Řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu © JUDr. Martina Radkova § 82 – 87 s. ř. s. • •ochranu proti nezákonnému zásahu máme v s.ř.s. od 1. 1. 2003 – byla to novinka • •definici zásahu neobsahuje ani s.ř.s. ani jiný zákon • Definice •legislativní zkratka ZÁSAH = zásah, pokyn nebo donucení (pojem „zásah“ tedy používáme v užším a širším smyslu) • •zásah musí být zaměřen proti žalobci nebo v jeho důsledku bylo proti žalobci zasaženo Pojem zásahu = důvodnost žaloby •Posouzení, zda úkon správního orgánu může být pojmově nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ve smyslu § 82 o. s. ř., je otázkou důvodnosti žaloby (součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoli otázkou existence podmínek řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16.12.2008, č. j 8 Aps 6/2007 - 247 Zásahem je například: •zahájení či provádění daňové kontroly •odtažení vozidla •neumožnění nahlédnutí do osobního spisu celníka •změna rodného čísla •zaevidování v databázi •provedení místního šetření Aktivní úkon? •Faktické jednání správních orgánů musí pro to, aby bylo "zásahem" ve smyslu § 82 s. ř. s., naplňovat mj. dva znaky: 1) musí jít o aktivitu (úkon), nemůže se jednat o pasivitu (nekonání) správního orgánu, a 2) úkon musí být pro osoby, vůči nimž směřuje, závazný tak, aby tyto osoby na základě tohoto úkonu byly povinny něco dát, konat, nekonat (opominout, zdržet se) či strpět. Neprovedení záznamu do katastru nemovitostí proto není zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2008, čj. 3 Aps 3/2006-54 2 typy žalob: 1.žádost soudu, aby rozhodl, že zásah je nezákonný 2.aby soud navíc zakázal opakování zásahu – podmínkou je, aby zásah trval nebo jeho důsledky anebo hrozilo jeho opakování - tento stav tu musí být i v době rozhodnutí soudu (rozdíl proti přezkumu rozhodnutí) Hrozba • •hrozba opakování zásahu musí být reálná (pravděpodobná) K definici • •zásah není rozhodnutím ani nečinností, není to ani vydání právního předpisu K definici •zásahem jsou obvykle aktivní úkony v rámci správního dozoru (autoritativní úkony příslušníků ozbrojených sil – policistů, vojáků, vězeňské stráže, celní správy, městských strážníků, ale i různých kontrolorů, stavebního dohledu, daňové správy) • K definici • •zásah musí směřovat proti veřejným subjektivním právům žalobce, nejde např. o ochranu proti soukromé osobě, např. svépomoci podle občanského zákoníku Nezákonnost • •zásah musí být nezákonný: výchozím bodem je ústavní klauzule: státní moc lze uplatňovat jen v případech, kdy tak stanoví zákon a v zákonem určených mezích (č. 2/3 Ústavy a čl. 2/2 LZPS) Nezákonnost zásahu •zásah je nezákonný, když správní orgán k němu nemá pravomoc (prokazuje se předložením služebního průkazu, stejnokrojem…), zásah musí být v souladu se zákonem povahou, rozsahem, obsahem a účelem •způsob zásahu musí být zákonný (přítomnost třetí osoby, tělesná prohlídka – osoba stejného pohlaví) • •zásah musí být vykonán v územním obvodu správního orgánu/příslušníka Bránit se nezákonnému zásahu? • •podle komentáře s. ř. s. to není podmínka žaloby, Obecné správní právo (Hendrych) to vyvozuje z LZPS, nelze se však přitom dopustit trestného činu (útoku na veřejného činitele apod.). Účastníci řízení •účastníci řízení: žalobce a žalovaný • •aktivní žalobní legitimaci má ten, kdo byl přímo zkrácen na svých právech (tj. ten, kdo to tvrdí), kdo podal žalobu Žalobce • • •žalobcem je ten, kdo BYL zkrácen na svých právech – k zásahu tedy již došlo – jde se do minulosti Žalovaným je 1. 1.správní orgán 2.nebo správní orgán, který sbor, jehož je členem zasahující příslušník, řídí (např. policie je podřízena Ministerstvu vnitra), nebo 3.u obecní policie obec Řízení •věcná příslušnost: krajské soudy •místní příslušnost: podle sídla žalovaného správního orgánu •v řízení o nezákonném „zásahu“ se použijí obecná ustanovení o řízení (část III. hlava I s.ř.s.) Lhůty •subjektivní lhůta pro podání žaloby: 2 měsíce • •objektivní: 2 roky • •zmeškání lhůty nelze prominout • •lhůta běží od doby, kdy se žalobce dozvěděl o zásahu Náležitosti žaloby § 84 SŘS A.obecné (§ 37/3 SŘS) B.zvláštní: 1.označení zásahu 2.vylíčení rozhodujících skutečností 3.návrh důkazů 4.a petitu (měla by obsahovat o tvrzení a argumenty o trvání zásahu nebo hrozbě opakování), důkazní břemeno žalobních tvrzení nese žalobce Nepřípustnost žaloby § 85 SŘS 1. 1.ochrany se lze domáhat jinými prostředky 2. 2.to neplatí, když se žalobce se domáhá pouze určení nezákonnosti zásahu „Jiný prostředek“ •jiným prostředkem tu není stížnost, podání trestního oznámení, podnětu ombudsmanovi, žaloby o náhradu škody ani ústavní stížnost •např. lze podat námitky (které nemají odkladný účinek) proti ústnímu zákazu prodeje zboží inspektorem ČOI, znehodnocení zboží, uzavření provozovny • •jinak je to, když stavební úřad odstraní stavbu nebo nařídí vyklizení stavby a oznámí to až poté Tzv. jiný zásah – pro Ústavní soud •odlišit od tzv. jiného zásahu, který může zakázat (nikoli zrušit) Ústavní soud (má jít o jednorázový, protiprávní a protiústavní útok orgánů veřejné moci na ústavně zaručená práva či svobody), v praxi ÚS to byly např. vynucování čestného prohlášení ve věcech ochrany přírody, znemožnění přítomnosti advokáta u podání vysvětlení u policie 1. možný výrok soudu • •soud určí, že provedený zásah byl nezákonný • •+ výrokem zakáže pokračovat v porušování práv žalobce • •+ přikáže obnovit stav před zásahem • •důležité: soud rozhoduje podle stavu ke dni rozhodnutí 2. možný výrok soudu •Když zásah již netrvá: • •soud výrokem pouze určí, že zásah byl nezákonný • •důležité: soud rozhoduje podle skutkového a právního stavu, který byl v době zásahu •Z ustanovení § 85 s. ř. s. plyne, že ve vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí a žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu má primát žaloba proti rozhodnutí a možnost úspěšně podat žalobu proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu… Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, čj. 2 Aps 3/2004-42