„Hlavní“ otázky k Právním dějinám (2011 – 2012):


 1. Raně starověké státy a jejich státní zřízení
 2. Charakteristika právo raně starověkých států, právní památky
 3. Řecko v archaickém a klasickém období svého vývoje
 4. Ústřední orgány a právo starověké římské republiky
 5. Ústřední správa starověkého římského impéria v 1. – 5. století a tvorba práva
 6. Státní aparát a právo raného středověku – obecná charakteristika
 7. Vztah státu a církve ve středověku
 8. „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše
 9. Středověké stavovské monarchie
10. Prameny středověkého práva a významné právní památky
11. Sociální struktura společnosti v době vrcholného a pozdního středověku
12. Středověký právní partikularismus
13. Postavení osob (práva osob) a věcná práva ve středověku
14. Podoby lenního systému ve středověké Evropě
15. Trestní právo ve středověku
16. Magna charta libertatum (okolnosti vzniku, obsah, význam)
17. Charakteristika absolutistických monarchií
18. Změny v právu v době absolutistických monarchií
19. Přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století a jejich dopad na vývoj státu
20. Přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století a jejich dopad na vývoj práva
21. Význam revolucí 16. – 19. století
22. Francie v letech 1789 – 1791 a Prohlášení práv člověka a občana
23. Nástin francouzského ústavního vývoje v letech 1789 – 1799
24. Kodifikace z doby francouzské revoluce a císařství
25. Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě
26. Pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací
27. Pojetí a základní rysy občanskoprávních kodifikací z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB)
28. Pojetí anglické ústavy a její významné součásti
29. Anglická parlamentní demokracie a její právní zakotvení v 17. a na začátku 18. století)
30. Americké prohlášení nezávislosti a následný ústavní vývoj (do začátku 20. st.)
31. Revoluce let 1848 až 1849 – charakteristika, význam
32. Ústavní uspořádání a právo sjednoceného Německa
33. Německá historická škola a její význam pro vývoj občanského práva
34. Francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj)
35. Charakteristika ruského státu a práva v období od poloviny 19. století do roku 1917
36. Ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety
37. Ústavy sovětského Ruska a SSSR
38. Charakteristika sovětského práva v prvních porevolučních letech
39. Systém sovětského práva, důvody vzniku nových odvětví
40. Prameny sovětského práva po revoluci
41. Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo
42. Sovětské trestní právo
43. Zásahy do vlastnického práva v sovětském Rusku a SSSR; sovětské pojetí vlastnictví
44. Společnost národů a její role v meziválečném období
45. Panevropské hnutí v období mezi světovými válkami
46. Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska)
47. Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po r. 1945
48. Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly)
49. Výmarská republika – analýza ústavního systému
50. Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu
51. Nacistické právo – základní charakteristické rysy
52. Proces uchopení moci nacisty (příčiny, legalita, důsledky)
53. Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období
54. Vývoj státu a práva ve Velké Británii v první polovině 20. století
55. Politický a ústavní vývoj ve Francii v první polovině 20. století
56. Pátá francouzská republika – politický a ústavní vývoj
57. Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století
58. Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie
59. Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v první polovině 19. století
60. Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století
61. Ústavní systém sjednoceného Německa v 19. století
62. Proces sjednocení Itálie
63. Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945
64. Vznik a historie Rady Evropy, NATO, Varšavské smlouvy, RVHP
65. Historie integrace ESUO, EURATOM, EHS do r. 1993