Petr Mrkývka 2012 ÒZahrnuje všechny právní normy, které mají exteritoriální daňový dopad ÒTvoří jej normy vnitrostátního práva, normy vyplývající z mezinárodních konvencí a normy mezinárodních organizací. ÒNejvýznamnější oblasti: problematika dvojího zdanění, daňové ráje, spolupráce daňových správ. ÒDaňová suverenita = schopnost státu samostatně (autonomně) vytvářet vlastní daňový systém a vlastní daňové instituce - daňová jurisdikce. ÒRozsah daňové jurisdikce vyplývá z daňových zákonů – ÒOmezená x neomezená daňová povinnost ÒUplatněné zásady: zásada rezidence a zásada zdroje ÒStátu přísluší nakládat daně na subjekty s bydlištěm nebo sídlem na svém území bez ohledu na to, kde se nachází místo zdroje příjmů nebo místo, kde se nachází zdanitelný majetek ÒZásada rezidence je založena na subjektivním kritériu – rezidenství daňového subjektu Ò►neomezená daňová povinnost ÒVychází ze zdanění příjmů a majetku spočívajících na území daného státu bez ohledu na místo bydliště nebo sídla daňového subjektu Ò►omezená daňová povinnost ÒVětšina státu uplatňuje syntézu zásady rezidenství a zásady zdroje. Ò► dvojí mezinárodní zdanění ÒJurisdikční kolize ÒNaložení na jeden předmět zdanění dvou nebo vice daní. ÒVěda finančního práva rozlišuje: ÒDvojí zdanění ekonomické ÒDvojí zdanění právní ÒNastává, kdy jeden příjem nebo jeden majetek náležející dvěma nebo více subjektům je zdaňován nejméně dvakrát. ÒNastává tehdy, když příjem nebo majetek je jednoho daňového subjektu je zatížen dvěma nebo více daněmi. ÒVnitrostátní ÒMezinárodní – řeší mezinárodní právo, jedná se o dvojí zdanění ve smyslu právním ÒPoužije se tehdy, pokud jsou naplněny současně následující předpoklady 1.Uvalení daně různými suverénními státními daňovými jurisdikcemi 2.Identita daňového subjektu 3.Identita předmětu zdanění 4.Identita zdaňovacího období 5.Identita daně ÒNegativní ÒSnaha státu recipročně zamezit vícerému zdanění ÒVymezeny mezinárodní daňovou praxí ÒUnilaterální ÒBilaterální ÒMultilaterální ÒHarmonizace daní Ò Ò ÒStáty je uplatňují samostatně v rámci realizace vlastní daňové suverenity ÒRezignace na daňové pohledávky z vlastních předpisů ÒNěkdy vazba na zásadu vzájemnosti Ò ÒKonsens dvou států - smlouva ÒNejspolehlivější eliminace dvojího zdanění ÒVyužité též pro zamezení daňovým únikům Ò ÒVícestranné smlouvy Òpříklady: ÒŘímská konvence (1921) - A, H, I, PL, RO, YU ÒAndská smlouva (1971) – Bolívie, Chile, Peru, Ekvádor, Kolumbie ÒNordická konvence (1983) – Norsko, Dánsko, Švédsko, Island, Faerské ostrovy ÒPobaltské smlouvy 3+1 (záměr 5+3) 1993-2003 ÒArabská daňová smlouva (1973) ÒCARICOM (1994) - Antigua, Barbados, Belize, Dominika, Grenada, Guyana, Jamajka, Montserrat, Sv. Kitts a Nevis, Sv. Lucia, Sv. Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago. Princip exkluzivního zdanění ve státě zdroje a striktně zakazuje zdaňování celosvětových příjmů poplatníka ve státě zdroje. ÒRVHP 30/1979 Sb., 49/1979 Sb. ÒMetoda vynětí – nezahrnuje se exterit. zdroj ÒÚplné vynětí ÒVynětí s výhradou progrese – sazba ÒMetoda započtení – odečte se daň zaplacená v zahraničí ÒZapočtení plné – v plné výši ÒZapočtení prosté – jen ve výši odpovídající ÒOSN ÒOECD ÒEU Model Tax Convention ÒUSA ÒDefinice ÒDaňový domicil ÒZdanění korporací ÒZdanění zisků z letecké a námořní dopravy ÒZdanění dividend a jiných podílů na čistém zisku kapitálových společností ÒZdanění úroků ÒZdanění licenčních poplatků ÒZdanění příjmů z výkonu svobodných povolání ÒPříjmy ze závislé činnosti ÒZdanění tantiém ÒZdanění příjmů umělců a sportovců ÒZdanění jiných příjmů ÒVyloučení dvojího zdanění ve státě příjemce ÒVšeobecná ustanovení Ò ÒDZWONKOWSKI Henryk et al. Prawo podatkowe. Warszawa: C.H.Beck 2010 Ò