Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Historie •Evropské politické společenství (EPS) bylo koncipováno v roce 1952 jako kombinace existujícího ESUO a Evropského obranného společenství (EOS). •Návrh smlouvy o Evropském politickém společenství byl vypracován shromážděním ESUO. •Projekt Evropského politického společenství selhal v roce 1954, kdy bylo jasné, že smlouva Evropském obranném společenství nebude ratifikována Francií - nepřijatelná ztráta národní suverenity. Od plánu na Evropské politické společenství bylo tedy upuštěno. •EOS padlo a tím i EPS. • Maastrichtská smlouva • •vzkřísila myšlenku politické integrace •ekonomické síle neodpovídá politická síla v mezinárodních vztazích •druhý pilíř EU •jednomyslné rozhodování •různost stanovisek států – integrace v pravém slova smyslu nemožná, jen koordinace •Amsterodam: + společná bezpečnostní a obranná politika • Lisabonská smlouva - změny • •Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (= ministr zahraničních věcí EU) •Evropská služba pro vnější činnost (diplomatická služba EU) – rozhodnutí Rady č. 2010/427 •Předseda Evropské rady (= prezident EU) Fungování •Evropská rada EVROPSKÁ RADA (summit) stanoví strategické zájmy EU, určuje cíle a definuje hlavní zaměření SZBP. TAKÉ PŘIJÍMÁ KONKRÉTNÍ ROZHODNUTÍ (sankce proti Rusku, dohoda s Tureckem o migrantech) •S ohledem na tyto cíle a strategický směr hlasuje Rada EU (Rada pro zahraniční věci pod vedením Vysoké představitelky) o opatřeních nebo pozicích, které se mají v rámci SZBP zaujmout. •Rozhodnutí, která činí Evropská rada a Rada EU, vyžadují jednomyslnost, jen určité dílčí aspekty rozhodnutí lze rozhodovat hlasováním kvalifikovanou většinou. Zdržení se hlasování nenarušuje jednomyslnost. Zdrží-li se nejméně 1/3 členů – hledá se řešení. •„MEZIVLÁDNÍ PŘÍSTUP“ – „druhý pilíř“ přetrvává • • NÁSTROJE SZBP •Nástroje SZBP = formy, jimiž je SZBP prováděna. Některé nástroje jsou upraveny právně, a to ve Smlouvě o EU. Nástroje SZBP zahrnují: •1. právně vymezené nástroje - obecné směry či strategické zájmy a cíle vytyčované Evropskou radou (+ rozhodnutí) - rozhodnutí přijímaná Radou a vymezující: • a) akce, které má Unie provést b) postoje, které má Unie zaujmout c) podrobnosti k těmto dvěma výše uvedeným rozhodnutím •V konkrétních otázkách zeměpisné nebo tematické povahy přijímá Rada rozhodnutí = společný postoj Unie (definování názoru EU v rámci probíhajících mezinárodních jednání nebo vést k sankcím proti nekonformním státům) •Konkrétní operativní činnost: rozhodnutí o společné akci. Na tomto právním základě jsou postaveny nejdůležitější a nejviditelnější aktivity EU v oblasti SZBP. Pomocí akce Rada jmenuje zvláštní vyslance pro určitý region nebo také vyšle do problematické oblasti vojenskou nebo policejní misi pod hlavičkou společné bezpečnostní a obranné politiky. • V rámci SZBP nemůže EU přijímat žádná legislativní opatření. Všechna rozhodnutí se vztahují pouze ke konkrétním situacím a nemají obecnou platnost. Pro členské státy jsou sice závazná, ale nejsou k dispozici žádné sankce za porušení, tlak na jejich dodržování je pouze politický • •2. další nástroje •- deklarace, demarše - politický dialog •- volební pozorovatelské mise • Instituce pro zahraniční a bezpečnostní politiku • •Klíčová funkce: Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Federica Mogheriniová). •Vysoká představitelka plní následující úlohy: •zastupuje Unii navenek v otázkách SZBP •předsedá Radě pro zahraniční věci (bez hlasovacího práva) •je místopředsedkyní Komise pro vnější vztahy •vede Evropskou službu pro vnější činnost • Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) •diplomatický aparát k dispozici vysoké představitelce •složení: třetina úředníků původem z Komise, třetina z generálního sekretariátu Rady a třetina z členských států •součástí služby: delegace EU ve třetích zemích •ESVČ též nazývána "centrem evropské diplomacie". Tento diplomatický sbor by měl rovněž kooperovat s diplomatickou složkou jednotlivých členských států EU, Radou EU a Komisí •její činnost zastřešuje vysoká představitelka, dále je ESVČ složena ze Speciálních zástupců EU, kteří jsou rozmístěni po různých regionech na celém světě. •činnost ESVČ koordinuje generální tajemník, kterým je v současnosti Helga Schmid, je tak jakýmsi "manažerem" ESVČ. Služba je dále složena z mnoha specializovaných generálních ředitelství pro specifické problematiky. • Příklad: Kosovo • •nejednotnost stanovisek členských států •nekonkrétní závěry oficiálního závěrečného prohlášení Evropské rady ke vzniku Kosova •některé členské státy EU (5) Kosovo neuznaly •zvláštní představitel EU pro Kosovo – podpora integrace do EU (??) • • Společná bezpečnostní a obranná politika EU (SBOP) •Společná bezpečnostní a obranná politika EU (SBOP) je specifickou součástí Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. •Umožňuje EU čelit současným a budoucím bezpečnostním hrozbám a výzvám. Nejviditelnějším nástrojem SBOP = civilní mise a vojenské operace. •Zájmem ČR je, aby EU byla v případě potřeby schopna samostatné reakce a konání. •ČR proto podporuje rozvoj komplexní, efektivní a akceschopné SBOP, která bude komplementární k NATO. •Zároveň systematická podpora partnerských zemí a regionálních organizací při výstavbě jejich schopností patří mezi priority ČR. Tento druh spolupráce může napomoci těmto zemím (či regionálním organizacím) svépomocně řešit krize a vzniklé konflikty.