Navazující magisterský studijní program „Veřejná správa“, podzim 2012, 1. semestr ï NP102Zk Organizace veřejné správy I. a II. kolektivní konzultace A. Úvod od studia 1. Základní informace Rozsah předmětu: 12/0 (tři čtyřhodinové bloky) Ukončení: zkouška (kombinovaná) Anotace: Cílem předmětu je poskytnout, v návaznosti na studium předmětu "Správní právo" v bakalářském stupni, hlubší teoretický základ problematiky organizace veřejné správy, zejména jejích právních aspektů, a to z pohledu systémového, dále jednotlivých složek/stupňů organizace veřejné správy, jejich hlavních druhů a znaků, dále nároků kladených na organizaci veřejné správy, vztah veřejné správy k jiným subjektům, principů dobré správy, to vše v podmínkách vytváření a působení evropského správního prostoru. 2. Seznámení s programem a obsahem předmětu I. kolektivní konzultace Úvod od studia, seznámení s programem a obsahem předmětu, prameny ke studiu. Podmínky pro absolvování předmětu. Veřejná správa jako organizace (pojem, charakteristika, právní základy). Organizační principy, moc a modely. Historie organizace veřejné správy v České republice. II. kolektivní konzultace Subjekty a vykonavatelé veřejné správy. Nezávislí vykonavatelé veřejné správy. Veřejné sbory. III. kolektivní konzultace Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady (ústřední orgány státní správy). Územní správní úřady (územně dekoncentrované orgány státní správy). IV. kolektivní konzultace Zájmová/profesní samospráva. V. kolektivní konzultace Územní samospráva a její reformování. Místní samospráva. VI. kolektivní konzultace Regionální samospráva. Vztahy obcí a krajů. Účast občanů na územní samosprávě. Shrnutí a aktualizace konzultované materie. Závěrečná diskuse. 3. Prameny ke studiu Základní studijní literatura · Průcha, P.: Správní právo, obecná část. 8. vydání. Doplněk, a A.Čeněk, 2012. · Hendrych, D.: Správní věda. Teorie veřejné správy. 3. vydání. Praha : Wolters Kluwer, 2009. Poznámky · V IS MU bude průběžně zveřejňována další literatura, judikatura a obdobné studijní materiály k jednotlivým tematickým okruhům. 4. Podmínky pro absolvování předmětu 4.1 Aktivní účast na konzultacích K aktivní účasti na kolektivních konzultacích je třeba, aby studenti byli studenti vždy seznámeni se studijními prameny (publikovanými v interaktivní osnově předmětu v IS MU) a měli s sebou relevantní právní předpisy. 4.2 Kombinovaná zkouška 1. První část zkoušky představuje zpracování a obhajoba písemné eseje (o rozsahu 10 normostran) na studentem samostatně zvolené téma z oblasti organizace veřejné správy (téma musí být podřaditelné pod některý z tematických okruhů uvedených v programu kolektivních konzultací, resp. být jeho konkretizací). Písemná esej musí být odevzdána (v elektronické podobě do Odevzdávány předmětu v IS MU a zároveň v listinné podobě na sekretariát katedry) nejpozději do 15. prosince (jinak student ztrácí právo na konání zkoušky ve zkouškovém období tohoto semestru). Obhajoba písemné eseje probíhá ve zkouškovém období současně s ústní zkouškou. 2. Druhou část zkoušky představuje ústní zkouška obsahově zaměřená na jednu vylosovanou otázku z předem zveřejněného seznamu. B. Obsahová témata 1. Veřejná správa jako organizace (pojem, charakteristika, právní základy) Pod pojmem organizace veřejné správy se především rozumí celá organizační soustava a struktura resp. systém soustavy subjektů veřejné správy. Pojem organizace veřejné správy vyjadřuje mnohovýznamovost samotného pojmu organizace, v jejímž smyslu můžeme organizaci chápat jednak jako - instituci nebo soubor institucí, - strukturu, či dokonce - systém určitého organizačního uspořádání; mimo to může pojem organizace vyjadřovat označení - činnosti organizačního charakteru. Tzv. formální a tzv. neformální organizace V našem případě organizace veřejné správy se jedná o institucionální, strukturální a systémové pojetí pojmu formální organizace. Zvláštní význam má institut tzv. reorganizace, zákonitosti lze vyjádřit grafem. Konkrétní uspořádání organizace veřejné správy jako celku, stejně jako postavení jejích jednotlivých organizačních subsystémů i jednotlivých správních orgánů, je vždy výrazem uplatnění organizačních principů veřejné správy. 2. K historii organizace veřejné správy v České republice. - Československá republika 1918 – 1938 - Česko-Slovenská republika 1938 – 1939 - Protektorát Čechy a Morava 1938 – 1945 - Československo v období 1945 – 1948 - Československo v období 1948 - 1989 3. Organizační principy, moc a modely Uplatnění příslušných organizačních principů ve veřejné správě umožňuje rozlišovat následující tzv. organizačně technické systémy veřejné správy: - systém centralizované, decentralizované, koncentrované a dekoncentrované správy, - systém územní a rezortní, - systém monokratický a kolegiální, - systém volební a jmenovací. Pokud jde o konkrétní pohled na stávající reálnou organizační soustavu české veřejné správy, ten ukazuje následující organizační uspořádání : - ústřední orgány státní správy, - územně dekoncentrované /specializované/ orgány státní správy, - územní subjekty veřejné správy s všeobecnou působností, - orgány /subjekty/ zájmové samosprávy. Právní postavení ústředních orgánů státní správy je v současné době upraveno v návaznosti na úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Územně dekoncentrované orgány státní správy existují a působí na základě ustanovení zvláštních zákonů. Územní subjekty veřejné správy s všeobecnou působností – obce a kraje. Právní postavení obcí upravuje zák.č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, právní postavení krajů zák.č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, právní postavení hl.města Prahy zák.č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zájmová samospráva u nás měla v minulosti bohatou tradici. Tato samospráva byla představována nejrůznějšími komorami, svazky, gremii a společenstvy, a plnila ve veřejné správě významné poslání Podle současného právního stavu se jedná zejména o advokátní komory, lékařské komory, stomatologické komory, komory veterinárních lékařů, hospodářské komory, apod., jejichž postavení je upravováno zvláštními zákony. 4. Subjekty a vykonavatelé veřejné správy Subjekty veřejné správy jsou subjekty, které jsou nositeli činnosti veřejné správy a jsou odpovědné za jejich výkon. Jsou jimi - stát - veřejnoprávní korporace - jiné právnické osoby veřejného práva - právnické osoby soukromého práva v zákonem určeném postavení - fyzické osoby v zákonem určeném postavení Vykonavateli veřejné správy jsou potom příslušné organizační útvary či jinak postavení představitelé subjektů správního práva. Nejčastěji se jedná o správní orgány, a v jejich rámci pak zejména o orgány úředního typu, resp. o správní úřady. Jménem úřadů navenek vystupují, resp. konají úřední osoby jako tzv. oprávněné úřední osoby. - z pohledu subjektů, vůči nimž je správa vykonávána, jsou vykonavateli správní orgány státu či veřejnoprávních korporací, představovaní příslušnými úředními osobami - z pohledu správních orgánů či úřadů jsou potom vykonavateli veřejné správy příslušné úřední osoby (úředníci veřejné správy). S tím souvisí i dělení vykonavatelů na - přímé a - nepřímé, kdy se přímými vykonavateli rozumí subjekty, vystupující jako součást vlastní organizace veřejné správy, zatímco nepřímými vykonavateli rozumí subjekty stojící vně této organizace, na něž byl výkon veřejné správy přenesen. Pravomoc a působnost subjektů, resp. vykonavatelů veřejné správy. Právní status úředníků veřejné správy (tzv. veřejná služba). 5. Nezávislí vykonavatelé veřejné správy Jedná se vykonavatele, kteří jsou méně či více vyňaty z „řídící“ působnosti vlády. Patří sem zejména: - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - Český statistický úřad - Energetický regulační úřad - Český telekomunikační úřad - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - Úřad pro ochranu osobních údajů 6. Veřejné sbory Jde o sbory podílející se na výkonu veřejné moci plněním funkcí, projejichž zabezpečování byly zřízeny. Převážně se jedná o sbory bezpečnostní. Patří sem zejména : - Ozbrojené síly - Policie České republiky - Hasičský záchranný sbor - Celní správa - Vězeňská služba - Bezpečnostní informační služba - Obecní policie Kontrolní otázky a úkoly: 1. V jakých významech přichází v úvahu pojem „organizace veřejné správy“ ? 2. Charakterizujte organizaci veřejné správy v Československu v období 1948 – 1989. 3. Rozlište a charakterizujte tzv. organizačně technické principy, resp. systémy, veřejné správy. 4. Jak je tvořena stávající organizační soustava naší veřejné správy? 5. Charakterizujte subjekty správního práva, které jsou nositeli výkonu veřejné správy 6. Charakterizujte tzv. vykonavatele veřejné správy 7. Co se rozumí veřejnými sbory ?