ROLE PRÁVNÍHO ŘÁDU V SOUČASNÉ GLOBÁLNÍ ÉŘE 1. Systém práva ¨Obecný pojem systému: qrelativně stálá a relativně samostatná část skutečnosti qcharakteristické znaky zůstávají po určitou dobu konstantní qohraničitelnost vzhledem k prostředí ¨ ð lze ho pozorovat, popsat ¨ ¨ 2 ¨ 1.1 „Systém lednička“ ¨ teplo è èteplo/chlad/ ¨ elektřina è èpř.odebírané ¨ předměty vkládané è èhluk ¨ o k o l í ¨Úhrn účinků, které vykazuje v daném stavu, za určitých podmínek èchování /žádoucí,nežádoucí/ ¨ Vstupy a výstupy usnadňují poznání chování, které závisí na stavu systému, jejich vazba má význam u účelových systémů ¨ 3 ¨ 1.2 Funkce systému ¨Účelový systém – během svého působení realizuje funkce odpovídající lidským potřebám ¨Pravděpodobnost =transformační funkce - vazba určitých vstupních a výstupních veličin dělí na: ¨ determinované x částečně neurčité x náhodné a) ¨Z hlediska funkcí vykazují systémy 2 krajní póly chování: ¨ a)autonomní – vstupní veličiny jsou podmínkou, ale neovlivňují podstatně stav b)řízené – stav neovlivňuje podstatně výstupní veličinu, je jednoznačně determinovanou proměnnou veličinou ¨ 4 ¨ ¨ 1.3 Právo - struktura ¨STRUKTURA- množina prvků a závisejících vztahů ¨Prvky 1.Právní normy 2.Právní předpisy, právní odvětví 3.Právní zásady a principy ¨Kriteria struktury ¨-prvotnosti a odvozenosti ¨-právní síly ¨-ústavnosti a podzákonnosti ¨-existenčnosti a funkčnosti ¨-ignorantia legis neminem excusat 5 ¨ 1.4 Systémové vymezení práva qÚČELOVÝ qčástečně NEURČITÝ /až náhodný/ q AUTONOMNÍ - ŘÍZENÝ qADAPTIVNÍ qJEDNOTNÝ a DIFERENCOVANÝ s y s t é m ¨ ¨Vztahy mezinárodního a vnitrostátního práva qMonistická koncepce a)Primát mezinárodního práva b)Primát vnitrostátního práva qDualistická a Trialistická koncepce ¨ 6 1.5 Pronikání mezinárodního práva A.Uznání /čl. 10 Ústavy ČR / B.Adaptace C.Recepce D.Inkorporace E.Transformace F. F. F. ¨ 7 ¨ 2. Změny společnosti ¨dnešní svět se zásadně zmenšil x lidé se navzájem vzdálili ¨tendence ke standardizaci a unifikaci ¨tempa rozvoje světové civilizace se urychlují ¨svět je kolonizován několika nadnárodními korporacemi, ¨vytvoření mezinárodního měnového systému ¨kontinuální obchodování po celých 24 hodin denně ¨ 8 ¨ Problémy vývoje: ¨ ¨v oblasti ekologie ¨využívání a boje o surovinové zdroje, zejména paliv a energie včetně jaderné ¨demografického vývoje ¨nerovnoměrně rozloženého společenského bohatství (náleží přibližně 1 – x % lidí) ¨ ¨ ¨ 9 ¨ ¨ 2. 1 Změny v působení normativních systémů ¨ Právo ve všech sférách svého působení podléhá proměnám, které bývají označovány jako ¨ ¨ internacionalizace a europeizace. ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ 10 ¨ 3. Modifikace principu dělby moci ¨snaha ovládnout všechny základní moci ¨„čtvrtá“ moc - masmédia, stojící, resp. usilující stát „nad nimi“ ¨nadnárodní korporace mají mnohdy větší roční obraty než mnohé státy ¨noví superhráči, nemají principielně stejně silné protivníky ¨ ¨ ¨ 11 ¨ 3. 1 Limitované možnosti tradičního národního státu ¨ ¨svět národních států se modifikoval principem nadstátní integrace ¨změna pohledů a paradigmat státo-vědních a právo-vědních ¨postupný přesun soutěže mezi národními státy a rovněž jejich nadstátních představitelů ¨ ¨ ¨ 12 3.2 Očekávání role státu ¨potlačení, utlumení či zastavení vykonávání některých z dosavadních funkcí ¨dochází k potlačování demokratičnosti státu v důsledku volání nadnárodních firem po slabém státu, ale při jeho současném zachování represivních funkcí ¨ ¨ ¨ ¨ 13 Globalizační vlivy: ¨jsou v některých ohledech menší, než je obecně předpokládané, resp. pociťované ¨neznamenají ve všech ohledech pouze tlak na změnu funkcí ¨nejsou automaticky potlačovány všechny historicky vzniklé a existující instituce ¨zdaleka nevytěsňuje všechny možnosti samostatného rozhodování a jednání národních států ¨ 14 ¨ ¨ 4. Stát v období globalizace ¨postupné mizení státních hranic ¨změna role státu vůči masmédiím ¨omezení státní moci ovlivňovat média ¨stát je první mezi dalšími velkými mediálními konkurenty ¨ ¨ ¨ ¨ 15 Stát v období globalizace ¨média – „hlídací pes“ demokracie společnosti ¨stát zcela nerezignuje ¨stát musí sám vstupovat do soutěže s mediálními korporacemi ¨stát je jedním z množství nových aktérů na globální scéně ¨ ¨Přinese budoucí vývoj novou státní renesanci? ¨ ¨ 16 5. Působení právních norem ¨tradiční objektivní právo je rovněž špatně připravené reagovat na nově se vyskytující právní poměry a situace ¨právo vzniklé na římsko-právním základě a tradici začíná mít ve výše nastíněné situaci „přirozeně“ omezené možnosti ¨naše právo neprošlo evolučním vývojem ¨určitý paradox ve vývoji současné právní regulace ¨ 17 5.1 Konzervativní prvky samotné podstaty tvorby práva ¨tvorba práva představuje relativně značně formalizovaný proces ¨legislativa je prostředkem reflexe potřeb a především zájmů společnosti a zejména jejích elit ¨idea „všechna moc náleží lidu“ ¨ ¨ ¨ ¨ 18 ¨ Konzervativní prvky samotné podstaty tvorby práva ¨dochází i k určité modifikaci při výkonu násilí jako prostředku nátlaku ¨vznik „dělené“ suverenity ¨strategie neangažování, neinvestování ¨vedle psaného práva stále více prosazuje ius non scriptum ¨ ¨ ¨ ¨ 19 5.2 Některé vlastnosti právní normy ¨právní norma jako vzor, resp. strnulé pravidlo ¨možnosti překonání tohoto faktu cestou interpretace právních norem ¨ ¨®potřeba otevření masovější možnosti používání právních principů, event. zakotvení soudcovské tvorby práva ¨ ¨ ¨ 20 5.3 Obavy z omezení základních práv a svobod ¨nalezení adekvátní míry mezi přílišnou mírou regulace a nutností zachování všelidských hodnot – stále aktuální téma ¨ ¨diskuse o povaze, hloubce a všelidské dimenzi zejména osobních práv a svobod ¨ ¨ ¨ 21 ¨ 6. Propojení státu a práva ¨Právo je výtvorem státu ¨Právo je dále spojeno s autoritou , především výkonem moci ¨Projevy moci se jistě v rámci dějinného vývoje civilizují a zlidšťují ¨Právo a moc však lze uplatňovat především jen tam a zvláště proti tomu, kdo je svázán s místem ¨ ¨ ¨ 22 ¨ Propojení státu a práva ¨rozhodující ekonomické a některé další faktory, včetně jejich nadstátních dobře zasíťovaných nositelů, jsou v současnosti mobilní ¨role občana jako člena občanské společnosti stojící proti státní moci, se v tomto ohledu relativizuje a minimálně zamlžuje ¨světová pavoučí síť není tím správným samospasitelným prostředkem ¨ 23 Propojení státu a práva ¨internet je ještě stále víceméně doménou určité části populace ¨prosperující společnost, fungující na podstatě ryzí autoregulace není možná a „čistý“ liberalismus, který by neomezoval svobodu jednotlivce, pravděpodobně nevede jen k dalšímu rozvoji svobodného individua a jeho emancipace ¨ ¨ 24 6. Odlišnosti a modifikace veřejného a soukromoprávního regulování v kyberpros ¨ ¨objednávka na právní regulování vůči kyberprostoru odlišuje zejména v oblastech soukromého a veřejného práva ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ 25 Odlišnosti a modifikace veřejného a soukromoprávního regulování ¨je vyžadována „veřejnoprávní“ ochrana volné soutěže, toků kapitálu, svobodného pohybu pracovní síly ¨ X ¨intenzivní volání po nezasahování státu do oblastí hospodářského života, a když už regulace, tak „výhradně“ soukromoprávní metodou a dispozitivními normami ¨ ¨ 26 6.1 Soukromoprávní sféra ¨základní princip a snahu je možné označit potřebu co nejmenší míry regulace a normování vůbec ¨hlavní zájem: snaha „ochrany“ informací ¨usnadnění nebo aspoň nebránění „ekonomickému“ působení ¨ ¨ ¨ 27 Soukromoprávní sféra ¨rovný a volný přístup k informacím má dva odlišné protipóly: ¨a) slouží k naplňování principu rovnosti ¨b) nebo umožňuje zejm. technologicky, ekonomicky i fakticky zdatnějším a silnějším využití a někdy až možnost zneužití tohoto moderního výdobytku ke svým zájmům ¨ ¨ ¨ 28 ¨ 6.2 Veřejnoprávní sféra ¨právo ve veřejnoprávní oblasti stojí jak před nutností obrany společnosti před „tradiční“ protispolečenskou činností ¨nové (staronové) majetkové „přečiny“ zejména ze strany tzv. bílých límečků ¨objevují i nové typy protispolečenské činnosti vznikající původně pravděpodobně z touhy po hře ¨nelze zapomínat na roli individua ¨ 29 7. Možnosti právní reakce v současnosti ¨ ¨7.1 Vytváření nových státních orgánů ¨nově vytvořené orgány veřejné moci, resp. nasměrování, změna úhlu pohledu, resp. specializace stávajících novým směrem - typ „softwarová“ policie ¨ ¨za značně významnou je třeba považovat i roli zpětné vazby jak ve své informační, tak především signalizační funkci vůči státním orgánům aplikujícím právo a výsostně ve směru k normotvůrci ¨ 30 ¨ 7.2 Změna pravomocí ¨potřeba změny pravomocí u některých (nad)státních orgánů, zejména těch, které mají v popisu práce rozhodovací činnost, na prvním místě soudů ¨potřeba soudcovského dotváření, tvorby práva ¨závaznost judikatury Ústavního soudu ¨závaznost i v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ¨ ¨ 31 ¨ 7.3 Právní principy ¨formulování takových právních principů, které jsou „vlastní všem“ subjektům, připouštějící mj. co nejmenší rozdíly a nerovnosti ¨ ¨současně se stejně naléhavě jedná o velmi starou problematiku jejich správné, resp. rozumné aplikace ¨ ¨ ¨ 32 7. 4 Komplexní přístup, působení všech normativních systémů, realizace technických opatření ¨komplexní přístup jak společenských, tak i přírodovědných disciplin ¨morálka a její principy jako prvoplánové indikátory spravedlnosti vládnutí a práva v moderní realitě vyžadují vyjádření v kategoriích všeobecných poloh ¨snaha o utvoření nové etiky, navazující na Kantův kategorický imperativ ¨ ¨ 33 Komplexní přístup, působení všech normativních systémů, realizace technických opatření ¨nová pravidla, která budou tak apodikticky pravdivá, že je každý rozumně smýšlející člověk bude muset nakonec uznat ¨právní regulování je svou podstatou nejostřejší ® není a nemůže být samo o sobě ani jediným regulativním systémem, ani není všezahrnujícím a samospasitelným, zprostředkovaně působícím regulátorem ¨ ¨ 34 Komplexní přístup, působení všech normativních systémů, realizace technických opatření ¨jednou z cest ochrany před technikou je i ona sama ¨ ¨ Vedle toho není možné - ve světle technických, ekonomických, právních prostředků aj. zapomenout na zdánlivě jednoduché prostředky, které jsou schopny ovlivňovat jednotlivce i společnost – výchovné a přesvědčovací apely, včetně poskytnutí vzorů. ¨ 35 ¨ ¨ ¨ ¨Děkuji vám za vaši pozornost