Petr Lavický 15. 9. 2011 Obsah I.Civilní proces II.Civilní právo procesní III.Právo na spravedlivý proces IV.Principy civilního procesu V.Subjekty civilního procesu VI.Sporné řízení u soudu I. stupně —Část I. Význam soudního procesu —Právní úprava lidského chování sama nestačí è nutnost zajistit plné prosazení subjektivních práv (řešení konfliktů) —Prostředky: —svépomoc —soudní proces Druhy soudního procesu —Soudnictví —civilní —trestní —správní —ústavní —Předmět civilního procesu —spory a jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů (§ 7 OSŘ) Účel civilního procesu 1)Poskytování ochrany —subjektivním soukromým právům —oprávněným zájmům 2)Zajišťování objektivního právního řádu — —Nelze je chápat protikladně, ale souladně, neboť jeden bez druhého není možný Pojem civilního procesu —Postup —rozhodujícího orgánu (soudu, rozhodce), —účastníků řízení a dalších zúčastněných subjektů —při projednávání a rozhodování —soukromoprávních sporů a —jiných právních věcí Druhy civilního procesu —Nalézací řízení —Vykonávací (exekuční) řízení —Insolvenční řízení —Rozhodčí řízení —Zajišťovací řízení Pojem nalézacího řízení —Vede k vydání autoritativního soudního rozhodnutí, jímž soud nalézá právo, tj. —buď deklaruje, co je právem, nebo —konstituuje nový hmotněprávní vztah —Realizace (výkon) subjektivního práva přiznaného rozsudkem není součástí nalézacího řízení Diferenciace nalézacího řízení Sporné Nesporné Rozhodnutí - deklaratorní Konstitutivní Reparační funkce Preventivní funkce Dvě strany v kontradiktorním postavení Účastníci nejsou vzájemnými odpůrci Dispoziční a projednací zásada Zásada oficiality a vyšetřovací Nesporná řízení —Nespornou povahu má většina řízení upravených v hlavě páté části třetí OSŘ, např. —Řízení o dědictví —Řízení týkající se nezletilých dětí (péče soudu o nezletilé, osvojení atd.) —Řízení týkající se zletilých osob (prohlášení za mrtvého, řízení o způsobilosti k právním úkonům atd.) —Řízení ve věcech obchodního práva upravená v části třetí hlavě V. OSŘ (např. ve věcech obchodního rejstříku) —Nejde však o všechna řízení vypočtená v § 120 odst. 2 OSŘ Řízení podle části V. OSŘ —Přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech —Hybridní řízení, obsahující prvky nalézací i přezkumné činnosti Pojem exekučního řízení —Nucená realizace práva na plnění z exekučního titulu v případě, že dlužník neplnil dobrovolně —právo na plnění —exekuční titul —použití státní donucovací moci —EŘ není další nezbytnou fází NŘ —Úprava EŘ: —část VI. OSŘ (výkon rozhodnutí) —exekuční řád (z. č. 120/2001 Sb.) Insolvenční řízení —Insolvenční řízení v sobě zahrnuje různé způsoby řešení úpadku —Úpadkem je situace, kdy dlužník (úpadce) má více věřitelů a —buď jeho pasiva převyšují aktiva (předlužení), nebo —je v platební neschopnosti —Prvky nalézacího i vykonávacího řízení —Od 1. 1. 2008 insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. Způsoby řešení úpadku —Konkurs —Reorganizace —Oddlužení —Zvláštní způsoby předepsané pro určité subjekty — Rozhodčí řízení —Patří mezi alternativní způsoby řešení sporů (ADR) —Rozhodujícím orgánem není soud, ale rozhodce —Rozhodčí smlouva – fakultativní smluvní přenesení pravomoci z civilního soudu na rozhodce —Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který je pro obě strany závazný a může být exekučním titulem —Pomocná (dožádání) a kontrolní funkce (zrušení rozhodčího nálezu, zastavení nařízeného výkonu) obecných soudů —Právní úprava – zejm. zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Zajišťovací řízení —Část II. Civilní právo procesní —Soubor právních norem a právních zásad upravujících civilní proces —Civilní proces je společenský jev, civilní právo procesní představuje jeho právní úpravu —Civilní právo procesní má veřejnoprávní povahu – viz základní procesní vztah —Část III. Spravedlnost v soudním rozhodování —Spravedlivá aplikace hmotného práva —Není součástí práva na spravedlivý proces —Spravedlivé řízení —Výlučně procesní obsah —Podstatou není právo na úspěch v řízení, ale zachování určitých zásad (dílčích oprávnění) garantovaných ústavním pořádkem Prameny —Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod —Aplikuje se ve věcech týkajících se občanských práv a závazků nebo trestních obvinění (autonomní výklad) —Judikatura ESLP —Čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech —Hlava pátá Listiny základních práv a svobod Komponenty práva na spravedlivý proces —Právo na přístup k soudu —Právo na účinné prostředky nápravy —Přiměřená délka řízení —Organizační principy —Principy týkající se průběhu řízení Organizační principy —Nezávislost soudu —Nestrannost soudu —Princip zákonného soudce (včetně zřízení soudu zákonem) — Principy týkající se průběhu řízení —Spravedlnost řízení (obecně) —Princip plné jurisdikce —Zásada rovnosti zbraní a zásady s ní související —Právo být přítomen projednání vlastní věci —Právo být slyšen —Princip kontradiktornosti —Ústavně konformní průběh dokazování —Veřejnost a ústnost jednání —Zásady týkající se rozhodnutí soudu —Část IV. Přehled zásad —Zásada dispoziční x zásada oficiality —Zásada projednací x zásada vyšetřovací —Zásada kontradiktornosti —Princip jednoty řízení (arbitrárního pořádku) x princip koncentrace řízení —Zásada ústnosti —Zásada přímosti —Zásada volného hodnocení dukazů x legální teorie důkazní —Zásada materiální pravdy x zásada formální pravdy Zásada dispoziční —Řízení je v rukou účastníků, nikoliv soudu —Účastníci mohou tzv. dispozičními úkony nakládat (disponovat): —Řízením —Předmětem řízení —Dispoziční úkony, jimiž se nakládá řízením —Žaloba, zpětvzetí žaloby, odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení —Dispozice předmětem řízení —Vzájemná žaloba, změna žaloby, soudní smír —Dispoziční zásada se typicky uplatňuje ve sporném řízení Zásada oficiality —Řízení je v rukou soudu —Soud je oprávněn zahájit řízení z vlastního podnětu a stanovit jeho předmět —Možnost účastníků činit dispoziční úkony je výrazně omezena —Typicky se uplatňuje v řízení nesporném Zásada projednací —Aktivita při zjišťování skutkového stavu je na sporných stranách; tato aktivita se týká —Tvrzení rozhodných skutečností —Označování důkazů k prokázání tvrzených skutečností —Povinnost tvrzení – břemeno tvrzení —Povinnost důkazní – břemeno důkazní —Uplatňuje se typicky ve sporném řízení Zásada vyšetřovací —Odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud; je jeho povinností zjistit rozhodné skutečnosti —Neuplatňují se břemeno tvrzení ani břemeno důkazní —Používá se ve věcech vyjmenovaných v § 120 odst. 2 OSŘ (především nespory) Zásada kontradiktornosti —Dvojí význam: —Vystihuje postavení stran ve sporném řízení coby vzájemných odpůrců; jejich protichůdných zájmů se využívá při zjišťování skutkového stavu (subjektivní odchylka jednoho bude korigována tvrzením druhého) – odvětvová zásada —Právo účastníků (nejen sporného, ale i nesporného řízení) vyjádřit se ke všem skutečnostem, důkazům, návrhům a právním argumentům – součást práva na spravedlivý proces Princip jednoty (jednotnosti) řízení —Řízení tvoří jeden celek —Posloupnost procesních úkonů není stanovena, určuje ji soud —Řízení není rozděleno na určité fáze, do kterých by se soustředila možnost činit určité úkony (např. při uplatnění této zásady může účastník předložit nový návrh i v odvolacím řízení) Zásada koncentrační —V řízení jsou stanoveny určité úseky, v nichž je zapotřebí učinit určitý procesní úkon, jinak k němu soud nepřihlédne — —Platná úprava koncentrace řízení v OSŘ ve sporných věcech § 118b, § 250d Zásada ústnosti a zásada písemnosti —Zásada ústnosti – v procesu je relevantní pouze to, co účastníci před soudem přednesli ústně (např. klasický římský proces) —Zásada písemnosti – to, co nebylo podáno v listinné podobě, jako by neexistovalo (pozdní římský proces, kanonický proces) —V současnosti se žádná z těchto zásad neuplatňuje ve vyhraněné podobě; v řízení se vyskytují jak písemná podání, tak i ústní přednesy Zásada přímosti —Zásada přímosti v objektivním smyslu —Dokazování takovými důkazními prostředky, které umožňují co nejbezprostřednější poznání skutkového stavu —Zásada přímosti v subjektivním smyslu —Soud smí přihlédnout pouze k důkazům, které provedl, a pouze tyto důkazy může hodnotit Zásada volného hodnocení důkazů —Zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu (věrohodnost) má jednotlivým důkazním prostředkům přiznat —Uplatňuje se v současném civilním procesu (ve feudálním procesu naopak platila legální teorie důkazní) —§ 132 OSŘ Zásada materiální pravdy —Proces neklade žádné formální překážky zjišťování skutečného skutkového stavu —Poskytnutí ochrany skutečným subjektivním právům je bezpochyby cílem civilního procesu; zjišťování skutkového stavu se však může dít pouze v souladu s principy a normami ovládajícími ten který druh civilního procesu —Část V. Přehled —Procesní subjekty (subjekty řízení) —Orgány pověřené poskytováním ochrany —Soud —Rozhodce, rozhodčí soud —Účastníci řízení —Zvláštní subjekty řízení —Subjekty hájící veřejný zájem, popř. jiný zájem, odlišný od zájmu účastníku (např. státní zastupitelství) —Subjekty vykonávající pomocné funkce (např. správce konkursní podstaty, správce dědictví, správce podniku) —Osoby zúčastněné na řízení — Jehlanový diagram Soustava civilních soudů Nejvyšší soud Vrchní soudy Krajské soudy Okresní soudy Pravomoc —Pravomoc soudů – okruh věcí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat —Civilní —Trestní —Správní —Ústavní —Civilní pravomoc soudu – okruh záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny rozhodovat v civilním řízení soudním Civilní pravomoc —§ 7 OSŘ —Civilní pravomoc se vztahuje na: —Soukromoprávní spory —Jiné právní věci —Soukromoprávní povahy (nesporná řízení) —Veřejnoprávní povahy (např. detenční řízení podle § 200o) Příslušnost - přehled —Příslušnost určuje konkrétní soud, který se má věcí zabývat (z civilní pravomoci pouze obecně vyplývá, které věci projednávají a rozhodují soudy v civilním řízení soudním) —Druhy: —Věcná příslušnost —Místní příslušnost —Funkční příslušnost —Kauzální příslušnost — Perpetuatio fori —Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení —Jejich pozdější změna nemá na příslušnost vliv (výjimkou je institut přenesení příslušnosti, např. § 177 odst. 2 ve věcech péče soudu o nezletilé) Věcná příslušnost —Věcná příslušnost – určuje soudy (článek soudní soustavy), které jsou příslušné projednat a rozhodnout věc jako soudy I. stupně [resp. který druh soudu (okresní, krajský, vrchní, nejvyšší) má věc projednat a rozhodnout] —Kritéria: —ratio valoris – hodnota sporu —ratio causae – povaha věci Věcná příslušnost II. —Nestanoví-li zákon jinak, jsou zásadně věcně příslušné v prvním stupni okresní soudy —Krajské soudy jsou příslušné ve věcech uvedených v § 9 odst. 2 až 4: —Nehmotné statky —Sociální práva —Některé pracovní záležitosti —Záležitosti týkající se cizího státu —Obchodní věci —Insolvenční řízení a incidenční spory Místní příslušnost —Místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku soudní soustavy —Obecná místní příslušnost —Zvláštní místní příslušnost —na výběr daná —výlučná —§ 88 —§ 89 (místní příslušnost k řízení o spojených věcech a o vzájemné žalobě) —Prorogace v obchodních věcech (§ 89a) Funkční příslušnost —Funkční příslušnost – určuje, který soud rozhoduje o opravných prostředcích (§ 10, § 10a) —O odvolání proti OS KS —O odvolání proti KS VS —O dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (KS i VS) rozhoduje Nejvyšší soud —O žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu zásadně rozhoduje soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni (§ 235a) Kauzální příslušnost —Svěřuje projednávání věcí určitého druhu k tomu účelu zvláště určeným soudům, které však zůstávají součástí dané soudní soustavy —Dříve Krajské obchodní soudy —Nyní příslušnost Městského soudu v Praze ve věcech průmyslového vlastnictví podle § 6 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví — Základní otázky —Kdo je účastníkem konkrétního řízení? — —Je účastník způsobilý být účastníkem a má procesní způsobilost? — —Je účastník věcně legitimován? — Definice účastníků řízení —1. definice: účastníky jsou žalobce a žalovaný —Platí ve sporném řízení (§ 90) —2. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1) —Platí pro nesporná řízení, která lze zahájit i bez návrhu —3. definice: účastníky jsou navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje Definice účastníků (§ 90) —Účastníci sporného řízení = procesní strany —Strana žalující —Strana žalovaná —Princip dvou stran v kontradiktorním postavení —V každém sporu jsou jenom 2 strany —Zákaz sporu se sebou samým (např. žalovaný se stane dědicem žalobce) Formální pojetí účastenství —Strany jsou určeny ryze formálně (procesně) a nezávisle na hmotném právu —žalobcem je ten, kdo podává žalobu —žalovaným ten, koho žalobce označil v žalobě —Hmotněprávní vztah není předpokladem účastenství; materiální pojetí účastenství ve sporu bylo překonáno na přelomu 19. a 20. stol. Procesní společenství —Podle toho, na které straně je několik účastníků —Aktivní společenství —Pasivní společenství —Obapolné společenství —Podle povahy práv a povinností mezi účastníky —Samostatné společenství (§ 91 odst. 1) —Nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2) Vedlejší účastenství (intervence) —Vedlejším účastníkem je třetí osoba —Tato osoba má sama právní zájem na vítězství strany, kterou podporuje —Např. riziko regresu —Procesní stranu podporuje svou procesní činností —Nesmí odporovat procesním úkonům hlavní strany Hlavní intervence (§ 91a) —Probíhá-li spor o určité právo nebo věc mezi dvěma osobami, může proti oběma podat žalobu třetí osoba, která má zato, že právo či věc patří jí —V intervenčním procesu je třetí osoba žalobcem, na straně žalované vzniká procesní společenství účastníků řízení základního procesu —Vyhoví-li soud hlavnímu intervenientovi, zamítne žalobu ze základního procesu 2. Definice (§ 94 odst. 1) —Účastníky jsou —navrhovatel a —ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno; —účastníky řízení o určení neplatnosti manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, jsou pouze manželé —Platí pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu (viz § 81 odst. 1); je-li však v tomto řízení okruh účastníků výslovně vymezen, má tato úprava přednost (např. dědické řízení) Změny v účastenství (§ 94 odst. 3 a 4) —Neúčastní-li se řízení ten, o jehož právech a povinnostech se jedná, soud jej přibere do řízení jako účastníka —Účastní-li se naopak někdo, o jehož práva a povinnosti v řízení nejde, soud jeho účast ukončí —Účastenství se odvozuje od hmotného práva; to je možné jenom v nesporech, ve sporném řízení je to zcela vyloučeno 3. Definice (§ 94 odst. 2) —Účastníky jsou —navrhovatel a —ti, které zákon za účastníky označuje —Okruh účastníků je vymezen zákonem (např. dědické řízení, osvojení, úschovy, povolení uzavřít manželství) —Mimo rámec nesporného nalézacího řízení se této definice využívá i v —Řízení podle části páté OSŘ (§ 250a) —Řízení o výkon rozhodnutí (§ 255) —Insolvenčním řízení (§ 14 odst. 1 IZ) Způsobilost být účastníkem řízení —Způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) má —Ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem podle hmotného práva (viz § 7 OZ, § 6 a § 10 ZP), tj. —FO (včetně nascitura) a PO —Ten, komu ji zákon přiznává (třebaže není subjektem práva) —Např. správce daně Zkoumání způsobilosti být účastníkem řízení —Procesní podmínka —Nedostatek způsobilosti být účastníkem je neodstranitelným nedostatkem procesní podmínky è zastavení řízení —Dojde-li k její ztrátě v průběhu řízení, je v určitých případech možné procesní nástupnictví (§ 107) Procesní způsobilost —Způsobilost vést proces sám nebo prostřednictvím zvoleného zástupce, tj. způsobilost před soudem účinně samostatně jednat (tj. činit procesní úkony) —Účastník má procesní způsobilost v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům podle hmotného práva (§ 8 a násl. OZ, § 6 a § 10 ZP) —Výjimečně —Má procesní způsobilost i ten, kdo není hmotněprávně způsobilý (např. § 186 odst. 3) —Ten, kdo je hmotněprávně způsobilý, nemá procesní způsobilost (§ 23) Zkoumání procesní způsobilosti —Podmínka řízení —Nedostatek lze odstranit: soud je povinen zajistit, aby nezpůsobilý účastník byl zastoupen —Zákonným zástupcem (§ 22) nebo —Opatrovníkem (§ 176, § 192, § 29) — Věcná legitimace —Aktivní věcná legitimace – žalobce je nositelem subjektivního hmotného práva, které u soudu uplatnil —Pasivní věcná legitimace – žalovaný je nositelem subjektivní povinnosti, které se po něm žalobce domáhá nebo která má být určena Nedostatek věcné legitimace —Věcná legitimace ve sporném řízení není podmínkou řízení ani předpokladem účastenství è její nedostatek nevede k zastavení řízení —Věcná legitimace je předpokladem důvodnosti (úspěšnosti) žaloby; není-li dána věcná legitimace, soud žalobu zamítne (jde o meritorní, nikoliv procesní rozhodnutí) — —Sporné řízení u soudu I. stupně Zahájení řízení —Dnem, kdy soudu došla žaloba —Druhy žalob —Na plnění —Statusové (ve věcech osobního stavu) —Určovací —Pravotvorné —Náležitosti žaloby —Obecné (§ 42 odst. 4) —Zvláštní (§ 79 odst. 1) Účinky zahájení řízení —Procesní —Vznik procesního vztahu —Vznik překážky litispendence —Perpetuatio fori —Hmotněprávní —Stavení běhu promlčecí lhůty (§ 112 OZ) Přidělení věci —Došlou žalobu —zapíše vedoucí soudních kanceláří do rejstříku, —přidělí ji spisovou značku a —v souladu s rozvrhem práce ji přidělí některému soudci (zásada zákonného soudce) Příprava jednání I. —Zkoumání procesních podmínek —Na straně soudu —Pravomoc —Příslušnost —Na straně účastníků —Způsobilost být účastníkem řízení —Procesní způsobilost —Průkaz plné moci —Věcných procesních podmínek —Existence návrhu na zahájení řízení —Zaplacení soudního poplatku —Negativních procesních podmínek —Překážka litispendence —Překážka věci pravomocně rozhodnuté Příprava jednání II. —Odstraňování vad žaloby (§ 43 odst. 2) —Soud doručí žalobu žalovanému a vyzve jej, aby se ve věci písemně vyjádřil; výzva může být —prostá [§ 114a odst. 2 písm. a)] —kvalifikovaná (§ 114b); nevyjádří-li se è rozsudek na základě fikce uznání nároku —Soud doručí vyjádření k žalobě žalobci a uvědomí jej o možnosti podat repliku Příprava jednání III. —Přípravné jednání (§ 114c) —Pokus o smír —Stanovení programu sporu —Obstarání důkazních prostředků —Stanovení termínu jednání —Koncentrace řízení —Následky nedostavení se —Zastavení řízení —Fikce uznání nároku Jednání I. —Zapisovatelka vyvolá věc a vyzve účastníky a jejich zástupce ke vstupu do jednací síně —Soudce ověří osobní data osob zúčastněných na jednání —Soudce zahájí jednání —Soudce zjistí aktuální stanoviska stran (např. zda žalobce trvá na žalobě nebo ji bere zpět, zda žalovaný nárok neuznává) —Soudce případně ještě jednou učiní dotaz, zda strany nevyřeší spor smírně — Jednání II. —Žalobce přednese žalobu nebo sdělí její obsah —Žalovaný přednese vyjádření k žalobě nebo sdělí její obsah —Soudce sdělí výsledky přípravy jednání —Soudce uvede, —která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která zůstala sporná a —které důkazy provede —Provádění důkazů — Jednání III. —Závěrečné řeči —Porada senátu, případně přerušení jednání v samosoudcovské věci —Vyhlášení rozsudku —Soudce vyzve sporné strany, aby se vyjádřily, zda se vzdávají odvolání —Ukončení jednání Rozsudek —Druhy —Na plnění, statusové, určovací —Konstitutivní, deklaratorní —Konečné, částečné, mezitímní —Rozsudek pro uznání, rozsudek pro zmeškání —Náležitosti - § 157 —Právní moc - § 159, § 159a —Vykonatelnost - § 160 a násl.