Fiskální hospodářská politika Ekonomika veřejné správy Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Role státu v tržní ekonomice lPoslední třetina 19. stol. až 70. léta 20. stol. – postupný nárůst intervencí státu do hospodářství ¡Vzdalování od předpokladů dokonalé tržní konkurence ¡Velká deprese otřásla důvěrou v autostabilizační schopnost tržního mechanismu ¡Rostoucí sociální napětí lFunkce státu ve vztahu k trhu ¡Stabilizační ¡Redistribuční ¡Alokační Míra státních intervencí lNení názorová shoda lLiberální směry ¡Co největší prostor pro fungování trhů ¡Škodlivé důsledky vládních intervencí lIntervencionistické směry ¡Trh selhává – překonávat díky hospodářské politice l Hospodářská politika lSouhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a konkrétních opatření státu lČinnost k ovlivnění ekonomického vývoje země na základě stanovených cílů lNositelé hospodářské politiky: ¡Státní instituce ¡Zájmové skupiny, profesní skupiny a komory ¡Mezinárodní a nadnárodní instituce l Mikroekonomická hospodářská politika lReaguje na existenci tržních selhání ¡Např.: lPolitika na ochranu hospodářské soutěže lSociální a přerozdělovací politika lRegionální politika lStrukturální politika l… Makroekonomická hospodářská politika lZaměřena na udržování celkové hospodářské prosperity ¡Dílčí cíle: lEkonomický růst lNízká míra nezaměstnanosti lStabilita cenové hladiny lVnější rovnováha lNástroje tvoří: ¡Fiskální politika ¡Měnová politika ¡Důchodová politika ¡Vnější hospodářská politika Hrubý domácí produkt lHDP = souhrn veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené v určité zemi během jednoho roku lHDP nezachycuje netržní produkci, směnné transakce existujícího majetku, meziprodukty, stínovou ekonomiku, produkci externalit, hodnotu volného času, kvalitu produkce. lNominální vs. reálný HDP lHDP vs. HNP (hrubý národní produkt) lHrubý vs. čistý domácí produkt Ekonomický růst lZvýšení potenciálního produktu v čase ¡potenciální produkt = produkt, který se vyrábí při přirozené zaměstnanosti lHlavní zdroje ekonomického růstu: ¡Růst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál) = extenzivní růst ¡Růst celkové produktivity výrobních faktorů (vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok) = intenzivní růst ¡V praxi kombinace lBludný kruh chudoby ¡Nízký HDP na obyvatele – nízké úspory – nízká tvorba kapitálu – nedostatečná vybavenost práce kapitálem – nízký HDP na obyvatele Hospodářský cyklus lPravidelné kolísání vzestupu a poklesu ekonomiky lKolísání skutečného produktu kolem úrovně potenciálního produktu lTeoretické přístupy: ¡Monetární teorie cyklu lPříčina: oscilace tempa růstu peněžní zásoby (úrokové sazby) ¡Reálná teorie cyklu lPříčina: investiční či inovační vlny l Výkyvy ekonomiky z hlediska charakteru cyklu lStrukturální výkyvy (pouze některá odvětví) ¡změna preferencí spotřebitelů ¡změna vzácnosti ekonomických zdrojů ¡nové technologické poznatky lCyklické výkyvy (hospodářské cykly) ¡celkový pokles ekonomiky (produkce a zaměstnanosti) Výkyvy ekonomiky z hlediska času lKitchinovy cykly ¡30 – 60 měsíců ¡důvod: zásoby ¡ lJuglarovy cykly ¡10 – 11 let ¡důvod: investice do fixního kapitálu a jejich amortizace ¡ lKondratěvovy cykly (vlny) ¡cca 50 let ¡důvod: změny výrobních technologií, politické události Příčiny výkyvu ekonomiky lvnější ¡nárůst cen základních vstupů na světových trzích ¡nedostatečné informace ¡politicko-společenské příčiny ¡neadekvátně prováděná hospodářská politika vlády ¡nerovnoměrné tempo růstu obyvatelstva ¡přírodní katastrofy ¡psychologické příčiny aj. ¡ lvnitřní ¡úspory mzdových nákladů podniků (zaostávání poptávky za nabídkou) ¡nestabilita investičních výdajů (výkyvy v agregátní poptávce) Konjunkturní indikátory lpředstihové indikátory ¡počty přijatých zakázek ¡počty vydaných stavebních povolení ¡ lsoučasné indikátory ¡reálný HDP ¡míra nezaměstnanosti ¡ceny výrobců l lzpožděné indikátory ¡mzdy ¡spotřebitelské ceny Vývoj ekonomiky v ČR Zdroj: ČSÚ Meziroční vývoj HDP l Zdroj: ČSÚ Míra inflace – průměrný roční index l Zdroj: ČSÚ Míra registrované nezaměstnanosti l Zdroj: ČSÚ Ekonomický cyklus a konjunkturní indikátory lhttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2012-Q4_B.pdf l Podstata krize lPodstata krize je většinou stále stejná: lnadměrné žití na dluh ¡ lnadspotřeba l lnadvýroba l lpřehřívání l lbubliny na trzích aktiv l Příčiny prohlubování krize lPříčiny prohlubování krize: ¡nedojde k obnovení důvěry investorů a spotřebitelů v ekonomiku, i přes řadu vládních pobídek ¡dojde k poklesu ceny aktiv, ubývá bohatství domácností, a tím pádem klesá spotřebitelská poptávka Problematická místa lRychlý růst deficitů veřejných financí: ¡Růst úrokových sazeb ¡Skokové zvýšení dluhu a nárůst úrokových plateb ¡Zúžení manévrovacího prostotu pro fiskální stabilizaci ¡ lAktivace krizových zpětných vazeb: ¡Zvýšení nezaměstnanosti ¡Nestabilita bankovního sektoru ¡ lI mírnější záporný růst ekonomik, bude-li dlouhodobý, může být pro finanční sektor velmi škodlivý Oživení hospodářské politiky lMakroekonomická opatření v době krize: ¡ makroekonomické politiky, s akcentem na fiskální politiku l l monetární politika ¡ použití standardních nástrojů měnové politiky, příp. jiné nástroje ¡ l fiskální politika ¡standardní nástroje fiskální politiky ¡expanzivní fiskální politika - účinnost fiskálních balíčků ¡daňová politika (období expanzivní politiky = snižování daní) ¡stabilita a zjednodušování legislativy lČR je v EU v časové náročnosti vyřízení daní na předposledním místě (poslední Bulharsko) lČR je ze 183 zemí na 171. místě v časové náročnosti vyřízení daní (podnik v ČR potřebuje 613 hodin, průměr v EU 232 hodin, v roce 2008 bylo v ČR potřeba průměrně dokonce 930 hodin) l lZdroj: ČNB Fiskální politika lzáměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatním ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj. l l Typy fiskální politiky: lExpanzivní: ¡růst výdajů st. rozpočtu (přímé) ¡snížení daní (nepřímé) ¡kombinace obou předchozích způsobů ¡ lRestriktivní ¡snížení výdajů st. rozpočtu (přímé) ¡zvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé) ¡kombinace obou předchozích způsobů Nástroje fiskální politiky lVládní výdaje na nákup statků a služeb ¡Jedna ze složek agregátní poptávky ¡Nastupuje multiplikační efekt (multiplikátor vládních výdajů) lČisté daně ¡Rozdíl mezi daněmi a transferovými platbami ¡Snížením zbude domácnostem více peněz na spotřebu ¡Dopad na agregátní poptávku nižší Teoretické přístupy k fiskální politice lFyziokraté - stát nemá zasahovat do hospodářství l lMerkantilisté - potřeba aktivních státních zásahů l lKlasická politická ekonomie - prosazovala škodlivost státních zásahů l lNeoklasický proud - na veřejný sektor jsou aplikovány principy efektivní alokace zdrojů l lTeorie ekonomie blahobytu - stát má zajišťovat rovné podmínky pro všechny jednotlivce l lKeynes - teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu l lMonetaristé - deficit státního rozpočtu vede k vysoké inflaci Státní rozpočet lHlavním nástrojem fiskální politiky lSoustava veřejných rozpočtů: ¡Státní rozpočet ¡Rozpočty vyšších územních samosprávných celků ¡Rozpočty municipalit ¡Státní účelové peněžní fondy, fondy zdravotních pojišťoven ¡Rozpočty organizačních složek státu, příspěvkových a municipálních organizací Struktura rozpočtu 2012 lhttp://data.blog.ihned.cz/c1-58071110-statni-rozpocet-z-ptaci-perspektivy-nejvic-se-skrta-na-minis terstvech-zemedelstvi-a-pro-mistni-rozvoj Saldo státního rozpočtu lRozdíl mezi příjmy a výdaji ¡Příjmy > výdaje … přebytek ¡Příjmy = výdaje … vyrovnaný státní rozpočet ¡Příjmy < výdaje … deficit, schodek lDeficit je třeba financovat ¡Nejčastěji emise dluhopisů l Saldo státního rozpočtu ČR (mld. Kč) l Saldo státního rozpočtu / HDP (%) Saldo v porovnání vybraných zemí EU Zdroj: MF ČR Státní dluh a veřejný dluh lStátní dluh ¡Vzniká kumulací deficitů státních rozpočtů ¡Součástí veřejného dluhu lVeřejný dluh ¡Někdy nazýván i vládní dluh ¡Zahrnuje i dluh státních fondů, místních rozpočtů, zdravotních pojišťoven a veřejných VŠ Státní dluh (mld. Kč) Státní dluh / HDP (%) l Veřejný dluh / HDP (%) Vládní dluh v porovnání s vybranými zeměmi EU Zdroj: MF ČR Fiskální pravidla lVyrovnaného státního rozpočtu lCyklicky vyrovnaného státního rozpočtu ¡Fáze recese – možno deficitní financování ¡Fáze konjunktury – nutno vytvářet přebytek státního rozpočtu ¡Ve skutečnosti důsledkem růst státního dluhu Fiskální opatření lAutomatické stabilizátory (Vestavěné stabilizátory) ¡působí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění ¡nemají žádné nulové vnitřní zpoždění ¡ lDiskrétní opatření (Záměrná opatření) ¡opatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových daní ¡mají časová zpoždění Fiskální politika lteoretická východiska: keynesiánské finance lzaměření: mikroekonomická stabilita a stimulace lkompetentní subjekty: vláda lvztah k rozpočtu: vyrovnanost není prioritou lvztah k veřejným výdajům: pouze G lvztah k veřejným příjmům: tzv. čisté daně (TA-Tr) lG- vládní výdaje na nákup statků a služeb lTr - transfery Rozpočtová politika lteoretická východiska: klasické finance lzaměření: realizace alokačních a redistribučních záměrů lkompetentní subjekty: ministerstvo financí lvztah k rozpočtu: vyrovnanost je prioritou lvztah k veřejným výdajům: jako suma G+Tr lvztah k veřejným příjmům: daně (TA) l lG- vládní výdaje na nákup statků a služeb lTr - transfery Úloha SR v hospodářské politice lalokační ¡poskytování veřejných statků a služeb ¡ ldistribuční ¡rozdělování důchodů a bohatství ve společnosti ¡ lstabilizační ¡úkolem vlády je používat nástroje fiskální politiky k udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity Výdaje SR l lna vládní nákupy – zajištění veřejných statků státem – tzv. alokační výdaje lna financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků lna peněžní transfery pro obyvatelstvo lformou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti lformou dotací ekologických lredistribuční výdaje Příjmy SR lDaňové ¡pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) ¡příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ¡pojistné na veřejné zdravotní pojištění ¡cla ¡místní poplatky (tyto jsou zařazeny do rozpočtů nižších územně správních celků) lNedaňové ¡příjmy ve formě uživatelských poplatků ¡z pronájmu státního majetku Distribuční spravedlnost lSpravedlnost se v daňové teorii: ¡schopnost platit daň – každý subjekt by měl přispívat k financování veřejných statků podle své platební schopnosti ¡užitek ze zdanění – jednotlivec má platit takovou daň, která je rovna užitku ze zdanění v podobě různých veřejných statků, které pro něj stát zabezpečuje ¡ ¡princip vertikální spravedlnosti lpoplatník s větší schopností platit daň, tzn. bohatý subjekt, by měl platit větší daň než poplatník s nižší schopností platit daň ¡princip horizontální spravedlnosti lpoplatníci se stejnou schopností platit daň platí stejně velikou daň, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, věk apod. Rozpočtový deficit lje výrazem krátkodobé rozpočtové nerovnováhy lStrukturální ¡Vzniká, když je ekonomika na úrovni potenciálního produktu ¡Způsoben diskrečními opatřeními státu lCyklický ¡Způsoben ekonomickým cyklem – v důsledku hospodářského poklesu Příčiny rozpočtového deficitu lEndogenní faktory ¡expanzivní charakter fiskální politiky ¡časové rozložení výdajového šoku ¡časové rozložení daňového zatížení na více generací ¡vládní populismus l lExogenní faktory ¡tempo ekonomického růstu ¡deprese ve světě ¡růst cen základních surovin ¡vývoj úrokové míry ¡úrok z veřejného dluhu ¡mimořádné události Důsledky deficitu státního rozpočtu lkrátké období - pozitivní ¡eliminace vlivu exogenních faktorů ¡financování efektivních veřejných výdajových programů ¡v krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích ldlouhé období - negativní ¡růst veřejného dluhu ¡vyvolává inflační tlaky l l Děkuji za pozornost