Obecné právní dějiny
Ladislav Vojáček
Recepce římského práva

Obsah
n1. Dvě linie uplatnění ŘP na počátku středověku
n2. Termín recepce
n3. První středověké právnické školy, studující ŘP
n4. Uplatnění recipovaného ŘP

1. Vývoj římského práva po zániku Západořímské říše
npřežívání v západoevropských germánských říších
•nepovažuje se za součást recepce
•personalita práva
•leges Romanae barbarorum
•„Ecclesia vivit lege Romana“
nkontinuální vývoj v Byzatské říši
•objevení Digest ve 2. polovině 11. století

2. Termín recepce, recepce ŘP
n„přejímání, přijetí, přebírání, převzetí“
nterminus technicus, protože „jen“ pronikání jednotlivých prvků ŘP: institutů, pojmů, zásad,
logických konstrukcí
n = akulturace středověkých právních řádů
n = romanizace práva

3. Počátek vlastní recepce
nod 11. století systematické studium orientované na budoucnost, na vytvoření nové právní vědy
nnález justiniánských Digest
npozitivní vztah k antické tradici
nuniverzalistické tendence štaufovských císařů
nekonomické zájmy městských komun

Justinian01



CIC-01 Justinian02
•


Glosátoři
nBologna
nIRNERIUS + jeho žáci MARTINUS, BULGARUS, JACOBUS, HUGO
nglosy
nACCURSIUS: Glossa ordinaria (magna)
nVulgata

a
Barbarosa
•Friedrich Barbarossa
se svými syny

Friedrich Barbarossa
se svými syny
Barbarosa

Komentátoři
(postglosátoři, konsiliátoři, civilisté)
nekonomické zájmy severoitalských měst
nvolnější přístup, ohled na platné právo
nzpracovali, zobecnili a uspořádali obsah ŘP s použitím nových pojmů
n = mos italicus
nBARTOLUS de Saxoferrato, BALDUS de Ubaldis
nvýsledek: ius commune

a
Bartolus
•Bartolus
•de Saxoferrato

4. Uplatnění recipovaného ŘP
n(Itálie)
nFrancie
nAnglie
nNizozemí
nzemě Koruny české
nhlavní pozornost římsko-německé říši

Mos gallicus (16. století)
nvliv humanismu
npolitické tlaky
nnávrat k původnímu římskému právu
nkriticko-historická metoda
nAndreas ALCIATUS
nvydávali sbírky pramenů
nDionysius GOTHOFREDUS: poprvé CIC

a
Gothofredus
•Dionysius Gothofredus
•(Godefroy, Denis)
(1549-1622)

Anglie
npřerušení procesu recepce
nzákazy již ve 12. a 13. století
n (důvod: specifický právnický stav, uchování jednoty práva, …)
nv 16. a na zač. 17. století podpora panovníky (X revoluce)

Nizozemí (16. století)
npřed a v průběhu revoluce
nLeyden
n„škola elegantní jurisprudence“
•historicko-kritická metoda
•jasný systém
•vytříbený styl
•Gabriel van den MUYDEN, Arnold VINNIUS, Johann de VOET, Gerhard NOOTH
•uplatnění v koloniích

Romanizace práva v českém státě
nkanonické právo
nměstské právo a horní právo
nMaiestas Carolina
npražská univerzita
napelační soud
n„Justiniána ciesaře ustanovenie a naučenie“ (1562)

a
Sachsenspiegel Schwabenspiegel
•Sachsenspiegel a Schwabenspiegel

a
Všehrd
•Viktorin Kornelius
• ze Všehrd

Recepce v Německu
njednorázové převzetí (= recepce v pravém slova smyslu, ale ius commune)
nzřízení říšského komorního soudu 1495
nŘád říšského komorního soudu
•žaloby proti zeměpánům + odvolání od zemských a městských soudů
•soudit především podle „obecného práva říše“ (+ domácí právo)

Právnické školy
nkameralistika
•sepjetí s Říšským komorním soudem
•Joachim von MYNSINGER von Frundeck, Andreas GAIL
nškola právníků – systematiků
•vliv humanismu
nsaská právní věda (východiskem Konstituce, zákoník ovlivněný římským právem; 1572)
•Benedict CARPZOV (1595 – 1666)
nusus modernus pandectarum

MYNSINGER, Joachim a Frundeck
Institutiones iuris civilis
Venetiis, 1569
Mynsinger

a
carpzov carpzov01


Usus modernus pandectarum
nzejména 17. a 18. století
n„moderní užití římského práva“
•Samuel STRYK: Usus modernus pandectarum
•Georg Adam STRUVE: Iurisprudentia Romano-Germanica forensis („Malý Struve“)
•Johannes SCHILTER: Praxis iuris Romani in foro Germanico
nnejdříve lotharská legenda, pak: ŘP platí silou právního obyčeje

a
dsc02644 stryk
•Samuel Stryk
(1640 - 1710)

a
Struve Struve01
•Georg Adam Struve

a
Schilter
•(1683)

Věda pandektního práva v 19. století (pandektistika)
nv širším rámci historické školy
nnávrat k CIC (glosátorům)
npřesné pojmové učení
ndotvořila obecnou teorii občanského práva (viz BGB)
nCarl Ludwig ARNDS, Friedrich Carl von SAVIGNI, Georg Friedrich PUCHTA
nkritici: Rudolf von IHERING

Friedrich Carl von Savigny
(1779 -1861)
savigny
•Friedrich Carl von Savigny
(1779 -1861)

Caspar Rudolf von
Ihering
(1818 - 1892)
RudolfvonIhering2
•Caspar Rudolf von
Ihering
(1818 - 1892)

Závěry (1)
nna základě studia ŘP vyrostlo ius commune a pak věda soukromého práva
nrecepce sehrála specifickou roli zejména v německých státech
n

Závěry (2)
nstaré ŘP právní řády
•modernizovalo
•unifikovalo
novlivnilo i veřejné právo
•opírala se o ně universalistická koncepce středověké římské říše
•opíraly se  o ně centralizační a unifikační snahy panovníků
•zásluhou kanonického procesu se modernizovalo a unifikovalo soudní řízení

Závěry (3)
nodstraňování překážek podnikání:
•personality práva ve franské říši
•primitivní úpravy obligačních poměrů u Germánů (a Slovanů, …)
•ekonomické nejednotnosti Německa
•feudálních omezení v disponování s majetkem
•nedávných představ o důsledné státní regulaci