ŘÍMSKOPRÁVNÍ RECEPCE Jakub Razim OBSAH: ■pojem a formy recepce ■ŘP prameny ■domácí bádání o římském právu ■vývoj romanizace na našem území ■ŘP v listinách ■RECEPCE = přímý vliv; obsahový přenos právního ustanovení nebo celého pramene práva z jednoho právního řádu do jiného ■X RENESANCE (12. století) ■X ROMANIZACE = nepřímý vliv na právní vývoj prostřednictvím intelekt. formování tvůrců a uživatelů práva è terminologie, systematika, odkazy + zvědečtění pr. života ■FORMY: –vědomá x nevědomá –soustavná x nesoustavná –teoretická x praktická ■předmět: ŘP, ius commune – ■„katalyzátory“ –panovník/zeměpán –církev –univerzita –humanisté (1562 čes. překlad Just. Inst.) ■obec. předpoklady: –personalita práva –hosp. rozvoj (Blochův „druhý feudál. věk“ od pol. 11. stol.) – zájem cír. na impériu ■stv. školy (centrum Bologna, předchůdce Pavia): –teoret.: glosátoři (glosy, distinkce, brokardy, summy) –prakt.: komentátoři (traktáty, konsilia) –přínos: aktualizace a zobecnění římskopr. kazuistiky è „spojovací článek“ mezi světem ant. a stv. Justiniánská kodifikace 1 ■Justinánova idea obnovy řím. říše è zákonodárná činnost ■polit. hlediska: 1. absolutismus, 2. křesťanství ■kompilační práce –od 528 –rychlé tempo –komise učenců a praktiků ■NÁZEV: Corpus iuris civilis (vydavatel Dionysius Gothofredus, 1598) ■KRITICKÉ VYDÁNÍ: –něm. 19. stol. Mommsen-Krüger et al. Corpus iuris civilis –ital. 20. stol. Bonfante et al. Digesta Iustiniani Augusti Justiniánská kodifikace 2: CODEX ■528-529 ■sbírka cís. zákonů ■památka se nezachovala ■cíl: –odstranit zastaralé předpisy –uvést do souladu rozporné předpisy Justiniánská kodifikace 3: DIGESTA ■restrikce práce s pr. prameny ■„aktualizovaný“ výbor z klas. právníků ■cíl: –vybrat a utřídit spisy klas. právníků s ius respondendi –přizpůsobit staré právo novým hosp. a soc. potřebám –odstranit rozpory a duplicity ■CITACE filologická (moderní) ■inskripce > D > kniha > titul > fragment > paragraf ■VZNIK 530-533 (publ. konstituce): –Bluhmeho teorie è skupiny excerpovaného materiálu, tzv. masy: „Sabinova“ (komentáře k ius civile), „ediktální“ (komentáře k prét. ediktu), „Papiniova“ (sbírky otázek a odpovědí) a „dodatková“ èrozdělení činnosti komise è subkomise excerpují jednotlivé skupiny autorů a děl ■interpolace è adaptace klas. pr. textů ■DOCHOVÁNÍ: –littera Florentina (7.-6. st. NL) –littera Bononiensis/Vulgata è stv. rkp. (vetus, infortiatum, novum) Justiniánská kodifikace 3: INSTITUCE ■533 ■autorizovaná učebnice řím. práva pro začátečníky ■základ: Gaiovy aj. instituce ■knihy rozděleny mezi profesory práva (Dorotheus, Theofil), pracující pod vedením Triboniana ■učebnice sloužila na právnických fakultách do novověku Justiniánská kodifikace 4: Codex Repetitiae Praelectionis ■534 ■sbírka revidovaných cís. zákonů od Hadriána po Justiniána ■12 knih řazených věcně ■divergence mezi klas. práv. spisy řešeny v průběhu kodif. prací na „plenárních schůzích“ vydáním cís. konstitutcí (decisiones) ■cíl: –zapracovat decisiones –odstranit zastaralé předpisy, duplicity, rozpory – – Justiniánská kodifikace 5: NOVELY ■soukr. sbírky cís. zákonů pocházejících převážně od Justiniána ■novellae = nové zákony vydané po publikaci Kodexu ■derogační účinek vůči ofic. kodifikaci ■v řečtině ■OBSAH: převážně veř. právo cír. a spr. Bádání o římském právu ■19. stol. počátek moderní právní vědy ■centra: Německo, Itálie ■školy: –historickoprávní (Savigny, Puchta) è idálem je návrat k justiniánskému právu; historicko-kritická analýza ŘP a vytvoření uzavřeného pr. sys. s pomocí „čistého“ ŘP; konzerv. (proti unifikaci, kodifikaci) –interpolační (Faber, Beseler)è rozlišení textových vrstev v Digestech, otázka pravosti řím. pramenů; „Interpolationenjagd“ –římsko-řecká (Mitteis, Sommer) è rozšíření obzoru o pr. grécistiku a papyrologii –antických právních dějin (Wenger) è vřazení ŘP do právních sys. starověku –moderní kritická škola (Heyrovský, Vážný a jejich nástupci v Praze a Brně)è his. kritika –socialistická (Bartošek) è vědecké metody marxismu (his. a dialekt. materialismus) Bádání o recepci ŘP v českých zemích ■Emil Ott è římskokan. proces ■Miroslav Boháček è syntéza, římské právo v listinách, kodikologie ■Jiří Kejř è kanon. právo, pražská univerzita, kodikologie ■Valentin Urfus è ideolog. a teoret. rámec obec. recepce ■Pavel Krafl, Miroslav Černý è stv. kanon. právo ■stav: –pokles zájmu –nutnost praktického studia stv. památek: nejen CO a KOLIK, ale i JAK převzato Postup romanizace 1 ■nestejná dynamika v růz. obl. práva è cír. pr. má kontinuitu s ŘP ■ è měst. pr. je progresivní, čerpá z řím. (hmota) i kanon. pr. (proces) ■ è zem. pr. je konzervativní, čerpá z kanon. pr. (proces) x volné nalézání pr. ■ŘP + křest. ■výv. etapy: ■VM èSoudní zákon pro laiky podle vzoru byzant. Eklogy, Nomokánon podle Synagogy ■přemyslovská epocha è ■12. stol. Gratiánův dekret ■cír. školy od 11. stol. (bis. Pha, Olom.) è představy, zásady ŘP ■studium v zahr. od 12. stol. (Ita, Fra) è odb. práv. vzdělání ■učení právníci v Čechách (Gozzio z Orvieta) ■chybí přímý vztah k justin. pramenům a velkým dílům glosátorské školy ■od 2/2 13. stol. veřej. notariát (škola při vyšehr. kapitule) ■od 12. stol. řádné, rozh. a cír. soudnictví; soud. ref. PO II. è desky, půhony kanceláře è formuláře, listiny od 13. stol. ■kodifikace (IRM) Postup romanizace 2 ■lucemburská epocha è ■2/2 14. stol. latina v deskách a listinách vytlačována češtinou ■1348 praž. univerzita è Kuneš z Třebovle (traktát o odúmrtích) ■měst. kanceláře è měst. knihy (kniha písaře Jana 1353) ■zem. soud ve 14. st. è racionalizace dk řízení, pís. vkládání půhonů, uznání některých nároků opřených o ŘP zásady ■jagellonsko-habsburská epocha è ■rozvoj. šlecht. podnikání a zaostávání zem. pr. za hosp. poměry ■přímý vztah k justin. pramenům ■humanismus ■1579 Koldínem vrcholí recepce v měst. pr., unifikace, subsidiarita pro zem. pr. ■1627/8 OZZ vrcholí recepce v zem. pr. è obecnoprávní proces na zem. soudě ■po 1620 zákonodárné akty panovníka a praxe apelačního soudu è ius commune ŘP v listinách 1 ■výskyt římskopr. prvků v diplomat. materiálu (listiny, úřed. a soud. knihy) è pojmy, úsloví, klausule, dispozice, zásady ■užívání listin při pr. jednáních zavedla cír. (dochování od poč. 12. stol.) ■dk. prostředek římskokan. řízení, od 13. stol i na zem. soudě ■cíl: –vyhovět jasnou a přesnou formulací skuteční vůli jednajících –pr. jistota a zlepšení dk. situace –pís. fixace poměrů ■od 13. stol. stylizace v rukou odb. školených (veřej. a soukr.) notářů a právníků è intenzivnější romanizace ■x od 14. stol. čeština a domácí pr. vzdělanost v měst. a zem. prostředí ■kult. prostředí: –města: ústní jednání před měst. soudem/radou, protokolovaná do úřed. knih –šlechta: ústní jednání, primát DZ s výjimkou „mobilizace“ majetku –cír.: primát listiny, všechna jednání o majet. vybavení cír. ústavů obligatorně v listinné formě, event. v „zaknihované“ formě – ŘP v listinách 2 ■předmět studia: –pr. okruh –účastníci pr. jednání a jeho zlistinění –část listiny ■obecné klausule –snaha o trvalé a nenapadnutelné účinky –ujišťující o absenci vad vůle –renunciační (generál., spec.): vylučují uplatnění obranných/útoč. prostředků, typické pro cír. prostř. ■proces. prostředky (žaloby, námitky, obrany) ■hmotněpr. nároky ■exc. non numeratae pecuniae (nesplnění peněž. protiplnění) ■exc. doli (podvod) – ŘP v listinách 3 ■právní vztahy k nemovitostem –hereditas = dědina, proprietas, dominium pro růz. druhy věc. práv –possessio pro vyjádření vlastnické pozice X držba známa až od kon. 15. stol. –13. stol. „kapitalizace“ majetku è stará a nová terminologie vedle sebe –od 13. stol. nauka o děleném vlastnictví (directum, utile) ■zcizovací pr. jednání –ve 12. stol. majet. převody formulovány jako jediný akt a pouze se konstatují věcné účinky –od 13. stol. nauka o převodu vlastnictví rozlišující zavaz. a zciz. jednání, titulus a modus –od 14. stol. se vyžaduje u dispozic s nemov. zápis do úřed. knih –tradere pro převod držby –iustum pretium –předmětem pís. trhov. ujednání převážně nemov. (jméno, poloha, pertinence) –potvrzení o plnění prodávajícímu –směna nesmí být na škodu žádné straně –darování má neurč. formulace ŘP v listinách 3 ■poslední pořízení –nejst. dochované případy od 12. stol. –cír. propagace darů pro anima –darování pro případ smrti –pořízení pro případ smrti (testamentum, legatum) è vliv římskokan. testamentu (odvolatelnost, forma) –soukr. testament s děd. institucí v cír. a měst. pr. X v zem. právu kr. svolení (mocný list) – ■závazky –smlouvy byly dk è se smlouvami (contracus) nebývaly zásadně spojovány zavazovací účinky, ledaže obsahovaly zvl. ustanovení o slibu něco plnit –od 13. stol. klausule o odstranění pr. vad (emendare, disbrigare) pod sankcí pokuty –od 13. stol. klausule o peněžité náhradě pro případ evikce v trzích s cír. (rukojemství, kauce), v zem. pr. ručení za evikci –pacht –uznání dluhu (promittere) –stipulace: gen. slib dodržet podm. smlouvy, dom. forma (manualis) –zajištění: os. (rukojem., solid.), věc. (zástava propad. a prodej., hypotéka) –změna subjektů: cese, převzetí dluhu