EKONOMIKA VEŘEJNÉ SPRÁVY Fiskální politika Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Fiskální politika n Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního n rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními n ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj. n n Typy fiskální politiky: nExpanzivní: nrůst výdajů st. rozpočtu (přímé) nsnížení daní (nepřímé) nkombinace obou předchozích způsobů n nRestriktivní nsnížení výdajů st. rozpočtu (přímé) nzvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé) nkombinace obou předchozích způsobů Teoretické přístupy k fiskální politice nFyziokraté - stát nemá zasahovat do hospodářství n n nMerkantilisté - potřeba aktivních státních zásahů n n nKlasická politická ekonomie - prosazovala škodlivost státních zásahů n n nNeoklasický proud - na veřejný sektor jsou aplikovány principy efektivní alokace zdrojů n n nTeorie ekonomie blahobytu - stát má zajišťovat rovné podmínky pro všechny jednotlivce n n nKeynes - teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu n n nMonetaristé - deficit státního rozpočtu vede k vysoké inflaci Fiskální opatření nAutomatické stabilizátory (Vestavěné stabilizátory) npůsobí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění nnemají žádné nulové vnitřní zpoždění n nDiskrétní opatření (Záměrná opatření) nopatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových daní nmají časová zpoždění Rozpočtová soustava nTři pojetí: nSoustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování, použití a kontrolu hospodaření veřejných peněžních fondů. n nStruktura peněžních fondů a vztahů mezi těmito peněžními fondy. n nOznačuje soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel fungování. Veřejný rozpočet n Každý veřejný rozpočet je: nupraven předpisem, nsamostatně sestavován a schvalován, nmá vlastní, zákonem stanovenou, příjmovou základnu, která mu zajišťuje částečnou nezávislost. Vývoj veřejných výdajů (v % HDP) 1870 – 1994 Hospodářské Noviny 6. 6. 1996, *průměr za 17 průmyslových zemí Faktory růstu veřejných výdajů nDemografické faktory nVálečné události nInflace, vyšší nákladovost služeb nTechnologické změny nPolitické a sociální vlivy nDemonstrační efekt n n n n Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930 Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990 Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030 Zdroj:http://72.14.207.104/search?q=cache:zZs2sjIL60cJ:nb.vse.cz/~urbanek/VF101PPT/4temaN.ppt+%22Fa ktory+r%C5%AFstu+ve%C5%99ejn%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF%22&hl=en&ct=clnk&cd=1&client=firefox-a Struktura veřejných rozpočtů nSoustava veřejných rozpočtů nnadnárodní rozpočet n nústřední rozpočet n nrozpočty jednotlivých celků územní samosprávy n nrozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru n nMimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy) Význam a podstata státního rozpočtu nnejvýznamnější veřejný rozpočet n nsoustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) n nnejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností n nnejvýznamnější nástroj stabilizační politiky n nprostřednictvím st. rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Úloha SR v hospodářské politice nalokační nposkytování veřejných statků a služeb n ndistribuční nrozdělování důchodů a bohatství ve společnosti n nstabilizační núkolem vlády je používat nástroje fiskální politiky k udržení vysoké úrovně a plynulého chodu ekonomické aktivity Sestavování SR nsestavení návrhu nprojednání a schválení nplnění npřípadné schvalování úprav během rozpočtového období nkontrola plnění n Státní rozpočet je: nCentralizovaný peněžní fond nje nejdůležitějším fondem v rozpočtové soustavě n n nNejdůležitější bilance státu npříjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba – třídění dle kapitol, druhové, funkční (členění nenávratných výdajů) nvzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu n n Státní rozpočet je: nFinanční plán nnabývá podoby rozpočtového zákona nza plnění odpovídá ministerstvo financí nvláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu npo skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu – tzv. státní závěrečný účet nTok běžných příjmů – kolísá nTok běžných výdajů – pravidelný n n nVýznamný nástroj rozpočtové politiky nzáměrně jsou využívány daňové příjmy a některé výdaje a rozpočtové saldo k ovlivňování agregátní poptávky a hospodářskému růstu, k ovlivňování zaměstnanosti nvšechny příjmy a výdaje se realizují zpravidla na jednom běžném účtu v zúčtovacím centru, jedná se o clearingový účet tzv. Státní pokladny – v ČR nazývaný souhrnný účet n OS = organizační složka PO = příspěvková organizace Výdaje SR v 2013 nhttps://www.email.cz/download/i/kgcbyYOQyDjgnXjzHKM-b28pqeth7HcWJlsV5AvSCx5tXiJSbDK5wko5jENWxZjPU1 GkW10/strukturaStatnihoRozpoctu2013.jpg Trendy ve výdajích SR ČR nTok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. n nRozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje n (1993 – 2000 cca 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). n nCelkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. n nV zemích, kde jsou součástí st. rozpočtu i výdaje na sociální zabezpečení, rostou výdaje na starobní důchody. n nOd roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů – tzv. quasi mandatorní výdaje (výdaje na obranu, příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, jichž je ČR členem). n nQuasi mandatorní výdaje vzrostly v období 1995 – 2004 téměř dvakrát. Důvodem tohoto vzrůstu je růst mezd pracovníků rozpočtové a příspěvkové sféry. Zdroj: www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/D000345F6C/$File/1525-04-06.pdf Daňové příjmy nDaňové příjmy mají charakter daní, tzn.: npovinná nnenávratná nneekvivalentní npravidelně se opakující nzákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu Distribuční spravedlnost nSpravedlnost se v daňové teorii: nschopnost platit daň – každý subjekt by měl přispívat k financování veřejných statků podle své platební schopnosti nužitek ze zdanění – jednotlivec má platit takovou daň, která je rovna užitku ze zdanění v podobě různých veřejných statků, které pro něj stát zabezpečuje n nprincip vertikální spravedlnosti npoplatník s větší schopností platit daň, tzn. bohatý subjekt, by měl platit větší daň než poplatník s nižší schopností platit daň nprincip horizontální spravedlnosti npoplatníci se stejnou schopností platit daň platí stejně velikou daň, a to bez ohledu na pohlaví, rasu, věk apod. Trendy v příjmech SR ČR nběžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) – tj. cca 95% na celkových příjmech n ntempo růstu daň. příjmů ve státním rozpočtu se snižuje (nejdynamičtější daň byla daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) n nkapitálové příjmy jsou velmi malé n Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2006) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2007) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2008) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2009) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2010) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2011) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2012) Doporučená literatura nHOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2011. nJUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha : Grada Publishing, a. s. 2010 nTomášková, E. Veřejné finance. Brno : Masarykova univerzita, 2006. n n Děkuji za Vaši pozornost. J