Správní právo I

5. seminář – Správní trestání z pohledu české a evropské judikatury se zaměřením na zásadu ne bis in idem

Informace o vyučujícím
  • Výuku povedou soudci Nejvyššího správního soudu:
    Stručný životopis JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., LL.M., soudce Nejvyššího správního soudu, dostupný zde.
  • Stručný životopis JUDr. Jana Passera, Ph.D., LL.M., soudce Nejvyššího správního soudu, dostupný zde
Obsah semináře

Cílem semináře je ilustrovat na přikladu uplatňování trestněprávních zásad (zejména zásady ne bis in idem, případně zásady lex mitius) na oblast správních a daňových sankcí vzájemnou interakci mezi českým vnitrostátním právem (včetně ústavního pořádku), právním systémem evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích protokolů, jak jsou vykládány v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, a právem Evropské unie (včetně Listiny základních práv EU), jak je vykládáno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.

Před příchodem na seminář je potřeba důkladně nastudovat následující materiály a judikáty:
  • KOSAŘ David: Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ze dne 10. 2. 2009 ve věci Zolotukhin proti Rusku, stížnost č. 14939/03, shrnutí judikátu a komentář, dostupné v systému ASPI, plné znění rozsudku v AJ nebo FJ dostupné na http://hudoc.echr.coe.int
  • rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 11. 1. 2012, č. j.  1 As 125/2011 – 163, dostupný na www.nssoud.cz
  • přehled judikatury ESLP k problematice „trestání“ v oblasti daní dostupný zde
  • Shrnutí rozsudku ESLP ze dne 27. 11. 2014, Lucky Dev proti Švédsku, stížnost č. 7356/10, plné znění rozsudku v AJ dostupné na http://hudoc.echr.coe.int
  • usnesení NSS ze dne 19. 2. 2015, č. j. 4 Afs 120/2014 – 28, o předložení věci rozšířenému senátu NSS, dostupné na www.nssoud.cz
  • výňatek z rozsudku NSS ze dne 10. 4. 2009, č. j. 2 Afs 93/2008 – 920, zpracovaný ve formě judikátu Ej 179/2009, publikovaného pod č. 1857/2009 Sb. NSS
  • stanovisko generální advokátky Juliane Kokott ze dne 8. 9. 2011, C-17/10, Toshiba Corporation a další, dostupné na http://curia.europa.eu
  • rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 14. 2. 2012, C-17/10, Toshiba Corporation a další, dostupný na http://curia.europa.eu
  • rozsudek velkého senátu SDEU ze dne 26. 2. 2013, C-617/10, Åkerberg Fransson, dostupný na http://curia.europa.eu
  • usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 144/2014 – 55 (včetně odlišného stanoviska 2 členek senátu), dostupné na www.nssoud.cz
 Úkol na seminář:

Je třeba si promyslet odpovědi na níže zadané otázky, které se vztahují k poskytnutým materiálům a judikátům: 

Otázky:

  1. Jakým způsobem vykládá Evropský soud pro lidská práva pojmy „trestní obvinění“ dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp. „trestní řízení“ dle čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě? Poměřte oblast správního trestání kritérii, jimiž Evropský soud pro lidská práva definuje „trestní obvinění“ resp. „trestní řízení“.
  2. Jaká pojetí zásady ne bis in idem se vyskytovala v judikatuře ESLP před rozhodnutím velkého senátu ESLP ve věci Zolotukhin? Jakým způsobem velký senát v uvedené věci tuto judikaturu sjednotil? Jaké důsledky má toto rozhodnutí pro oblast správního trestání?
  3. Zhodnoťte rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2012, č. j. 1 As 125/2011 – 163. Domníváte se, že NSS rozhodl v této věci v souladu s pojetím zásady ne bis in idem, jak byla vymezena velkým senátem ESLP ve věci Zolotukhin?
  4. Jsou kritéria pro definici idem v judikatuře ESLP a SDEU identická? Jakým způsobem uplatňoval SDEU zásadu ne bis in idem ve své soutěžní judikatuře a jakým způsobem tak činil ve své judikatuře týkající se výkladu Schengenské prováděcí úmluvy a rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu? Sjednotil SDEU tato dvě rozdílná pojetí ve věci Toshiba? Je právní názor velkého senátu SDEU ve věci Toshiba v souladu s právním názorem velkého senátu ESLP vyjádřeným ve věci Zolotukhin? Proč v této věci položil Krajský soud v Brně předběžné otázky SDEU, ačkoli byl v dané fázi řízení vázán právním názorem NSS? Byl k tomuto kroku krajský soud oprávněn? Byl povinen dané předběžné otázky již předtím položit NSS? Potvrdil velký senát  SDEU spíše právní závěry NSS, nebo krajského soudu?
  5. Zhodnoťte judikaturu ESLP v oblasti daňových sankcí. Které z nich spadají pod čl. 6 a 7 Úmluvy a čl. 4 Protokolu č. 7? Je rozsudek velkého senátu SDEU ve věci Åkerberg Fransson v souladu s touto judikaturou? Kdy se ve světle tohoto judikátu SDEU uplatní při aplikaci českého daňového práva Listina základních práv EU (včetně čl. 50 zakotvujícího zásadu ne bis in idem), a kdy nikoliv? Má čl. 50 Listiny základních práv EU v oblastech, kde jím je ČR vázána, stejný rozsah jako čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě, resp. čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod?
  6. Jak podle vašeho názoru rozhodne rozšířený senát NSS ve věci sp. zn. 4 Afs 210/2014? Bude vyměření penále dle § 251 daňového řádu, resp. dle § 37b zákona o správě daní a poplatků, ve znění účinném od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010, považovat za sankci trestněprávní povahy ve smyslu čl. 6 a 7 Úmluvy a čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě? Pokud ano, jaké důsledky to bude mít z hlediska použití zásady lex mitius (příznivější právní úpravy pro pachatele deliktu) a zásady ne bis in idem (i z hlediska případného předcházejícího či následného trestního stíhání téhož daňového subjektu za daňové trestné činy)? Je třeba shodným způsobem hodnotit také institut úroků z prodlení dle § 252 daňového řádu?
  7. Zhodnoťte usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014 – 55. Souhlasíte s tím, že každý jednotlivý záznam počtu bodů v registru řidičů dle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu je sankcí trestněprávní povahy? Jakým způsobem mají být na takovou sankci uplatňovány zásady lex mitius ne bis in idem? Představuje záznam bodů v registru řidičů vedle uložení další sankce za přestupek porušení zákazu dvojího trestání? Jaké jsou další možné důsledky tohoto rozhodnutí?