Seminář č. IV. – Předporozumění v právní interpretaci Zadání příkladů: I. Přečtěte si názor Ústavního soudu na úlohu předvědění v právní interpretaci. Pokuste se vymezit, co znamená pojem „předvědění“ a pojem „předporozumění“ v prostředí právní interpretace. Každá právní norma má svůj smysl a účel, jejich rekonstrukce je však spjata s řadou nejistot. Smysl a účel zákona lze dovodit především z autentických dokumentů, vypovídajících o vůli a záměrech zákonodárce, mezi něž patří důvodová zpráva k návrhu zákona (uvědomujíc si skutečnost, že ze souhlasu zákonodárce s osnovou návrhu lze pouze prezumovat i jeho souhlas s jejími důvody), a dále z argumentace, přednesené v rozpravě při přijímání návrhu zákona. Smysl a účel zákona lze dále dovodit z pramenů práva. Jelikož právní norma s klasickou strukturou (na rozdíl od teleologické právní normy) neobsahuje explicitně vyjádření svého smyslu a účelu, nelze tyto stanovit "bez rekurzu na předvědění interpreta" (O. Weinberger, Norma a instituce. Úvod do teorie práva. Brno 1995, s. 165). Při rekonstrukci smyslu a účelu zákona sehrávají tudíž vlastní představy interpreta o teleologické racionalitě právního ustanovení klíčovou roli. To je vážný důvod pro uplatňování výkladu e ratione legis pouze za splnění určitých podmínek. Citováno dle nálezu Pl. ÚS-st.-1/96, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, str. 471, přístupné rovněž na http:\\nalus.usoud.cz. II. Přemýšlejte nad úlohou předporozumění v aplikační činnosti orgánů veřejné moci. S poukazem na ustanovení konkrétních právních předpisů odůvodněte a vysvětlete, v čem spočívají tzv. řídící ideje těchto institucí: a) veřejný ochránce práv (z. č. 349/1999 Sb.) b) orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) c) obecný soud d) Ústavní soud f) orgány činné v trestním řízení (obecně + zvláště státní zastupitelství) III. Přečtěte si stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2006, sp. zn. Cpjn 201/2005 a návazný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 78/06 (uloženy ve složce studijní materiály) týkající se problematiky odstoupení od smlouvy. Zamyslete se nad následujícími problémy: 1) Jaké jsou hlavní odlišnosti v nazírání Nejvyššího soudu a Ústavního soudu na daný právní problém? 2) Jaké právní principy a hodnoty hrají v dané věci nejvýznamnější roli? 3) Jakou roli sehrálo předporozumění těchto institucí v určení správného řešení? 4) Jaký je Váš názor na tento problém? IV. Přečtěte si rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2011, č. j. 1 Afs 91/2010 - 3 (uložen ve složce studijní materiály), a zamyslete se nad následujícími problémy: 1) Jak Nejvyšší správní soud vyložil pojem závazek v prostředí zákona o omezení plateb v hotovosti? 2) Jaké argumenty přitom použil? 3) Který právní princip byl součástí předporozumění Nejvyššího správního soudu při řešení věci? 4) Do jaké míry je soud oprávněn dotvářet právo prostřednictvím řešení právního případu? 5) Jaký je Váš názor na řešení tohoto případu?