Přednáška pro podzimní semestr bakalářského studia Teorie a praxe přípravného řízení Přípravné řízení Soudní stádium trestního řízení Opravné řízení Zvláštní způsoby řízení Mezinárodní justiční spolupráce prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 12. 10. 2012 •Trestní řád rozeznává následující stádia: • ØPřípravné řízení ØPředběžné projednání obžaloby ØHlavní líčení ØOpravné řízení ØVykonávací řízení Stádia trestního řízení Přípravné řízení trestní ØHistorie přípravného řízení v českých zemích ØSoučasná úprava přípravného řízení ØOrgány přípravného řízení: ØPolicejní orgán ØStátní zástupce ØSoud (resp. soudce) ØFormy přípravného řízení ØPostup před zahájením trestního stíhání (§ 158 – 159b) ØVyšetřování (§ 160 - § 175) ØZkrácené přípravné řízení (§ 179a - § 179f) ØDokazování v přípravném řízení ØObžaloba a návrh na potrestání • • policejní pronásledování 1. Postup před zahájením trestního stíhání ØPočátek provádění úkonů trestního řízení ØSepsání úředního záznamu o zahájení úkonu ØNeodkladné nebo neopakovatelné úkony Ø ØPolicejní orgán je oprávněn Øvyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů, Øvyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů, a je-li toho pro posouzení věci třeba, též znalecké posudky, Øobstarávat potřebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály, Øprovádět ohledání věci a místa činu, • Ø Øvyžadovat, za podmínek uvedených v § 114, provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu, včetně odběru potřebného biologického materiálu, Øpořizovat zvukové a obrazové záznamy osob, snímat daktyloskopické otisky, provádět osobou téhož pohlaví nebo lékařem prohlídku těla nebo ke zjištění a zachycení stop nebo následků činu, Øza podmínek stanovených v § 76 zadržet podezřelou osobu, Øza podmínek stanovených v § 78 - § 81 činit rozhodnutí a opatření v těchto ustanoveních naznačená, Øzpůsobem uvedeným v hlavě čtvrté provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle tohoto zákona jejich provedení nepatří do výlučné pravomoci jiného orgánu činného v trestním řízení. ØPodání vysvětlení ØOsoba podávající vysvětlení může být podezřelým nebo nikoli. ØPrávo na právní pomoc advokáta. ØVysvětlení a neodkladný a neopakovatelný úkon (úloha soudce). Ø –Změna významu záznamu o podaném vysvětlení od 1. 1. 2012 Ø Skončení prověřování ØZákon stanoví lhůty (2, 3, 6 měsíců) • 1.Odložení nebo jiné vyřízení věci (§ 159a) 2.Dočasné odložení zahájení trestního stíhání (§ 159b) 3.Zahájení trestního stíhání (§ 160) • § 2. Vyšetřování ØVyšetřovací orgány ØPolicejní orgán ØStátní zástupce Ø ØStíhání se souhlasem poškozeného ØTaxativní výčet trestných činů ØKontroverzní ustanovení s důsledky pro trestní řízení • Průběh vyšetřování ØUsnesení o zahájení trestního stíhání ØÚčast obviněného a obhájce ve vyšetřování ØSkončení vyšetřování a prostudování spisů, návrhy ØLhůty ke skončení vyšetřování (2, 3 měsíce) ØVyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v I. stupni krajský soud (§ 168 - § 170) ØDozor státního zástupce (§ 174) 3. Zkrácené přípravné řízení (§ 179a – 179h) ØPodmínky zkráceného řízení: ØPříslušnost okresního soudu; ØHorní hranice trestu odnětí svobody nejvíce 3 roky; ØPodezřelý přistižen při činu nebo bezprostředně po něm; ØJinak by bylo zahájeno trestní stíhání, věc je skutkově jednoduchá; ØPráva podezřelého; ØLhůty pro skončení nelze překračovat; – Rozhodnutí v přípravném řízení 1.Postup před zahájením trestního stíhání: • ØOdložení nebo jiné vyřízení věci (§ 159a): §Nejde o podezření ze spáchání trestného činu. §Trestní stíhání je nepřípustné. §Trestní stíhání je neúčelné. §Není znám pachatel. §(Nabývá právní moci, ale nečiní překážku rei iudicatae) ØDočasné odložení zahájení trestního stíhání (§ 159b) ØZahájení trestního stíhání (§ 160) • 2.Vyšetřování: • ØPostoupení věci jinému orgánu (§ 171) ØZastavení trestního stíhání (§ 172) ØPřerušení trestního stíhání (§ 173) ØPodmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307) ØNarovnání (§ 308) Ø ØPřezkum usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci Nejvyšším státním zastupitelstvím (§ 173a, § 174a) Ø ØPodání obžaloby (§ 176) 3.Zkrácené přípravné řízení: • ØPodání návrhu na potrestání ØZahájení trestního stíhání ØPodmíněné odložení podání návrhu na potrestání Dohoda o vině a trestu § 175a Ø Nový způsob skončení trestního řízení od 1. 9. 2012 Ø Námitky proti zavedení dohody Ø Podmínky dohody • Řízení před soudem prvního stupně, veřejné a neveřejné zasedání Předběžné projednání obžaloby •Postup předsedy senátu po podání obžaloby: Ønařízení hlavního líčení Ønařízení předběžného projednání obžaloby Ø Ø •Účel: Øúčelem předběžného projednání obžaloby je prověřit, zda přípravné řízení bylo provedeno v souladu se zákonem a zda jeho výsledky odůvodňují postavení obviněného před soud. • •Způsob předběžného projednání obžaloby: Øneveřejné zasedání Øpřezkum na podkladě zprávy předsedy senátu Ødůkazy se provádějí jen za účelem usnadnění rozhodnutí • •Rozsah předběžného projednání obžaloby: Øopodstatněnost obžaloby Øsprávnost a zákonnost přípravného řízení – •Rozhodnutí v rámci předběžného projednání obžaloby: Øpostoupení věci Øzastavení trestního stíhání Øpřerušení trestního stíhání Øpodmíněné zastavení trestního stíhání Øschválení narovnání Øvrácení věci státnímu zástupci k došetření Hlavní líčení •Nejdůležitější a nejvýznamnější část trestního řízení: Ørozhodnutí o vině Ørozhodnutí o trestu Øjiné rozhodnutí – – •Příprava hlavního líčení: Øúkony před doručením obžaloby Ødoručení obžaloby Øzajištění úspěšného provedení hlavního líčení Ønařízení hlavního líčení Øjiné opatření (zastavení trestního stíhání, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, přerušení trestního stíhání) •Charakteristika hlavního líčení: Øplné uplatnění základních zásad trestního řízení (veřejnost, bezprostřednost, ústnost, atd.) Ørozhodující úloha soudu Ørozdělení úlohy soudu mezi senát a předsedu senátu Øřízení se koná jen o skutku, pro který bylo zahájeno trestní stíhání a podána obžaloba Øpřesně specifikovaná účast osob v hlavním líčení: •soud •zapisovatel •státní zástupce •obžalovaný •obhájce •poškozený •další osoby Průběh hlavního líčení •Počátek hlavního líčení: Øsdělení věci, která bude projednávána Øzjištění přítomnosti osob Øpřednesení obžaloby Øpráva poškozeného – •Dokazování: Øokruh dokazovaných otázek Øpořadí provádění důkazů Øzpůsob provádění důkazů: •aktivní součinnost stran •uplatnění zásad ústnosti a bezprostřednosti •zvláštní povaha výslechu u hlavního líčení Øskončení dokazování •Závěr hlavního líčení: Øzávěrečné řeči státního zástupce a ostatních osob Øprávo posledního slova obžalovaného – •Rozhodnutí v hlavním líčení: Øpodklad pro rozhodnutí Ørozsudek Øzastavení trestního stíhání Øpodmíněné zastavení trestního stíhání Øschválení narovnání Øpřerušení trestního stíhání Øpostoupení věci • •Rozhodnutí mimo hlavní líčení: Øzastavení trestního stíhání Øpodmíněné zastavení trestního stíhání Øschválení narovnání Øpřerušení trestního stíhání Veřejné a neveřejné zasedání •Veřejné zasedání: Øotázky viny a trestu nebo které se blíží rozhodnutí o vině a trestu – •Neveřejné zasedání: Ønení třeba provádět výslech obviněného, svědků, či znalců a slyšet strany (menší význam) •Veřejné zasedání: Øpokud tak stanoví zákon Ørozhodování o ochranných opatřeních Ørozhodování o trestu Ørozhodování o opravných prostředcích Øostatní případy – •Neveřejné zasedání: Østanoví-li tak nebo připouští-li to zákona, nebo není-li stanoveno, že se má rozhodovat v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání Øpředběžné projednání obžaloby Øvšechna rozhodnutí o stížnostech Øněkterá rozhodnutí o jiných opravných prostředcích Ørozhodnutí o zahlazení odsouzení a použití amnestie Ørozhodnutí o započítání vazby a rozhodnutí v souvislosti s výkonem trestu Přezkoumávání rozhodnutí v opravném řízení •Podstata a účel opravného řízení ØVady skutkové (error in facto) ØVady právní (error in iure) ØVady procesního postupu (error in procedendo) Zásady opravného řízení •Obecné principy: • ØZásada oficiality ØZásada práva na obhajobu ØZásada presumpce neviny ØZásada veřejnosti ØZásada ústnosti a bezprostřednosti •Zvláštní principy: • ØRevizní princip ØApelační princip ØKasační princip ØDevolutivní účinek ØSuspenzivní účinek ØBeneficium cohaesionis ØZákaz reformationis in peius ØZákaz dvojího ohrožení Opravné prostředky •Řádné: • ØStížnost (§ 141 a násl.) ØOdvolání (§ 245 a násl.) ØOdpor (§ 314g a násl.) • •Mimořádné: • ØDovolání (§ 265a a násl.) ØStížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl.) ØObnova řízení (§ 277 a násl.) • Řádné opravné prostředky •Směřují proti rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci a do rozhodnutí o opravném prostředku právní moci nabýt nemůže. • •Druhy řádných opravných prostředků: ØOdvolání ØStížnost ØOdpor proti trestnímu příkazu • • • 1. Odvolání: • §Proti všem rozsudkům soudu prvního stupně, pokud nenabyly právní moci. §Široký okruh oprávněných osob: ØObžalovaný ØObhájce ØZákonný zástupce (opatrovník) ØOsoby se samostatným odvolacím právem ØPoškozený ØZúčastněná osoba (její zákonný zástupce nebo zmocněnec) §Posuzuje se podle obsahu. Ø – §Musí být odůvodněno: Ølhůta k odůvodnění Øskutečnosti a důkazy, o které se opírá Ønesprávnost výroku (skutkové vady, právní vady) Øchybějící výrok Øporušení ustanovení o řízení §Podání odvolání a jeho účinky: Øu soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje, ve lhůtě 8 dnů od doručení Øforma podání Øobsah Ødevolutivní účinek Øsuspenzivní účinek •Vzdání se a zpětvzetí odvolání: Ømohou učinit všechny osoby oprávněné podat odvolání Øvýslovné prohlášení Øomezení zpětvzetí na okamžik než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě Ørozhodnutí soudu (vzetí na vědomí) Řízení u soudu po podání odvolání •Řízení u soudu prvního stupně: Øodstranění nedostatků obsahu odvolání Ødoručení stejnopisu odvolání stranám Øpředložení spisů odvolacímu soudu Ønení přípustná autoremedura – •Řízení u odvolacího soudu: Øpříslušnost odvolacího soudu Øtypy jednání (veřejné a neveřejné zasedání) Øpřítomnost osob Øpřednesení odvolání Øprovádění důkazů Ørozhodnutí (odmítnutí, zamítnutí, přerušení trestního stíhání, zrušení rozsudku) •Rozsah přezkumné činnosti odvolacího soudu: Øvázanost odvolacího soudu odvoláním a vytýkanými vadami Øpřezkum pouze oddělitelných výroků a jen z hlediska vytýkaných vad Øvýjimky Øzásada beneficium cohaesionis Øzásada zákazu reformationis in peius • •Řízení u soudu prvního stupně po vrácení věci: Øzávislost na druhu a způsobu rozhodnutí odvolacího soudu Øpotřebný rozsah nového projednání a rozhodnutí Øpovinnost provést všechny úkony a doplnění nařízené odvolacím soudem Øvázanost právním názorem odvolacího soudu Øzákaz reformationis in peius – • 2. Stížnost • •Stížnost je řádný opravných prostředek, jímž lze napadnout usnesení v trestním řízení. •Lze ji podat proti usnesení kteréhokoli orgánu činného v trestním řízení: Øu policejního orgánu proti každému usnesení Øu státního zástupce a soudu, kde to zákon výslovně připouští a kde rozhodovali v prvním stupni – •Forma stížnosti je zjednodušená oproti odvolání. •Suspenzivní účinek tam, kde to zákon výslovně stanoví. •Devolutivní účinek. •Oprávněné osoby: Øosoba, které se usnesení přímo dotýká Øosoba, která dala podnět k usnesení (ne každá) Østátní zástupce Øosoby, které mohou podat ve prospěch obviněného odvolání (usnesení o vazbě a o ochranném léčení) Øorgán sociálně právní ochrany dětí (mladiství) Øpříbuzní mladistvého – •Zpětvzetí stížnosti – • Řízení o stížnosti: • •Podání u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, do 3 dnů od oznámení. •Lze jí napadnout: Ønesprávnost některého výroku Øporušení ustanovení o řízení, které usnesení předcházelo •Autoremedura: Østížnost je přípustná Øbyla podána oprávněnou osobou Øbyla podána v zákonné lhůtě Østížnosti lze vyhovět v plném rozsahu Øautoremedurou nedojde k dotčení práv jiné strany trestního řízení • • Rozhodnutí o stížnosti: • •Nadřízený orgán rozhodne tak, že: Østížnost zamítne (formální či věcné důvody) Ødoplní napadené usnesení Øzruší napadené usnesení bez dalšího Øzruší napadené usnesení a sám rozhodne Øzruší napadené usnesení a uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby znovu jednal a rozhodl •Orgán, jemuž je věc vrácena, je vázán právním názorem stížnostního orgánu a musí provést všechny nařízené úkony. •Zákaz reformationis in peius. 3. Odpor proti trestnímu příkazu •Řádný opravný prostředek proti trestnímu příkazu vydanému soudem ve smyslu § 314e. •Podmínky vydání trestního příkazu: Øskutkový stav je spolehlivě prokázán, a to i ve zjednodušeném řízení, konaném po zkráceném přípravném řízení Ølze uložit: •trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem jeho výkonu •trest obecně prospěšných prací •trest zákazu činnosti do 5 let •peněžitý trest •trest propadnutí věci •vyhoštění do 5 let •zákaz pobytu do 5 let • •Oprávněné osoby: Øty, které jsou oprávněny podat odvolání ve prospěch obviněného Østátní zástupce • •Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, ve lhůtě do 8 dnů od jeho doručení. • •Důsledky podání odporu: Øtrestní příkaz se ruší ze zákona Øsamosoudce nařídí hlavní líčení Øneplatí zákaz reformationis in peius Mimořádné opravné prostředky •Směřují proti rozhodnutí, která jsou v době jejich podání již pravomocná, a to bez ohledu na skutečnost, zda už byla vykonána či nikoli. • •Druhy řádných opravných prostředků: ØDovolání ØStížnost pro porušení zákona ØObnova řízení • • 1. Dovolání •Lze podat pouze proti určitým pravomocným rozhodnutím soudů a jen z taxativně stanovených důvodů. • •Určeno k nápravě výlučně nejzávažnějších právních vad napadeného rozhodnutí nebo řízení mu předcházejícího, a to procesních i hmotně právních, nikoli vad skutkových. • Předmět a důvody dovolání: •Předmětem dovolání mohou být jen rozhodnutí uvedená v § 265a odst. 1, 2. Obecně lze dovolání podat proti rozhodnutí, které splňuje současně tyto podmínky: ØJde o rozhodnutí soudu ØBylo učiněno ve věci samé ØRozhodnutí je již pravomocné ØSoud ve věci rozhodl v druhém stupni ØZákon proti rozhodnutí dovolání připouští – •Rozhodnutí soudu ve věci samé: • ØRozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest, popř. ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání ØRozsudek, jímž byl obviněný (obžalovaný) zproštěn obžaloby ØUsnesení o zastavení trestního stíhání ØUsnesení o postoupení věci jinému orgánu ØUsnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření ØUsnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání ØUsnesení o schválení narovnání ØRozhodnutí soudu druhého stupně, kterým byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek •Důvody podání dovolání: • ØVe věci rozhodl nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. ØVe věci rozhodl vyloučený orgán; ØObviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. ØByla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. ØProti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. ØBylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí vymezené v příslušných ustanoveních trestního řádu. – – Ø ØRozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. ØObviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. ØBylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup. ØBylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. ØV rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. ØBylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán některý shora uvedený důvod dovolání. •Podání dovolání a jeho účinky: • ØZásadně u soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni ØVe lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, tj. od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně. ØObsahové náležitosti dovolání ØCentrální devolutivní účinek (vždy rozhoduje Nejvyšší soud jako dovolací soud) ØNemá suspenzivní účinek Řízení u soudu prvního stupně: •Soud prvního stupně v řízení o dovolání: • ØČiní opatření k odstranění nedostatků v náležitostech obsahu dovolání ØDoručuje stejnopis dovolání a jeho odůvodnění podaného jednou oprávněnou osobou druhé oprávněné osobě ØMůže navrhnout odložení nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí ØPředkládá spisy dovolacímu soudu Oprávněné osoby: •Nejvyšší státní zástupce •Obviněný prostřednictvím obhájce • Řízení u dovolacího soudu: •Dovolací soud •Typy jednání dovolacího soudu (veřejné a neveřejné zasedání) •Rozsah přezkumné činnosti dovolacího soudu: ØDovolací soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost zpravidla jen těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž bylo podáno dovolání, a správnost postupu řízení, jež jim předcházelo, ØTuto přezkumnou činnost provádí zpravidla jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, ØNepřezkoumává tu část napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení, která se týkají osoby, ohledně níž dovolání podáno nebylo, jestliže týmž rozhodnutím bylo rozhodnuto o více osobách – Rozhodnutí dovolacího soudu: •Usnesení o odmítnutí dovolání učiněné bez meritorního přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení jež mu předcházelo •Usnesení - přikázání soudu, aby rozhodl o chybějícím výroku nebo doplnil neúplný výrok. •Sám rozhodne o chybějícím výroku nebo o doplnění neúplného výroku •Kasační rozhodnutí – zrušení napadeného rozhodnutí nebo jeho části •Usnesení o zamítnutí dovolání, pokud po přezkoumání napadeného rozhodnutí i řízení mu předcházejícího zjistí, že dovolání není důvodné. • 2. Stížnost pro porušení zákona ØJen proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce (pouze výrok). ØÚčelem je náprava právních vad pravomocných rozhodnutí nebo náprava vadného postupu řízení, které pravomocnému rozhodnutí předcházelo. ØMůže podat pouze ministr spravedlnosti. ØPodává se k Nejvyššímu soudu. Ø ØObsahové náležitosti SPZ Ø ØCentrální devolutivní účinek (rozhoduje o ní vždy Nejvyšší soud) ØNemá suspenzivní účinek (možnost odkladu nebo přerušení výkonu rozhodnutí) •Důvody SPZ: ØNapadeným rozhodnutím byl porušen zákon ØRozhodnutí bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení Řízení u Nejvyššího soudu: ØTypy jednání (veřejné a neveřejné zasedání) ØRozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu : ØPřezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti zpravidla jen těch oddělitelných výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž byla podána SPZ, a správnost postupu řízení, které jim předcházelo ØPřezkumnou činnost provádí zpravidla jen v rozsahu a z důvodů uvedených ve SPZ ØNepřezkoumává tu část napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení, která se týká osoby, ohledně níž SPZ podána nebyla, jestliže týmž rozhodnutím bylo rozhodnuto o více osobách. Rozhodnutí Nejvyššího soudu: ØZamítnutí stížnosti pro porušení zákona ØNezamítne-li Nejvyšší soud SPZ a shledá-li, že zákon porušen byl, vysloví rozsudkem, že napadeným rozhodnutím, popř. jeho částí, nebo v řízení, jež takovému rozhodnutí předcházelo, byl porušen zákon. 3. Obnova řízení ØSměřuje proti taxativně stanoveným pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce: ØRozsudek ØTrestní příkaz ØUsnesení o zastavení trestního stíhání ØUsnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání ØUsnesení o schválení narovnání ØUsnesení o postoupení věci jinému orgánu. ØNemá suspenzivní účinek (možnost odložení nebo přerušení výkonu trestu pravomocně uloženého v původním řízení) ØNemá devolutivní účinek ØÚčelem je odstranění nedostatků především ve skutkovém zjištění, na němž určité rozhodnutí spočívá. Ø ØRozhoduje se jen o otázce, zda nové skutečnosti či důkazy, které byly dříve neznámé orgánů činným v trestním řízení, jež ve věci rozhodovaly, mohou odůvodnit jiné rozhodnutí, než jaké bylo v původním řízení učiněno. – • •Důvody pro obnovu řízení: ØVyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy orgánu činného v trestním řízení, o jehož rozhodnutí jde, dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy již známými odůvodnit jiné rozhodnutí, než jaké bylo učiněno v rozhodnutí, jehož se návrh týká ØNěkterý z orgánů činných v trestním řízení v původním řízení porušil své povinnosti jednáním zakládajícím trestný čin a tato skutečnost byla kvalifikovaně zjištěna pravomocným rozsudkem. ØNa základě právního předpisu, který zcela nebo v části Ústavní soud nálezem zrušil, byl vydán soudem v trestním řízení rozsudek, jenž nabyl právní moci, ale nebyl dosud zcela vykonán. • Podání návrhu na obnovu řízení: ØO povolení obnovy řízení se rozhoduje vždy jen na návrh oprávněné osoby ØNávrh může být podán ve prospěch i v neprospěch obviněného (odsouzeného) ØObsah návrhu ØOprávněné osoby: ØStátní zástupce ØObviněný ØOsoby, které by mohly podat ve prospěch obviněné odvolání, tj. příbuzní obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh ØObhájce obviněného v řízení proti uprchlému Řízení o návrhu na povolení obnovy a rozhodnutí o něm: ØŘízení obnovovací ØRozhodnutí soudu o návrhu na povolení obnovy řízení • • Řízení po povolení obnovy: ØPo pravomocném povolení obnovy se v obnoveném řízení věc znovu projedná a rozhodne, a to buď v celém rozsahu, nebo v části, v které byla obnova povolena a původní rozhodnutí zrušeno. Zvláštní způsoby řízení ØŘízení proti mladistvým ØŘízení proti uprchlému ØPodmíněné zastavení trestního stíhání ØNarovnání ØŘízení před samosoudcem ØŘízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu ØŘízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ØŘízení o schválení dohody o vině a trestu – Mezinárodní justiční spolupráce •Podstata mezinárodní justiční spolupráce • ØStátní suverenita jako omezující faktor ØMezinárodní smlouvy, obyčeje a vnitrostátní úprava – •Základní instituty mezinárodní justiční spolupráce • ØMezinárodní justiční spolupráce v užším slova smyslu ØMezinárodní justiční spolupráce v širším slova smyslu – •Právní prameny mezinárodní justiční spolupráce • ØMezinárodní smlouvy z první poloviny 20. století ØSmlouvy dvoustranné a mnohostranné ØRada Evropy a mnohostranné evropské úmluvy ØSmlouvy mezi tzv. socialistickými státy ØEvropská unie a „prostor svobody bezpečnosti a spravedlnosti“ – – Právní úprava mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech podle trestního řádu ČR ØZákladní formy právního styku s cizinou v ČR ØVydávací řízení Øzákladní zásady vydávacího řízení (nevydávání vlastních občanů, zásada vzájemnosti, zásada oboustranné trestnosti, zásada speciality, zásada nepřípustnosti vydání pro určité trestné činy) Øvyžádání z ciziny (§ 383 a násl.) Øvydání do ciziny (§ 391 a násl.) • • • ØEvropský zatýkací rozkaz (§ 403 a násl.) ØPrůvoz pro účely řízení v cizině (§ 423 - § 424) ØDožádání (§ 426 - § 437) ØDožádání do ciziny ØDožádání z ciziny ØZvláštní druhy dožádání ØDočasné předání do ciziny a převzetí z ciziny ØSpolečný vyšetřovací tým ØPřevzetí a předání trestních věcí (§ 447 - § 448) ØPřevzetí trestní věci z ciziny a předání trestní věci do cizin – ØVýkon rozhodnutí ve vztahu k cizině ØUznávání a výkon cizozemských rozhodnutí ØPředání výkonu rozsudku do ciziny ØPředání a převzetí výkonu podmíněného trestu odnětí svobody Projekty Evropské unie v oblasti spolupráce v trestních věcech ØEvropská justiční síť ØEUROJUST ØEUROPOL ØOLAF ØEvropský prokurátor ØEvropský trestní rejstřík Mezinárodní tribunály a mezinárodní soud ØMezinárodní tribunály vzniklé ad hoc ØNorimberský a Tokijský mezinárodní tribunál ØMezinárodní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii - ICTY ØMezinárodní tribunál pro zločiny ve Rwandě - ICTR – ØStálý mezinárodní soud - ICC O t á z k y ???