Inflace a měna Národní hospodářství • Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz 1. Případová studie Inflace (měna) 1.Co je to inflace (příklady správné a nesprávné definice), co je to cenová stabilita a jaké jsou druhy inflace, deflace, desinflace? K čemu slouží měření inflace? 2.Jaké existují příčiny (včetně grafů) a důsledky inflace? Jak zvýšit inflaci, jak snížit inflaci? 3.Jaké existují způsoby měření inflace, vysvětlete pojem implicitní cenový deflátor? Uveďte příklad výpočtu. 4.Jak měří inflaci ČSÚ, co znamenají jednotlivé zveřejňované míry inflace (Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci, bazické indexy)? 5.Co je to očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace, skrytá inflace, potlačená inflace, jaký je vztah inflace a úrokové míry, nominální a reálná úroková sazba? 6.Co je to měna, měnový kurz, režimy měnových kurzů, apreciace měny, depreciace měny, devalvace a revalvace měny, faktory ovlivňující měnový kurz, parita kupní síly, nominální a reálný měnový kurz? Případová studie 1 lInflace lPorucha rovnováhy základních makroekonomických veličin projevujících se růstem cen lCenová stabilita lMírný růst cen (dle ČNB cca 2%) lDruhy inflace lMírná, pádivá, hyperinflace lDeflace lPokles cenové hladiny lDesinflace lSnížení tempa růstu inflace lTaxflace lrychlý růst nominálních důchodů projevující se při daňové progresi růstem daňové sazby lK čemu slouží měření inflace? lZjištění inflace pro účely valorizace mezd, důchodů, sociálních příjmů l Případová studie 2 Příčiny inflace lPoptávková inflace lNabídková inflace Případová studie 2 lPříčiny poptávkové inflace: lDeficit SR lPřílišná úvěrová emise lSilný příliv zahraničního kapitálu lRealizace zdlouhavých investičních akcí lPříčiny nabídkové inflace: lNeopodstatněný růst mezd, lPrudký vzestup cen surovin, energie lRůst cen (vyvolaných monopolem) či zvýšení nepřímých daní lPolitické události (války, politické zvraty) lImportovaná inflace lDůsledky inflace: lRedistribuce důchodu od věřitelů k dlužníkům lZpůsob deformace daňového systému lZnehodnocování příjmů, úspor lVysoké nominální úrokové sazby lZvyšuje nejistotu Případová studie 2 lJak zvýšit inflaci, jak snížit inflaci? lMěnová politika realizovaná ČNB lPevné směnné kurzy či zlatý standard lRegulace mezd a cen l l l Případová studie 3 lZpůsoby měření inflace lIndex spotřebitelských cen lPouze vybrané statky lMíra inflace = (CPIt – CPIt-1) / CPIt-1 * 100 lCPIt - běžné období lCPIt-1 – základní období l lIndex cen vývozu a dovozu l lIndexy cen výrobců l lDeflátor HDP (implicitní cenový deflátor HDP) lIPD = nominální HDP / reálný HDP * 100 lMíra inflace = (IPDt – IPDt-1) / IPDt-1 * 100 l Případová studie 4 lJak měří inflaci ČSÚ lIndex spotřebitelských cen lIndex cen vývozu a dovozu lIndexy cen výrobců lMíra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu lvyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. září 2016: 0,3 % lMíra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku lvyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. září 2016: 0,5 % l Případová studie 4 lMíra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci lvyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci l září 2016: -0,2 % lBazické indexy lMíra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100) vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti roku 2005 lzáří 2016: 124,2 % l lOčekávaná inflace lOdhad budoucí míry inflace lAnticipovaná inflace lOčekávaná inflace je správná (míra skutečné inflace a míra očekávané inflace se rovnají) lNeanticipovaná inflace lOpak anticipované inflace lSkrytá inflace lInflace se neprojeví růstem cenové hladiny (chybné sestavení spotřebního koše, zhoršení kvality výrobků bez změny ceny) lPotlačená inflace lCenový růst je zablokován zákazem zvyšování cen (dopad na šedý a černýž trh) lInflace a úroková sazba lNeočekávané zvýšení míry inflace vede k poklesu reálné úrokové míry. l • Případová studie 5 Případová studie 5 lNominální a reálná úroková sazba lNominální úrokové sazby jsou uváděné explicitně ve smlouvách o úvěru resp. vkladu. lReálné úrokové sazby získáme tak, že nominální úrokové sazby tzv. deflujeme, tj. snížíme o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) půjčované resp. vkládané peněžní částky během období, na které je půjčována resp. vkládána. l lnominální úroková sazba – inflace = reálná úroková sazba l lNominální úrokové sazby převýší ty reálné, když je úroveň inflace pozitivní. Reálné sazby však můžou také převýšit ty nominální během období deflace. lJedna hypotéza tvrdí, že v delším časovém úseku se reálné úrokové sazby stávají stabilní. Investoři s delším časovým horizontem proto můžou být schopní přesněji posoudit návratnost jejich investic na bázi očištěné o inflaci. Případová studie 5 lEfektivní úroková sazba lvyužívá sílu složeného úročení. lPokud například spoření vyplácí 6 % na roční bázi a úroky se počítají pololetně, pak střadatel, který sem na začátku uložil přesně 1 000 CZK, obdrží 30 CZK na úrocích za prvních šest měsíců (= 1 000 × 0,03) a 30,90 CZK za dalších šest měsíců (= 1 030 × 0,03). Za rok obdrží na úrocích celkem 60,90 CZK. Nominální úroková sazba je 6 % a sazba efektivní je 6,09 %. Matematicky řečeno, rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou narůstá se zvyšujícím se počtem období pro výplatu, které se započítávají do složeného úročení během vymezeného časového intervalu. lSpoření s četnějším počtem období pro složené úročení (např. každý měsíc) bude výhodnější než spoření jednou ročně, pokud budou samozřejmě výchozí roční sazby stejné. l lCílování inflace lČNB předem oznámí, jaké inflace chce v daném období dosáhnout l Případová studie 6 lMěna lpeněžní soustava zavedená v určité zemi zákonnými předpisy nebo v mezinárodních vztazích mezinárodními dohodami lMěnový kurz lcena měny vyjádřená v zahraničních měnách lovlivňuje mezinárodní směnu statků a služeb i přesuny kapitálu mezi jednotlivými zeměmi lRežimy měnových kurzů lpevný měnový kurz lplovoucí měnový kurz lkurz s centrální paritou a fluktuačním pásmem lrežim posuvného zavěšení lrežim řízeného floatingu l Případová studie 6 lApreciace měny lpoptávka po určité měně samovolně vzroste v porovnání s její nabídkou lzhodnocení dané měny k ostatním měnám lDepreciace měny lsamovolně zroste nabídka měny oproti poptávce po ní lznehodnocení dané měny v poměru k jiným měnám l lRevalvace lzhodnocení dané měny v poměru k jiným měnám, které je výsledkem měnové politiky v režimu fixních kurzů lDevalvace lznehodnocení dané měny v poměru k jiným měnám, které je výsledkem měnové politiky v režimu fixních kurzů l Případová studie 6 lMezi hlavní faktory, které ovlivňují měnový kurz, patří: lVývoj reálných úrokových měr lnapř. vzestup úrokové míry se projevuje v růstu úročení cenných papírů a zvyšuje se tedy zájem i tyto cenné papíry. Na jejich nákup je potřeba mít dostatek příslušné měny, a proto poptávka po ní vzrůstá, což vede k apreciaci měny. lVývoj zahraničního obchodu lrůst exportů země vede k tlaku na zvyšování poptávky po měně této země a tedy i tlaku na její apreciaci. lStav platební bilance lpokud je aktivní, působí ve směru apreciace domácí měny a naopak. lBariéry volného zahraničního obchodu (např. cla a kvóty) lzpůsobují často tlak na depreciaci měny. lInflační znehodnocování měny lplatí, že dochází k depreciaci té měny, která je zatížená vyšší mírou inflace v porovnání s jinými měnami. Toto však platí jen za určitých podmínek, např. protekcionistická opatření mohou depreciaci bránit. lIntervence na devizových trzích uskutečňované centrální bankou lcentrální banka může měnový kurz ovlivňovat nákupem a prodejem cizí měny za měnu domácí, čímž ovlivňuje vztah mezi poptávkou a nabídkou. lSpekulace na zhodnocení či znehodnocení národní měny ve vztahu k cizím měnám l l Případová studie 6 lParita kupní síly lpokouší vysvětlit výši či změnu měnových kurzů, a to na základě porovnání kupních sil jednotlivých měn lAbsolutní verze teorie parity kupní síly lkurz dvou měn bude tíhnout k takové úrovni, která odpovídá poměru cenových hladin v těchto zemích. lRelativní verze teorie parity kupní síly lvysvětluje jen změnu měnových kurzů, a to na základě změny cenových hladin v jednotlivých zemích. lNominální měnový kurz lpočet jednotek domácí měny, za které lze nakoupit jednotku měny zahraniční lReálný měnový kurz lpodíl domácí cenové hladiny a cenové hladiny v zahraničí, kde zahraniční cenová hladina je převedena na jednotky domácí měny přes stávající nominální měnový kurz Úkol lPorovnejte vývoj inflace v ČR s vybranými dvěma zeměmi. Příklady lUrčete jakou hodnotu bude mít 100 000 Kč za rok, pokud se potvrdí roční odhad inflace ve výši 0,3 % pro rok 2016. l lUrčete hodnotu 100 000 Kč po deseti letech, pokud se bude průměrná hodnota inflace v tomto období rovnat 2%. 2. Případová studie Trh práce, nezaměstnanost 1.Trh práce, poptávka po práci, nabídka práce 2.Nezaměstnanost (dle různých institucí), druhy nezaměstnanosti, Okunův zákon 3.Přirozená míra nezaměstnanosti, způsoby měření nezaměstnanosti 4.Situace na trhu práce v zemích EU, nezaměstnanost v ČR 5.Míra zaměstnanosti, nástroje ovlivňování trhu práce, politika zaměstnanosti 6.Rozdíl mezi dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností, délka a výše nedobrovolné nezaměstnanosti, příčiny nedobrovolné nezaměstnanosti 7. l