Fungování ekonomického systému Ekonomika veřejné správy • Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Organizace předmětu l30. 9. Tomášková 1.Vymezení předmětu zkoumání, fungování ekonomického systému společnosti 2.Stát a jeho role v ekonomickém systému 3. l2. 12. Blažek 1.Ekonomická úloha státu z pohledu ekonomických teorií 2.Monetární politika l l9. 12. Kyncl 1.ČNB 2.Fiskální politika Literatura lZákladní literatura lBlažek, J., Kerlinová, A. a Tomášková, E. Ekonomika veřejné správy, 2016 l lDalší doporučená literatura lFuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005. ISBN 80-86119-94-7. lJurečka, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3258-9. lHamerníková, B., Maaytová, A. a kol. Veřejné finance. 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 340 s., ISBN 978-80-7357-497-0. lOchrana, F., Pavel, J., Vítek, L. a kol. Veřejný sektor a veřejné finance: Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada, 2010. lPekárek, A. Výzkum informací veřejného sektoru České republiky. Ikaros Roč. 13, č. 3 (2009). [citováno 10. 7. 2014]. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/vyzkum-informaci-verejneho-sektoru-ceske-republiky lPeková, J., Pilný, J., Jetmar, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. l Zkouška lForma zkoušky: Písemná a ústní lObsahové zaměření: lBlažek, J., Kerlinová, A. a Tomášková, E. Ekonomika veřejné správy, 2016 lInformace z přednášek l l Veřejný sektor (1) lzahrnuje instituce a organizace zabývající se činnostmi, které nejsou předmětem zájmu subjektů soukromého sektoru, nebo redistribucí l ljsou úplně či částečně financovány z veřejných prostředků l ljsou spjaty s fiskálním systémem a rozpočtovou soustavou l l Veřejný sektor (2) lPoslání veřejného sektoru: lpředcházet důsledkům selhání trhu, lřešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji. l lVeřejný sektor se zabývá: lvymezením argumentů pro rozvoj a uplatnění ekonomické úlohy státu, lhlavními oblastmi činnosti veřejného sektoru, lanalýzou a rozborem specifik výsledných produktů veřejného sektoru, lefektivitou činností institucí ve veřejném sektoru. l Funkce veřejného sektoru lekonomická – zabezpečení veřejných statků, podpora soukromého sektoru, redistribuce příjmů a bohatství, snižování nezaměstnanosti, přispívá k tvorbě HDP l lsociální – stanovení podmínek pro kvalitu lidského života, vytváření sociálního klima a zastávání částečně i charitativní úlohy l letická – stanovení a zabezpečení dodržování morálních a etických zásad l lpolitická – rozvíjení občanské společnosti, rozvíjení demokracie, řešení důsledků ekonomické globalizace l Úkol veřejného sektoru lvytvářet vhodné podmínky pro fungování soukromého sektoru l lzajistit potřebné statky, které v požadované kvalitě a kvantitě nedokáže zabezpečit soukromý sektor Příčiny selhání trhu a státních zásahů lMikroekonomické lnedokonalá konkurence lnedostatek informací lexistence přirozeného monopolu lexistence veřejných statků lvznik externalit l lMakroekonomické lnedostatečné využívání zdrojů lzabezpečit stabilní hospodářský růst l lMimoekonomické lpotřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty lpotřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu lohled na životní prostředí Velikost a struktura veřejného sektoru lVelikost a strukturu veřejného sektoru ovlivňují: lfaktory ekonomické lbariéry výkonnosti lbariéry spotřeby lbariéry výběru daní lfaktory historické a geopolitické lstátní paternalismus x liberalismus lpřírodní podmínky lfaktory demografické lrůst populace lzměny ve věkové a sociální struktuře lzměny preferencí lfaktory kulturně náboženské lfaktory politické lkvantita a kvalita veřejných statků l lPodíl veřejných výdajů na veřejný sektor k HDP. l (v ČR v současné době kolem 48 %) l Veřejná správa lVeřejný sektor je řízený veřejnou správou, jejímž posláním je právě řízení a správa veřejného sektoru. l lZa veřejnou správu se označuje: lzáměrné činnosti a úkoly vykonávané na jednotlivých vládních úrovních ve veřejném zájmu, především k zajišťování veřejných statků (funkční pojetí VS) l linstituce, které tuto činnost vykonávají. Státní instituce vykonávají veřejnou správu přímo, ostatní instituce pouze odvozeně, např. územní samospráva (organizační pojetí VS) Veřejná správa - dělení lStátní správa - je zabezpečována: lpřímými vykonavateli, tj. vládou, ministerstvy, ostatními správními úřady s celostátní nebo územní působností, veřejnými ozbrojenými sbory či hlavou státu l lnepřímými vykonavateli, tj. orgány obcí a krajů (obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, zvláštní orgány obcí a krajů, komise rad obcí). l lSamospráva je správou části veřejných záležitostí, které jsou vykonávány jinými subjekty veřejné správy, než je stát a to jejich jménem na vlastní odpovědnost a jejich vlastními prostředky l lOstatní veřejná správa – zbytková oblast veřejné správy, kterou vykonávají částečně samosprávné a nesamosprávné instituce, které plní veřejné úkoly vlastními prostředky Organizace veřejné správy lúzemní – je v ČR představované úrovní ústřední, oblastní a obecní, přičemž rozhodující je trvalé bydliště či sídlo l lvěcné – vyplývá z vlastnictví k určité věci nebo obstarávání společných záležitostí, např. služeb u svazků obcí. Dále se člení na správu politickou (všeobecná) nebo odbornou (specializovaná). l lstrukturální – je založené na systému základních pravidel vytvářejících rámec pro určitou činnost l lfunkční – se týká vědomě vytvářené činnosti podle legislativně daných úkolů. Principy „dobré správy“ lPrincipy dodržování právního řádu: lZákonnosti lNestrannosti lPrávní jistoty lČasové přiměřenosti lOdpovědnosti lOtevřenosti lÚcty k soukromí ldalší Ekonomika veřejné správy lOdborná disciplína zkoumající ekonomické aspekty veřejné správy: lEkonomické vztahy lVolbu a účinnost nástrojů regulace lVýkonné, efektivní a hospodářské fungování institucí veřejné správy l lNejdůležitější nástroje: lStátní rozpočet a další veřejné rozpočty Fungování ekonomického systému společnosti lzaloženo na celkové koordinaci tohoto systému l lkoordinace znamená soulad mezi jednotlivými částmi tohoto systému l lsubjekty se musí vyznačovat účelným chováním l lzaloženo na racionálním chování • • • Racionální chování lJedinci mají vyjasněné a konzistentní preference. l lJedinci se snaží maximalizovat svůj užitek (nakupuje statky, které budou uspokojovat jeho potřeby, přitom ze statků vybírá ty, které mu přináší nejvyšší užitek. l lJedinci se snaží optimalizovat – jedinec velikost užitku poměřuje s velikostí oběti, které za tyto statky bude muset přinést. l lJedinci se vyznačují subjektivním vnímáním užitečnosti. l lJedinci se budou chovat dle teorie racionálního jednání, aniž by tuto teorii znali, neboť pokud by se totiž podle této teorie nechovali, způsobovali by si škodu. lRacionalita není patrná ve volbě cílů, ale ve volbě prostředků k dosažení cílů. l lRacionalita rovněž předpokládá, že pokud jedinec zjistí, že si svým jednáním způsobuje škodu, své jednání změní. Racionální chování spočívá v tom, že jedinec systematicky neopakuje chyby, nikoliv, že je neomylný. Racionální chování státu lStát se rovněž chová racionálně, neboť poměřuje užitek obyvatelstva s celkovými náklady spojenými se zabezpečením konkrétního veřejného statku. l lÚčelem celého hospodářství i jednotlivých ekonomických subjektů je tedy ze zdrojů vytvářet statky sloužící k uspokojování potřeb. Vztah zdrojů a potřeb Funkce cen lInformační funkce lZprostředkovatel přenosu informací o potřebách, zálibách, zvyklostech spotřebitelů, výrobních možnostech, zdrojích (neplatí u nedokonalých trhů) lAlokační (regulační) funkce lOdráží změny v preferencích lPřevaha nabídky – cenový pokles lPřevaha poptávky – cenový vzestup lStimulační funkce lDiferenciační dopad na výrobce lOmezovací funkce lPouze někteří spotřebitelé mohou spotřebovávat lFunkce distribuční lCena je nástrojem distribuce důchodů při směnných transakcích. l l Role jednotlivých subjektů systému Dělení statků ldle charakteru statků lvolné statky lekonomické statky l lz institucionálního hlediska lčistě tržní statky lčistě netržní statky – daňová cena lpolotržní statky- uživatelská cena (poplatky za rozhlasové a TV vysílání) l lpodle způsobu rozhodování lsoukromé statky lveřejné statky l lz ekonomického hlediska lčisté soukromé statky lčistě kolektivní statky – činnost policistů, hasičů lsmíšené kolektivní statky – např. dálniční známky lfakultativní lpřikázaná státem tzv. upřednostněné veřejné statky l Veřejné statky lsouhrn zboží a služeb poskytovaných za účelem uspokojení veřejných potřeb l lNejčastější chyby v definování: lVeřejné = veřejná produkce a veřejné financování produkce lJsou poskytovány zdarma lVeřejný sektor je při produkci veřejných statků vždy neefektivní l lVeřejné statky jsou spojeny s: lnerivalitou spotřebitelů lnedostupností preferencí lvýskytem „černého pasažéra“ l Způsoby zabezpečování veřejných statků lve veřejném sektoru lveřejnou zakázkou u soukromého sektoru lspolečná participace veřejného a soukromého sektoru l Kritéria pro rozhodování o způsobu zabezpečení veř. statků lObjem vynakládaných finančních prostředků z veřejných rozpočtů l lUžitek obyvatel l l Faktory růstu veřejných výdajů lDemografické faktory lVálečné události lInflace, vyšší nákladovost služeb lTechnologické změny lPolitické a sociální vlivy lDemonstrační efekt l l