LIBERALIZACE OBCHODU SLUŽBAMI V EVROPSKÉ UNII Filip Křepelka Přednáška Právo EU II 19. 9. 2011 Klíčové slovo lRůzné významy slov „služba“ a „služby“ v češtině včetně právní l- instituce nebo jejich části l- dlouhodobé plnění založené na věrnosti l- hospodářské plnění spočívající v něčem jiném než v dodání zboží na základě přechodu vlastnictví lPodobná mnohovýznamovost v jiných evropských jazycích Služby v moderním hospodářství I. lRozlišování primárního, sekundárního a terciárního sektoru hospodářství lVysoký podíl na hrubém domácím produktu: dvě třetiny a více, v některých oblastech a městech až 90% HDP lOdpovídající pokles významu primárního a sekundárního sektoru hospodářství pro zaměstnanost Služby v moderním hospodářství II. lRozmanité služby: doprava, spoje, peněžnictví, zdravotnictví, školství, sociální péče, kultura, sport, výzkum a vývoj, média, poradenství, zpracování dat, stavebnictví apod. lČinnost státu při výkonu moci jako služba lRozmanité podmínky: zbytnost a nezbytnost, velikost poskytovatelů, soutěžní poměry apod. lSlužby jako plnění obtížně odlišitelné od dodání zboží: goods-services continuum Mezinárodní obchod službami lV případě setkání nabídky a poptávky lPrávní překážky: může je odstranit či zmírnit liberalizace lPřirozené překážky: liberalizace je vyřešit nemůže, leda zprostředkovaně a postupně: -náklady na související dopravu osob a zboží stejně jako náklady na spoje -jazyková bariéra -nahrazení usazením zahraničního poskytovatele na území státu poskytnutí Soukromé právo služeb lŠiroká paleta smluvních typů lPro srovnání u zboží klíčový typ: koupě – prodej, nájem, půjčka, popř. směna lSmlouvy dopravní, smlouvy peněžní, smlouva o dílo, smlouvy „právní“ lSpousta služeb na základě „inominátu“ lU některých služeb nemusíme být přesvědčeni o jejich smluvním zaštítění lNeexistence smluv u výkonu státní moci. Veřejné právo služeb lPodobně roztříštěná regulace jako v případě soukromoprávního rámce lLeckde obecné živnostenské právo a vedle něj zvláštní právní úpravy lSrovnatelné instituty: kvalifikace, licence, kontrolní procedury, sankce v případě porušení lSouvisející oblasti: daně, sociální zabezpečení, ochrana životního prostředí, trestní právo Uvolňování služeb ve světovém měřítku – GATS WTO lDlouhodobá postupná liberalizace globálního obchodu zbožím prostřednictvím GATT lV roce 1994 založeno WTO a snaha o další liberalizaci hospodářských činností v mezinárodním měřítku lLiberalizace pohybu kapitálu mimo WTO a absence liberalizace pohybu pracovních sil lLiberalizace obchodu službami a usazováním se za účelem podnikání prostřednictvím Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) lLiberalizace sektorová a podle „módů“ založená na specifických závazcích členských států. Svoboda služeb podle zřizovacích smluv lČl. 56-62 SFEU (dosud čl. 49-55 SES, původně čl. 59-66 SEHS) lÚprava v rámci hlavy zahrnující pracovníky, svobodu usazování a pohyb kapitálu. lVymezení nároků kladených na státy lPokus o vymezení služeb lZvláštní režimy pro některé služby lSubsidiární použití pravidel svobody usazování lObsoletní ustanovení přetrvávají ve SFEU Judikatura a legislativa lDlouhodobé uvolňování prostřednictvím judikatury Soudního dvora lPřímý účinek zákazu diskriminace: rozsudek 33-74 Binsbergen (1974) lRostoucí rozsah judikatury: dnes desítky rozsudků, vesměs ale postihují podobné omezující praktiky členských států lLegislativa pro vyčleněná odvětví služeb a pro některá další odvětví služeb by se také neměla rozhodně opomíjet. Definice služeb lČl. 57 SFEU lNegativní definice: službami se rozumí plnění nepředstavující zboží, osoby a kapitál lPozitivní definice: demonstrativní výčet, režim zvláštních služeb (doprava, peněžnictví) lHraniční druhy služeb: zdravotnictví, školství lSlužby představující výkon veřejné moci mohou státy vyhradit vlastním subjektům. Odlišení služeb od plnění krytých jinými svobodami lOdlišení od svobody usazení za účelem podnikání -dočasnost versus dlouhodobost -příležitostný versus soustavný ráz -Žádná jednoznačná pravidla pro odlišení, přestože jsou zde odlišné režimy lRozsudek C-55/94 Gebhard lPodobně nezřetelné odlišování od svobody zboží: v některých případech Soudní dvůr na jemné rozlišování rezignuje. Souvislosti služeb s jinými plněními lNěkteré služby vyžadují či předpokládají související pohyb osob: příjemce, poskytovatele nebo jejich zástupců či zaměstnanců a jejich setkání. lJiné služby souvisejí s pohybem zboží: zboží trvale dovážené jako součást plnění, zboží určené k opravě nebo jako nástroj lNěkteré služby znamenají pohyb kapitálu. „Druhy“ služeb lObvykle se ve vazbě na související pohyb osob rozlišují: -distanční služby:poskytují se na dálku -aktivní služby: vyžadují dočasnou přítomnost poskytovatele či jeho lidí (zaměstnanců, zástupců) -pasivní služby: vyžadují dočasnou přítomnost příjemce či jeho lidí Oprávnění a povinní lOprávnění: subjekty ve členských státech lPouze občané nebo též dlouhodobě usazené osoby z jiných členských států? lObecně povinné: členské státy v širokém pojetí včetně územní samosprávy lNutnost poskytovat na území některého členského státu. Svoboda se neuplatňuje při uskutečnění na území třetího státu. Režimy: nediskriminace, nepřekážení lPrávo EU zakazuje diskriminaci podle občanství a především místa dlouhodobého pobytu: rozsudek C-224/97 Ciola u příjemce služby. lJudikatura Soudního dvora postupně postulovala též ve vztahu ke svobodě služeb požadavek nepřekážení v podobě uplatňování komplikujících nediskriminačních nároků – rozsudek C-58/98 Corsten lZásada uznávání předpokladů pro poskytování služeb až směrem k zásadě původu – rozsudek C-272/94 Guiot. Pořádková omezení lČl. 62 SFEU odkazuje na čl. 51-54 týkající se svobody usazování za účelem podnikání lVýhrada veřejného pořádku, bezpečnosti a zdraví. lPoužitelnost pro usazování osob za účelem podnikání. Není důvod pro jiná ospravedlnění: ochrany morálky, duševního vlastnictví a podobně? Zdanění lV souvislosti s mezistátním obchodem službami je třeba vyjasnit uplatňování jednotlivých daní lDaň z přidané hodnoty: komplexní harmonizace a koordinace prostřednictvím směrnic, nyní kodifikace 2006/112/ES – osvobození či snížené zdanění řady služeb, vymezení kompetence členských států k uplatnění daně lDaně z příjmu fyzických a právnických osob – určení kompetence ke zdanění výnosů: v EU pouze smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Práce lProblematika se týká detašování pracovníků při poskytování aktivních, popř. pasivních služeb. lJaké právo se uplatňuje na detašované pracovníky? Lex loci laboris či právo dlouhodobého výkonu práce (obvykle stát usazení zaměstnavatele)? lNynější řešení: směrnice 96/71/ES zakládá kompromis rozlišující dle doby detašování. lSociálně-právní zajištění v jednom státě. Uhrazování lSvoboda plateb je upravena v souvislosti s pohybem kapitálu mezi členskými státy. lJe však předpokladem obchodu službou obecně. lAktivistická judikatura Soudního dvora, která interpretuje jako neslučitelné se svobodou služeb omezení nebo vyloučení vývozu veřejných peněz na úhrady vyhledaných služeb (zdravotnictví) – rozsudek C-158/96 Kohll. Prosazování liberalizace lJudikatura Soudního dvora je vesměs výsledkem pokládání předběžných otázek soudy členských států (zejména správními): nahodilé výsledky lKomise žaluje zpravidla jasná nedodržení závazků členských států podle SFEU (SE(H)S¨). lDlouho panovalo uspokojení z výsledků takovéhoto prosazování lHarmonizace, koordinace a liberalizace na základě sekundárního práva (směrnic a nařízení) vyřešila ovšem řadu odvětví. Pochybnosti o dosažené liberalizaci na počátku 21. století lKonstatování, že obchod službami mezi členskými státy zaostává za obchodem se zboží, zvláště při uvědomění si zásadního podílu na hrubém domácím produktu členských států. lPochybnosti o účincích liberalizace na základě judikatury, přesvědčení o přetrvávající existenci administrativních bariér. lÚplné přehlížení přirozených překážek, zejména jazykové a nahraditelnosti. Projekt směrnice lKomise navrhla směrnice v roce 2004. lNávrh na všeobecné řešení pro všechna odvětví služeb s výjimkou těch, které pokrývají zvláštní harmonizačně-liberalizační směrnice. lRadikální koncept zásady země původu lPolitický odpor proti návrhu směrnice vyústil ve „zředění“ řešení, pokud jde o zásadu země původu stejně jako pokud jde o okruh upravovaných služeb – mnohé byly vyloučeny. Výsledná směrnice lSměrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/123/ES z prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. lTranspozice do 29. 12. 2009. lSpolečná část, část věnovaná svobodě usazování za účelem podnikání, část věnovaná volnému pohybu služeb, část věnovaná procedurálnímu zajištění (jednotná kontaktní místa, mezistátní administrativní komunikace) lVýluka řady služeb, výluka daňových a pracovněprávních souvislostí. Transpozice směrnice obecně lVzhledem k roztříštěnosti legislativy věnované službám nutnost revize (screening) řady zákonů. l Směrnice do značné míry vyjadřuje, co v právu členských států být nemá, nikoli co být má. lV ČR cestu v roce 2008 naznačil věcný záměr zákona o volném pohybu služeb MPO, zahrnující novelu desítek odvětvových zákonů, ignorování dosažené liberalizace (např. živnostenský zákon) Implementace v ČR lZákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb: opakuje zásady stanovené směrnicí, vytváří jednotná kontaktní místa, postuluje základní pravidla pro správní spolupráci a výměnu údajů a zakládá tzv. tichý souhlas s poskytnutím služby. lZákon č. 223/2009 Sb.: mění 36 odvětvových zákonů, zavádí tichý souhlas, odstraňuje omezení povolení na dobu určitou. Kritické hodnocení právního obsahu směrnice lSměrnice jako „hektické úsilí vyvolané panikou“: srovnatelné problémy jako se Smlouvou o Ústavě pro Evropu. lVýsledek srovnatelný s „Lisabonskou smlouvou“ lOdhalené pochybnosti o účinnosti judikatury Soudního dvora. lObecné deregulační účinky směrnice. Proto pravicová podpora pro ni. lPřehlížení přirozených překážek: dopravní náklady, jazyková rozmanitost, alternativní dlouhodobé působení, konvergence ekonomik. Kritické hodnocení zákonů lÚplně pomíjí opatření směrnice na uvolnění usazení za účelem podnikání – české právo v této záležitosti je víceméně slučitelné. lSměrnice požaduje změnu procedurálních pravidel. Ty se zavádějí odděleně od správního řádu (500/2004 Sb.), neboť jeho tvůrci na něj „nedovolili sahat“. lV Německu přitom směrnici transponovali právě změnou správního řádu. Kritické hodnocení výsledku v českých podmínkách lJednotná kontaktní místa zřízená při 15 živnostenských úřadech poskytují širší poradenství ohledně podnikání nejen v ČR, ale také v jiných členských státech, ale zdaleka ne tak často, jak se očekávalo. lPřehnaná očekávání ohledně účinků založená na nesprávných východiscích l Jsou navíc stěží měřitelná. lSamozřejmě mezistátní obchod službami v EU tak jako tak postupně roste.