Správní právo I
Informace a jejich poskytování
Informaci zákon o svobodném přístupu k informacím (dále jen infoZ) vymezuje jako jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního; za informaci však výslovně nepovažuje počítačový program.
Informace poskytují povinné subjekty na základě žádosti nebo povinným zveřejněním.
Informacemi povinně zveřejňovanými dle InfoZ, a to zásadně (též) způsobem umožňujícím dálkový přístup, jsou zejména (dle § 5 odst. 1 a 2)
Informace poskytují povinné subjekty na základě žádosti nebo povinným zveřejněním.
Informacemi povinně zveřejňovanými dle InfoZ, a to zásadně (též) způsobem umožňujícím dálkový přístup, jsou zejména (dle § 5 odst. 1 a 2)
- informace vztahující se k povinnému subjektu samotnému a jeho postavení, tedy důvod a způsob jeho založení, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, jako i popis jeho organizační struktury, a místo a způsob, jak získat příslušné informace, vedle toho též přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí
- informace vztahující se k činnosti povinného subjektu, tedy o tom, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, jako i o místu, lhůtě a způsobu, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, včetně postupu, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,informace vztahující se k činnosti povinného subjektu
- informace vztahující se k poskytování informací daným povinným subjektem, tedy sazebník úhrad za poskytování informací, výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací, výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4 infozákona, jako i usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7 infozákona, jako i elektronickou adresu podatelny.informace vztahující se k poskytování informací daným povinným subjektem
Dále jsou povinné subjekty povinny v úředních hodinách zpřístupnit právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti a seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle infozákona včetně případných návrhů licenčních smluv podle jeho § 14a, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.
Další okruh povinně zveřejňovaných informací de facto určují jednotliví žadatelé, neboť platí, že povinně zveřejňovanou informací se stává také informace poskytnutá na žádost. Byla-li poskytnuta elektronicky a nejedná-li se o mimořádně rozsáhlou informaci, nebo o informaci poskytnutou sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří (§ 4a odst. 2 písm. e) a f) InfoZ) nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem, musí být zveřejněna plná informace, v opačném případě postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
Pokud jde o informace poskytované na žádost, platí, že se poskytují všechny informace vztahující se k povinnému subjektu, resp. jeho veřejnosprávní činnosti, ledaže poskytnutí brání jiný důležitý zájem, který je vyjádřen formou výluky z poskytování informací. Konkrétně se dle InfoZ neposkytují
Další okruh povinně zveřejňovaných informací de facto určují jednotliví žadatelé, neboť platí, že povinně zveřejňovanou informací se stává také informace poskytnutá na žádost. Byla-li poskytnuta elektronicky a nejedná-li se o mimořádně rozsáhlou informaci, nebo o informaci poskytnutou sdílením dat prostřednictvím rozhraní informačního systému, nebo umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří (§ 4a odst. 2 písm. e) a f) InfoZ) nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem, musí být zveřejněna plná informace, v opačném případě postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
Pokud jde o informace poskytované na žádost, platí, že se poskytují všechny informace vztahující se k povinnému subjektu, resp. jeho veřejnosprávní činnosti, ledaže poskytnutí brání jiný důležitý zájem, který je vyjádřen formou výluky z poskytování informací. Konkrétně se dle InfoZ neposkytují
- strategické informace či informace pravidelně zveřejňované ve zvláštním režimu, tj.
- utajované informace, ledaže by k nim měl žadatel oprávněný přístup,
- informace, které se týkají stability finančního systému, a
- informace, které povinný subjekt zveřejňuje na základě zvláštního zákona (například podle zákona o státní statistické službě) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,
- informace, které chrání oprávněné zájmy třetích osob nebo soukromoprávní zájmy povinného, tj.
- informace, které jsou obchodním tajemstvím,
- informace, kterými by byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (vč. omezení povinných subjektů dle § 11 odst. 5 InfoZ)
- informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje, je-li to v rozporu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu; nejedná-li se o vymezené informace o příjemcích veřejných prostředků (dle § 8b InfoZ)
- informace o příjemcích veřejných prostředků poskytovaných podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území
- informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení
- informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu (zejména kontrolního řádu), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují; povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností
- informace vzniklé bez použití veřejných prostředků, které byly předány osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
- informace o specifických agendách, tedy informace o
- probíhajícím trestním řízení
- činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu; to pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky
- rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
- plnění úkolů zpravodajských služeb
- přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
- činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
- údajích vedených v evidenci incidentů podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ze kterých bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila nebo jejichž poskytnutí by ohrozilo účinnost reaktivního nebo ochranného opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti
Povinný orgán dále může omezit poskytnutí informace, pokud:
- se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
- jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, nebo
- jde o specifickou informaci poskytnutou NATO nebo EU (podrobněji v § 11 odst. 1 písm. c) InfoZ), pokud původce nedal k poskytnutí souhlas.
Další výluky vyplývají z ustanovení § 2 InfoZ, podle kterého se InfoZ nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud jejich poskytování upravuje zvláštní zákon, zejména tedy zákon o poskytování informací o životním prostředí. Povinné subjekty dále nemusí poskytovat nové informace (srov. FUREK, A., ROTHANZL, L. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. Praha : Linde Praha, a. s., 2010, s. 57.), tedy informovat o svých názorech, budoucích rozhodnutích či vytvářet nové informace.
Specifickým případem poskytovaných informací jsou informace o příjemcích veřejných prostředků dle § 8b InfoZ. V souladu s uvedeným ustanovením je totiž v případě vymezené skupiny osob dána přednost právu na informace před ochranou soukromí. Uvedené ustanovení je právním titulem k požadování informací o platech nejrůznějších veřejných činitelů. K rozsahu příjemců, informace, o nichž je legitimní požadovat, resp. legální poskytovat, se poměrně návodně vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 8 As 55/2012, a to následovně:
„Znamená to tedy, že bez dalšího je třeba poskytnout informace o platech zaměstnanců vykazujících zejména některý z následujících rysů:
• zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu, tedy všech takových zaměstnanců, kteří řídí nebo metodicky vedou jiné zaměstnance či řídí nebo metodicky vedou činnost subjektů podřízených povinnému subjektu, podléhajících jeho dohledu, jím spravovaných nebo jím fakticky ovládaných,
• zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu, má-li povinný subjekt taková oprávnění (např. rozhodujících o právech či povinnostech osob, provádějících dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, autorizované měření, zkušební činnost, metodické vedení apod.), nebo zaměstnanců, kteří, ač se sami na vlastní vrchnostenské činnosti nepodílejí, ji mohou nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit (např. připravují podklady k rozhodování či koncepty rozhodnutí, zajišťují oběh dokumentů, zabezpečují provádění vrchnostenských činností po technické stránce nebo vykonávají jiné obdobné záležitosti v souvislosti s nimi),
• zaměstnanců organizujících či provádějících činnosti, jež jsou úkolem povinného subjektu, ať již jde o činnosti povahy vrchnostenské anebo jiné, anebo k takovýmto činnostem poskytujících významné podpůrné či doprovodné služby (např. analýzy, plánování, informační servis, zajištění vhodného technického a organizačního zázemí, logistika, informační technologie, provoz budov a jiných zařízení povinného subjektu),
• zaměstnanců majících z jiných než výše uvedených důvodů faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídících nebo jiných důležitých pozicích, osoby s nikoli nevýznamným faktickým vlivem na tok informací uvnitř povinného subjektu či na jeho komunikaci navenek),
• zaměstnanců, jejichž činnost má nebo může mít ekonomické dopady na veřejné rozpočtynebo na hospodaření povinného subjektu či jím řízených, jeho dohledu podléhajících, jím spravovaných či jinak ovlivňovaných osob.
[98] Do skupiny osob, u nichž podle konkrétních okolností může připadat v úvahu odepření poskytnutí informace o jejich platech, jsou-li placeny z veřejných prostředků, tak mohou patřit zásadně jen osoby vykonávající u povinného subjektu činnosti pomocné nebo servisní povahy (např. údržba, úklid, závodní stravování), a to samozřejmě jen za předpokladu, že nenaplňují některý z výše naznačených rysů.“
Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu, a to
Specifickým případem poskytovaných informací jsou informace o příjemcích veřejných prostředků dle § 8b InfoZ. V souladu s uvedeným ustanovením je totiž v případě vymezené skupiny osob dána přednost právu na informace před ochranou soukromí. Uvedené ustanovení je právním titulem k požadování informací o platech nejrůznějších veřejných činitelů. K rozsahu příjemců, informace, o nichž je legitimní požadovat, resp. legální poskytovat, se poměrně návodně vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 8 As 55/2012, a to následovně:
„Znamená to tedy, že bez dalšího je třeba poskytnout informace o platech zaměstnanců vykazujících zejména některý z následujících rysů:
• zaměstnanců v řídících pozicích povinného subjektu, tedy všech takových zaměstnanců, kteří řídí nebo metodicky vedou jiné zaměstnance či řídí nebo metodicky vedou činnost subjektů podřízených povinnému subjektu, podléhajících jeho dohledu, jím spravovaných nebo jím fakticky ovládaných,
• zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění povinného subjektu, má-li povinný subjekt taková oprávnění (např. rozhodujících o právech či povinnostech osob, provádějících dohledovou, inspekční či kontrolní činnost, autorizované měření, zkušební činnost, metodické vedení apod.), nebo zaměstnanců, kteří, ač se sami na vlastní vrchnostenské činnosti nepodílejí, ji mohou nikoli nevýznamným způsobem ovlivnit (např. připravují podklady k rozhodování či koncepty rozhodnutí, zajišťují oběh dokumentů, zabezpečují provádění vrchnostenských činností po technické stránce nebo vykonávají jiné obdobné záležitosti v souvislosti s nimi),
• zaměstnanců organizujících či provádějících činnosti, jež jsou úkolem povinného subjektu, ať již jde o činnosti povahy vrchnostenské anebo jiné, anebo k takovýmto činnostem poskytujících významné podpůrné či doprovodné služby (např. analýzy, plánování, informační servis, zajištění vhodného technického a organizačního zázemí, logistika, informační technologie, provoz budov a jiných zařízení povinného subjektu),
• zaměstnanců majících z jiných než výše uvedených důvodů faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídících nebo jiných důležitých pozicích, osoby s nikoli nevýznamným faktickým vlivem na tok informací uvnitř povinného subjektu či na jeho komunikaci navenek),
• zaměstnanců, jejichž činnost má nebo může mít ekonomické dopady na veřejné rozpočtynebo na hospodaření povinného subjektu či jím řízených, jeho dohledu podléhajících, jím spravovaných či jinak ovlivňovaných osob.
[98] Do skupiny osob, u nichž podle konkrétních okolností může připadat v úvahu odepření poskytnutí informace o jejich platech, jsou-li placeny z veřejných prostředků, tak mohou patřit zásadně jen osoby vykonávající u povinného subjektu činnosti pomocné nebo servisní povahy (např. údržba, úklid, závodní stravování), a to samozřejmě jen za předpokladu, že nenaplňují některý z výše naznačených rysů.“
Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu, a to
- ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli, anebo
- za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
V obou případech je nezbytné, aby povinný subjekt o úhradu požádal před poskytnutím informace, a to formou odůvodněného oznámení (musí z něj být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena). Pokud žadatel nesouhlasí s požadovanou výší úhrady, může proti ní brojit stížností (dle § 16a odst. 1 písm. d) InfoZ).