chandler, Translated by Jan Svatoň - Soňa Skulová, Brno, Doplněk, 1998 ndalší prameny aktuálně zadávané ve výuce nplatná právní úprava, související judikatura n nUkončení předmětu n nPředmět se ukončuje kolokviem. Podmínkou je, mimo absolvování výuky, zpracování, prezentace a odevzdání seminární práce (v rozsahu cca 6 – 8 stran) na zvolené téma (subtéma) z tematických okruhů (příp. z osnovy předmětu), dle vlastního výběru zpracovatele. 1. POJEM A PODSTATA MÍSTNÍ SPRÁVY a její místo či vymezení v rámci institutu veřejné správy n nOrganizační a funkční pojetí n nmístní správa nejnižší úrovní územní veřejné správy nmístní a územní správa protipólem správy centrální, resp. ústřední nmístní, resp. územní, státní správa (jako specializovaná VS) a místní, resp. územní, samospráva (jako VS s tzv. všeobecnou působností) n n n MÍSTNÍ, resp. ÚZEMNÍ, SAMOSPRÁVA n nmístní, resp. územní, samospráva v našich podmínkách – představována tzv. smíšeným modelem n norganizačně pouze samospráva, s přenesenou působností (nejblíže k tzv. rakouskému modelu) n MÍSTNÍ A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA JAKO PŘEDMĚT ZÁJMU VĚDY A STUDIA n nVýchozí teorie samosprávy npřirozenoprávní – samospráva stavěna před vznik státu jako přirozená forma pospolitostní organizace občanů nstátoprávní – stát je základem samosprávy npolitická – základ v pouhé občanské laické účasti n nProblémy územní samosprávy, ve spojení s veřejnou správou, se zabývají vysoké školy, národní i mezinárodní vědecké instituce, vlády, orgány Rady Evropy, OECD, EU. n nZ institucí je jmenovitě třeba připomenout následující : nMezinárodní ústav správních věd (IIAS), Brusel nEvropský ústav veřejné správy (EIPA), Maastricht nNěmecká vysoká škola správních věd ve Speyeru nStátní škola pro veřejnou správu (Francie) - (ENA – École nationale d´ administration) nNárodní škola veřejné správy (Polsko – založena v r. 1990) n n 2. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE MÍSTNÍ SPRÁVY NA NAŠEM ÚZEMÍ n nobdobí před vznikem samostatného československého státu - Stadionovo prozatímní obecní zřízení – č. 170/1849 – „Die Grundfeste des freien Staates ist die freie Gemeinde“ (Základem svobodného státu je svobodná obec.) nobdobí I. republiky, po válce do r. 1949 - důraz na obecní samosprávu n1949 – 1989 - místní správa ve formě správy státní (soustava „národních výborů“) nod r. 1990 - revitalizace územní samosprávy, demokratická transformace, reforma a modernizace n . nústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 Úředního věstníku československého, o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění nvl. nařízení č. 5/1945 Sb. , o volbě a pravomoci národních výborů nzákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení nna území dnešní ČR – 13 krajů plus Praha nústavní zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech nzákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech nzákon č. 36/1960 Sb., o územním členěním státu nna území dnešní ČR – 7 krajů plus Praha nzákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech nzákon č. 71/1967 Sb., o národních výborech 3. PRINCIPY (MODELY) ORGANIZACE EVROPSKÝCH SYSTÉMŮ MÍSTNÍ SPRÁVY n nsmíšený - německý (pův. pruský, později tzv. rakouský model (většina evropských zemí - Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko, Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, severské země) n ndělený - nejblíže k tzv. francouzskému modelu (dnes se již blíží smíšenému modelu) n nvýlučně samosprávný (self gowernment) – (na základní úrovni – obce) – anglický, resp. anglosaský model (na vyšších úrovních (okresy, hrabství), taktéž státní správa – kombinace samosprávy a státní správy 4. POJEM A CHARAKTERISTIKA NAŠÍ SOUČASNÉ MÍSTNÍ SPRÁVY VÝCHODISKA SOUČASNÉHO STAVU n nbezprostředně předchozí, resp. poslední vývoj n nzápadoevropské státy (kontinuita), reformy, tč. spíše modernizace nvýchodoevropské státy (diskontinuita - nyní tzv. demokratická transformace, reformy, modernizace), nspolečné - europeizace (zejména ECHMS), souvisí s modernizací, tento proces u zemí Rady Evropy, intenzivnější však u zemí EU n EVROPSKÁ CHARTA MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY (sdělení MZV ČR č. 181/1999 Sb.) nje dokumentem Rady Evropy, který byl přijat (podepsán prvními státy) v říjnu 1985 ve Štrasburku, a který nabyl platnosti po předepsané ratifikaci stanoveným minimálním počtem členských států k 1.9.1988 n nČeská republika Evropskou chartu místní samosprávy podepsala v květnu 1998 a po její ratifikaci se Charta stala pro Českou republiku platnou dnem 1.9.1999 n nupravuje základní otázky postavení a poslání místní samosprávy, a to : nústavní a zákonné základy místní samosprávy, npojem místní samosprávy a tzv. rozsah místní samosprávy, nochrana hranic místních správních jednotek, nsprávní struktury a zdroje k plnění úkolů místních společenství, npodmínky výkonu odpovědnosti na místní úrovni, ninstitut dozoru nad činností místních společenství, nfinanční zdroje místních společenství, nprávo místních společenství se sdružovat, nsoudní ochrana místní samosprávy . nÚstavní soud ve spojení s Chartou poukázal na limity svobody územní samosprávy, a to když v nálezu ze dne 5.2.2003, sp.zn. n Pl. ÚS 34/02 uvedl: n nČeský ústavní standard místní samosprávy je doplněn a obohacen standardem, který vyplývá z mezinárodních závazků České republiky, jmenovitě Charty místní samosprávy. …. nCharta není klasickou smlouvou o lidských právech, netýká se jednotlivců, nýbrž společenství občanů, zakládá kolektivní práva. Z toho vyplývají zvláštnosti jejího výkladu a aplikace. Pravidla jí vyjádřená, která tvoří evropský standard místní samosprávy, jsou stěží přímo uplatnitelná (self-executing). …… nPráva zaručená Chartou územní samosprávě smluvních stran jsou rámcová. Charta sama v řadě ustanovení počítá s podrobnou vnitrostátní právní úpravou, která zajisté představuje meze, ve kterých se územní samospráva bude pohybovat. Rozhodně nezaručuje úplnou svobodu územní samosprávy. Ta není evropskou tradicí. nZákony, popř. další předpisy podle volby a tradice smluvních stran mohou podrobně vymezovat okruh záležitostí spravovaných územní samosprávou včetně těch, které má samospráva za povinnost sledovat, její organizaci včetně podoby a postavení jednotlivých orgánů, určovat rámec pro hospodaření, přiznávat majetek a její finanční zdroje. nUž vůbec Charta nečiní z územní samosprávy svrchovaná tělesa blížící se státům. n n(www.concourt.cz) SOUČASNÝ STAV MÍSTNÍ A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVY n nobce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 n núzemní členění (vč. stavu dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) n nspecifika obecního „uspořádání“ (kategorizace obcí – tři kategorie, specifikem statutární města a hlavní město Praha) n PROBLÉMY K ŘEŠENÍ n v poloze vnější nvztah státu a samosprávy (dozor, kontrola, dopady regulatorní reformy) nvztah samosprávy a občanů (uspokojování potřeb občanů, formy podílu občanů na územní samosprávě, vše ve spojení s ochranou a uplatňováním základních práv a svobod) nvztah samosprávy a soukromého sektoru (tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru) n nv poloze vnitřní núzemní samospráva ve smyslu institucionálním núrovňovost npočty, vzájemné vztahy SHRNUTÍ, ZÁVĚR n n n Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice